20.02.2017 20:31:54
Hmotozpyt čili lučba
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
[názvosloví anorganické chemie od roku 1820][názvosloví organické chemie 1852]["Preslova" a "Amerlingova řada"][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie české chemické literatury]

Kliknutím tato stránka na celou obrazovku

1517 - Jan Černý (Niger) - Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
1541 -
Wacslaw Hagek z Libočan - Kronyka czeská
1706 a 1722 -
Kaspar Zacharias Wussin - Slownjk latino-německo-český a Slownjk německo-latino-český
1820 -
Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu, Jan Swatopluk Presl - O přirozenosti rostlin aneb rostlinář (PDF 41 až 42, 169 až 171 a další)
1821 -
Jan Swatopluk Presl - Krok: Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského (PDF 140 až 152)
1828 -
Jan Swatopluk Presl - Lučba čili chemie zkusná ( I. díl) (PDF 26 až 28 a v celé knize)
1834 - 1839
Josef Jakub Jungmann - Slownjk česko-německý
1838 -
Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů
1840 -
Karel Slawog Amerlinğ - Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a pro každého (PDF 37, 136 a další v celé knize)
1848 -
Jan Swatopluk Presl - Počátkowé rostlinoslowí (PDF 30 až 65)
1850 -
POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (PDF 79 až 82)
1852 -
Karel Slavoj Amerling - ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (PDF od 68)
1853 -
Vojtěch Šafařík - Německo-český slovník vědeckého názvosloví (PDF)


Upozornění: Do roku roku 1843 (kdy zavedl Pavel Josef Šafařík tzv. opravu skladnou) se psalo mj. "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" se psalo jako "w" do roku 1849.   Ve fraktuře se psalo "š" jako "ss" .


1517

 

Jan Černý - Periodická tabulka dle Knieha lekarska

     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz          
           Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  
             
 Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz _
 Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz            
                     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz            
                     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz    Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz      

V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "železo" neboli "zielezo" , "mied", "strziebro", "zlatto", "rtut","wolowo" a nekov "sira". V knize se objevuje též hutraych, spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Tabulka na samostatné stránce je zde.

1541   Wacslav Hajek z Libočan
 

Wacslaw Hagek z Libočan - Periodická tabulka sestawená dle Kronyka czeská

   
Wacslav Hajek z Libočan Kronyka czeska
         
          Kronyka  
             
Kronyka Kronyka
    Kronyka            
                   
Kronyka Kronyka Kronyka Kronyka
   
Kronyka Kronyka
     
                   
Kronyka Kronyka
    Kronyka      

V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "zielezo" neboli "železo", "mieď", "strijbro" neboli "střijbro" či "střibro" resp."střybro", "zlatto" neboli "zlato", "cayn" neboli "cўn", "wolowo" a nekov "syra". Zde ještě dokonce bylo psáno "í" jako "ij". Zde uvedené "ў" se zřejmě četlo jako "aj". Tabulka na samostatné stránce je zde.


1706______Kaspar Zacharias Wussin_______1722

 

Periodická tabulka dle slownjku latino-německo-českého

    Click to Latin - Deutsch - Czech          
          Click to Latin - Deutsch - Czech  
              Click to Latin - Deutsch - Czech     Click to Latin - Deutsch - Czech            
                    Click to Latin - Deutsch - Czech     Click to Latin - Deutsch - Czech      
                    Click to Latin - Deutsch - Czech Click to Latin - Deutsch - Czech  
Click to Latin - Deutsch - Czech Click to Latin - Deutsch - Czech
     
 

Periodická tabulka sestawená dle slownjku německo-latino-českého

    Click to Czech - Latin - Deutsch          
         
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
 
              Click to Czech - Latin - Deutsch     Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch          
                    Click to Czech - Latin - Deutsch     Click to Czech - Latin - Deutsch      
                    Click to Czech - Latin - Deutsch
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
 
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
     

Kaspar Zacharias Wussin - V tabulkách je devět tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 8 kovů "żelezo", "", "stjbro", "zlato", "cynk", "rtu" neboli "tu", "cýn" neboli "ceyn"(resp. "cegn"), "olowo" neboli "wolowo" a nekov "syra" neboli "syrka" či "sýrka" (v tabulce z roku 1722 se nad písmenem místo háčku psala tečka). Ve slovnících se objevuje též arsenyk (1706) resp. český utreych resp.utreycht (1722), spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Ve slovníku z roku 1706 je uveden latinsky i čerstvě izolovaný phosphorus (1699) pod unikátními českými názvy "hwězda gitřnj" a "zwjřednice" (večernice). Tabulky jsou na samostatných stránkách 1706 a 1722.


1820

Rostlinář Rostlinář Rostlinář Rostlinář

Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu (klikni)Jan Svatopluk Presl (klikni)

wodjk

Berchtoldowa a Preslowa periodická tabulka

    Tabulka   uhljk dusjk kysljk tekutjk
sodjk hořčjk hlinjk oblázjk fosfor sjra soljk
drsljk wápnjk   chasonjk   barwjk germenjk železo   pochwistjk měď zinek     arsenjk    
        kolumbjk           střjbro     cjn surmjk  
chaluzjk řasjk
  merotjk           duzjk platjk zlato rtuť   olowo bismut    
 
  živěnjk                          
      nebesnjk                      

Ve frakturou (novogotické lomené písmo, ta byla v češtině úplně nahrazena latinkou v roce 1848) psaném "Rostlináři" je uvedeno 36 prvků. Poprvé jsou uvedeny české názvy 25 prvků (s koncovkou -"jk"). Z toho celkem 8 prvků si (s gramatikou po roce 1849) zachovává své názvy dodnes ("wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk" a "kysljk") a 2 další ("drsljk", "oblázjk") si později do finální podoby přejmenoval Presl sám. Dalších 15 prvků získalo tyto české názvy: "merotjk", "chasonjk", barwjk", "germenjk", "pochwistjk", "kolumbjk", "duzjk", "platjk", "arsenjk", "surmjk", "tekutjk", "soljk", "chaluzjk" ("řasjk"), "žiwěnjk a "nebesnjk". Zachováno je zde 9 tradičních českých názvů nejstarších známých prvků (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", "zlato", "zinek", "rtuť", "cjn", "olowo" a nekov "sjra"), které platí dodnes a mezinárodní názvy pro "fosfor" (který Presl přejmenoval později v roce 1828) a "bizmut" (který přejmenoval později v roce 1840 Amerlinğ). "Kolumbjk" je název pro niob i tantal (do roku 1844 byla domněnka, že se jedná o jeden prvek).


1821
Krok

Jan Swatopluk Presl V tomto spisu psaném latinkou přejmenovává Jan Swatopluk Presl "oblázjk" na "křemjk" (který si název uchoval dodnes), "fosfor" na "kostjk", "arsenjk" na "siťanjk", uvádí nově "tjhotjk" (wolfram) a "strontjk". "Sjra" je zde psána krátce "sira". Poprvé zde také dostává chemie český název "lučba" (PDF 140 až 152, ale i PDF od 91, 128, 437)

wodjk

str 138  v PDF 140str 146  v PDF 148str 149  v PDF 151

_______ _______ Tato neúplná tabulka na samostatné stránce je zde bořjk uhljk dusjk kysljk  
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sira soljk
drsljk wápnjk   chasonjk   barwjk germenjk železo ďasjk pochwistjk měď zinek     siťanjk    
_______ strontjk                 střjbro     cjn     chaluzjk
  merotjk     tjhotjk       platjk zlato rtuť   olowo      

Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes

                             
      nebesnjk                      

1821 Josef Dobrowský - Deutsch-böhmisches Wörterbuch - "žiwé střjbro", "rtuť" - "cynek", "zynek" - "ceyn", "čistec", "cýn" - "syra"


1828
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828

Jan Svatopluk Presl (klikni)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28) Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

[Lučba čili chemie zkusná str. 20 až 22, PDF 26 až 28, str. 60 až 62, PDF 66 až 68 a celá kniha] [Tato tabulka na samostatné stránce je zde]

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28) Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

  Preslova periodická tabulka

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Tabulka

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)


Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)


Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   
 
 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

                         
     

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

                     

Přepis tabulky z kurentu do latinky

W (Wd)
wodjk

Preslowa "periodická tabulka žiwlů" sestawená dle "Lučba čili chemie zkusná" (I.díl) (PDF)

Wr
wraljk
Sd
sladjk
Tato tabulka na samostatné stránce je zde Br
bořjk
Uh
uhljk
Ds
dusýk
K
kysljk

kazýk
So
sodjk
Hr
hořčjk
Hl
hlinjk
Kr
křemjk
Ko
kostjk
Sr
sýra
Sl
soljk
Dr
drasljk
Wp
wápnjk
  Chs
chasonjk
  Bw
barwjk
Gr
germjk
Zz
železo
Da
ďasýk
Po
pochwistjk
Me
měď
Zn
zynek
    St
syťanjk
Ln
lunjk
Wt
wtožjk
_______ Sr
strontjk
Yt
ytřjk
Cr
cyrkonjk
Tn
tantaljk
kolumbjk
Zs
žestjk
    Rm
ruměnjk
Pa
paladjk
Sb
střjbro
Ld
ladjk
  Cn
cýn
Sm
surmjk

zemnjk
Ch
chaluzýk
  Mr
merotjk
    Tz
těžjk
  Wn
wonjk
Dz
duzýk
Pl
platjk
Zl
zlato
Ru
rtuť
  Ol
olowo
Wz
wyzmut
   

Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes

  Zw
žiwenjk
                         
      Nb
nebesnjk
                     

"Lučba" z roku 1828 byla napsána frakturou.
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
V "Lučbě" Presl (na rozdíl od "Rostlináře" z roku 1820 a "Kroku" z roku 1821) ignoruje změny týkající se psaní i/y po vydání Dobrovského gramatiky (1809, druhé vydání 1819). Většinou je tak uváděno po "c", "z" či "s" ypsilon (mění tak "zinek" na "zynek", "sjra" na "sýra", "cjn" na "cýn", "dusjk" na "dusýk", "chaluzjk" na "chaluzýk" a "duzjk"na "duzýk"). Mění též "bizmut" na "wyzmut"
Jan Swatopluk Presl uvedl v "Lučbě" názvy celkem 52 prvků (dle Presla: "žiwly", "prwky nerozučené", "prwky nerozlučitedlné", "nerozlučeniny") z toho 50ti prvkům dal vlastní české značky (str.20-22 v PDF 26-28), , které on nazval znameními či znaky (str.23 v PDF 29), jediný "zynek" si svoji značku uchoval dodnes. Značku "Sr" má "sýra" i "strontjk"."Wodjk" má v přehledu prvků se značkami značku "W", dále v textu, ale opakovanně používá "Wd". Presl zapomněl dát značku "kazýku" a "zemníku", přestože oběma prvkům věnuje i samostatné kapitoly (str.71 v PDF 77 resp. str. 234 v PDF 236))
U devíti prvků zachoval staré české historické názvy (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", zlato", zynek", "rtuť", "cýn", "olowo" a nekov "sýra") a poněmčený nechal jen s ypsilonem "wyzmut".
Dalších 42 prvků získalo české názvy s koncovkou -jk (resp.-zýk či -sýk).
Presl převzal z "Rostlináře" z roku 1820 své názvy pro 19 prvků "wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kysljk" (ty si uchovaly své názvy dodnes) a dále "merotjk", chasonjk", "barwjk", "pochwistjk", "duzjk", "platjk", "surmjk", "soljk", "chaluzjk", "žiwěnjk" a "nebesnjk" a z "Weřegného spisu" z roku 1821 své názvy pro 4 prvky "křemjk", "kostjk", "syťanjk" a "strontjk".
Oproti "Rostlináři" z roku 1820 Presl přejmenoval "drsljk" na "drasljk" (který si uchoval svůj název dodnes), "tekutjk" na "kazýk", "germenjk" na "germjk" a "kolumbjk" na "tantaljk" (u přehledu prvků se značkami, dále v textu ale opět použil název "kolumbjk") a oproti "Weřegnému spisu" z roku 1821 přejmenoval "tjhotjk" na "těžjk".
Presl zcela nově pojmenoval 14 prvků: "wraljk", "sladjk", "ďasýk", "ytřjk", "cyrkonjk", "žestjk", "ruměnjk", "paladjk", "ladjk", "wonjk", "bořjk", "lunjk", "zemnjk" a "wtožjk".
Těch prvků s českým názvem s koncovkou -jk, které později přejmenoval do mezinárodních názvů Vojtěch Šafařík je v "Lučbě" 31 (některé z nich se však ještě předtím pokusil přejmenoval Karel Amerling). Šafaříkovi úpravy z roku 1860 (učebnice Základové chemie čili lučby) přežilo 11 prvků ("wodjk", "sodjk", "drasljk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kostjk" a "kysljk"), "kostjk" se přestal používat v průběhu 20 století (prokazatelně minimálně ještě v roce 1925 byl alternativním názvem).
V Lučbě jsou výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 5 valenčních koncovek (-natý, -itý, -ný, -owý, -ělý)...více .
Tabulka je na samostatné stránce zde

Jan Swatopluk Presl se inspiroval při tvorbě spisem polského chemika Jędrzeia Śniadeckiego z roku 1816 Początki chemii (PDF), jak dokládá u prvků srovnání slovanských jmen Śniadeckiego a Presla: wapnian - wápnjk, glinian - hlinjk, ziemian - zemnjk, krzemionek - křemjk, soliród - sodjk, wodoród - wodjk, ke koncovce -jk možná inspiroval węglik - uhljk (periodická tabulka dle Śniadeckiego zde). Sám Presl o tom napsal „Snažil jsem se názvosloví lučebnické vystavěti. Při této práci mi Śniadecki spisem o lučbě, polským jazykem napsaným, svítil" a dále: ,,Proč by Čechové to co jiní Slované nalezli a to co dobré jest, nemohli užívati, nevidím." a končí takto ,,Co od Polanův jsem si vydlužil každý nestranný rozsoudí" (více Mervart v roce 1964 zde). Preslovo názvosloví však bylo mnohem ve slovanském duchu rozpracovanější a rozsáhlejší a výrazně ovlivnilo názvosloví slovenské, lužickosrbské, chorvatské, rusínské i dalších slovanských národů.


1834 - 1839
Josef Jakub Jungmann (klikni)

wodjk

Jungmannova periodická tabulka sestawená dle "Slownjk česko-německý"

sladjk Tato tabulka na samostatné stránce je zde bořjk uhljk dusjk kysljk
sodjk hořčjk hlinjk kostjk sjra
sira
soljk
wápnjk   chasonjk wandjk barwjk železo ďasjk pochwistjk měď zinek     siťanjk lunjk wtožjk
  strontjk ytřjk cirkonjk tantaljk žestjk     ruměnjk paladjk střjbro ladjk   cjn
ceyn
surmjk
  merotjk       wonjk platjk zlato rtut
žiwé_střjbro
  olowo wyzmut
bismut
   
Pozn.: varianty: wyzmut, wizmut, wismut, bismut, bizmut
  žiwenjk                          
      nebesnjk                      

Josef Jungmann úzce spolupracuje se Swatoplukem Preslem. Názvosloví chemických prvků "Slownjku" je uváděno s odkazy na Presla (především na "Lučbu" zroku 1828, ale i na "Rostlináře" z roku 1820 a "Krok" z roku 1821 a také na "Nerostopis čili Mineralogii" z roku 1937).
Jungmann upustil ve "slownjku" (ve shodě s Dobrovského gramatikou) od psaní ypsilonu po s/z.
Jsou zde uvedeny názvy celkem 53 prvků (oproti dřívějším 52), neboť se objevuje název nového prvku "wandjk" (objeven v roce 1830).
Ve "Slownjku" je uveden "wralek" a "rtut" (názvy "wraljk" a "rtuť" jsou však zachovány jako další možnost, u rtuti jsou navíc uvedeny i možnosti "rdut" a "tuť" a také "žiwé střjbro").
"Prwek" "těžjk" dostává variantu "chwořjk", "zemnjk variantu "zemjk" a u "duzjku" Jungmann zvažuje variantu "dužjk".
Jungmann připouští i starší Preslovy varianty pro "kazjk" ("tekutjk") "křemjk" ("oblázjk"), "drasljk" ("drsljk"), "chaluzjk" ("řasjk") a "germjk" ("germenjk").
"Cjn" má varianty názvu "ceyn" a "cayn".
Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk).


1838__Časopis_českého_museum__1839

Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšich časů

Karel Slavog Amerling V těchto spisech poprvé píše Karel Slavog Amerlinğ česky o chemii a hned Preslowi přejmenovává některé jeho názvy. V roce 1938 "wraljk" na "litjk" a "wtožjk" na "bromjk", v roce 1939 jen ubírá háčky při změně "hořčík" na "horčjk" a "siťanjk" na "sjtanjk" (kde navíc prodlužuje "i" na "j").

Neúplné tabulky ze zde uvedených názvů na samostatné stránce jsou zde

wodjk

1938

litjk _______ Hmotoyzpyt čili lučba   uhljk dusjk kysljk  
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sjra soljk
drasljk wápnjk       barwjk germjk železo     měď zynek     siťanjk   bromjk
_______ strontjk             ruměnjk paladjk střjbro       antimon   chaluzjk
  merotjk         wonjk duzjk platjk zlato rtuť   olowo      
wodjk

1939

_______ _______ Twarozpyt čili morfologie bořjk uhljk dusjk kysljk kazjk
sodjk horčjk   křemjk kostjk sjra soljk
drasljk _______       barwjk   železo ďasjk pochwistjk měď zynek     sjtanjk lunjk  
_______ _______       žestjk           ladjk   cjn surmjk zemnjk  
  _______                 rtuť   olowo      

1840
Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého
Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého

vodjk Amerlingova periodická tabulka
gapjk sladjk Karel Slawoj Amerling (klikni)Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého (1840)Přehled prvků_1Přehled prvků 2 blednjk uhljk dusjk kysljk kazjk
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sjra soljk
drasljk wápnjk   chasonjk vanadjk barwjk buřjk železo dˇjasik bronjk měď zynek     otrussjk lunjk brudjk
  strontjk ytřjk zirkonjk tantaljk žestik     rutenjk paladjk střjbro ladjk   cjn srabjk zemnjk chaluzjk
  merotjk     krussjk   wonjk duzjk platjk zlato rtuť   olowo kaljk    

Tabulka

  živěnjk                          
  tořjk   nebesnjk                      

[Článek o K.S.Amerlinğovi] [Spis wssenaučný PDF][Tabulka na samostatné stránce]

buřjk též germjk   chaluzjk též řasjk   srabjk též surmjk   zynek též zinek   paladjk též paladjk
gapjk též wraljk   kaljk též wyzmut   otrussjk též syťanjk   wonjk též smrdjk

Karel Slawog Amerlinğ uvádí 54 "prwků", nově "tořjk" (objeven 1828). Zároveň Janu Preslowi šest českých názvů zcela přejmenovává "buřjk" ("germjk"), "bronjk" ("pochwistjk"), "blednjk" ("bořjk"), "otrussjk" ("siťanjk"), "strabjk" ("surmjk"), "krussjk" ("chvořjk") a k dalšímu přidává písmenko "wanadjk" ("wandjk"). Dva názvy, které Amerlinğ Preslovi přejmenoval již v roce 1838, dokonce přejmenoval sám sobě "gapjk" ("litjk", Preslův "wraljk"), "brudjk" ("bromjk", Preslův "wtožjk") a stanovuje české jméno i pro prvek s dosavadním mezinárodním názvem "kaljk" ("wyzmut"). Zřejmě omylem pojmenovává "paladjk" též jako "plaladjk". V díle se vyskytuje i pojem "hořjk" který ztotožňuje Amerlinğ s "floğistonem". Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk). Tabulka na samostatné stránce je zde.


1846 Josef Franta Šumavský - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "vodorod"("vodík"), "hasník"("dusík"), "kyselec", "kvasorod", "kvasočin", "kvasotvor", "kyselodělec"("kyslík"), "kostikovan", "světlonoš" ("kostík"), "čistec", "bílé olovo"("zinek"), "hytřík"("ytřík"), "olověnka"("žestík"), "voničník dusičný", "dusík", "dusičník" ("voník"),


1848
Počátkowé rostlinoslowí

Jan Swatopluk Presl Jan Swatopluk Presl po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843 psal již v "Počátkowé rostlinoslowí" místo "j" "í" a místo "g" "j". Nadále však psal "w" nikoli "v". Držel se svých názvů z "Lučby" a odmítal přistoupit na Amerlingovy změny.

wodík Preslowa neúplná periodická tabulka dle "Počátkowé rostlinoslowí" (od PDF 30)
    Tabulka na samostatné stránce je zde bořík uhlík dusík kyslík  
sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík
draslík wápník         jermík železo     měď zinek         wtožík
                    stříbro           chaluzík řasík
                    zlato           ________

1850

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "POSEL Z BUDČE" (str. 75 až 78 v PDF 79 až 82)

japík sladík 1850 - POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (str. 76, PDF 80) bledník uhlík dusík kyslík kazík
sodík horčík hliník křemík kostík síra solík
draslík vápník   chasoník vanadík barvík buřík železo ďasík broník měď zinek     otrušík luník brudík
  strontík itřík cirkoník niobium žestík   ruthenium ruměník paladík stříbro ladík   cín strabík zemník řasík
  merotík lanthon   tantalík chvořík   voník dusík platík zlato rtuť   olovo kalík    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  živeník didym         terbium     erbium      
  tořík   nebesník                      

Pozn.: "POSEL Z BUDČE" (zřejmě rukou dovršuje, po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843, pravopisné změny a píše se v něm již "v" namísto "w"(což Pavel Šafařík nechtěl). Počet dosud známých prvků (uveden je "itřík" místo "ytřík" a zřejmě omylem "horčík" místo hořčík"a: "dusík" místo "duzík") se rozšiřuje z 54 na domnělých 63, které jsou zde ovšem uvedeny (v odkazu pod čarou na str. 78) pouze pod (tehdejšími) mezinárodními názvy. Jedná se "niobium" (byl sice objeven již v roce 1801, ale dlouho se soudilo, že se jedná o "tantalík", teprve v roce 1844 se prokázalo, že se jedná o prvek rozdílný), "ruthenium" (1844), "lanthon" (rok objevu 1839), "terbium" (1843), "erbium" (1843) a "didym" (1841) u kterého se mnohem později ukázalo, že je to vlastně směs dvou prvků. Jako mylná se později ukázala domněnka o existenci prvků tehdy známými pod názvy "norium" (1845) (měl to být prvek obsažený v minerálu zirkon, později se ukázalo, že neexistuje) a "pelopium" (1845 ukázalo se však, že se jedná o směs "kolumbíku"a "zdoříku"). U prvku "bellyrium" se později ukázalo, že se vlastně jedná o "sladík". V tabulce je tak uvedeno prvků 60 (včetně "didymu").


1851 Franz Špatný - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "swětlonoš" ("kostík"), "otruh", "otruš", "utreych", "streych" ("síťaník"), "hytřík" ("ytřík"), "wtořik" ("brudík"), "horčík" ("hořčík"), "čistec" ("zinek"), "japec" ("japík"), "kyselec", "kwasorod" ("kyslík"), "chwořec" ("chwořík"), "wodorod" ("wodík"), "cína" ("cín"), "beryl" ("sladík"). Ve slovníku stále psáno w (dle nového pravopisu mělo být v).
. Josef Franta Šumavský - "Česko-německý slovník" - "cinek", "cink" ("zinek").


1852
ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68)

V
vodík
Amerlingova tabulka sestavená dle "ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH" (od str. 54 v PDF od 68)
Jp
japík
Sld
sladík
ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68) Bl
bledník
U
uhlík
D
dusík
K
kyslík
Ka
kazík
Sd
sodík

hořčík
H
hliník

křemík
Ko
kostík
S
síra
Sl
solík
Dr
draslík
Vp
vápník
  Chs
chasoník
Vd
vandík
Bv
barvík
Bu
buřík
Žl
železo
Da
ďasík
Bn
broník
Md
měď
Zn
zynek
    Ot
otrušík
Šv
švábel
Br
brudík
  Sr
strontík
Y
ytřík
Ll
lalík
Nb_niobík
kolumbík
Žs
žestík
  Rs
rusík
Ru
ruměník
Pd
paladík

stříbro
Ld
ladík
  C
cín
Sb
strabík

župel
Ch
řasík
  Mr
merotík
Sk
skrytík
  Zd
zdořík
Chv
chvořík
  Vo
voník
Dz
duzík
Pl
platík
Zl
zlato
Rt
rtuť
  Ol
olovo
Kl
kalík
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Žv
živeník
Dv
dvojmocík
        T
terbík
    E
erbík
     
  T
tořík
  N
nebesník
                     

Pozn.: Karel Slavoj Amerling pokračuje ( viz.od str. 54, PDF 68 ) v přejmenovávání Preslových názvů ("cirkoník" na "lalík", "tantalík" na "zdořík", "luník" na "švábel" a "zemník" na "župel"). Naopak opouští vlastní názvy a vrací se k původním Jungmannovým resp.Preslovým z "Nerostopisu" ("krušík" na "chvořík" a "vanadík" na "vandík"). Počešťuje názvy nejen skutečných nových prvků, "skrytík" (lanthon), "niobík" neboli "kolumbík"(což byl název Presla již z roku 1820 pro tehdy nerozlišitelné niob a tantal), "rusík" ("ruthenium"),"terbík"("terbium"), "erbík" ("erbium") a "dvojmocík" ("didym"), ale i těch domnělých "nořík" ("norium") a "pelopík" (pelopium) a tehdy zdublovaný "věmočík" ("bellyrium"). Zmiňuje i dva nepojmenované "Svanbergovi prvkové" (Lars Fredrik Svanberg), jednalo se však opět o "nořík" a ještě jeden prvek ze zirkonu (snad "hafnium" ?). Zároveň Amerling přejmenoval Preslovi řadu značek prvků dle jejich českých názvů a to i v případech, kdy se název prvku neměnil. Dodnes platící mezinárodní značku získaly S a Pd.


1852 - V "POČÁTKOVÉ SILOZPYTU ČILI FYSIKY PRO NIŽŠÍ GYMNASIA A REÁLKY" Josefa Smetany se objevují mezinárodní značky prvků. Jeho tabulky (1842 a 1852) jsou zde.
1853 - Filip Stanislav Kodym "ZDRAVOVĚDA" - "mírník" ("dusík"), "živík" či "hořík" ("kyslík")
1856 - Jan Evangelista Purkyně, Jan Krejči - "Ziva: časopis přírodnický" - jodík


1853

Filip Stanislav Kodym

V
vodík
Kodymova tabulka neúplně dle "Navedení k lučebnictví" 1853 za pomoci "Elixír" 1959 (PDF 9)
Ja
japík

sladík
Navedeni k lučebnictví - neúplné Bl
bledík
U
uhlík
D
dusík
K
kyslík
kysloděj
Kz
kazík
Sd
sodík

hořčík
Hl
hliník

křemík
Ko
kostík
S
síra
Ch
chlor
Dr
draslík
Vp
vápník
 
titan
  Bv
barvík
Bu
buřík
Žl
železo
Da
ďasík
Bn
broník
M
měď

zinek
    Ot
otruh
Se
selen

brom
 
strontík

ytřík

cirkoník
 
žestík
  Ru
rusík

rděník

paladík
St
stříbro
Kd
kadmík
  Cn
cín
Su
surmík

tellur

jod
 
baryt
     
volfram
 
osmík

duzík
Pl
platina
Zl
zlato
R
rtuť
  Ol
olovo
Vi
visma
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
ceřík
                       
     
uran
                     

V torzu Kodymovy knihy "Navedení k lučebnictví" z roku 1853 se mě podařilo vypátrat 51 prvků, v časopise "Elixír" z roku 1959, o Kodymově díle pojednávající, další ("ceřík") a právě v časopise "Elixír" navíc značky 35 z nich. Filip Stanislav Kodym Preslovy přejmenoval řadu prvků, když uvedl české názvy "rděník" ("ruměník"), "ceřík" ("živěník"), "osmík" ("voník") a "kadmík" ("ladík"). Amerlingovy přejmenoval "bledník" na "bledík", "otrušík" na "otruh". Dále udělal podivné české varianty z mezinárodních "baryt" a především "visma". Kodym dokonce uvedl variantně nový český název pro "kyslík" "kysloděj". Devíti prvkům dal přímo názvy mezinárodní "titan", "volfram", "platina", "selen", "tellur", "chlor", "brom", "jod" a "uran". Jako další prvek patřící k "solodějcům" (halogenům) uváděl "blavek" i se značkou "Bv". Ve skutečnosti se ale jednalo o dikyan [(CN)2], z kterého vznikají kyanidy (jako u halogenů halogenidy). Uváděl české značky, přičemž deseti prvkům přiřadil své originální "Ja", "Ru","M","St","Kd", "R", "Su", "Vi","Kz" a "Ch".


V/W/Wd
vodík
vodorod

Souhrnná tabulka českých národních obrozenců 1517 - 1820 - 1856

Jp/Wr/Ja
japík
vralík
litík
japec
Sld/Sd
sladík
beryl

s češtinou po roce 1849 tj. s "v", "í", "j"

Bl/Br
bledník
bledík
bořík
U/Uh
uhlík
D/Ds
dusík
mírník
hasník
K kyslík
živík
hořík
kysloděj
kvasorod
kyselec
Ka/Kz
kazík
tekutík
Sd/So
sodík
Hř/Hr
hořčík
horčík
Tato tabulka na samostatné stránce je zde H/Hl
hliník
Kř/Kr
křemík
oblázík
Ko
kostík
světlonoš
kostikovan
S/Sr
sýra
sira
sirka
Sl/Ch
solík
Dr
draslík
drslík
Vp/Wp
vápník
vápno
  Ti
chasoník
Vd/Va
vandík
vanadík
Bv/Bw
barvík
Gr/Bu/Chr
jermík
jermeník
buřík
Žl/Zz
železo
zielezo
żelezo
Da
ďasík
Bn/Po
broník
pochvistík
nikol
Md/Me/M
měď
mieď
mied"
Zn
zynek
čistec
cink
cinek
    Ot/St
otrušík
siťaník
arseník
otruch
Ln/Šv
luník
švábel
Br/Wt
brudík
vtožík
bromík
vtořik
________ Sr
strontík
Y/Yt
ytřík
itřík
hytřík
Ll/Cr
lalík
cirkoník
Nb
niobík
kolumbík
Žs/Zs
žestík
olověnka
  Rs/Ru
rusík
Ru/Rm
ruměník
Pd/Pa
paladík
palladík
Sř/Sb/St
stříbro
stribro
strziebro
střibro
Ld/Kd
ladík
kadmík
  C/Cn
cín
cína
cejn
cajn
Sb/Sm/Su
strabík
surmík

zemník
zemík
župel
Ch/J
řasík
chaluzík
jodík
  Mr
merotík
těžík
La
skrytík
  Zd/Tn
zdořík
tantalík
Chv/Tz
chvořík
krušík
těžík
tíhotík
chvořec
  Vo/Wn
voník
smrdík
osmík
Dz
duzík
dužík
Pl
platík
Zl
zlato
zlatto
Rt/Ru/R
rtuť
živé_stříbro
tuť
rtut
rdut
  Ol
olovo
wolowo
Kl/Wz/Vi
kalík
visma
wyzmut
vyzmut
vismut
   
 
  Žv/Zw/Ce
živeník
ceřík
Dv
dvojmocík
        T
terbík
    E
erbík
     
  T
tořík
  N/Nb
nebesník
                     

1853
Vojtěch Šafařík

vodík Šafaříkova tabulka sestavená dle "Německo-český slovník vědeckého názvosloví" (PDF)
lithium
japík_ vralík
beryllium Kliknutím ke skenu originálu Německo-českého slovníku 1853 bór uhlík dusík kyslík
fluor
___kazík___
__sodík__
natrium
hořčík
__hliník__
alumium
křemík
fosfor
kostík
síra
chlor
___solík___
__draslík__
kalium
vápník   titan vanad
chróm
_barvík_
mangan
buřík_ jermík
železo
kobalt
ďasík
nikl měď zinek    
arsen
otrušík
selén brom
  strontík
ytrium
ytřík
cirkonium
cirkoník
niobium
molybdén
žestík
 

rutenium

ruthenium
rhodium
ruměník

pallad

palladík
stříbro
kadmium
ladík
  cín
antimon
surmík
tellur
jod
řasík_chaluzík
 
barium
merotík
lantan   tantal

šél

wolfram
 
osmium
voník
iridium platina zlato rtuť   olovo
wismut
kalík
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  cer didym         terbium     erbium      
  thorium   uran                      

Vojtěch Šafařík a jeho Německo-český slovník vědeckého názvosloví v roce 1853 poprvé upouští u řady prvků od specifického českého názvosloví. U dvaceti prvků byly české názvy nahrazeny mezinárodními názvy zcela (až na kosmetické úpravy u některých platí dodnes) u řady dalších se český a mezinárodní název staly variantními (většinou ovšem byl mezinárodní uváděn ve slovníku dříve, v tabulce odpovídá výše). U hliníku je ovšem uveden tehdejší mezinárodní název alumium a u palladia pallad. Barium získalo mezinárodní koncovku -ium, ta se ovšem později změnila na dodnes platné -yum. Zcela český zůstal "strontík", přesto se později neudržel. Šafařík pojmenoval wolfram přednostně názvem "šél" je dle jeho objevitele Scheela (tehdy bylo mezinárodně usilováno o pojmenování prvku "scheel"). Ve slovnku se vyskytuje i údajné prvky "pelop" (pelopium), který objevil německý mineralog a chemik Henry Rose v roce 1845, "aridium". který objevil švédský chemik Clements Ullgren. Později se však ukázalo, že se jedná jen o znečištěné železo.
Ve slovníku jsou v textu vzorce některých sloučenin psány značkami, vesměs mezinárodními. Ve slovníku jsou i výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 8 koncovek -ičnatý (-ečnatý), -natý, -itý, -ičitý, -ový, -ičelý, -ičný (-ečný), -istý... více .

1860
Základové chemie čili lučby

H
vodík
Vojtěch Šafařík - prvkové - periodická tabulka sestavená dle "Základové chemie čili lučby" z roku 1860 (GIF)
Li
lithium
Be/G
beryllium
Základové chemie čili lučby Základové chemie čili lučby Základové chemie čili lučby
B
bor
C
uhlík
N
dusík
O
kyslík
F
fluor
Na
sodík
Mg
hořčík
Al
hliník
Si
křemík
P
fosfor
S
síra
Cl
chlór
K
draslík
Ca
vápník
  Ti
titan
V
vanadium
Cr
chróm
Mn
mangan
Fe
železo
Co
kobalt
Ni
nikl
Cu
měď
Zn
zinek
    As
arsén
Se
selén
Br
bróm
  Sr
strontium
Y
yttrium
Zr
cirkonium
Nb
niob
Mo
molybdén
  Ru
ruthenium
Rh
rhodium
Pd
palladium
Ag
stříbro
Cd
kadmium
  Sn
cín
Sb
antimón
Te
tellur
I
d
  Ba
barium
La
lanthan
  Ta
tantal
W
šél
  Os
osmium
Ir
iridium
Pt
platina
Au
zlato
Hg
rtuť
  Pb
olovo
Bi
vizmut
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
cerium
Di
didym
        Tr
terbium
    Er
erbium
     
  Th
thorium
  U
uran
                     

Vojtěch Šafařík dovršil své názvoslovné dílo (prvky nazýval prvkové) v učebnici Základové chemie čili Lučby v roce 1860. Uvedl zde mezinárodní značky a v názvosloví prvků ponechal 10 Preslových názvů, které měly jméno odvozené z kořene názvu látky, ze které pocházely, nebo podle jejího fyziologického účinku kyslík (kyselost), dusík (dusivost), vodík (voda), uhlík (uhlí), vápník (vápno), hliník (hlína), křemík (křemen), hořčík (hořkost), sodík (soda) a draslík (draslo).
Ostatní Preslovy názvy s koncovkou "-ík", které často vznikly z překladu latinského, řeckého příp. německého ("ďasík" - kobalt pochází od německého pojmenování skřítků Koboltů, kteří byly zlomyslní a kazili horníkům práci) či ruského ("surmík") názvu, případně měly přímo kořen cizího pojmenování či došlo ke změně mezinárodního názvu (beryllium, pův. glycium překlad "sladík"), zrušil. Někdy toto kritérium ovšem nedpovídalo, např.: "solík" nebyl překlad chloru "zelenec". Amerlingovy české názvy zrušil všechny (Amerling to zřejmě i mezi národovci již s českou názvotvorbou přeháněl. Např. savce v roce 1852 ve "Fauně" rozdělil na větrouše, zemouše a vodouše) a stejně tak i Kodymovy. Původní české názvy však alespoň v tomto díle alespoň zmínil (.jako např. "chlor, od českých chemikův solík zván"). Některé zrušené názvy se neoficiálně držely ještě léta, především kazík, který je uveden variantně i v přehledu prvků z roku 1925.
Vojtěch Šafařík odůvodnil změnu většiny českých názvů prvků doslova takto: " Jména na prvním místě jsou česká, tak jak my jich napotom bez výminky užívati chceme. Bylať sice od mužův o náš jazyk a naše domácí vědy velezasloužilých všem prvkům bez výminky dána jména českého původu a znění, my však nechceme se v té věci přílišně od daleko největší části vzdělaných na světě národův odchýliti, obzvláštně proto, poněvadž jména vůbec přijatá evropská beztoho chemikovi znáti nevyhnutelně třeba jest, a pamět tudíž dvojnásobně se břemení, neboť chemik beztoho bystré paměti velikou a ustavičnou má potřebu."
Vojtěch Šafařík ponechal nadále jako prvek značky "W" "šél" a také směsici dvou prvků "didym", ale již upozornil, že prvkové "aridium", "dorarium", "ilmenium" a "pelopium" neexistují. Rozdíly proti současnému českému názvosloví jsou v tabulce zvýrazněny, za zvláštní upozornění stojí počáteční - mezinárodní - písmeno u "iód", dokonce výslovně tvrdí, že "jód" je špatně.
V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka) jako "chlór", "bróm", "jód", "arsén", "antimón", "selén", "chróm", "molybén" (tu zrušil až Klikorka v názvosloví anorganické chemie 1978).
V učebnici Základové chemie čili Lučby je uvedeno též názvosloví a uvedeno 8 koncovek...více. Náhled na sken originálu názvů a značek prvků je zde.


1861

H
vodík
Antonín Majer - periodická tabulka sestavená dle "Technické tabulky" z roku 1861 (PDF 274-275)
L
lithium
Be/G
beryllium
Kliknutím ke skenu originálu Tabulek z roku 1861 B
bór
C
uhlík
N
dusík
O
kyslík
F
fluor
Na
sodík
Mg
hořčík
Al
hliník
Si
křemík
P
fosfor
S
síra
Cl
chlór
K
draslík
Ca
vápník
  Ti
titan
V
vanadium
Cr
chróm
Mn
mangan
Fe
železo
Co
kobalt
Ni
nikl
Cu
měď
Zn
zinek
    As
arsén
Se
selén
Br
bróm
  Sr
strontium
Y
yttrium
Zr
cirkonium
Nb
niob
Mo
molybdén
  Ru
ruthenium
Rh
rhodium
Pd
palladium
Ag
stříbro
Cd
kadmium
  Sn
cín
Sb
antimón
Te
tellur
J
jód
  Ba
barium
La
lantan
  Ta
tantal
W
šél
  Os
osmium
Ir
iridium
Pt
platina
Au
zlato
Hg
rtuť
  Pb
olovo
Bi
vismut
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
cerium
Di
didym
        T
terbium
    E
erbium
     
  Th
thorium
  U
urán
                     

Antonín Majer v "Technické tabulky" uvedl prakticky to, co zavedl Šafařík. Rozdíl je však u jím zavedené české značce "J" (který se neudržel) a v počeštění "jód" (iód), který se naopak udržel (jen přišel později o čárku). V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka). Na rozdíl od Šafaříka Antonín Majer ještě přidal jako "bór" a "urán". Přejmenoval Šafaříkovy značky "Tr" na "T" a"Er" na "E".


1863

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Slovníku naučného" Františka Ladislava Riegera a Jakuba Josefa Dominika Malého

lithium beryllium
Kliknutím k titulní stránce slovníku Kliknutím k názvům prvků v originále
bór uhlík dusík kyslík
fluor
___kazík___
natrium hořčík hliník křemík fosfor síra chlór
kalium vápník   titan vanád chróm mangan železo kobalt nikl měď cinek     arsén selén bróm
rubidium strontium yttrium cirkonium niob molybdén   ruthenium rhodium palladium stříbro kadmium   cín antimón tellur jód
caesium baryum lanthan   tantal šél   osmium iridium platina zlato rtuť thallium olovo vizmut    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  cer didym         terbium     erbium      
  thorium   uran                      

Rieger a Malý ve "Slovníku naučném" na rozdíl od Šafaříka nahradili dále mezinárodními názvy "natrium" ("sodík") a "kalium" (draslík), což se ovšem neuchytilo. Variantně naopak pojmenovali fluor "kazík". Zinek je psán "cinek" (obdobně jako "cirkonium" bylo "c"namísto"z"). U "baryum" je poprvé ypsilon (platí dodnes)..
V tabulce dle "Slovníku" z roku 1863 přibyly tři prvky (na celkových 63) "rubidium" (rok objevu 1861), "caesium" (1860) a "thallium" (1861).

1873 Paradoxně stejní autoři slovníku naučného František Ladislav Rieger a Jakub Josef Dominik Malý dali o 10 let později v v desátém dílu svého "Slovníku naučného" znovu šanci některým původním českým názvům - "otrušík", "těžík, "kostjk", "strontjk" a trvale "sodík" a"draslík". Elektrická řada

1873

vodík Edvard Stoklas - neúplná tabulka sestavená dle "Základové chemie čili Lučby" 1873
   
Základové chemie čili Lučby Základové chemie čili Lučby Základové chemie čili Lučby
bor uhlík dusík kyslík fluór
__sodík__ hořčík __hliník_ křemík fosfor síra chlór
__draslík__ vápník       chróm mangan železo kobalt nikl měď cink     arsén   bróm
  strontík                 stříbro     cín antimon   jód
  baryum               platina zlato rtuť   olovo vismut    

Dle diplomové práce Bc. Moniky Petrilákové z UK Praha z roku 2012 (zde).
V názvosloví je zachováno 11 Preslových názvů (kromě těch co platí dodnes ještě "strontík"). Zinek je psán "cink".


1925
Názvosloví prvků z roku 1925 najdete zde (známý tehdejší počet 83, variantně u fosforu uváděn "kostík","berylium"s jedním "l", radon nazýván "niton", dále "vizmut", "selén", zirkon).


1966
V tabulce z roku 1966 najdete řadu prvků, které se dnes používají bez čárek, s čárkami (platilo do Klikorkovy změny v roce 1978, v běžné praxi se však často používá dodnes).

Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce  
Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce

1978
prof. Ing. Dr. Jiří Klikorka, DrSc.

H
Vodík

Periodická tabulka sestavená dle názvosloví anorganické chemie Jiřího Klikorky (PDF 68-70)

He
Helium
Li
Lithium
Be
Beryllium
Tato tabulka na samostatné stránce je zde B
Bor
C
Uhlík
N
Dusík
O
Kyslík
F
Fluor
Ne
Neon
Na
Sodík
Mg
Hořčík
Al
Hliník
Si
Křemík
P
Fosfor
S
Síra
Cl
Chlor
Ar
Argon
K
Draslík
Ca
Vápnik
Sc
Skandium
Ti
Titan
V
Vanad
Cr
Chrom
Mn
Mangan
Fe
Železo
Co
Kobalt
Ni
Nikl
Cu
Měď
Zn
Zinek
Ga
Gallium
Ge
Germanium
As
Arsen
Se
Sel
en
Br
Brom
Kr
Krypton
Rb
Rubidium
Sr
Stroncium
Y
Yttrium
Zr
Zirkon
Nb
Niob
Mo
Molybden
Tc
Technecium
Ru
Ruthenium
Rh
Rhodium
Pd
Palladium
Ag
Stříbro
Cd
Kadmium
In
Indium
Sn
Cín
Sb
Antimo
n
Te
Tellur
I
Jod
Xe
Xenon
Cs
Cesium
Ba
Baryum
La
Lanthan
Hf
Hafnium
Ta
Tantal
W
Wolfram
Re
Rhenium
Os
Osmium
Ir
Iridium
Pt
Platina
Au
Zlato
Hg
Rtuť
Tl
Thallium
Pb
Olovo
Bi
Bismut
Po
Polonium
At
Astat
Rn
Rad
on
Fr
Francium
Ra
Radium
Ac
Aktinium

Kurčatovium
Rutherfordium

Nielsbohrium
Hahnium
  Ce
Cer
Pr
Praseodym
Nd
Neodym
Pm
Promethium
Sm
Samarium
Eu
Europium
Gd
Gadolinium
Tb
Terbium
Dy
Dysprosium
Ho
Holmium
Er
Erbium
Tm
Thulium
Yb
Ytterbium
Lu
Lutecium
  Th
Thori
um
Pa
Protaktini
um
U
Uran
Np
Neptuni
um
Pu
Plutoni
um
Am
Americi
um
Cm
Curi
um
Bk
Berkeli
um
Cf
Kaliforni
um
Es
Einsteini
um
Fm
Fermi
um
Md
Mendelevi
um
No
Nobeli
um
Jolioti
um
Lr
Lawrenci
um

Byly odstraněny dlouhé samohlásky v názvech prvků jako např. selén, chlór, fluór, jód, arzén a další. Zřejmě omylem je uveden "zirkon" namísto"zirkonium" V seznamu prvků se objevily i názvy, které se nakonec neuplatnili Joliotium, Kurčatovium, Nielsbohrium a Hahnium.


2016
Zde je k dispozici periodická tabulka současná se všemi značkami a názvy prvků platnými k roku 2016


Science fiction 1828/2017

1828 Jan Svatopluk Presl (klikni) 2017
W
wodjk
Periodická tabulka žiwlů - science fiction 1828/2017 So
slunon
Wr
wraljk
Sd
sladjk

Jak by asi Jan Swatopluk Presl pojmenoval všecny prvky známé v roce 2017, kdyby je znal v roce 1828, zachycuje tato tabulka science fiction 1828/2017.
Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Br
bořjk
Uh
uhljk
Ds
dusýk
K
kysljk
Ka
kazýk
Nw
nowon
So
sodjk
Hr
hořčjk
Hl
hlinjk
Kr
křemjk
Ko
kostjk
Sr
sýra
Sl
soljk
Lj
ljnon
Dr
drasljk
Wp
wápnjk
Sk
skandjk
Chs
chasonjk
Vd
vandík
Bw
barwjk
Gr
germjk
Zz
železo
Da
ďasýk
Po
pochwistjk
Me
měď
Zn
zynek
Gl
ğaljk
Nm
němčjk
St
syťanjk
Ln
lunjk
Wt
wtožjk
Sy
skryton
Km
karmynjk
Sr
strontjk
Yt
ytřjk
Cr
cyrkonjk
Nb
kolumbjk
Zs
žestjk
Um
uměljk
Rs
rusjk
Rm
ruměnjk
Pa
paladjk
Sb
střjbro
Ld
ladjk
In
indjk
Cn
cýn
Sm
surmjk
Zm
zemnjk
Ch
chaluzjk
Cy
cyzon
Bl
blankytnjk
Mr
merotjk
Sk
skrytjk
Kd
kodanjk
Tn
tantaljk
Tz
těžjk
Rn
rýnjk
Wn
wonjk
Dz
duzýk
Pl
platjk
Zl
zlato
Ru
rtuť
Rt
ratolestjk
Ol
olowo
Kl
kaljk
Pn
polonjk
Ns
nestáljk
Ps
paprson
Fr
francýk
Pp
paprsýk
Ak
aktynjk
Rf
ruterfordjk
Db
dubnjk
Sg
sýborğjk
Bo
borjk
Hs
hasýk
Mt
maytnerjk
Dm
darmštatjk
Rg
rentğenjk
Kp
kopernicýk
Gp
gaponjk
Fl
flerowjk
Ms
moskwawjk
Li
liwermorjk
Ts
tenesjk
Og
oğanesyon
 
  Zw
žiwenjk
Zm
zelenomocýk
Nm
nowomocýk
Pm
prometjk
Sm
samarjk
Ew
ewropjk
Gd
ğadolinjk
T
terbjk
Nr
nepřjstupnjk
Sh
stokholmjk
E
erbjk
Tk
tuljk
Yb
yterbjk
Pz
pařjžjk
  T
tořjk
Pa
protaktynjk
Nb
nebesnjk
Np
neptuntjk
Pt
plutontjk
Am
americjk
Kr
kurjk
Bk
berkeljk
Kf
kalifornjk
An
aynštagnjk
Fm
fermjk
Md
mendělegewjk
Nl
nobeljk
Lw
lawrencýk

V tabulce je pojmenováno 52 prvků (včetně kolumbjku a tantaljku zvlášť) dle Preslovy "Lučby" z roku 1828 (není zde jen "wyzmut"), z toho 43 dle Presla s koncovkou "-jk" (z nichž 19 převzal ze své "O přirozenosti rostlin" z roku 1820 a 4 ze svého "Weřegného spisu" z roku 1821) a 9 prvků dle prastarých českých názvů. Dle "Lučby" má přiřazeno značky 49 z nich včetně prvků prastarých (Preslem pozapomenutý "kazýk" dle Amerlinga "Ka" a za Presla od "tantaljka" nerozlišitelný "kolumbjk" dle Amerlinga "Nb" dle jeho "niobjku"). Další má název dle Jungannova "slownjku" ("vandjk" se značkou od Amerlinga "Vd") a dalších 6 dle Amerlinga včetně prvku "kaljk" (Presl ho pojmenoval poněmčeně "wyzmut" se značkou "Wz") a dále "erbjk", "rusjk", "skrytjk", "terbkj" a "tořjk". Amerlingův "dvoymocýk" musel být vyřazen, neboť patřil směsi dvou prvků. Zbývajících 59 prvků (přesná polovina z dnes do tabulky začleněných 118 prvků), které byly objeveny resp. vyrobeny a pojmenovány od časů našich národních obrozenců, dostaly v této tabulce název takový a značku takovou ("Zm" navíc i Preslem i Amerlingem pozapomenutý "zemnjk"), jakou by jim snad dal Jan Swatopluk Presl, kdyby je v roce 1828 znal (v tabulce je zachována i chyba z "Lučby", kdy dva prvky mají shodnou značku Sr).

Mgr. Irena Jirotková a Mgr. Jitka Klauberová (vyučující chemie a českého jazyka na gymnáziu v Tachově) sestavily již v roce 2001 obdobnou tabulku s českými obrozeneckými velmi propracovanými a zdůvodněnými názvy všech existujících prvků (po č.109). V originále zde, se souhlasem autorek přímo na těchto stránkách zde, v nástěnném provedení zde.


Historical PT in Czech, Slovak, Poland, Slovenian, Croatian, Serbian, Lower and Upper Sorbian, Rusyn, Magyar, Deutsch, Netherlands


[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie chemie][go home]


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Go home