Periodic Table in [Lazuri][dialekt Chechen in Turkey][Kazakh][Old Turkey][Turkish][Uyghur] language
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ottoman Turkish Periodic Table of the Elements - Periodická tabulka v osmanské turečtině (1856) |
|||||||||||||||||
P![]() |
S![]() ![]() |
||||||||||||||||
Fe![]() ![]() |
Cu![]() |
Zn![]() |
As![]() |
||||||||||||||
__Ag![]() ![]() |
Sn![]() |
Sb![]() ![]() |
|||||||||||||||
Au![]() |
Hg![]() ![]() |
__Pb![]() ![]() |
|||||||||||||||
08.07.2020 01:03:37 code: Unicode UTF 8 |
Osmanská turečtina či osmanština je forma turečtiny, která se používala za dob Osmanské říše. Disponovala mnoha výpůjčkami z arabštiny a perštiny a zapisovala se tureckým osmanským písmem (variantou arabského písma). Za dob největší slávy Osmanské říše tyto výpůjčky počtem výrazně převyšovaly původní turecká slova. Z tohoto důvodu byla osmanská turečtina z větší části nesrozumitelná chudým obyvatelům bez vzdělání, kteří mluvili kaba Türkçe („hrubou turečtinou“), která používala mnohem méně cizích výpůjček a která se stala základem dnešní turečtiny. K pojmenování osmanské turečtiny došlo během období Tanzimat. Osmanská turečtina de facto zanikla roku 1928, když Mustafa Kemal Atatürk provedl Atatürkovy reformy, mezi něž patřila i reforma jazyka. Atatürk ustanovil lidovou turečtinu spisovným jazykem a obrátil se k jazykovému purismu ve snaze vybudovat moderní národní stát. Zbavil se také osmanského arabského písma ve prospěch latinky, aby tak orientoval zemi více na západ a pryč od arabského světa.
Turecké osmanské písmo (الفبا elifbâ) byla verze arabského písma používaná v osmanské turečtině za Osmanské říše a v prvních letech turecké republiky až do 1. listopadu 1928, kdy Mustafa Kemal Atatürk zavedl používání latinky.
Historical PT Albanian, Bulgarian, Croatian, Czech, Dutch, English, Estonian, Finnish, French, German, Hungarian, Icelandic, Irish, Italian, Latin, Latvian, Lithuanian, Macedonian, Polish, Romanian, Russian, Serbian, Slovak, Slovenian, Spanish, Turkish, Ukrainian, Welsh ///// Modern Turkish
Turkish in cyrillic script - сербская кириллица (вуковица)
Turecké osmanské písmo (الفبا elifbâ) byla verze arabského písma používaná v turečtině za Osmanské říše a v prvních letech turecké republiky až do 1. listopadu 1928, kdy Mustafa Kemal Atatürk zavedl používání latinky.
Tak jako v arabském písmu má většina písmen čtyři formy: samostatnou, začáteční, středovou a koncovou.
Samostatná | Koncová | Středová | Začáteční | Název písmene | Dnešní turecký ekvivalent |
---|---|---|---|---|---|
ﺍ | ﺎ | — | elif | a, e | |
ﺀ | — | hemze | |||
ﺏ | ﺐ | ﺒ | ﺑ | be | b |
ﭖ | ﭗ | ﭙ | ﭘ | pe | p |
ﺕ | ﺖ | ﺘ | ﺗ | te | t |
ﺙ | ﺚ | ﺜ | ﺛ | se | s |
ﺝ | ﺞ | ﺠ | ﺟ | cim | c |
ﭺ | ﭻ | ﭽ | ﭼ | çim | ç |
ﺡ | ﺢ | ﺤ | ﺣ | ha | h |
ﺥ | ﺦ | ﺨ | ﺧ | hı | h |
ﺩ | ﺪ | — | dal | d | |
ﺫ | ﺬ | — | zel | z | |
ﺭ | ﺮ | — | re | r | |
ﺯ | ﺰ | — | ze | z | |
ﮊ | ﮋ | — | je | j | |
ﺱ | ﺲ | ﺴ | ﺳ | sin | s |
ﺵ | ﺶ | ﺸ | ﺷ | şın | ş |
ﺹ | ﺺ | ﺼ | ﺻ | sat, sad | s |
ﺽ | ﺾ | ﻀ | ﺿ | dat, dad | d, z |
ﻁ | ﻂ | ﻄ | ﻃ | tı | t |
ﻅ | ﻆ | ﻈ | ﻇ | zı | z |
ﻉ | ﻊ | ﻌ | ﻋ | ayın | ', h (nebo vynecháno) |
ﻍ | ﻎ | ﻐ | ﻏ | gayın | g, ğ |
ﻑ | ﻒ | ﻔ | ﻓ | fe | f |
ﻕ | ﻖ | ﻘ | ﻗ | kaf | k |
ﻙ | ﻚ | ﻜ | ﻛ | kef | k, g, ğ, n |
ﮒ | ﮓ | ﮕ | ﮔ | gef¹ | g, ğ |
ﯓ | ﯔ | ﯖ | ﯕ | nef, sağır kef | n |
ﻝ | ﻞ | ﻠ | ﻟ | lam | l |
ﻡ | ﻢ | ﻤ | ﻣ | mim | m |
ﻥ | ﻦ | ﻨ | ﻧ | nun | n |
ﻭ | ﻮ | — | vav | v, o, ö, u, ü | |
ﻩ | ﻪ | ﻬ | ﻫ | he | h, e, a |
ﻯ | ﻰ | ﻴ | ﻳ | ye | y, ı, i |