15.03.2005 01:58:05 Teorie kyselin a zásad |
||
Svante August Arrhenius - švédský fyzik a chemik (19.2.1859 - 2.10.1927). Byl to také jeden z nejvšestranějších přírodovědců své doby. Teorií elekrtrolytické disociace, za níž obdržel v roce 1903 Nobelovu cenu, se zabýval již ve své disertační práci (1883). | Johannes Nicolaus Brönsted - dánský fyzikální chemik (22.2. 1879 - 17.12.1947). Zabýval se reakční kinetikou, problémy katalýzy a indikátorů. V roce 1923 vypracoval teorii kyselin a zásad. Nezávisle na něm se však k této teorii dopracoval i Angličan Thomas Martin Lowry (26.10.1874 - 2.9.1936). | Gilbert Newton Lewis - americký fyzikální chemik (23.10.1875 - 23.3.1946). V roce 1916 se stal spolutvůrcem teorie kovalentní vazby. V roce 1938 se podílel na vypracování teorie kyselin a zásad. |
Zde používáme Brönstedovu teorii (Arrheniova je zastaralá a nevyhovující především v definici zásad, Lewisova je moderní teorie nacházející uplatnění především v organické chemii. Upozorňuji, že dle definice, může být v reakci látka obecně označovaná jako kyselina, zásadou (např. kyselina dusičná ve sněsi s kyselinou sírovou odevzdává proton, tudíž je zásadou). Jinými slovy látku dělá kyselinou či zásadou pouze a jenom její chování v té které reakci. |
||||||||||||||||||||||
Kyselina | Brönsted: Látka odštěpující v reakci vodíkový
kation(proton) Arrhenius: Látka odštěpující vodíkový kation Lewis: Akceptor (příjemce) elektronů v reakci |
|||||||||||||||||||||
Zásada | Brönsted: Látka přijímající v reakci vodíkový
kation(proton) Arrhenius: Látka odštěpující hydroxidový anion Lewis: Donor (dárce) elektronů v reakci |
|||||||||||||||||||||
Porovnání Brönstedovy a Lewisovy teorie | ||||||||||||||||||||||
Kyselina a zásada včetně konjugovaných | Jelikož reakce probíhají vratně, látka, jež
vznikla z kyseliny, je konjugovaná
zásada KZ (v opačném směru přijímá
vodíkový kation) a látka, jež vznikla ze zásady
je konjugovaná kyselina KK (v opačném směru odštěpuje vodíkový
kation) - (zde
klik na další informace).
|
výpočty pH: kyseliny:
silné jednosytné, vícesytné, slabé jednosytné, vícesytné,
zásady silné: jednosytné, vícesytné, slabé: jednosytné, vícesytné,
soli:slabé kys. a silné zás.,slabé zás.+silné kys., slabá kys. i zás.var.A var.B ,amfolyty var.A var.B, pufry var.A var.B ,
základní pojmy: přehled, rovnováhy,koncentrace, iontový součin vody