Historical names elements in languages: Albanian, Basque, Belarusian, Bulgarian, Catalan, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Estonian, Faroese, Finnish, French, Galician, Georgian, German, Hungarian, Icelandic, Irish, Italian, Latin, Latvian, Lithuanian, Macedonian, Manx, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Rusyn, Scots, Scottish Gaelic, Serbian, Slovak, Slovenian, Sorbian (Lower and Upper), Spanish, Swedish, Turkish, Ukrainian, Welsh ///// Modern Belarusian
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
30.07.2020 14:32:30 code: Unicode UTF 8 |
|||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
30.07.2020 14:32:30 code: Unicode UTF 8 |
|||||||||||||||||
![]() |
|||||||||||||||||
![]() |
|||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
||||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
30.07.2020 14:32:30 code: Unicode UTF 8 |
|||||||||||||||||
![]() ![]() |
![]() |
||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||
![]() |
![]() |
||||||||||||||||
![]() |
![]() |
I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | |||
1 | 1 H вадарод |
Пэрыядычная сыстэма хімічных элемэнтаў | 2 He |
|||||||
2 | 3 Li літ |
4 Be бэрыль |
5 B |
6 C |
7 N |
O_кісларод
|
9 F |
10 Ne |
||
3 | 11 Na натар |
12 Mg магн |
13 Al алюмін |
14 Si крэмн |
15 P |
16 S |
17 Cl |
18 Ar |
||
4 | 19 K каль |
Ca_кальц вапень |
21 Sc сканд |
22 Ti тытан |
23 V ванад |
24 Cr хром |
25_Mn манган |
26 Fe жалеза |
27 Co кобальт |
28 Ni нікель |
29 Cu медзь |
30 Zn цынк |
31 Ga |
32 Ge |
As_мыш'як |
34 Se |
35_Br |
![]() |
36 Kr |
||
5 | 37 Rb рубід |
38 Sr стронц |
39 Y ітар |
40 Zr цыркон |
41 Nb ніоб |
42 Mo малібдэн |
43_Tc тэхнец |
44 Ru рытэн |
45 Rh род |
46 Pd паляд |
47 Ag срэбра |
48 Cd кадм |
49 In |
50 Sn |
50 Sb |
52 Te |
53 I |
code: Unicode (UTF8) | 54 Xe |
||
6 | 55 Cs цэз |
56 Ba бар |
57La лянтан |
72 Hf гафн |
73 Ta танталь |
74 W вальфрам |
75 Re рэн |
76 Os осм |
77 Ir ірыд |
78 Pt плятына |
79 Au золата |
80 Hg ртуць |
81 Tl |
82 Pb |
83 Bi |
84 Po |
85 At |
![]() |
86 Rn |
||
7 | 87 Fr франц |
88 Ra рад |
89Ac актын |
* * * * *
6 | 58_Ce цэр |
59 Pr празэадым |
60 Nd нэадым |
61 Pm прамэт |
62 Sm самар |
63 Eu еўроп |
64 Gd гадалін |
65 Tb тэрб |
66 Dy дыспроз |
67 Ho гольм |
68_Er эрб |
69_Tm туль |
70_Yb ітэрб |
71 Lu лютэц |
7 | 90_Th тор |
91 Pa пратактын |
92 U уран |
93 Np нэптун |
94 Pu плютон |
95 Am амерыц |
76_Cm кюр |
97 Bk бэркль |
98 Cf каліфорн |
99 Es айнштайн |
100_Fm ферм |
103 Lr лаўрэнс |
Taraškievica or Belarusian Classical Orthography (тарашкевіца, клясычны правапіс) is a variant of the orthography of the Belarusian language, based on the literary norm of the modern Belarusian language, the first normalization of which was made by Branisłaŭ Taraškievič in 1918, and was in official use in Belarus until the Belarusian orthography reform of 1933. Since 1933, Taraškievica has been used informally in Belarus and by Belarusian diaspora abroad. In a more common sense Taraškievica is sometimes considered to be a linguistic norm.
The name Taraškievica is intended to emphasize the similarity of the orthography to the work of Branisłaŭ Taraškievič and may have appeared before World War II.
Around 1994, an alias, Classical Orthography, was introduced by Vincuk Viačorka, the promoter and author of the modern codification of the Taraškievica.
In 2005, with the publishing of the Belarusian Classical Orthography, the modern normalization of Taraškievica was made. In 2007 the Internet Assigned Numbers Authority assigned Taraškievica its own language subtag "tarask" (full language tag of Belarusian in the Classical orthography is "be-tarask").
Běloruský spisovatel Vasil Bykau hovoří s redaktorkou Transitions Online (TOL) o krizi svého rodného jazyka. Rozhovor z angličtiny přeložil Pavel Tic.
Díky výsledkům referenda, které v květnu 1995 vyhlásil
prezident Alexandr Lukašenko, se z ruštiny i běloruštiny
staly oficiální státní jazyky – předtím se v Bělorusku
oběma jazyky hovořilo, ale oficiální nebyl žádný z nich.
Tato událost vymezila začátek nekompromisní kampaně za
poruštění všech oblastí běloruské společnosti.
Lukašenkova vláda náhle přerušila úsilí let 1991–1994 o oživení
běloruské kultury, která byla dlouhou dobu utlačována
komunismem: zavřela prakticky všechny běloruské školy,
přiškrtila činnost soukromých běloruských vydavatelů, čímž
se jejich počet značně snížil (některé tak donutila
publikovat v zahraničí), úplně zakázala vydávání učebnic
v běloruštině a začala trestně stíhat zobrazování
národních symbolů. V často vysílaném prohlášení Lukašenko
vysvětloval běloruskému lidu filozofii své jazykové politiky:
ruština a angličtina jsou jediné jazyky na světě, ve kterých
může člověk své myšlenky vyjádřit plně. Lukašenko již
dříve hlasitě propagoval všestranné sjednocení s Ruskem a
využíval pro to hlavně nostalgii po Sovětském svazu a
takzvané slovanské bratrství.
Mluvčím běloruské opozice proti Lukašenkovu proruskému režimu
se stal známý spisovatel Vasil Bykau, kontroverzní disident,
který opakovaně popouzel politické vůdce během sovětské
nadvlády. Jeho běloruští současníci ho vnímají jako
symbol boje za běloruskou nezávislost, jazyk a kulturu,
národní fenomén, pokládají ho v současné epoše za vůdce.
Tato pozice Bykavovi vynesla v roce 1998 emigraci do Finska; ve
stejném roce byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. V rozhovoru
s Felice Wilsonovou z TOL hovoří Bykau o svém pohledu na
útrapy svého národního jazyka a národní kultury a o tom,
co se podle něj musí udělat, aby obojí bylo zachováno pro příští
generace.
TOL: Proč jste se rozhodl psát bělorusky v situaci, kdy se
psaní v ruštině považovalo za prestižnější a výhodnější?
Vasil Bykau: Narodil jsem se na běloruské půdě a
běloruština je můj rodný jazyk, takže jsem přirozeně
začal psát bělorusky a běloruskou literaturu v běloruském
jazyce píši stále. Bylo to naprosto jasné a přirozené.
Jiná otázka je, že za bolševického režimu nikdo
nepodporoval rozvoj běloruského jazyka a kultury, i když oficiální
státní politikou bylo rozvíjení a zachování kultur
svazových republik. Ve skutečnosti ale byly potlačovány a
pronásledovány. Bělorusové se nechali oklamat, stejně jako
mnoho jiných lidí – nejen z bývalého Sovětského svazu,
ale také z Evropy –, a neuvědomili si okamžitě, jak jsou
komunistická ideologie a komunistická diktatura pro kulturu
nebezpečné. Jasně se to projevilo se vznikem diktatury v Bělorusku.
Prezident Lukašenko jednoduše zavrhl běloruštinu a vydal se
cestou ničení běloruské národní kultury. Mnozí to neočekávali.
Ale menší část obyvatelstva chápala, že to není nic
jiného než logické pokračování komunistické politiky, i
když v extrémnější, dokonalejší, a řekl bych i
cyničtější podobě.
TOL: Ale souhlasil byste, že psát rusky bylo považováno
za prestižnější?
VB: To samozřejmě ano, ovšem nešlo jen o prestiž.
Publikovat v ruštině otevíralo dveře k velkému množství
příležitostí, například k překladům do jiných jazyků.
Ale já jsem nakonec původem a národností Bělorus. Celý
život jsem svázán s Běloruskem a běloruskou historií.
Tudíž jsem výhradně z vlasteneckých důvodů začal psát
pouze v běloruštině.
TOL: Jak hodnotíte šance běloruského jazyka na přežití?
VB: Je jasné, že běloruský jazyk a národní
kultura mohou existovat – a to hovořím o existenci, vůbec
ne o rozvoji – pouze v rámci nezávislého běloruského
státu. Jak víte, nepřátelé Běloruska, jeho národní
ideologičtí odpůrci, tomu rozumějí dokonale, a právě proto
se pokoušejí, vedle všeho ostatního, o likvidaci
nezávislosti běloruského státu. S tímto cílem se Lukašenko
otevřeně pokouší o politickou integraci s Ruskem. Vlastně
se mu to už povedlo; zbývá jen provést administrativní
spojení, aby se Bělorusko stalo částí Ruska, ruskou
provincií, podobně jako jsou jimi Smolensk, Kalinin nebo další
sousední Ruské oblasti.
TOL: Co soudíte o pokusech mladé městské
inteligence, která se snaží pracovat na modernizování Běloruska?
Například distancováním se od sovětských stereotypů a
vytvořením jakési postmoderní běloruské kultury s využitím
internetu, novin a časopisů pro mladé?
VB: Mladí lidé rovněž rozumějí nebezpečím
souvisejícím s integrací. Národní demokratické síly
usilují hlavně o obranu nezávislosti Běloruska. Pokud se
toto nepovede, už nebude potřeba hovořit o běloruském
jazyce a kultuře.
TOL: Myslíte si, že je mladá generace ve vytváření
nové běloruské populární kultury úspěšná?
VB: Myslím, že do určité míry ano, i když je
tato tvůrčí práce pod tlakem diktatury velmi obtížná. Ale
něco se jim daří, hlavně proto, že se nechtějí podvolit
diktatuře. A objevují vlastní metody boje – jakkoliv
omezené a obtížné –, které jim dávají pocit
nezávislosti. Vytvářejí svou vlastní subkulturu – samozřejmě,
že národní –, která je nezávislá nejenom na režimu, ale
také na dřívější tradiční kultuře. To je dobré a je to
pozitivní proces.
TOL: Nemyslíte si, že pokud se běloruské kultuře
podaří uniknout rusifikaci, bude téměř nevyhnutelně
amerikanizována?
VB: Amerikanizace v Bělorusku probíhá, stejně
jako rusifikace. Ale na rozdíl od jiných evropských států,
kde amerikanizaci v kulturní oblasti rovněž zažívají, je
amerikanizace v Bělorusku dvojnásob nebezpečná, protože
nepřichází přímo ze Spojených států, ale z Ruska, a je
zesílena rusifikací.
TOL: Existuje generační jazykový zlom? Kupříkladu
hovoří mladí lidé více bělorusky než jejich rodiče?
VB: Ano, tento rozdíl existuje, v některých případech
je to ovšem i naopak.
TOL: Ale dalo by se říct, že mladí lidé hovoří
bělorusky častěji?
VB: Ano, ale chci říci, že statistiky (87 procent
Bělorusů uvedlo běloruštinu jako svůj rodný jazyk – pozn.
red.) jsou velmi diskutabilní. Nevyjadřuje to stav jazyka, spíše
to ukazuje vztah k němu: že jsou si Bělorusové svého jazyka
vědomi a že se k němu hlásí. Dokonce i když běloruštinu
nepoužívají, pořád se nazývají Bělorusy a při sčítání
lidu označují běloruštinu za svůj rodný jazyk. To je pro
nás velkým zdrojem naděje... ale naděje v Bělorusku moc
neznamená. V režimech, jako je ten náš, neznamená 87
procent nic, pokud vládnoucí režim – policie, KGB, armáda
– používá jiný jazyk. Ani mezinárodní právo v této
situaci nic neznamená. Ústava například říká, že existují
dva úřední jazyky: ruština a běloruština. Ale v Minsku
není ani jedna škola, kde by se vyučovalo v běloruštině. A když
policajt slyší v autobuse nebo na autobusové zastávce mluvit
mladý pár bělorusky, vytáhne dlouhý gumový obušek a začne
je mlátit. Kdo hovoří bělorusky, je podezřelý, že může být
odpůrcem Lukašenkova režimu. Pro jazyk je špatné, když ho
různé politické síly začnou používat pro své vlastní
zájmy, nebo když si ho rozdělují podle různých hledisek.
Jazyk – každý národní jazyk – si musí zachovat svou
integritu. Jinak bude jeho vývoj zpomalen.
TOL: Jak jste začal psát v taraškevici (stará
podoba běloruského pravopisu, částečně také lexika a
gramatiky, jejíž zákaz v roce 1933 byl součástí Stalinova
programu „aktualizace“ jazyka a jeho uvedení do souladu s ruskou
pravopisnou tradicí – pozn. red.)?
VB: To je dost složitý problém, který je
specifický pro Bělorusko. Gramatika taraškevice je národní běloruštině
bližší než jazyk a gramatika, které jí v roce 1933 vnutily
reformy jako svůj výsledek. Čili gramatika taraškevice je pro
Bělorusko přirozenější. Ale během sovětské éry Bělorusové
staré gramatice odvykli a teď se jim zdá archaická. Takže k tomu,
aby lidé opět ovládali starou a zapomenutou gramatiku taraškevice,
je zapotřebí času, aktivity v běloruských jazykových
studiích a všeobecné informační kampaně.
TOL: Jak jste začal psát v taraškevici, když byla
po roce 1933 ztracena?
VB: Tuto podobu zachovali hlavně emigranti, kteří
ji před válkou, během ní a po ní vzali s sebou na západ. V cizině
se pak reformované podobě nikdy nepřizpůsobili. Komunikovali
výhradně v této jazykové podobě, a tím ji v zahraničí
zachovali.
TOL: A jak jste se naučil taraškevici vy?
VB: No, nemyslím si, že už bych ji nějak ovládal,
ale učil jsem se sám, hlavně čtením. Četl jsem několik
emigranty vydaných publikací, které byly v taraškevici napsány.
TOL: Myslíte, že má tato podoba vyhlídky do
budoucnosti?
VB: Jazyk, který má vyhlídky, je běloruština. A jak
již jsem řekl, závisí to na osudu státu a na jeho suverenitě.
10. dubna 2000
Vzniklo za přispění Aljakseje Znatkeviče.
(c) Transition Online, www.tol.org
Historical names elements in languages: Albanian, Basque, Belarusian, Bulgarian, Catalan, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Estonian, Faroese, Finnish, French, Galician, Georgian, German, Hungarian, Icelandic, Irish, Italian, Latin, Latvian, Lithuanian, Macedonian, Manx, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Rusyn, Scots, Scottish Gaelic, Serbian, Slovak, Slovenian, Sorbian (Lower and Upper), Spanish, Swedish, Turkish, Ukrainian, Welsh ///// Modern Belarusian