Základní pravidla: 1. Je
nutné vědět, kolik má daný prvek valenčních
elektronů (pro sestavování vzorců se
neuvažují případné valenční elektrony z d-orbitalů
v případě, že je příslušná podslupka d plně
zaplněna, to znamená u vyšších prvků p, neboli
selsky řečeno: počet valenčních elektronů
se rovná číslu skupiny ve které je prvek v
periodické tabulce - platí pro A i B skupiny)
2. Z každé vazby se
započítává oběma atomům po jednom elektronu, z
volného elektronového páru se atomu započítávají
oba elektrony, případný nepárový elektron
přináší svému atomu jeden elektron
3. Atom, který obsahuje (ve
vazbách, elektronových párech a nepárových
elektronech) stejný počet elektronů, jako
je jeho počet valenčních elektronů, je neutrálně
nabitý, za každý elektron navíc mu přísluší
odpovídající záporný náboj, ze každý chybějící
odpovídající kladný náboj
4. Pro nejčastěji se
vyskytující prvky platí - kyslík - je vždy
dvouvazný (vytváří buďto jednu
dvojnou nebo dvě jednoduché vazby) a
vodík jednovazný (takže se váže jednou
jednoduchou vazbou)
|
Metodika: [kyseliny][anionty
hydrogensolí][hydrogensoli][aniontů
soli][soli][bezkyslíkaté
kyseliny][oxidy] |
I.
Sestavování vzorců kyslíkatých kyselin 1)
S jedním centrálním atomem (monomery)
a) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků
b) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (případně se
napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
c) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
tam, kde výše uvedené zdánlivě neplatí, ale ve
skutečnosti též platí: [zadání][řešení]
2) S jedním
centrálním atomem (polymery)
a) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků
b) Podle toho, jaký má mít
centrální atom počet vazeb (často
- ne vždy - se číselně rovná počtu valenčních
elektronů) se doplní napůl jednoduchou
vazbou kyslíky (druhá vazba kyslíku jde
"ven" z molekuly) a napůl jednoduché
vazby jdou z centrálního atomu ven z molekuly (zpravidla
1 + 1 nebo 2 + 2)
c) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (často již žádné
takové kyslíky nejsou)
d) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální
zde je možnost vyzkoušet si [zadání][řešení]
3) S více
centrálními atomy (monomery)
a) Centrální atomy se
propojí přes kyslíky
b) Na centrální atomy se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků (rovnoměrně rozděleno)
c) Doplní se (rovnoměrně)
zbývající kyslíky dvojnými vazbami (případně
se napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
d) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde možnost
vyzkoušet si výjimky, kde je výše uvedené je
porušeno [zadání][řešení]
4) Peroxokyseliny
a) Sestaví se vzorec úplně
stejně, jako u odpovídajících kyselin
b) U kyselin s jedním
centrálním atomem se v jedné skupině OH zamění
kyslík za peroxoskupinu O-O, u kyselin dvěma
centrálními atomy se totéž provede u kyslíku
spojujícím centrální atomy
zde je možnost vyzkoušet si v
případě jednoho centrálního atomu: [zadání][řešení] a zde
možnost vyzkoušet si v případě dvou centrální
atomů [zadání][řešení]
|
II. Sestavování vzorců
aniontů hydrogensolí kyslíkatých kyselin 1)
s jedním centrálním atomem (monomery)
a) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi
volnými elektronovými páry, kolik je záporný náboj
aniontu (a doplní se náboj -1 u
těchto kyslíků, neboť má celkem 7 elektronů)
b) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků
c) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (případně se
napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
d) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku a) uvedených kyslíků)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
možnost vyzkoušet si tam, kde výše uvedené
zdánlivě neplatí, ale ve skutečnosti platí [zadání][řešení]
2) S jedním
centrálním atomem (polymery)
a) Na centrální atomy se
napojí (rovnoměrně)
jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi volnými
elektronovými páry, kolik je záporný náboj aniontu (a
doplní se náboj -1 u těchto kyslíků, neboť má
celkem 7 elektronů)
b) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků
c) Podle toho, jaký má mít
centrální atom počet vazeb (často
- ne vždy - se číselně rovná počtu valenčních
elektronů) se doplní napůl jednoduchou
vazbou kyslíky (druhá vazba kyslíku jde
"ven" z molekuly) a napůl jednoduché
vazby jdou z centrálního atomu ven z molekuly (zpravidla
1 + 1 nebo 2 + 2)
d) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (často již žádné
takové kyslíky nejsou )
e) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku a) uvedených kyslíků)
3) S více
centrálními atomy (monomery)
a) Centrální atomy se
propojí přes kyslíky
b) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi
volnými elektronovými páry, kolik je záporný náboj
aniontu (a doplní se náboj -1 u
těchto kyslíků, neboť má celkem 7 elektronů)
c) Na centrální atomy se
napojí jednoduchou vazbou tolik skupin OH, kolik je
přítomno vodíků (rovnoměrně rozděleno)
d) Doplní se (rovnoměrně)
zbývající kyslíky dvojnými vazbami (případně
se napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
e) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku b) uvedených kyslíků)
4)
Hydrogenperoxoanionty kyslíkatých kyselin
a) Sestaví se vzorec úplně
stejně, jako u odpovídajících aniontů kyselin
b) U peroxoaniontů s jedním
centrálním atomem se v jedné skupině OH (nebo
u jednoho O - ) zamění kyslík za
peroxoskupinu O-O, u kyselin dvěma centrálními atomy
se totéž provede u kyslíku spojujícím centrální
atomy
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
|
III.
Sestavování vzorců sloučenin hydrogensolí
kyslíkatých kyselin
a) Sestaví se aniont a kationt
b) Oba ionty se sestaví tolikrát, aby celkový náboj
byl nulový - takto je hotova sloučenina s iontovými
vazbami
c) U sloučenin s kovalentními vazbami se anionty
propojí s kationty tak, že na každý náboj připadá
jedna vazba (náboje se
pochopitelně smažou) - takto je hotova
sloučenina s kovalentními vazbami1)
s jedním centrálním atomem (monomery)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
možnost vyzkoušet si tam, kde výše uvedené
zdánlivě neplatí, ale ve skutečnosti též platí: [zadání][řešení]
2) S jedním
centrálním atomem (polymery)
3) S více
centrálními atomy (monomery)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení]
4)
Hydrogenperoxosloučeniny kyslíkatých kyselin
zde je možnost vyzkoušet si s
jedním centrálním atomem: [zadání][řešení] a zde s
dvěma: [zadání][řešení]
|
IV. Sestavování
vzorců aniontů solí kyslíkatých kyselin 1)
s jedním centrálním atomem (monomery)
a) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi
volnými elektronovými páry, kolik je záporný náboj
aniontu (a doplní se náboj -1 u
těchto kyslíků, neboť má celkem 7 elektronů)
b) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (případně se
napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
c) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku a) uvedených kyslíků)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení]
2) S jedním
centrálním atomem (polymery)
a) Na centrální atomy se
napojí (rovnoměrně)
jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi volnými
elektronovými páry, kolik je záporný náboj aniontu (a
doplní se náboj -1 u těchto kyslíků, neboť má
celkem 7 elektronů)
b) Podle toho, jaký má mít
centrální atom počet vazeb (často
- ne vždy - se číselně rovná počtu valenčních
elektronů) se doplní napůl jednoduchou
vazbou kyslíky (druhá vazba kyslíku jde
"ven" z molekuly) a napůl jednoduché
vazby, jdou z centrálního atomu ven z molekuly (zpravidla
1 + 1 nebo 2 + 2)
c) Doplní se zbývající
kyslíky dvojnými vazbami (často již žádné
takové kyslíky nejsou)
d) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku a) uvedených kyslíků)
zde je možnost vyzkoušet si :[zadání][řešení]
3) S více
centrálními atomy (monomery)
a) Centrální atomy se
propojí přes kyslíky
b) Na centrální atom se
napojí jednoduchou vazbou tolik kyslíků s třemi
volnými elektronovými páry, kolik je záporný náboj
aniontu (a doplní se náboj -1 u
těchto kyslíků, neboť má celkem 7 elektronů)
c) Doplní se (rovnoměrně)
zbývající kyslíky dvojnými vazbami (případně
se napojí jiné anionty, tam být dvojná vazba nemusí)
d) Doplní se elektronové
páry tak, aby všechny atomy byly elektroneutrální (samozřejmě
s výjimkou v odseku b) uvedených kyslíků)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
vyzkoušet si výjimky, kde výše uvedené je porušeno [zadání][řešení]
4) Peroxoanionty
kyslíkatých kyselin
a) Sestaví se vzorec úplně
stejně, jako u odpovídajících aniontů kyselin
b) U peroxoaniontů s jedním
centrálním atomem se u jednoho O - zamění
kyslík za peroxoskupinu O-O, u kyselin dvěma
centrálními atomy se totéž provede u kyslíku
spojujícím centrální atomy
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
|
V. Sestavování vzorců
sloučenin solí kyslíkatých kyselin a)
Sestaví se aniont a kationt
b) Oba ionty se sestaví
tolikrát, aby celkový náboj byl nulový - takto je
hotova sloučenina s iontovými vazbami
c) U sloučenin s kovalentními
vazbami se anionty propojí s kationty tak, že na
každý náboj připadá jedna vazba (náboje
se pochopitelně smažou) - takto je hotova
sloučenina s kovalentními vazbami
1) s jedním
centrálním atomem (monomery)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
tam, kde výše uvedené zdánlivě neplatí, ale ve
skutečnosti platí [zadání][řešení]
2) S jedním
centrálním atomem (polymery)
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
3) S více
centrálními atomy (monomery)
zde je možnost vyzkoušet si
tam, kde výše uvedené dokonale platí: [zadání][řešení] a zde
možnost vyzkoušet si výjimky, kde výše uvedené je
porušeno: [zadání][řešení]
4) Peroxosloučeniny
kyslíkatých kyselin
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
|
VI. Sestavování vzorců
sloučenin bezkyslíkatých Platí
zde základní pravidla
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
|
VII. Sestavování
vzorců oxidů Platí zde
základní pravidla
zde je možnost vyzkoušet si: [zadání][řešení]
|