![]() |
17.11.2019 09:47:19 Hmotozpyt či lučba národních obrozenců Mluno či síla blesková |
![]() |
[názvy prvků][názvosloví anorganické chemie][názvosloví organické chemie] |
"Preslova řada" 1828 mlunolučebná |
_"Amerlingova řada" 1851 | "Amerlingova řada" 1852 aneb Mlunní pořadí prvků |
"Kodymova řada" 1853 |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Odkaz na současnost - Beketovova řada
|
||||
Způsob sestavení Amerlingovo mlunního pořadí prvků (elektrické řady) (u Presla i Kodyma opačný sled): V levém sloupci jsou prvky se schopností tvořit ve sloučeninách západník či žiřík (kation), čím výše ve sloupci tím více. Nejvíce japík (lithium), dle dnešní terminologie jedná se o prvky elektropozitivní (neušlechtilé kovy). Ve sloupci pravém jsou prvky se schopností tvořit ve sloučeninách východník či kysík (anion), čím výše ve sloupci tím více. Nejvíce kyslík před kazíkem (fluorem), dle dnešní terminologie jedná se o prvky elektronegativní (u kovů o ušlechtilé kovy)[Pozn.: přes určité chyby (přechození kyslíku s fluorem a špatné zařazení některých kovů, např. mědi, rtuti a dalších mezi neušlechtilé) je toto seřazení na svou dobu skvělou prací a silně připomíná Beketovovu řadu prvků]. |
||||
Děje při rozlučování (elektrolýze): Při zapojení mlunného sloupu ( např. Voltovský sloup či galvanická batterie) proud siliny (elektrický proud) se žene od východu k západu (od anody ke katodě). Ti prvkové, kteří se ženou k východu (anodě), se zovou východníci (anionty) a ti kteří se ženou k západu (katodě), se zovou západníci (kationty). |
||||
Další historické řady kovů
z knihy z roku 1842
Josef František Smetana - SJLOZPYT ČILI FYSIKA
[české názvy prvků (1828 -1852)][názvosloví anorganické
chemie 1852][názvosloví
organické chemie 1852]["Amerlingova řada"
(1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální
názvy][historie
chemie][go
home]