Radikálová: |
Nastává nejčastěji, pokud nepůsobí na násobnou
vazbu z postranních řetězců efekty (např.: polyethylen či polybutadien ).
Radikál vzniklý nejčastěji z peroxosloučeniny
napadne napdne dvojnou vazbu u meru a homolyticky
ji rozštěpí.Vznikne tak nový objemnější radikál a
ten opět napadne další molekulu meru. Takto opakovaně
pokračuje propagace.Terminace (ukončení reakce) se může
dít třemi způsoby. Nejjednodušší je kombinace(klik) dvou radikálů.
Dále je možný transfer (klik)
a disproporcionace(klik). |
Kationtová: |
Nastává
nejčastěji, pokud na násobnou vazbu působí z
postranních řetězců skupiny, které odpuzují
elektrony směrem k násobné vazbě, takže působí + I
efektem (např.: polypropylen, polyisobutylen, polyisopren ).Na uhlíku, na který je takováto
skupina připojena vzniká přebytek elektronové
hustoty, čili částečný záporný náboj. Jelikož
platí zásada, že sloučenina se "snaží" mít
co nejmenší náboj, platí, pokud má existovat někde
náboj, že "ochotněji" vznikne tam, kde je náboj
kompenzován částečným nábojem opačného znaménka,
neboli v tomto případě částečně záporným nábojem.
Proto tento uhlík může postrádat dvojnou vazbu p (vzniklý kladný náboj je
částečně kompenzován) a tu může napadnout kation
jako iniciátor reakce. |
Aniontová: |
Nastává
nejčastěji, pokud na násobnou vazbu působí z
postranních řetězců skupiny, které přitahují
elektrony směrem k sobě od násobné vazby, takže působí
- I efektem (např.: polyvinylchlorid, polyvinylacetát, polymethylmethakrylát ).Na uhlíku, na který je takováto
skupina připojena vzniká nedostatek elektronové
hustoty, čili částečný kladný náboj. Jelikož platí
zásada, že sloučenina se "snaží" mít co
nejmenší náboj, platí, pokud má existovat někde náboj,
že "ochotněji" vznikne tam, kde je náboj
kompenzován částečným nábojem opačného znaménka,
neboli v tomto případě částečně kladným nábojem.
Proto tento uhlík může přitáhne dvojnou vazbu p (vzniklý kladný náboj je
částečně kompenzován) od sousedního uhlíku a ten může
napadnout anion jako iniciátor reakce. |
Kopolymerace: |
Při kopolymeraci reagují spolu minimálně dva různé
mery. Kopolymerace může probíhat jak radikálově (zde
příklad butadienstyrenového kaučuku ), tak i iontově. |