[Carpathian - Presov Rusyn (Slovak)]Slovenské periodické tabulky [Zakarpattia - Subcarpathian Rusyn (Ukraine)]Ukrajinské periodické tabulky (u hlavní kódování cyrilice) [Lemko (Poland)]Polské periodické tabulky [Pannonian Rusyn (Vojvodina in Serbia)]Periodicke  tabulky v srbstine LATINKOU (vlajka Srbska) [Magyar Rusyn]Maďarské  periodické tabulky
Historical names elements in languages:
Albanian, Basque, Belarusian, Bulgarian, Catalan, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Estonian, Faroese, Finnish, French, Galician, Georgian, German, Hungarian, Icelandic, Irish, Italian, Latin, Latvian, Lithuanian, Macedonian, Manx, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Rusyn, Scots, Scottish Gaelic, Serbian, Slovak, Slovenian, Sorbian (Lower and Upper), Spanish, Swedish, Turkish, Ukrainian, Welsh


1867

Dictionary   1867 - Emil Partyckij - Rusyn Periodic Table of the Elements  
   

DictionaryDictionary

  Dictionary Dictionary Dictionary    
  Dictionary Dictionary Dictionary Dictionary Dictionary Dictionary  
 
Dictionary Dictionary Dictionary
          Dictionary   Dictionary Dictionary Dictionary     Dictionary      
                    Dictionary     Dictionary Dictionary      
                  Dictionary Dictionary Dictionary   Dictionary        

1861

Rusini - zakarpatsko (podkarpati)

1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 8B 8B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
    Rusyn (Zakarpattia -Subcarpathian Ucraine) Periodic Table of the Elements  
   

  Углець Душець      
Солець Горчець Глинець Кремнець     Зеленець  
  Вапнецъ                                
                                   
                                   
   

  [Rusyn-Presov P.T.][Lemko P.T.][Pannonian Rusyn P.T.][Magyar Rusyn P.T.][Ukraine P.T.]

ЗАМЂТКА О РУСИНСКОЙ ТЕРМИНОЛОГІИ
Михаил Левченко: ро русинську термінологію






1875

водень
Book Book Book
   

Book

  уголь aзотъ кисень флуоръ
натріумъ маґнезіумъ алюминіумъ кремній фосфоръ сѣрка хлоръ
каліумъ кальціумъ         манґанъ желѣзо     мѣдь цинкъ     ярceникъ   бромъ
                родіумъ паладіумъ серебро     цына антимонъ   іодъ
  баріумъ           осміумъ иридіумъ платина золото ртуть   олово бисмутъ    
     

У 1875 р. М. Полянський переклав руською (українською) мовою німецький підручник З. Феллекера й І. Лейниса «Минералогія»

Book Book
Book

Михайло Полянський

Народився 17 листопада 1828 р. у містечку Фульшині Самбірского округа в родині священика. Закінчив гімназійні школи у Самборі в 1843 р. У 1845 р. закінчив ліцей у Перемишлі й поступив на правничий відділ Львівського університету, який закінчив у 1849 р. Потім перебував два роки на посаді помічника вчителя у Самбірській гімназії, далі — 5 років до кінця 1856 р. у вищій гімназії в Станіславові. Потім три роки відвідував фільозофічний видїл у Віденськім університеті й здав іспит на посаду вчителя природної історії з німецьким язиком викладним, а також вчителя руської й польської мови. З 1 березня 1860 р. був учителем у вищій гімназії Перемишля. У травні 1863 р. перейшов у Львівську академічну гімназію, де у вересні цього ж року отримав посаду професора[1].

Михайло Полянський викладав у Львівській академічній гімназії майже 30 років, від початку 60-х років до 1891 р., коли відзначений золотим хрестом заслуги з короною, пішов на емеритуту. Був одним з перших професорів, котрий учив руською мовою. Викладав історію природи, а то зоологію, ботаніку й мінералогію[4].

Брав участь у комісіях для укладення руських учебників і слово М. Поляньского мало більше значення, а то й вирішальне. Окрім природописних праць любив читати й художні. Деякі з його перекладів театральних творів були поставлені в Перемишлі, декотрі й у Львові


1912

водень, водорід Deutsch-ukrainisches (-ruthenisches) Wörterbuch
   
Book Book
  вуглець азот кисень  
    глинець кремінь   cїрка  
вапнець вапень           зелїзо     мідь цинк   _______________      
                    срібло     оливо, цина, цїна      
                  плятина золото живе_срібло   цина, цїнь; оливо      
     
Book

Rusnak - rusínština Rusnak - rusínština

Rusínština (rusínsky русиньскый язык) je jazyk (dle názorů některých filologu a jazykovědců - skupina dialektů ukrajinštiny) obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Hovoří jím také komunity rusínských vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v srbské autonomní oblasti Vojvodina, kde je od roku 1974 jedním ze šesti úředních jazyků.


Rusnak - rusínština

Podkarpatska Rus


[Carpathian - Presov Rusyn (Slovak)]Slovenské periodické tabulky [Zakarpattia - Subcarpathian Rusyn (Ukraine)]Ukrajinské periodické tabulky (u hlavní kódování cyrilice) [Lemko (Poland)]Polské periodické tabulky [Pannonian Rusyn (Vojvodina in Serbia)]Periodicke  tabulky v srbstine LATINKOU (vlajka Srbska) [Magyar Rusyn]Maďarské  periodické tabulky

Historical names elements in languages: Albanian, Basque, Belarusian, Bulgarian, Catalan, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Estonian, Faroese, Finnish, French, Galician, Georgian, German, Hungarian, Icelandic, Irish, Italian, Latin, Latvian, Lithuanian, Macedonian, Manx, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Rusyn, Scots, Scottish Gaelic, Serbian, Slovak, Slovenian, Sorbian (Lower and Upper), Spanish, Swedish, Turkish, Ukrainian, Welsh


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutim na hlavni stranku