Historical PT in Croatian, Czech, Danish, Dutch, German, Hungarian, Polish, Serbian, Slovak, Slovenian, Lower and Upper Sorbian, Rusyn ///// Modern in Czech PT
Hmotozpyt čili lučba
[názvosloví
anorganické chemie od roku 1820][názvosloví
organické chemie 1852]["Preslova" a "Amerlingova
řada"][české názvy
prvků (1946)][archaické
latinské názvosloví][triviální názvy][historie
české chemické literatury]
Po kliknutí na foto obrozence se zobrazí jen jeho tabulky | ||||||||||
Stanislav Kodym | Bedřich Berchtold | Václav Staněk |
1517 - Jan
Černý (Niger) - Knieha
lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
1541 - Wacslaw Hagek z Libočan - Kronyka czeská
1706 a 1722 - Kaspar Zacharias Wussin -
Slownjk latino-německo-český a Slownjk německo-latino-český
1820 - Bedřich
Wšemír Hrabě z Berchtoldu, Jan Swatopluk Presl - O
přirozenosti rostlin aneb rostlinář
(PDF 41 až 42, 169 až 171 a další)
1821 - Jan Swatopluk Presl - Krok:
Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského (PDF 140 až 152)
1828 - Jan Swatopluk Presl - Lučba
čili chemie zkusná ( I. díl) (PDF 26 až 28 a v celé
knize)
1834 - 1839 Josef Jakub Jungmann - Slownjk
česko-německý
1838 - Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy
o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů
1840 - Karel Slawog Amerlinğ - Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a
pro každého (PDF 37,
136 a další v celé knize)
1848 - Jan Swatopluk Presl - Počátkowé
rostlinoslowí (PDF 30
až 65)
1850 - POSEL
Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a
vůbec přátele mládeže (PDF 79 až 82)
1852 - Karel Slavoj Amerling - ORBIS
PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (PDF
od 68)
1853 - Filip Stanislav Kodym - Navedení k lučebnictví (PDF)
1853 - Vojtěch Šafařík - Německo-český slovník vědeckého názvosloví (PDF)
1860 - Vojtěch Šafařík - Základové chemie čili Lučby
(PDF)
Upozornění: Do roku roku 1843 (kdy zavedl Pavel Josef Šafařík tzv. opravu skladnou) se psalo mj. "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" se psalo jako "w" do roku 1849. Ve fraktuře se psalo "š" jako "ss" .
1517 V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "železo" neboli "zielezo" , "mied", "strziebro", "zlatto", "rtut","wolowo" a nekov "sira". V knize se objevuje též hutraych, spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Tabulka na samostatné stránce je zde. |
V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "zielezo" neboli "železo", "mieď", "strijbro" neboli "střijbro" či "střibro" resp."střybro", "zlatto" neboli "zlato", "cayn" neboli "cўn", "wolowo" a nekov "syra". Zde ještě dokonce bylo psáno "í" jako "ij". Zde uvedené "ў" se zřejmě četlo jako "aj". Tabulka na samostatné stránce je zde. |
|
|
Kaspar Zacharias Wussin - V tabulkách je devět tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 8 kovů "żelezo", "mėḋ", "stṙjbro", "zlato", "cynk", "rtuṫ" neboli "tuṫ", "cýn" neboli "ceyn"(resp. "cegn"), "olowo" neboli "wolowo" a nekov "syra" neboli "syrka" či "sýrka" (v tabulce z roku 1722 se nad písmenem místo háčku psala tečka). Ve slovnících se objevuje též arsenyk (1706) resp. český utreych resp.utreycht (1722), spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Ve slovníku z roku 1706 je uveden latinsky i čerstvě izolovaný phosphorus (1699) pod unikátními českými názvy "hwězda gitřnj" a "zwjřednice" (večernice). Tabulky jsou na samostatných stránkách 1706 a 1722.
1813 Cysarske kralowske Wydenske Nowiny - vůbec první pokus neznámého autora o české názvy některých v nové době objevených prvků (tyto v 18. století): kyselec a wodilec (na str. 162).
1820
Ve frakturou (novogotické lomené písmo, to bylo v češtině úplně nahrazena antikvou v roce 1848) psaném "Rostlináři" je uvedeno 36 prvků. Poprvé jsou uvedeny české názvy 25 prvků (s koncovkou -"jk"). Z toho celkem 8 prvků si (s gramatikou po roce 1849) zachovává své názvy dodnes ("wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk" a "kysljk") a 2 další ("drsljk", "oblázjk") si později do finální podoby přejmenoval Presl sám. Dalších 15 prvků získalo tyto české názvy: "merotjk", "chasonjk", barwjk", "germenjk", "pochwistjk", "kolumbjk", "duzjk", "platjk", "arsenjk", "surmjk", "tekutjk", "soljk", "chaluzjk" ("řasjk"), "žiwěnjk a "nebesnjk". Zachováno je zde 9 tradičních českých názvů nejstarších známých prvků (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", "zlato", "zinek", "rtuť", "cjn", "olowo" a nekov "sjra"), které platí dodnes a mezinárodní názvy pro "fosfor" (který Presl přejmenoval později v roce 1828) a "bizmut" (který přejmenoval později v roce 1840 Amerlinğ). "Kolumbjk" je název pro niob i tantal (do roku 1844 byla domněnka, že se jedná o jeden prvek).
1821 V tomto spisu psaném antikvou přejmenovává Jan Swatopluk Presl "oblázjk" na "křemjk" (který si název uchoval dodnes), "fosfor" na "kostjk", "arsenjk" na "siťanjk", uvádí nově "tjhotjk" (wolfram) a "strontjk". "Sjra" je zde psána krátce "sira". Poprvé zde také dostává chemie český název "lučba" (PDF 140 až 152, ale i PDF od 91, 128, 437) |
|
1821 Josef Dobrowský - Deutsch-böhmisches
Wörterbuch - "žiwé střjbro",
"rtuť" - "cynek",
"zynek" - "ceyn",
"čistec", "cýn" - "syra"
1826 Antonín Jan Jungmann - "O
sedmeru dobytka domácího" - "sklenjk" (2) (antimon),
sanitrorod (dusík), wodorod
(vodík), uhlorod (uhlík)
[Lučba čili chemie zkusná str. 20 až 22, PDF 26 až 28, str. 60 až 62, PDF 66 až 68 a celá kniha] [Tato tabulka na samostatné stránce je zde]
Přepis tabulky z fraktury do antikvy
W (Wd) wodjk |
Preslowa "periodická tabulka žiwlů" sestawená dle "Lučba čili chemie zkusná" (I.díl) (PDF) |
|||||||||||||||
Wr wraljk |
Sd sladjk |
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | Br bořjk |
Uh uhljk |
Ds dusýk |
K kysljk |
kazýk |
|||||||||
So sodjk |
Hr hořčjk |
Hl hlinjk |
Kr křemjk |
Ko kostjk |
Sr sýra |
Sl soljk |
||||||||||
Dr drasljk |
Wp wápnjk |
Chs chasonjk |
Bw barwjk |
Gr germjk |
Zz železo |
Da ďasýk |
Po pochwistjk |
Me měď |
Zn zynek |
St syťanjk |
Ln lunjk |
Wt wtožjk |
||||
_______ | Sr strontjk |
Yt ytřjk |
Cr cyrkonjk |
Tn tantaljk kolumbjk |
Zs žestjk |
Rm ruměnjk |
Pa paladjk |
Sb střjbro |
Ld ladjk |
Cn cýn |
Sm surmjk |
zemnjk |
Ch chaluzýk |
|||
Mr merotjk |
Tz těžjk |
Wn wonjk |
Dz duzýk |
Pl platjk |
Zl zlato |
Ru rtuť |
Ol olowo |
Wz wyzmut |
||||||||
Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes |
||||||||||||||||
Zw žiwěnjk |
||||||||||||||||
Nb nebesnjk |
"Lučba" z roku 1828
byla napsána frakturou.
V "Lučbě" Presl (na
rozdíl od "Rostlináře" z roku 1820 a "Kroku" z
roku 1821) ignoruje změny týkající se psaní i/y po vydání
Dobrovského gramatiky (1809, druhé vydání 1819). Většinou
je tak uváděno po "c", "z" či "s"
ypsilon (mění tak "zinek" na "zynek",
"sjra" na "sýra", "cjn"
na "cýn", "dusjk" na "dusýk",
"chaluzjk" na "chaluzýk" a
"duzjk"na "duzýk"). Mění
též "bizmut" na "wyzmut"
Jan Swatopluk Presl uvedl v "Lučbě" názvy celkem 52
prvků (dle Presla: "žiwly", "prwky nerozučené",
"prwky nerozlučitedlné", "nerozlučeniny")
z toho 50ti
prvkům dal vlastní české značky (str.20-22 v PDF 26-28),
, které on nazval znameními či znaky (str.23 v PDF 29),
jediný "zynek" si svoji značku uchoval dodnes.
Značku "Sr" má "sýra"
i "strontjk"."Wodjk" má v přehledu prvků
se značkami značku "W", dále v textu, ale opakovanně
používá "Wd". Presl zapomněl dát značku "kazýku"
a "zemníku", přestože oběma prvkům věnuje i
samostatné kapitoly (str.71
v PDF 77 resp. str.
234 v PDF 236))
U devíti prvků zachoval staré české historické názvy (od
pradávna známých 8 kovů "železo", měď",
"střjbro", zlato", zynek", "rtuť",
"cýn", "olowo" a nekov "sýra") a
poněmčený nechal jen s ypsilonem "wyzmut".
Dalších 42 prvků získalo české názvy s koncovkou -jk (resp.-zýk
či -sýk).
Presl převzal z "Rostlináře" z roku 1820 své názvy
pro 19 prvků "wodjk", "sodjk",
"hořčjk", wápnjk",
"hlinjk", "uhljk",
"dusjk", "kysljk"
(ty si uchovaly své názvy dodnes) a dále "merotjk",
chasonjk", "barwjk",
"pochwistjk", "duzjk",
"platjk", "surmjk",
"soljk", "chaluzjk",
"žiwěnjk" a "nebesnjk"
a z "Weřegného spisu" z roku 1821 své názvy pro 4
prvky "křemjk", "kostjk",
"strontjk" a se změnou "i"
na "y" "syťanjk".
Oproti "Rostlináři" z roku
1820 Presl přejmenoval "drsljk" na "drasljk"
(který si uchoval svůj název dodnes), "tekutjk" na
"kazýk", "germenjk" na
"germjk" a "kolumbjk" na
"tantaljk" (u přehledu prvků se
značkami, dále v textu ale opět použil název "kolumbjk")
a oproti "Weřegnému spisu" z roku 1821 přejmenoval
"tjhotjk" na "těžjk".
Presl zcela nově pojmenoval 14 prvků: "wraljk",
"sladjk", "ďasýk",
"ytřjk", "cyrkonjk",
"žestjk", "ruměnjk",
"paladjk", "ladjk",
,"wonjk" (v
textu i "wonnjk"),
"bořjk", "lunjk",
"zemnjk" a "wtožjk".
Těch prvků s českým názvem s koncovkou -jk, které později
přejmenoval do mezinárodních názvů Vojtěch Šafařík je v "Lučbě"
31 (některé z nich se však ještě předtím pokusil přejmenoval
Karel Amerling). Šafaříkovi
úpravy z roku 1860 (učebnice Základové chemie
čili lučby) přežilo 11 prvků ("wodjk", "sodjk",
"drasljk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk",
"uhljk", "dusjk", "kostjk" a "kysljk"),
"kostjk" se přestal používat v průběhu 20 století
(prokazatelně minimálně
ještě v roce 1925 byl alternativním názvem).
V Lučbě jsou výrazy pro množství sloučenin a také je zde
zavedeno 5 valenčních koncovek (-natý, -itý, -ný, -owý, -ělý)...více .
Tabulka je na samostatné stránce zde
Jan Swatopluk Presl se inspiroval při tvorbě spisem polského chemika Jędrzeia Śniadeckiego z roku 1816 Początki chemii (PDF), jak dokládá u prvků srovnání slovanských jmen Śniadeckiego a Presla: wapnian - wápnjk, glinian - hlinjk, ziemian - zemnjk, krzemionek - křemjk, soliród - sodjk, wodoród - wodjk, ke koncovce -jk možná inspiroval węglik - uhljk (periodická tabulka dle Śniadeckiego zde). Sám Presl o tom napsal „Snažil jsem se názvosloví lučebnické vystavěti. Při této práci mi Śniadecki spisem o lučbě, polským jazykem napsaným, svítil" a dále: ,,Proč by Čechové to co jiní Slované nalezli a to co dobré jest, nemohli užívati, nevidím." a končí takto ,,Co od Polanův jsem si vydlužil každý nestranný rozsoudí" (více Mervart v roce 1964 zde). Preslovo názvosloví však bylo mnohem ve slovanském duchu rozpracovanější a rozsáhlejší a výrazně ovlivnilo názvosloví slovenské, lužickosrbské, chorvatské, rusínské i dalších slovanských národů.
1835 | _František_Šjr_Krátký_přjrodopis_ | ||||||||
Přepis antikvou | Utreych, Rzenjk (Arsenik), Orzenjk | Kowlať (kobalt, kobold) Ďasjk | Nikl (pochwistnjk) | Surma (Spiešglas, sklenec, | Olbram (Wolfram) | Platina čili bjlé zlato | Cinek, sinec, cink | Železo (hwoždj) |
1837
|
V Nerostopisu psaném antikvou Presl upustil (ve shodě s
Dobrovského gramatikou) od psaní ypsilonu po s/z a tak "y"
nahradilo "j".
Jsou zde uvedeny názvy celkem 53 prvků (oproti dřívějším
52), neboť se objevuje název nového prvku "wandjk"
(objeven v roce 1830).
Prwek" "těžjk" si
přejmenoval Presl na "chwořjk"
a "zemnjk" na "zemjk" .
U řady prvků zavádí Presl jednopísmenné české značky (či
jak on uvádí "známky") a doplňuje značky u "kazjku"
a "zemjku". Odstraňuje chybu (dvoják) u značky
"sjry" zato jí zavádí u značky "chasonjku".
Mění značky u "platjku" a "bořjku" na
mezinárodní.
Jungmannova periodická tabulka sestawená dle "Slownjk česko-německý" |
||||||||||||||||
sladjk | Tato tabulka na samostatné stránce je zde | bořjk | uhljk | dusjk | ||||||||||||
sodjk | hořčjk | hlinjk | kostjk | sjra sira |
soljk | |||||||||||
wápnjk | chasonjk | wandjk | barwjk | železo | ďasjk | pochwistjk | měď | zinek | siťanjk | lunjk | wtožjk | |||||
strontjk | ytřjk | cirkonjk | tantaljk | žestjk | ruměnjk | paladjk | střjbro | ladjk | cjn ceyn_cayn |
|||||||
merotjk | těžjk chwořjk |
wonjk | platjk | zlato | olowo | wyzmut_wizmut _wismut bismut_bizmut |
||||||||||
žiwěnjk | ||||||||||||||||
nebesnjk |
Josef Jungmann úzce spolupracuje se Swatoplukem Preslem.
Názvosloví chemických prvků "Slownjku" je
uváděno s odkazy na Presla (především na "Lučbu"
zroku 1828, ale i na "Rostlináře"
z roku 1820 a "Krok" z roku 1821 a také na "Nerostopis
čili Mineralogii" z roku 1937).
Ve "Slownjku"
je uveden "wralek"
a "rtut" (názvy
"wraljk"
a "rtuť" jsou však zachovány
jako další možnost, u rtuti jsou navíc uvedeny i možnosti
"rdut" a "tuť" a také "žiwé střjbro").
"U "duzjku" Jungmann
zvažuje variantu "dužjk".
"Prwek " "surmjk" dostává
varianty "surma",
"sklenec",
"sklennjk" a
"sklenjk"
(tento název se ale vyskytl ve 2. a v 4. a 7. pádě již v díle Jungmannova bratra
Antonína "O
sedmeru dobytka domácího" z roku 1826). Navíc i již
tehdy v češtině zastaralý špisğlas, který byl odvozen z němčiny.
Jungmann připouští i starší Preslovy varianty pro "kazjk" ("tekutjk")
"křemjk" ("oblázjk"),
"drasljk" ("drsljk"),
"chaluzjk" ("řasjk"),
"germjk" ("germenjk"),
"chwořjk"
(" "těžjk") a "zemjk" ("zemnjk")
"Cjn" má varianty názvu "ceyn" a "cayn",
"wyzmut" má varianty "wizmut", "wismut",
"bismut" a "bizmut".
Jungmann převzal z Císařských
královských Vídeňských novin z roku 1813 první pokus o
české názvosloví, kde je kysljk
pojmenován kyselec a wodjk je pojmenován wodilec
(zde odkaz na str. 162 Vídeňských
novin, kde je uveden kyselec
a wodilec).
Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk).
1838__Časopis_českého_museum__1839 V těchto spisech poprvé píše Karel Slavog Amerlinğ česky o chemii a hned Preslowi přejmenovává některé jeho názvy. V roce 1938 "wraljk" na "litjk" a "wtožjk" na "bromjk", v roce 1939 jen ubírá háčky při změně "hořčík" na "horčjk" a "siťanjk" na "sjtanjk" (kde navíc prodlužuje "i" na "j"). Neúplné tabulky ze zde uvedených názvů na samostatné stránce jsou zde |
|
[Článek o K.S.Amerlinğovi] [Spis wssenaučný PDF][Tabulka na samostatné stránce]
Karel Slawog Amerlinğ uvádí 54 "prwků", nově "tořjk" (objeven 1828). Zároveň Janu Preslowi šest českých názvů zcela přejmenovává "buřjk" ("germjk"), "bronjk" ("pochwistjk"), "blednjk" ("bořjk"), "otrussjk" ("siťanjk"), "strabjk" ("surmjk"), "krussjk" ("chvořjk") a k dalšímu přidává písmenko "wanadjk" ("wandjk"). Dva názvy, které Amerlinğ Preslovi přejmenoval již v roce 1838, dokonce přejmenoval sám sobě "gapjk" ("litjk", Preslův "wraljk"), "brudjk" ("bromjk", Preslův "wtožjk") a stanovuje české jméno i pro prvek s dosavadním mezinárodním názvem "kaljk" ("wyzmut"). Zřejmě omylem pojmenovává "paladjk" též jako "plaladjk". V díle se vyskytuje i pojem "hořjk" který ztotožňuje Amerlinğ s "floğistonem". Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk). Tabulka na samostatné stránce je zde.
1846 Josef Franta Šumavský - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "vodorod"("vodík"), "hasník"("dusík"), "kyselec", "kvasorod", "kvasočin", "kvasotvor", "kyselodělec"("kyslík"), "kostikovan", "světlonoš" ("kostík"), "čistec", "bílé olovo"("zinek"), "hytřík"("ytřík"), "olověnka"("žestík"), "voničník dusičný", "dusík", "dusičník" ("voník"),
1848 Jan Swatopluk Presl po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843 psal již v "Počátkowé rostlinoslowí" místo "j" "í" a místo "g" "j". Nadále však psal "w" nikoli "v". Držel se svých názvů z "Lučby" a odmítal přistoupit na Amerlingovy změny. |
1850
vodík | Periodická tabulka sestavená dle "POSEL Z BUDČE" (str. 75 až 78 v PDF 79 až 82) |
|||||||||||||||
japík | sladík | bledník | uhlík | dusík | kyslík | kazík | ||||||||||
sodík | horčík | hliník | křemík | kostík | síra | solík | ||||||||||
draslík | vápník | chasoník | vanadík | barvík | buřík | železo | ďasík | broník | měď | zinek | otrušík | luník | brudík | |||
strontík | itřík | cirkoník | niobium | žestík | ruthenium | ruměník | paladík | stříbro | ladík | cín | strabík | zemník | řasík | |||
merotík | lanthon | tantalík | chvořík | voník | dusík | platík | zlato | rtuť | olovo | kalík | ||||||
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | ||||||||||||||||
živěník | didym | terbium | erbium | |||||||||||||
tořík | nebesník |
Pozn.: "POSEL Z BUDČE" (zřejmě rukou dovršuje, po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843, pravopisné změny a píše se v něm již "v" namísto "w"(což Pavel Šafařík nechtěl). Počet dosud známých prvků (uveden je "itřík" místo "ytřík", opět jako v roce 1839 "horčík" místo hořčík"a zřejmě omylem"dusík" místo "duzík") se rozšiřuje z 54 na domnělých 63, které jsou zde ovšem uvedeny (v odkazu pod čarou na str. 78) pouze pod (tehdejšími) mezinárodními názvy. Jedná se "niobium" (byl sice objeven již v roce 1801, ale dlouho se soudilo, že se jedná o "tantalík", teprve v roce 1844 se prokázalo, že se jedná o prvek rozdílný), "ruthenium" (1844), "lanthon" (rok objevu 1839), "terbium" (1843), "erbium" (1843) a "didym" (1841) u kterého se mnohem později ukázalo, že je to vlastně směs dvou prvků. Jako mylná se později ukázala domněnka o existenci prvků tehdy známými pod názvy "norium" (1845) (měl to být prvek obsažený v minerálu zirkon, později se ukázalo, že neexistuje) a "pelopium" (1845 ukázalo se však, že se jedná o směs "kolumbíku"a "zdoříku"). U prvku "bellyrium" se později ukázalo, že se vlastně jedná o "sladík". V tabulce je tak uvedeno prvků 60 (včetně "didymu").
1851 Franz Špatný - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "swětlonoš"
("kostík"),
"otruh", "otruš", "utreych",
"streych" ("síťaník"),
"hytřík" ("ytřík"),
"wtořik" ("brudík"),
"horčík" ("hořčík"),
"čistec" ("zinek"),
"japec" ("japík"),
"kyselec", "kwasorod" ("kyslík"),
"chwořec" ("chwořík"),
"wodorod" ("wodík"),
"cína" ("cín"),
"beryl" ("sladík").
Ve slovníku stále psáno w (dle nového pravopisu mělo být v).
. Josef Franta Šumavský - "Česko-německý slovník"
- "cinek", "cink" ("zinek").
1851
|
Karel Slavoj Amerling pokračuje v přejmenovávání Preslových názvů ("cirkoník" na "lálík", "tantalík" na "zdořík", "luník" na "švábel" a "zemík" na "župel" a u "paladík" zdvojuje "l" na "palladík"). Naopak opouští vlastní názvy a vrací se k původním .Preslovým z "Nerostopisu" ("krušík" na "chvořík" a "vanadík" na "vandík" a vrací též "hořčík", "ytřík" a "duzík". Sám sobě přejmenovává "otrušík" na "otruh". Přidává variantní názvy pro "uhlík" "mídil", "vorvil", "smydil" a "pášmil z organické lučby". Počešťuje názvy nejen skutečných nových prvků, "skrytík" (lanthon), "niobík" ("niobium"), "rusík" ("ruthenium"),"terbík"("terbium"), "erbík" ("erbium") a "didymík" ("didym"), ale i těch domnělých "nořík" ("norium") a "pelopík" ("pelopium"). Zmiňuje i dva "kovy Švanbergovy" (Lars Fredrik Svanberg), jednalo se však opět o "nořík" a ještě jeden prvek ze zirkonu (snad "hafnium" ?) a uvádí i záhadný "euthym". Amerling uvádí, že má počet prvků 64, ale bez započtení těch neexistujících je jich v tabulce 60 (a to ještě se započtením didymíku, což je název pro dva později rozlišené prvky "praseodym" a "neodym").
1852
|
Karel Slavoj Amerling přejmenovává sám sobě "lálík"
na "lalík" a Preslovy "živěník"
na "živeník". Ještě více počešťuje
"didymík" na "dvojmocík".
Vrací se ke svému původnímu názvu "otrušík" a
navíc textu uvádí nově (současně dlouhé první "i"
a "t" s háčkem) "síťaník".
Některé Preslovy názvy uvádí ke svým názvům variantně. Záhadnému
údajnému (leč neexistujícímu) prvku "euthym" dal
český název "věmočík" i se značkou
"Vč".
Karel Slavoj Amerling zde uvádí i značky. Řadu značek
Preslovi přejmenoval a to i v případech, kdy se název prvku
neměnil. Dodnes platící mezinárodní značku získaly S, Sb,
Nb a Br (již dříve od Presla Pd, Sr a Zn). Naopak již dříve
mezinárodně pojemnované Pt a B zase přeznačil. Značka Br je
ovšem uvedena nejen u brudíku, ale i u broníku.
1852 - V "POČÁTKOVÉ SILOZPYTU ČILI FYSIKY PRO NIŽŠÍ
GYMNASIA A REÁLKY"
Josefa Smetany se objevují mezinárodní
značky prvků. Jeho tabulky (1842 a 1852) jsou zde.
1853 - Filip Stanislav Kodym "ZDRAVOVĚDA" - "mírník"
("dusík"), "živík" či "hořík"
("kyslík")
1856 - Jan
Evangelista Purkyně, Jan Krejči
- "Ziva:
časopis přírodnický" - jodík
1853
|
V torzu Kodymovy knihy "Navedení k lučebnictví" z roku 1853 se mě podařilo vypátrat 51 prvků, v časopise "Elixír" z roku 1959, o Kodymově díle pojednávající, další ("ceřík"), a právě v časopise "Elixír" navíc značky 35 z nich. Další se mě podařilo vypátrat po získání celé knihy na celkový počet 61 prvků se značkami 40 z nich. Filip Stanislav Kodym Preslovy přejmenoval řadu prvků, když uvedl české názvy "rděník" ("ruměník"), "ceřík" ("živěník"), "osmík" ("voník") a "kadmík" ("ladík"). Amerlingovy přejmenoval "bledník" na "bledík". Dále udělal podivné české varianty z mezinárodních "baryt" a především "visma" a vrací Amerlingem zavedený, ale pak opuštěný "otruh". Kodym dokonce uvedl variantně nový český název pro "kyslík" "kysloděj". 12 prvkům dal přímo názvy mezinárodní "titan","vanad", "niob", "tantal", "volfram" i "wolfram" , "platina", "selen", "tellur", "chlor", "brom", "jod" a "uran". Jako další prvek patřící k "solodějcům" (halogenům) uváděl "blavek" i se značkou "Bv". Ve skutečnosti se ale jednalo o dikyan [(CN)2], z kterého vznikají kyanidy (jako u halogenů halogenidy). Uváděl české značky, přičemž jedenácti prvkům přiřadil své originální "Ja", "Ru","M","St","Kd", "R", "Bn", "Su", "Vi","Kz" a "Ch".
1854
|
Dílem, kde se ještě v roce 1854 objevily vesměs české názvy prvků národních buditelů bylo třetí vydání knihy "Přírodopis prostonárodní" (na rozdíl od prvního vydání z roku 1843 zde bylo používáno jednoduché "v" namísto "w"), jehož autorem byl Dra. Václav Staněk. Zřejmě omylem byl ve třetím vydání vynecháním háčku nad "z" vytvořen i nový název "zivěník" (namísto Preslova "žiwěnjk", který byl uveden i v prvním vydání jako "žiwěník"). Uvedeno je 54 prvků (nazývaní "znakové"), ve třetím vydání z roku 1854 nebyl žádný prvek ("znak") oproti roku 1843 přidán. Porovnání obou vydání z let 1843 a 1854 je zde.
V/W/Wd vodík vodorod vodilec |
Souhrnná tabulka českých národních obrozenců 1517 - 1820 - 1854 - 1864 - 1900 |
sluník |
|||||||||||||||
Jp/Wr/Ja japík vralík litík japec |
Sld/Sd sladík beryl |
s češtinou po roce 1849 tj. s "v", "í", "j" |
B/Bl/Br bledník bledík bořík |
U/Uh uhlík uhlorod |
D/Ds dusík mírník hasník sanitrorod |
K
kyslík živík hořík kysloděj kvasorod kyselec |
Ka/Kz kazík tekutík |
||||||||||
Sd/So sodík |
Hř/Hr hořčík horčík |
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | H/Hl hliník |
Kř/Kr křemík oblázík |
Ko kostík světlonoš kostikovan |
S/Sr sýra sira sirka |
Sl/Ch solík |
pustík |
|||||||||
Dr draslík drslík |
Vp/Wp vápník vápno |
Ti chasoník |
Vd/Va vandík vanadík |
Bv/Bw barvík |
G/Gr/Bu jermík jermeník buřík |
Žl/Zz železo zielezo żelezo hwoždí |
Da ďasík kovlať kobold |
Po/Br/Bn pochvistík pochvistník broník nikol |
M/Md/Me měď mieď mied |
Zn zynek čistec cink cinek sinec |
gallík |
Ot/St otrušík siťaník arseník rzeník otruch |
L/Ln/Šv luník švábel |
Br/Wt brudík vtožík bromík vtořik |
|||
____ rubid |
Sr strontík |
Y/Yt ytřík itřík hytřík |
Ll/Cr lalík cirkoník |
Nb niobík kolumbík |
Žs/Zs žestík olověnka |
Rs/Ru rusík |
Ru/Rm ruměník rděník rhodík |
Pd/Pa paladík palladík plaladík |
Sř/Sb/St stříbro stribro strziebro střibro střybro |
Ld/Kd ladík kadmík |
indík |
C/Cn cín cína cejn cajn |
Sb/Sm/Su strabík surmík skleník sklenec surník |
Zm zemník zemík župel |
Ch/J řasík chaluzík jodík |
||
Mr merotík těžík |
La skrytík |
Zd/Tn zdořík tantalík |
Chv/Chr/Tz chvořík krušík těžík tíhotík chvořec |
Vo/Wn voník vonník smrdík osmík |
Dz duzík dužík |
Pl/Pt platík bílé_zlato |
Zl zlato zlatto |
Rt/Ru/R rtuť živé_stříbro tuť rtut rdut |
O/Ol olovo wolowo |
Kl/Wz/Vi kalík visma wyzmut vyzmut vismut |
|||||||
Žv/Zw/Ce živěník živeník zivěník ceřík |
Dv didymík dvojmocík |
T terbík |
E erbík |
yterbík |
|||||||||||||
T tořík |
N/Nb nebesník |
vodík | Šafaříkova tabulka sestavená dle "Německo-český slovník vědeckého názvosloví" (PDF) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
|
beryllium | bór | uhlík | dusík | kyslík |
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
hořčík |
|
křemík |
|
síra |
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
vápník | titan | vanad |
|
|
železo |
|
nikl | měď | zinek |
|
selén | brom | |||||||||||||||||||||
strontík |
|
|
niobium |
|
|
|
|
stříbro |
|
cín |
|
tellur |
|
|||||||||||||||||||||
|
lantan | tantal |
|
|
iridium | platina | zlato | rtuť | olovo |
|
||||||||||||||||||||||||
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
cer | didym | terbium | erbium | |||||||||||||||||||||||||||||||
thorium | uran |
Vojtěch
Šafařík a jeho Německo-český
slovník vědeckého názvosloví v roce 1853
poprvé upouští u řady prvků od specifického českého
názvosloví. U dvaceti prvků byly české názvy
nahrazeny mezinárodními názvy zcela (až na kosmetické
úpravy u některých platí dodnes) u řady dalších se český
a mezinárodní název staly variantními (většinou ovšem byl
mezinárodní uváděn ve slovníku dříve, v tabulce odpovídá
výše). U hliníku je ovšem uveden tehdejší mezinárodní
název alumium a u palladia pallad. Barium získalo mezinárodní
koncovku -ium, ta se ovšem později změnila na dodnes platné -yum.
Zcela český zůstal "strontík", přesto
se později neudržel. Šafařík pojmenoval wolfram přednostně
názvem "šél"
je dle jeho objevitele Scheela
(tehdy bylo mezinárodně usilováno o pojmenování prvku "scheel").
Ve slovnku se vyskytuje i údajné prvky "pelop" (pelopium),
který objevil německý mineralog a chemik Henry Rose v
roce 1845, "aridium".
který objevil švédský chemik Clements
Ullgren. Později se však ukázalo, že se jedná jen o znečištěné
železo.
Ve slovníku jsou v textu vzorce některých sloučenin psány
značkami, vesměs mezinárodními. Ve slovníku jsou i výrazy pro množství sloučenin
a také je zde zavedeno 8 koncovek -ičnatý (-ečnatý), -natý, -itý, -ičitý,
-ový, -ičelý, -ičný (-ečný), -istý... více .
H vodík |
Vojtěch Šafařík - periodická tabulka sestavená dle "Základové chemie čili lučby" (PDF) z roku 1860 (GIF) | |||||||||||||||
Li lithium |
Be/G beryllium |
B bor |
C uhlík |
N dusík |
O kyslík |
F fluor |
||||||||||
Na sodík |
Mg hořčík |
Al hliník |
Si křemík |
P fosfor |
S síra |
Cl chlór |
||||||||||
K draslík |
Ca vápník |
Ti titan |
V vanadium |
Cr chróm |
Mn mangan |
Fe železo |
Co kobalt |
Ni nikl |
Cu měď |
Zn zinek |
As arsén |
Se selén |
Br bróm |
|||
Sr strontium |
Y yttrium |
Zr cirkonium |
Nb niob |
Mo molybdén |
Ru ruthenium |
Rh rhodium |
Pd palladium |
Ag stříbro |
Cd kadmium |
Sn cín |
Sb antimón |
Te tellur |
I iód |
|||
Ba barium |
La lanthan |
Ta tantal |
W šél |
Os osmium |
Ir iridium |
Pt platina |
Au zlato |
Hg rtuť |
Pb olovo |
Bi vizmut |
||||||
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | ||||||||||||||||
Ce cerium |
Di didym |
Tr terbium |
Er erbium |
|||||||||||||
Th thorium |
U uran |
Vojtěch
Šafařík dovršil své názvoslovné dílo (prvky nazýval prvkové) v učebnici Základové
chemie čili Lučby v roce 1860. Uvedl zde mezinárodní značky a v názvosloví
prvků ponechal 10 Preslových názvů, které měly jméno
odvozené z kořene názvu látky, ze které pocházely, nebo
podle jejího fyziologického účinku kyslík (kyselost), dusík
(dusivost), vodík (voda), uhlík (uhlí), vápník (vápno),
hliník (hlína), křemík (křemen), hořčík (hořkost), sodík
(soda) a draslík (draslo).
Ostatní Preslovy názvy s koncovkou "-ík", které
často vznikly z překladu latinského, řeckého příp. německého
("ďasík" - kobalt pochází od německého
pojmenování skřítků Koboltů, kteří byly zlomyslní a
kazili horníkům práci) či ruského ("surmík")
názvu, případně měly přímo kořen cizího pojmenování
či došlo ke změně mezinárodního názvu (beryllium, pův.
glycium překlad "sladík"), zrušil. Někdy toto kritérium
ovšem nedpovídalo, např.: "solík" nebyl překlad
chloru "zelenec". Amerlingovy
české názvy zrušil všechny (Amerling to zřejmě i mezi národovci
již s českou názvotvorbou přeháněl. Např. savce v roce
1852 ve "Fauně" rozdělil na větrouše,
zemouše a vodouše) a stejně tak i Kodymovy. Původní
české názvy však alespoň v tomto díle alespoň zmínil (.jako
např. "chlor,
od českých chemikův solík zván"). Některé
zrušené názvy se neoficiálně držely ještě léta, především
kazík, který je uveden variantně i v přehledu prvků z roku
1925.
Vojtěch
Šafařík odůvodnil změnu většiny
českých názvů prvků doslova takto:
" Jména na prvním místě jsou česká,
tak jak my jich napotom bez výminky užívati chceme. Bylať
sice od mužův o náš jazyk a naše domácí vědy
velezasloužilých všem prvkům bez výminky dána jména českého
původu a znění, my však nechceme se v té věci přílišně
od daleko největší části vzdělaných na světě národův
odchýliti, obzvláštně proto, poněvadž jména vůbec přijatá
evropská beztoho chemikovi znáti nevyhnutelně třeba jest, a
pamět tudíž dvojnásobně se břemení, neboť chemik beztoho
bystré paměti velikou a ustavičnou má potřebu."
Vojtěch
Šafařík ponechal
nadále jako prvek značky "W" "šél"
a také směsici dvou prvků "didym",
ale již upozornil, že prvkové "aridium",
"dorarium", "ilmenium"
a "pelopium" neexistují. Rozdíly
proti současnému českému názvosloví jsou v tabulce zvýrazněny,
za zvláštní upozornění stojí počáteční - mezinárodní
- písmeno u "iód", dokonce výslovně
tvrdí, že "jód" je
špatně.
V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka) jako "chlór",
"bróm", "jód",
"arsén", "antimón",
"selén", "chróm",
"molybén" (tu zrušil až Klikorka v názvosloví
anorganické chemie 1978).
V učebnici Základové
chemie čili Lučby je uvedeno též názvosloví a
uvedeno 8 koncovek...více. Náhled na sken originálu názvů a
značek prvků je zde.
1861
H vodík |
Antonín Majer - periodická tabulka sestavená dle "Technické tabulky" z roku 1861 (PDF 274-275) | |||||||||||||||
L lithium |
Be/G beryllium |
B bór |
C uhlík |
N dusík |
O kyslík |
F fluor |
||||||||||
Na sodík |
Mg hořčík |
Al hliník |
Si křemík |
P fosfor |
S síra |
Cl chlór |
||||||||||
K draslík |
Ca vápník |
Ti titan |
V vanadium |
Cr chróm |
Mn mangan |
Fe železo |
Co kobalt |
Ni nikl |
Cu měď |
Zn zinek |
As arsén |
Se selén |
Br bróm |
|||
Sr strontium |
Y yttrium |
Zr cirkonium |
Nb niob |
Mo molybdén |
Ru ruthenium |
Rh rhodium |
Pd palladium |
Ag stříbro |
Cd kadmium |
Sn cín |
Sb antimón |
Te tellur |
J jód |
|||
Ba barium |
La lantan |
Ta tantal |
W šél |
Os osmium |
Ir iridium |
Pt platina |
Au zlato |
Hg rtuť |
Pb olovo |
Bi vismut |
||||||
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | ||||||||||||||||
Ce cerium |
Di didym |
T terbium |
E erbium |
|||||||||||||
Th thorium |
U urán |
Antonín Majer v "Technické tabulky" uvedl prakticky to, co zavedl Šafařík. Rozdíl je však u jím zavedené české značce "J" (který se neudržel) a v počeštění "jód" (iód), který se naopak udržel (jen přišel později o čárku). V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka). Na rozdíl od Šafaříka Antonín Majer ještě přidal jako "bór" a "urán". Přejmenoval Šafaříkovy značky "Tr" na "T" a"Er" na "E".
1863
vodík | Periodická tabulka sestavená dle "Slovníku naučného" Františka Ladislava Riegera a Jakuba Josefa Dominika Malého |
|||||||||||||||||
lithium | beryllium | bór | uhlík | dusík | kyslík |
|
||||||||||||
natrium | hořčík | hliník | křemík | fosfor | síra | chlór | ||||||||||||
kalium | vápník | titan | vanád | chróm | mangan | železo | kobalt | nikl | měď | cinek | arsén | selén | bróm | |||||
rubidium | strontium | yttrium | cirkonium | niob | molybdén | ruthenium | rhodium | palladium | stříbro | kadmium | cín | antimón | tellur | jód | ||||
caesium | baryum | lanthan | tantal | šél | osmium | iridium | platina | zlato | rtuť | thallium | olovo | vizmut | ||||||
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | ||||||||||||||||||
cer | didym | terbium | erbium | |||||||||||||||
thorium | uran |
Rieger a Malý ve "Slovníku naučném" na rozdíl od Šafaříka
nahradili dále mezinárodními názvy "natrium"
("sodík") a "kalium" (draslík),
což se ovšem neuchytilo. Variantně naopak pojmenovali fluor
"kazík".
Zinek je psán "cinek" (obdobně jako
"cirkonium" bylo "c"namísto"z"). U
"baryum" je poprvé ypsilon
(platí dodnes)..
V tabulce dle "Slovníku" z roku 1863 přibyly tři
prvky (na celkových 63) "rubidium" (rok
objevu 1861), "caesium"
(1860) a "thallium"
(1861).
1873 Autoři slovníku naučného František Ladislav Rieger a Jakub Josef Dominik Malý z mezinárodními názvy z roku 1863, dali o 10 let později v desátém dílu svého "Slovníku naučného" znovu šanci některým původním českým názvům - "otrušík", "těžík, "kostjk", "strontjk" a trvale "sodík" a"draslík". |
1873
vodík | Edvard Stoklas - neúplná tabulka sestavená dle "Základové chemie čili Lučby" 1873 | |||||||||||||||
bor | uhlík | dusík | kyslík | fluór | ||||||||||||
__sodík__ | hořčík | __hliník_ | křemík | fosfor | síra | chlór | ||||||||||
__draslík__ | vápník | chróm | mangan | železo | kobalt | nikl | měď | cink | arsén | bróm | ||||||
strontík | stříbro | cín | antimon | jód | ||||||||||||
baryum | platina | zlato | rtuť | olovo | vismut |
Dle diplomové práce Bc.
Moniky Petrilákové z UK Praha z roku 2012 (zde).
V názvosloví je zachováno 11 Preslových názvů (kromě těch
co platí dodnes ještě "strontík"). Zinek je psán
"cink".
1881 Poslední, avšak marný pokus Filipa Stanislava Kodyma ve jménu národa za návrat českých názvů prvků s koncovkou -ík (s výjimkou chlor, brom, jod a samozřejmě prastarých českých názvů jako zlato, stříbro apod.) v knize Čeho třeba, aby užitečné vědomosti přírodovědecké v našem národu více se šířily. Přímo názvů prvků se týkají strany 24 a 25, v dalším se věnuje Kodym názvosloví sloučenin.
Jakub Hron Metánovský
|
V době, kdy kromě desítky vyvolených, se české názvy prvků a to především s koncovkou -ík nejenže již desítky let nepoužívaly v odborné literatuře (či jen některé čím dále tím méně jako druhý variantní název), ale zvonil jim umíráček i v literatuře a běžné mluvě, je jako poslední v roce 1900 použil obdivuhodný tvůrce roztodivných českých novotvarů Jakub Hron Metánovský (který se stal inspirací pro zrození fiktivního Járy Cimrmanna) v knize "Přítaž i odpud hvězd jako dopelněk soustavy Koperníkovy". Použil 59 starých názvů Jana Svatopluka Presla a Karla Slavoje Amerlinga (u varianty "strabíka" se zřejmě překlepl a omylem vytvořil nový název "surník"), 60. ruměník mu zřejmě nedopatřením vypadl, ale navíc vytvořil české názvy prvkům od doby národních obrozenců nově objeveným "rubid" (u něj jako jediného bez koncovky -ík), "gallík", "indík" a "yterbík" a především pro zástupce nové skupiny vzácných plynů "sluník" a "pustík" (objev dalších vzácných plynů objevených 2 roky před jeho dílem v roce 1898 mu zřejmě nebyl znám). Jeho tabulka tak čítá 65 prvků (zbytek do uvedených 68 tvoří domnělý "nořík" a dva prvky, kterým jméno nepřidělil, scandium a neexistující coronium). Prvky nazývá "hámy" (připouští ještě "pervek") a atom je v jeho pojetí "bezdílát".
1925
Názvosloví prvků z roku 1925 najdete zde (známý tehdejší
počet 83, variantně u fosforu uváděn "kostík","berylium"s
jedním "l", radon nazýván "niton", dále "vizmut", "selén", zirkon).
1966
V tabulce z
roku 1966 najdete řadu prvků, které se dnes používají bez čárek,
s čárkami (platilo do Klikorkovy změny v roce 1978, v běžné
praxi se však často používá dodnes).
H Vodík |
Periodická tabulka sestavená dle názvosloví anorganické chemie Jiřího Klikorky (PDF 68-70) |
He Helium |
|||||||||||||||
Li Lithium |
Be Beryllium |
Tato tabulka na samostatné stránce je zde | B Bor |
C Uhlík |
N Dusík |
O Kyslík |
F Fluor |
Ne Neon |
|||||||||
Na Sodík |
Mg Hořčík |
Al Hliník |
Si Křemík |
P Fosfor |
S Síra |
Cl Chlor |
Ar Argon |
||||||||||
K Draslík |
Ca Vápnik |
Sc Skandium |
Ti Titan |
V Vanad |
Cr Chrom |
Mn Mangan |
Fe Železo |
Co Kobalt |
Ni Nikl |
Cu Měď |
Zn Zinek |
Ga Gallium |
Ge Germanium |
As Arsen |
Se Selen |
Br Brom |
Kr Krypton |
Rb Rubidium |
Sr Stroncium |
Y Yttrium |
Zr Zirkon |
Nb Niob |
Mo Molybden |
Tc Technecium |
Ru Ruthenium |
Rh Rhodium |
Pd Palladium |
Ag Stříbro |
Cd Kadmium |
In Indium |
Sn Cín |
Sb Antimon |
Te Tellur |
I Jod |
Xe Xenon |
Cs Cesium |
Ba Baryum |
La Lanthan |
Hf Hafnium |
Ta Tantal |
W Wolfram |
Re Rhenium |
Os Osmium |
Ir Iridium |
Pt Platina |
Au Zlato |
Hg Rtuť |
Tl Thallium |
Pb Olovo |
Bi Bismut |
Po Polonium |
At Astat |
Rn Radon |
Fr Francium |
Ra Radium |
Ac Aktinium |
Kurčatovium Rutherfordium |
Nielsbohrium Hahnium |
|||||||||||||
Ce Cer |
Pr Praseodym |
Nd Neodym |
Pm Promethium |
Sm Samarium |
Eu Europium |
Gd Gadolinium |
Tb Terbium |
Dy Dysprosium |
Ho Holmium |
Er Erbium |
Tm Thulium |
Yb Ytterbium |
Lu Lutecium |
||||
Th Thorium |
Pa Protaktinium |
U Uran |
Np Neptunium |
Pu Plutonium |
Am Americium |
Cm Curium |
Bk Berkelium |
Cf Kalifornium |
Es Einsteinium |
Fm Fermium |
Md Mendelevium |
No Nobelium Joliotium |
Lr Lawrencium |
Byly odstraněny dlouhé samohlásky v názvech prvků jako např. selén, chlór, fluór, jód, arzén a další. Zřejmě omylem je uveden "zirkon" namísto"zirkonium" V seznamu prvků se objevily i názvy, které se nakonec neuplatnili Joliotium, Kurčatovium, Nielsbohrium a Hahnium.
2016 -
2017
Zde je k dispozici periodická
tabulka současná se všemi značkami a názvy prvků platnými
k roku 2016 a zde k roku 2017 (jméno dostaly i prvky 113, 115,
117 a 118)
Science fiction 1828/2017
W wodjk |
Periodická tabulka žiwlů - science fiction 1828/2017 | Su slunjk |
|||||||||||||||
Wr wraljk |
Sd sladjk |
Jak by asi Jan Swatopluk Presl pojmenoval
všecny prvky známé v roce 2017,kdyby je znal v roce, |
Br bořjk |
Uh uhljk |
Ds dusýk |
K kysljk |
Ka kazýk |
Nw nowon |
|||||||||
So sodjk |
Hr hořčjk |
Hl hlinjk |
Kr křemjk |
Ko kostjk |
S sýra |
Sl soljk |
Ps pustjk |
||||||||||
Dr drasljk |
Wp wápnjk |
Sk skandjk |
Chs chasonjk |
Wa wandjk |
Bw barwjk |
Gr germjk |
Zz železo |
Da ďasýk |
Po pochwistjk |
Me měď |
Zn zynek |
Ga galljk |
Nm němčjk |
St syťanjk |
Ln lunjk |
Wt wtožjk |
Sy skryton |
Rb rubid |
Sr strontjk |
Yt ytřjk |
Cr cyrkonjk |
Nb kolumbjk |
Zs žestjk |
Um uměljk |
Rs rusjk |
Rm ruměnjk |
Pa paladjk |
Sb střjbro |
Ld ladjk |
In indjk |
Cn cýn |
Sm surmjk |
Zm zemnjk |
Ch chaluzjk |
Cy cyzon |
Bl blankytnjk |
Mr merotjk |
Sk skrytjk |
Kd kodanjk |
Tn tantaljk |
Tz těžjk |
Rn rýnjk |
Wn wonjk |
Dz duzýk |
Pl platjk |
Zl zlato |
Ru rtuť |
Rt ratolestjk |
Ol olowo |
Kl kaljk |
Pn polonjk |
Ns nestáljk |
Ps paprson |
Fr francýk |
Pp paprsýk |
Ak aktynjk |
Rf ruterfordjk |
Db dubnjk |
Sg sýborğjk |
Bo borjk |
Hs hasýk |
Mt maytnerjk |
Dm darmštatjk |
Rg rentğenjk |
Kp kopernicýk |
Gp gaponjk |
Fl flerowjk |
Ms moskwawjk |
Li liwermorjk |
Ts tenesjk |
Og oğanesyon |
Zw žiwenjk |
Zm zelenomocýk |
Nm nowomocýk |
Pm prometjk |
Sm samarjk |
Ew ewropjk |
Gd ğadolinjk |
T terbjk |
Nr nepřjstupnjk |
Sh stokholmjk |
E erbjk |
Tk tuljk |
Yb yterbjk |
Pz pařjžjk |
||||
T tořjk |
Pa protaktynjk |
Nb nebesnjk |
Np neptuntjk |
Pt plutontjk |
Am americjk |
Kr kurjk |
Bk berkeljk |
Kf kalifornjk |
An aynštagnjk |
Fm fermjk |
Md mendělegewjk |
Nl nobeljk |
Lw lawrencýk |
V tabulce je pojmenováno 52 prvků (včetně kolumbjku a tantaljku zvlášť) dle Preslovy "Lučby" z roku 1828 (není zde jen "wyzmut"), z toho 43 dle Presla s koncovkou "-jk" (z nichž 19 převzal ze své "O přirozenosti rostlin" z roku 1820 a 4 ze svého "Weřegného spisu" z roku 1821), další má název i značku od Preslova "Nerostopisu" z roku 1837 ("vandjk" se značkou "Wa") a 9 prvků dle prastarých českých názvů. Dle "Lučby" má přiřazeno značky 49 z nich včetně prvků prastarých (Presl pozapomenuté "kazýk" a "zemník" doplnil v roce 1837 v "Nerostopisu" značkami "Ka" a "Zm" a opravil zde též "síru" na "S" a za Presla od "tantaljka" nerozlišitelný "kolumbjk" dle Amerlinga "Nb" dle jeho "niobjku"). a dalších 6 dle Amerlinga včetně prvku "kaljk" (Presl ho pojmenoval poněmčeně "wyzmut" se značkou "Wz") a dále "erbjk", "rusjk", "skrytjk", "terbkj" a "tořjk". Amerlingův "dvoymocýk" musel být vyřazen, neboť patřil směsi dvou prvků. Dalších 6 prvků je doplněno dle Jakuba Hrona Metánovského. Názvy zbývajících 53 prvků (a značky 59), které byly objeveny resp. vyrobeny a pojmenovány od časů našich národních obrozenců, dostaly v této tabulce název takový a značku takovou, jakou by jim snad dal Jan Swatopluk Presl, kdyby je v roce 1828 znal.
Mgr. Irena Jirotková a Mgr. Jitka Klauberová (vyučující chemie a českého jazyka na gymnáziu v Tachově) sestavily již v roce 2001 obdobnou tabulku s českými obrozeneckými velmi propracovanými a zdůvodněnými názvy všech existujících prvků (po č.109). V originále zde, se souhlasem autorek přímo na těchto stránkách zde, v nástěnném provedení zde.
V roce 2018 se objevila i pěkná obrázková tabulka s obrozeneckými názvy u všech prvků (po kliknutí v PDF), jejichž autorem je u těch nových autor, který nazývá sám sebe Vopičák. Navíc je zde v PDF k dispozici i tabulka psaná frakturou s tehdejší abecedou ("í" jako "j" a "j" jako "g", "g" jako "ğ"; "v" jako "w"), kde jsou navíc v případě více názvů od národních buditelů použity zásadně ty nejstarší (včetně drslíku a tekutíku).
Historical PT in Croatian, Czech, Danish, Dutch, German, Hungarian, Polish, Serbian, Slovak, Slovenian, Lower and Upper Sorbian, Rusyn ///// Modern in Czech PT
[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie chemie][go home]