16.03.2011 01:49:47
Hmotozpyt čili lučba
[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy]

Bedřich Berchtold Jan Swatopluk Presl Josef Jakub Jungmann Karel Slawoj Amerlinğ

1820 - Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu, Jan Swatopluk Presl - O přirozenosti rostlin aneb rostlinář
1821 - Jan Swatopluk Presl - Krok: Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského
1828 - Jan Swatopluk Presl - Lučba čili chemie zkusná ( I. díl)
1834 - 1839 Josef Jakub Jungmann - Slownjk česko-německý
1838 - Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů
1840 - Karel Slawog Amerlinğ - Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a pro každého
1848 - Jan Swatopluk Presl - Počátkowé rostlinoslowí
1850 - POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (str. 76, PDF 80)
1852 - Karel Slavoj Amerling - ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68)

Upozornění: Do roku roku 1843 (kdy zavedl Pavel Josef Šafařík tzv. opravu skladnou) se psalo mj. "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" se psalo jako "w" do roku 1849.   Ve fraktuře se psalo uprostřed slov "š" jako "ss" .

1820

Berchtoldowa a Preslowa periodická tabulka sestavená dle "O přirozenosti rostlin aneb rostlinář "

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Ve frakturou (novogotické lomené písmo...více, ta byla v češtině úplně nahrazena latinkou v roce 1848) psaném "Rostlináři" jsou poprvé uvedeny české názvy některých prvků (s koncovkou -"jk"). Celkem 8 prvků si (s gramatikou po roce 1849) zachovává své názvy dodnes ("wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk" a "kysljk"). Zachováno je zde 11 tradičních názvů nejstarších známých prvků (od pradávna známých 9 kovů, nekovy "sjra" a od roku 1669 známý "fosfor").

1821

Jan Swatopluk Presl - Krok: Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského

V tomto spisu přejmenovává Presl "oblázjk" na "křemjk" (který si název uchoval dodnes), "arsenjk" na "siťanjk", "fosfor" na "kostjk", uvádí nově "tjhotjk" (wolfram) a "strontjk". "Sjra" je zde psána krátce "sira". Poprvé zde také dostává chemie český název "lučba"

Josef Dobrowský - Deutsch-böhmisches Wörterbuch

Ve slovníku uvádí Dobrovský možnost nazývat "rtuť" též "žiwé střjbro"

1828

Pozn.: Presl v "Lučbě" (na rozdíl od "Rostlináře" z roku 1820 a "Kroku" z roku 1821) ignoruje změny týkající se psaní i/y po vydání Dobrovského gramatiky (1809, druhé vydání 1819). Většinou je tak uváděno po "c", "z" či "s" ypsilon.
"Lučba" z roku 1828 byla ve skutečnosti napsána frakturou...(přepis zde).
Jan Presl dal v "Lučbě" prvkům vlastní české značky, jediný "zynek"si svoji značku uchoval dodnes.
Jan Swatopluk Presl uvedl v "Lučbě" názvy celkem 52 prvků (či jak on je nazýval "žiwlů").
U deseti prvků zachoval staré historické názvy (jedná se o dávno známé kovy a síru).
Dalších 42 prvků získalo české názvy s koncovkou -ík. Jedenáct z nich "přežilo" pozdější úpravy Vojtěcha Šafaříka. Z nich Presl v "Lučbě" přejmenoval "drsljk" na "drasljk", ostatní názvy převzal ze svých starších prací z let 1820 a 1821. Z těchto jedenácti se deset používá dodnes (v pravopise po roce 1849), neudržel se jen "kostjk".
Těch, které později zrušil Vojtěch Šafařík , bylo v "Lučbě" 31 (některé z nich však ještě předtím přejmenoval Karel Amerling). Presl do "Lučby" převzal jednak vlastní názvy ze svých starších prací (oproti "Rostlináři" z roku 1820 přejmenoval "kolumbjk" na "tantaljk", neboť v té době panoval mylný názor, že se jedná o jeden prvek a také "germenjk" na "germjk", oproti "Kroku" z roku 1821 přejmenoval "tjhotjk" na "těžjk") a jednak zcela nově pojmenoval 14 prvků: "wraljk", "sladjk", "ďasýk", "ytřjk", "cyrkonjk", "žestjk", "ruměnjk", "paladjk", "ladjk", "wonjk", "bořjk", "lunjk", "zemnjk" a "wtožjk".
Tato tabulka na samostatné stránce je zde

1834 - 1839

Josef Jungmann úzce spolupracuje se Swatoplukem Preslem. Názvosloví chemických prvků "Slownjku" je uváděno s odkazy na Presla (především na "Lučbu" zroku 1828, ale i na "Rostlináře" z roku 1820 a "Krok" z roku 1821 a také na "Nerostopis čili Mineralogii" z roku 1937).
Jungmann upustil ve "slownjku" (ve shodě s Dobrovského gramatikou) od psaní ypsilonu po s/z.
Jsou zde uvedeny názvy celkem 53 prvků (oproti dřívějším 52), neboť se objevuje název nového prvku wandjk (objeven v roce 1830).
Ve "Slownjku" je uveden "wralek" a "rtut" (názvy "wraljk" a "rtuť" jsou však zachovány jako další možnost, u rtuti jsou navíc uvedeny i možnosti "rdut" a "tuť" a také "žiwé střjbro").
"Prwek" "tekutjk" dostává v názvu variantu "kazjk" (dle minerálu "kaziwec", jak Presl pojmenovová v "Nerostopisu" jeden z minerálů), "těžjk" variantu "chwořjk", "zemnjk variantu "zemjk" a u "duzjku" Jungmann zvažuje variantu "dužjk". Jungmann připouští i starší Preslovy varianty pro "křemjk" ("oblázjk"), "drasljk" ("drsljk"), "chaluzjk" ("řasjk") a "germjk" ("germenjk").

1838

Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů (Časopis Českého muzeum)

V tomto spisu poprvé přejmenovává Amerlinğ Preslovi jeho názvy a to "wraljk" na "litjk" a "wtožjk" na "bromjk".

1840

Amerlinğova periodická tabulka sestavená dle "Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a pro každého"

Tato tabulka na samostatné stránce je zde / Ve fraktuře se psalo uprostřed slov "š" jako "ss" .

* * *

též

též

též

též

též

též

též

navrhuje

Pozn.: Karel Slawog Amerlinğ uvádí 54 "prwků", nově "tořjk" (objeven 1828). Zároveň Janu Preslowi osm českých názvů přejmenovává ("wraljk" resp. "litjk", "wtožjk" resp."bromjk", "germjk", "pochwistjk", "bořjk", "siťanjk", "surmjk", "chvořjk" ), navíc přidává písmenko k názvu "wandjk" a stanovuje české jméno i pro "wyzmut" - pozn.: odkazy vedou na nové názvy, v tabulce mají modrý podklad).
V díle se vyskytuje i pojem "hořjk" který ztotožňuje Amerlinğ s "floğistonem".

1848

wodík

Preslowa neúplná periodická tabulka sestavená dle "Počátkowé rostlinoslowí"

bořík

uhlík

dusík

kyslík

sodík

hořčík

hliník

křemík

kostík

síra

solík

draslík

wápník

chaluzík

jermík

železo

měď

zinek

wtožík

stříbro

chaluzík řasík

zlato

Jan Swatopluk Presl po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843 psal již v "Počátkowé rostlinoslowí" místo "j" "í" a místo "g" "j". Nadále však psal "w" nikoli "v". Držel se svých názvů z "Lučby" a odmítal přistoupit na Amerlingovy změny.

1850

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "POSEL Z BUDČE" (str. 76, PDF 80)

japík

sladík

bledník

uhlík

dusík

kyslík

kazík

sodík

horčík

hliník

křemík

kostík

síra

solík

draslík

vápník

chasoník

vanadík

barvík

buřík

železo

ďasík

broník

měď

zinek

otrušík

luník

brudík

strontík

itřík

cirkoník

niobium

žestík

ruthenium

ruměník

paladík

stříbro

ladík

cín

strabík

zemník

řasík

merotík

lanthon

tantalík

chvořík

voník

dusík

platík

zlato

rtuť

olovo

kalík

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

živeník

didym

terbium

erbium

tořík

nebesník

Pozn.: "POSEL Z BUDČE" (zřejmě rukou dovršuje, po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843, pravopisné změny a píše se v něm již "v" namísto "w"(což Pavel Šafařík nechtěl). Počet dosud známých prvků (uvedenn je "itřík" místo "ytřík" a zřejmě omylem "horčík" místo hořčík"a: "dusík" místo "duzík") se rozšiřuje z 54 na domnělých 63, které jsou zde ovšem uvedeny (v odkazu pod čarou na str. 78) pouze pod (tehdejšími) mezinárodními názvy. Jedná se "niobium" (byl sice objeven již v roce 1801, ale dlouho se soudilo, že se jedná o "tantalík", teprve v roce 1844 se prokázalo, že se jedná o prvek rozdílný), "ruthenium" (1844), "lanthon" (rok objevu 1839), "terbium" (1843), "erbium" (1843) a "didym" (1841) u kterého se mnohem později ukázalo, že je to vlastně směs dvou prvků. Jako mylná se později ukázala domněnka o existenci prvků tehdy známými pod názvy "norium" (1845) (měl to být prvek obsažený v minerálu zirkon, později se ukázalo, že neexistuje) a "pelopium" (1845 ukázalo se však, že se jedná o směs "kolumbíku"a "zdoříku"). U prvku "bellyrium" se později ukázalo, že se vlastně jedná o "sladík". V tabulce je tak uvedeno prvků 60 (včetně "didymu").

1852

V vodík

Amerlingova tabulka sestavená dle "ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH" (str. 54, PDF 68)

Jp japík

Sld sladík

Bl bledník

U uhlík

D dusík

K kyslík

Ka kazík

Sd sodík

Hř hořčík

H hliník

Kř křemík

Ko kostík

S síra

Sl solík

Dr draslík

Vp vápník

Chs chasoník

Vd vandík

Bv barvík

Bu buřík

Žl železo

Da ďasík

Bn broník

Md měď

Zn zynek

Ot otrušík

Šv švábel

Br brudík

Sr strontík

Y ytřík

Ll lalík

Nb_niobík kolumbík

Žs žestík

Rs rusík

Ru ruměník

Pd paladík

Sř stříbro

Ld ladík

C cín

Sb strabík

župel

Ch řasík

Mr merotík

Sk skrytík

Zd zdořík

Chv chvořík

Vo voník

Dz duzík

Pl platík

Zl zlato

Rt rtuť

Ol olovo

Kl kalík

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Žv živeník

Dv dvojmocík

T terbík

E erbík

T tořík

N nebesník

Pozn.: Karel Slavoj Amerling pokračuje ( viz.od str. 54, PDF 68 ) v přejmenovávání Preslových názvů ("cirkoník" na "lalík", "tantalík" na "zdořík", "luník" na "švábel" a "zemník" na "župel"). Naopak opouští vlastní názvy a vrací se k původním Jungmannovým resp.Preslovým z "Nerostopisu" ("krušík" na "chvořík" a "vanadík" na "vandík"). Počešťuje názvy nejen skutečných nových prvků, "skrytík" (lanthon), "niobík" neboli "kolumbík"(což byl název Presla již z roku 1820), "rusík" ("ruthenium"),"terbík"("terbium"), "erbík" ("erbium") a "dvojmocík" ("didym"), ale i těch domnělých "nořík" ("norium") a "pelopík" (pelopium) a tehdy zdublovaný "věmočík" ("bellyrium"). Zmiňuje i dva nepojmenované "Svanbergovi prvkové" (Lars Fredrik Svanberg), jednalo se však opět o "nořík" a ještě jeden prvek ze zirkonu (snad "hafnium" ?). Zároveň Amerling přejmenoval Preslovi řadu značek prvků dle jejich českých názvů a to i v případech, kdy se název prvku neměnil. Dodnes platící mezinárodní značku získaly S a Pd.

V "POČÁTKOVÉ SILOZPYTU ČILI FYSIKY PRO NIŽŠÍ GYMNASIA A REÁLKY" Josefa Smetany z téhož roku se objevují mezinárodní značky prvků. Tabulky udělané dle jeho děl (z let 1842 a 1852) jsou zde.

1863

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Slovníku naučného" Františka Ladislava Riegera a Jakuba Josefa Dominika Malého

lithium

beryllium

bór

uhlík

dusík

kyslík

fluor

natrium

hořčík

hliník

křemík

fosfor

síra

chlór

kalium

vápník

titan

vanád

chróm

mangan

železo

kobalt

nikl

měď

cinek

arsén

selén

bróm

rubidium

baryum

yttrium

cirkonium

niob

molybdén

ruthenium

rhodium

palladium

stříbro

kadmium

cín

antimón

tellur

jód

caesium

strontium

lanthan

tantal

šél

osmium

iridium

platina

zlato

rtuť

thallium

olovo

vizmut

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

cer

didym

terbium

erbium

thorium

uran

V roce 1860 vydal Vojtěch Šafařík dílo "Základové chemie čili lučby", kterým završil své mnohaleté úsilí (již v roce 1853 byl autorem chemické sekce "Německo-českého slovníku vědeckého názvosloví"), kde prokázal mimořádný cit pro živý český jazyk, ponechal v českém názvosloví řadu vytvořených termínů, např. rozbor, sycení, dmuchavka, zplodiny, ale v řadě případů se přiklonil k řecko-latinskému názvosloví.
V názvosloví prvků ponechal 11 Preslových názvů, které měly jméno odvozené z kořene názvu látky, ze které pocházely, nebo podle jejího fyziologického účinku kyslík (kyselost), dusík (dusivost), vodík (voda), uhlík (uhlí), vápník (vápno), hliník (hlína), křemík (křemen), hořčík (hořkost), sodík (soda), draslík (draslo) a kostík (kost). Ovšem jak dokazuje výše uvedená tabulka vytvořené dle "Slovníku" z roku 1863, tři poslední měly problémy. Draslík i sodík se udržely, kazík nikoli.
Ostatní Preslovy názvy s koncovkou "-ík", které často vznikly z překladu latinského, řeckého příp. německého ("ďasík" - kobalt pochází od německého pojmenování skřítků Koboltů, kteří byly zlomyslní a kazili horníkům práci) či ruského ("surmík") názvu, případně měly přímo kořen cizího pojmenování či došlo ke změně mezinárodního názvu (beryllium, pův. glycium překlad "sladík"), zrušil. Někdy toto kritérium ovšem nedpovídalo, např.: "solík" nebyl překlad chloru "zelenec". Amerlingovy názvy zrušil všechny (Amerling to zřejmě i mezi národovci již s českou názvotvorbou přeháněl. Např. savce v roce 1852 ve "Fauně" rozdělil na větrouše, zemouše a vodouše). Některé zrušené názvy se neoficiálně držely ještě léta (kazík je variantně i v této tabulce).
Mnoho názvů mezinárodně pojmenovaných prvků si však ještě tehdy podrželo českou výslovnost za pomoci dlouhých samohlásek (což později vymizelo). U cinka a cirkonia bylo "c"namísto"z" .
Pojmenování wolframu názvem šél je dle jeho objevitele Scheela (tehdy bylo mezinárodně usilováno o pojmenování prvku "scheel").
V tabulce dle "Slovníku" z roku 1863 přibyly tři prvky (na celkových 63) rubidium (rok objevu 1861), caesium (1860) a thallium (1861).

1925

Názvosloví prvků z roku 1925 najdete zde (známý tehdejší počet 83, variantně u fosforu uváděn "kostík","berylium"s jedním "l", radon nazýván "niton", dále "vizmut", "selén", zirkon).

Vliv úsilí našich národních buditelů se projevil i v zahraničí. Podívejte se na tabulky ukryté pod následujícími vlaječkami:

Zde dokonce najdete tabulku učiněnou kompletně po vzoru českých buditelů ve slovenštině (zde je pro zajímavost i tabulka s historickými maďarskými názvy).

1828

2011

Pozn: V tabulce je pojmenováno (a má přiřazeny značky) 53 prvků dle Preslovy "Lučby" resp. "O přirozenosti rostlin", další dle Jungamnnova "slownjku" (1) či dle Amerlinga (5). Amerlingův "dvoymocýk" musel být vyřazen, neboť patřil směsi dvou prvků. Zbývajících 53 prvků, které byly objeveny resp. vyrobeny a pojmenovány od časů našich národních obrozenců, dostaly v této tabulce název takový a značku takovou, jakou by jim snad dal Jan Swatopluk Presl, kdyby je v roce 1828 znal (v tabulce je zachována i chyba z "Lučby", kdy dva prvky mají shodnou značku Sr).

Periodické tabulky z celého světa ve všech možných jazycích a písmech najdete zde .

Tato stránka v původním znění (i s chybami) je zde.

[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie chemie][go home]