Kation Na+ je ionizován a reakce se neúčastní | ||||||||||||||||
Hydrogenuhličitan v první reakci vystupuje jako kyselina: | První
reakce: HCO3- +H2OCO3-2 + H3O+ |
|||||||||||||||
Některé z H3O+ vzniklé v první reakci vstupují do reakce s HCO3-. | Druhá reakce: HCO3 - +H3O+H2CO3 + H2O |
|||||||||||||||
První disociační konstanta pro dvojsytnou kyselinu H2CO3 (odpovídá druhé reakci zprava!!): |
|
|||||||||||||||
Druhá disociační konstanta pro dvojsytnou kyselinu H2CO3 (odpovídá první reakci): |
|
|||||||||||||||
Všechny sloučeniny v obou reakcích jsou ve stavu rovnovážném. Upozorňuji, že rovnovážná koncentrace H3O+ v obou reakcích je totožná. V první reakci vzniklo H3O+ více, některé z H3O+ zanikly v reakci druhé. | [H3O+(rovnovážná)] =
= [H3O+(vzniklá)] - [H3O+(zaniklá)] |
|||||||||||||||
V první reakci vzniklo CO3-2 stejně jako H3O+, pro CO3-2 se zároveň jedná o koncentraci rovnovážnou, neboť se v druhé reakci nevyskytuje a tudíž nemůže ubývat jako [H3O+]. | [H3O+(vzniklá)]=
= [CO3-2(vzniklá)] = [CO3-2(rovnovážná)] |
|||||||||||||||
Druhou disociační konstantu lze tedy upravit: |
|
|||||||||||||||
Z toho plyne, že koncentrace vzniklé H3O+ je: |
|
|||||||||||||||
V druhé reakci vznikala H2CO3. každá molekula H2CO3 vznikla zánikem H3O+, znamená, že koncentrace vzniklé H2CO3 se rovná koncenraci zániklé H3O+.H2CO3 vzniklo tolik, až nastala rovnovážná koncentrace: | [H2CO3(vzniklá)] =[H3O+(zaniklá)]
[H2CO3(vzniklá)] = [H2CO3(rovnovážná)] [H2CO3(rovnovážná)] = [H3O+(zaniklá)] |
|||||||||||||||
První disociační konstantu lze tedy upravit: |
|
|||||||||||||||
Z toho plyne, že koncentrace zaniklé H3O+ je: |
|
|||||||||||||||
Pro rovnovážnou koncentraci [H3O+] jak již výše uvedeno platí: | ||||||||||||||||
[H3O+(rovnovážná)] = [H3O+(vzniklá)] - [H3O+(zaniklá)] | ||||||||||||||||
Po dosazení pak: | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Po
úpravě platí: [H3O+].[H3O+].KH2CO3 = KHCO3-.[HCO3-].KH2CO3 - [HCO3-].[H3O+].[H3O+] |
||||||||||||||||
[H3O+].[H3O+]. ( KH2CO3 +[HCO3-] ) = KHCO3-.[HCO3-].KH2CO3 | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Kyselina uhličitá je slabá KH2CO3 =4,30.10-7 , proto lze KH2CO3 proti rovnovážné koncentraci [HCO3-] ve jmenovateli zanedbat {analytická koncentrace [HCO3-] = rovnovážná koncentrace cHCO3- viz.sůl slabé kyseliny a silné zásady}. | ||||||||||||||||
Pak po úpravě platí: | ||||||||||||||||
|
[H3O+] =(KHCO3-.KH2CO3)1/2 | |||||||||||||||
Zde je po
zlogaritmování výsledek:
!!!Všimněte si , že v něm nezávisí výsledek vůbec na koncentraci roztoku!!! Zde klik na výpočty pH amfolytů
různých koncentrací: |
výpočty
pH: kyseliny: silné jednosytné, vícesytné, slabé jednosytné, vícesytné,
zásady silné: jednosytné, vícesytné, slabé: jednosytné, vícesytné,
soli:slabé kys.
a silné zás.,slabé
zás.+silné kys.,
slabá
kys. i zás.var.A var.B ,amfolyty var.A var.B, pufry var.A var.B ,
základní
pojmy: přehled, rovnováhy,koncentrace, iontový součin vody