Schématický
zápis: |
n |
 |
kokatalyzátor H2O,
katalyzátor BF3
|
|
|
 |
|
|
 |
|
Základní
pravidlo: |
Platí zásada, že
sloučenina se "snaží" mít co nejmenší náboj
a pokud má existovat ion (ať už kation nebo anion)
"ochotněji" vznikne tam, kde je náboj
kompenzován částečným nábojem opačného znaménka,
neboli tam, kde je náboj v absolutní hodnotě menší
než jedna (Porovnej s
vlivem efektů u alkoholů u kyselin a u aminosloučenin).
Proč je napadán mer
kationtem? Je to pro +
I efekt, který způsobuje
methylová skupina. Ta způsobí zvýšení elektronové
hustoty (částečně záporný náboj d-) na
uhlíku na než se váže. Z výše uvedeného plyne, že více
vadí a proto je snadněji napadnutelný uhlík, na který
se neváže methylová skupina, neboť tam není náboj
ani částečně kompenzován. Tento náboj je záporný
a proto ho napadne kation. |
|
Přehledný
podrobný zápis: |
Iniciace: Pro
zahájení reakce se vytváří kation reakcí kokatalyzátoru
(zde voda) s
katalyzátorem Lewisovou
kyselinou ( zde fluorid boritý). |
|
Propagace: Po
napadnutí meru kationtem vodíku se vytvoří již
objemnější karbokation. Reakce pokračuje s dalším
merem atd. pořád dokola a karbokation se zvětšuje. |
|
Terminace:
Anion (hydroxid) se napojí
na karbokation a výstavba makromolekuly se se tak ukončí.
Zároveň se tak uvolní molekula fluoridu boritého jako katalyzátoru pro další kolo
reakce (pozn.: pro matemtické dogmatiky: počet merů v
polymeru je tak velký, že lze klást na roveň n a n+1 v dolním
vyčíslení). |
|
zde další
varianty polymerace polypropylenu: obecně, s BF3
, AlCl3 , SnCl4 , TiCl4
|