G. R. Kirchhoff (1824-1887)

   Roku 1859 díky výsledkům experimentů získaných ve spolupráci s Robertem W. Bunsenem společně založili spektroskopii - vědu, která se zabývá vznikem a vlastnostmi všech druhů spekter. V letech 1860-61 pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium) a také zjistili přítomnost pozemských prvků ve Slunci. Tento fakt umožnil pozdější vznik astrofyziky.

Roku 1847 vyřkl Kirchhoff spásné slovo v první větě svého díla "Přednášky o mechanice": "Mechanika je věda o pohybu, úkolem téo vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem."
Roku 1847 Kirchhoff rozřešil problém rozvětvení proudu podle zákona nesoucí jeho jméno.
První Kirchhoffův zákon: Algebraický součet proudů v libovolném uzlu elektrického obvodu se rovná nule.
Druhý Kirchhoffův zákon: V libovolném uzavřeném obvodu, který je částí elektrické sítě, se algebraický součet elektromotorických napětí Ue zdrojů rovná algebraickému součtu ohmických napětí na jednotlivých rezistorech.
Kirchhoff v roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorbcí světla a který navíc s Bunsenem založil spektrální analýzu. Touto metodou se poznalo složení hvězd. Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho abso absorpce a index lomu.