Historical PT Croatian, Czech, Danish, Dutch, Faroese, Finnish, German, Hungarian, Icelandic, Norwegian, Polish, Russian, Rusyn, Serbian, Slovak, Slovenian, Lower and Upper Sorbian, Swedish, Ukrainian ///// Modern Czech


Hmotozpyt čili lučba
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
[názvosloví anorganické chemie od roku 1820][názvosloví organické chemie 1852]["Preslova" a "Amerlingova řada"][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie české chemické literatury]

Kliknutím tato stránka na celou obrazovku

Po kliknutí na foto obrozence se zobrazí jen jeho tabulky AudioAudioVideo
Jan Svatopluk Presl (klikni) Karel Slavoj Amerling (klikni) Filip Stanislav Kodym Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu (klikni) Josef Jakub Jungmann Frantisek Sir Josef Franta Sumavsky Frantisek Spatny Josef F. Smetana Vaclav Stanek Josef
Alexander
Dunder

_____________

Jakub Hron Metanovsky

Jan Swatopluk Presl

Karel Slawoj Amerlinğ

Stanislav Kodym Bedřich Berchtold

Josef Jakub Junğmann

František Šjr

Josef F. Šumavský

František Špatný

Josef F. Smetana

Václav Staněk Josef Alexander Dunder

Jakub Hron Metánovský

1517 - Jan Černý (Niger) - Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
1541 -
Wacslaw Hagek z Libočan - Kronyka czeská
1706 a 1722 -
Kaspar Zacharias Wussin - Slownjk latino-německo-český a Slownjk německo-latino-český
1820 -
Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu, Jan Swatopluk Presl - O přirozenosti rostlin aneb rostlinář (PDF 41 až 42, 169 až 171 a další)
1821 -
Jan Swatopluk Presl - Krok: Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského (PDF 140 až 152)
1828 -
Jan Swatopluk Presl - Lučba čili chemie zkusná ( I. díl) (PDF 26 až 28 a v celé knize)
1834 - 1839
Josef Jakub Jungmann - Slownjk česko-německý
1838 -
Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů
1840 -
Karel Slawog Amerlinğ - Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a pro každého (PDF 37, 136 a další v celé knize)
1848 -
Jan Swatopluk Presl - Počátkowé rostlinoslowí (PDF 30 až 65)
1850 -
POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (PDF 79 až 82)
1852 -
Karel Slavoj Amerling - ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (PDF od 68)
1853 -
Filip Stanislav Kodym - Navedení k lučebnictví (PDF)
1853 -
Vojtěch Šafařík - Německo-český slovník vědeckého názvosloví (PDF)
1860 -
Vojtěch Šafařík - Základové chemie čili Lučby (PDF)


Upozornění: Do roku roku 1843 (kdy zavedl Pavel Josef Šafařík tzv. opravu skladnou) se psalo mj. "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" se psalo jako "w" do roku 1849.   Ve fraktuře se psalo "š" jako "ss" .


Alchymie
    1457          
          Alchymie  
              Alchymie     Alchymie            
                    Alchymie       Alchymie    
                    Alchymie Alchymie          
 Dictonarius
    1513          
             
               Dictonarius      Dictonarius            
                     Dictonarius      Dictonarius      
                     Dictonarius  Dictonarius    Dictonarius      
 Dictonarius

1517

 

Jan Černý (Niger) - Periodická tabulka dle Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz

     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz          
           Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  
                     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz        Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz    
                     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz        Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz    
                     Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz    Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz      

V knize Jana Černého (Nigera) Knieha lekarska kteraz slove herbarz aneb zelinarz z roku 1517 je uvedeno frakturou šest tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 5 kovů "mjed", "strziebro", "zlatto", "rtut","wolowo" a nekov "sjra" a dále dva ve středověku objevené polokovy "hutraych" neboli "arsenyk" a "špisglos" (antimon). S ozdobným prvním písmenem jsou umístěny nahoře v periodické tabulce, tak jak jsou dále v textu, jsou umístěny v tabulce níže (kde jsou zkrácena písmena "j" na "i" a "š" na "s"). Tabulka na samostatné stránce je zde.

 Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz  Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
mied strziebro zlatto rtut wolowo hutraych___arsenyk spisglos sira

1541
Wacslav Hajek z Libočan
Wacslav Hajek z Libočan

 

Wacslaw Hagek z Libočan - Periodická tabulka sestawená dle Kronyka czeská

   
  Kronyka czeska
         
          Kronyka  
             
Kronyka Kronyka
    Kronyka            
                   
Kronyka Kronyka Kronyka Kronyka
   
Kronyka Kronyka
     
                   
Kronyka Kronyka
    Kronyka      

V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "zielezo" neboli "železo", "mieď", "strijbro" neboli "střijbro" či "střibro" resp."střybro", "zlatto" neboli "zlato", "cayn" neboli "cўn", "wolowo" a nekov "syra". Zde ještě dokonce bylo psáno "í" jako "ij". Zde uvedené "ў" se zřejmě četlo jako "aj". Tabulka na samostatné stránce je zde.


1592  Postyla  Postyla  Postyla  

1706______Kaspar Zacharias Wussin_______1722

 

Periodická tabulka dle slownjku latino-německo-českého

    Click to Latin - Deutsch - Czech          
       
Click to Latin - Deutsch - Czech Click to Latin - Deutsch - Czech
Click to Latin - Deutsch - Czech  
              Click to Latin - Deutsch - Czech     Click to Latin - Deutsch - Czech       Click to Latin - Deutsch - Czech    
                    Click to Latin - Deutsch - Czech     Click to Latin - Deutsch - Czech      
                    Click to Latin - Deutsch - Czech Click to Latin - Deutsch - Czech  
Click to Latin - Deutsch - Czech Click to Latin - Deutsch - Czech
     
___
 

Periodická tabulka sestawená dle slownjku německo-latino-českého

    Click to Czech - Latin - Deutsch          
         
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
 
              Click to Czech - Latin - Deutsch     Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch    
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
   
                    Click to Czech - Latin - Deutsch     Click to Czech - Latin - Deutsch      
                    Click to Czech - Latin - Deutsch
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
 
Click to Czech - Latin - Deutsch Click to Czech - Latin - Deutsch
     

Kaspar Zacharias Wussin - V tabulkách je devět tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 8 kovů "żelezo", "", "stjbro", "zlato", "cynk", "rtu" neboli "tu", "cýn" neboli "ceyn"(resp. "cegn"), "olowo" neboli "wolowo" a nekov "syra" neboli "syrka" či "sýrka" (v tabulce z roku 1722 se nad písmenem místo háčku psala tečka). Ve slovnících je též ve středověku objevený polokov arsen a to jako "hutreych" neboli "arsenyk" (1706) resp. "utreych neboli "utreycht" (1722). Ve slovníku z roku 1706 je uveden i tehdy čerstvě izolovaný phosphorus (1699) pod unikátními českými názvy "hwězda gitřnj" a "zwjřednice" (večernice). Tabulky jsou na samostatných stránkách 1706 a 1722.


1813 Cysarske kralowske Wydenske Nowiny - neznámý autor uvedl první české názvy pro oxygenium a hydrogenium: kyselec a wodilec (na str. 162).


1820

Rostlinář Rostlinář Rostlinář Rostlinář

Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu (klikni)Jan Svatopluk Presl (klikni)

wodjk

Berchtoldowa a Preslowa periodická tabulka

    Tabulka   uhljk dusjk kysljk tekutjk
sodjk hořčjk hlinjk oblázjk fosfor sjra soljk
drsljk wápnjk   chasonjk   barwjk germenjk železo   pochwistjk měď zinek     arsenjk    
        kolumbjk           střjbro     cjn surmjk  
chaluzjk řasjk
  merotjk           duzjk platjk zlato rtuť   olowo bismut    
 
  živěnjk                          
      nebesnjk                      

Ve frakturou (novogotické lomené písmo, to bylo v češtině úplně nahrazena antikvou v roce 1848) psaném "Rostlináři" je uvedeno 36 prvků. Poprvé jsou uvedeny české názvy 25 prvků (s koncovkou -"jk"). Z toho celkem 8 prvků si (s gramatikou po roce 1849) zachovává své názvy dodnes ("wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk" a "kysljk") a 2 další ("drsljk", "oblázjk") si později do finální podoby přejmenoval Presl sám. Dalších 15 prvků získalo tyto české názvy: "merotjk", "chasonjk", barwjk", "germenjk", "pochwistjk", "kolumbjk", "duzjk", "platjk", "arsenjk", "surmjk", "tekutjk", "soljk", "chaluzjk" ("řasjk"), "žiwěnjk a "nebesnjk". Zachováno je zde 9 tradičních českých názvů nejstarších známých prvků (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", "zlato", "zinek", "rtuť", "cjn", "olowo" a nekov "sjra"), které platí dodnes a mezinárodní názvy pro "fosfor" (který Presl přejmenoval později v roce 1828) a "bizmut" (který přejmenoval později v roce 1840 Amerlinğ). "Kolumbjk" je název pro niob i tantal (do roku 1844 byla domněnka, že se jedná o jeden prvek).


1821 Jiří Palkovič - Böhmisch-deutsch-lateinisches Wörterbuch: mit Beyfügung der den Slowaken und Mähren eigenen Ausdrücke und Redensar. Ve druhém dílu (O-Ž) z roku 1821 s výslovným odkazem na Berchtolda uvedl české názvy "wodjk", "uhljk" a "tekutjk", dále uvedl "soljk" a vytvořil vlastní název "sodnjk". V prvním dílu (A-N) z roku 1820 se takto inspirovat nemohl , zato dle ruského vzoru (myšjak) pojmenoval arsen "myšák". Více v tabulce na samostatné stránce zde.


1821
Krok

Jan Swatopluk Presl V tomto spisu psaném antikvou přejmenovává Jan Swatopluk Presl "oblázjk" na "křemjk" (který si název uchoval dodnes), "fosfor" na "kostjk", "arsenjk" na "siťanjk", uvádí nově "tjhotjk" (wolfram) a "strontjk". "Sjra" je zde psána krátce "sira". Poprvé zde také dostává chemie český název "lučba" (PDF 140 až 152, ale i PDF od 91, 128, 437)

wodjk

str 138  v PDF 140str 146  v PDF 148str 149  v PDF 151

_______ _______ Tato neúplná tabulka na samostatné stránce je zde bořjk uhljk dusjk kysljk  
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sira soljk
drsljk wápnjk   chasonjk   barwjk germenjk železo ďasjk pochwistjk měď zinek     siťanjk    
_______ strontjk                 střjbro     cjn     chaluzjk
  merotjk     tjhotjk       platjk zlato rtuť   olowo      

Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes

                             
      nebesnjk                      

1825 Karel Šádek - Přjrodoskum neb Fyzyka čili Učenj o přirozených wěcech Sadek_prirodoskum Sadek_prirodoskum Sadek_prirodoskum Sadek_prirodoskum Sadek_prirodoskum Sadek_prirodoskum
Použil pět českých názvů od Presla z roku 1820 ("dusýk" s ypsilonem). Zřejmě chtěl použít šestý od Presla z roku 1821, ale vynecháním háčku vytvořil nový název pro arsen "sytanjk"

1825 Ján Kollár, slovenský národní buditel, neuznával slovenštinu jako samostatný jazyk a na Slovensku používal češtinu, kterou považoval za spisovný jazyk českoslovanský. V knize vydané frakturou "Čjtanka, anebo, Kniha k Čjtánj pro mládež we sskolách slowanských w městech a w dědinách" nazval mj. antimon "surma" (odvozeno z ruštiny) ve variantě s českým "sklenec", síru "sirka" (po polském vzoru) či dokonce "živý oheň", platinu "bílé zlato", u rtuti měl i přehozená písmenka "truť". Dokonce určil jako polokov "ğalmag" používající se tehdy na výrobu mosaze [ve skutečnosti šlo o zinkovou rudu (smithsonit + hemimorphit)].Více v tabulce na samostatné stránce zde.


1826 Antonín Jan Jungmann - "O sedmeru dobytka domácího" - "sklenjk" (2) (antimon), sanitrorod (dusík), wodorod (vodík), uhlorod (uhlík)


1828
Jan Svatopluk Presl (klikni)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Přehled prvků (se značkami) je v "Lučbě"
uveden ještě jednou (bez značek).
Oproti přehledu se značkami je zde i "kazýk" a "zemnjk".
"Tantaljk" je zde označován jako "kolumbjk".
"Wonjk" zde je se dvěma n jako "wonnjk".
Kliknutím k většímu zobrazení

[Lučba čili chemie zkusná str. 20 až 22, PDF 26 až 28, str. 60 až 62, PDF 66 až 68 a celá kniha] [Tato tabulka na samostatné stránce je zde]

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28) Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

  Preslova periodická tabulka

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Tabulka

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)


Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)


Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

   
 
 

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

                         
     

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

                     

Přepis tabulky z fraktury do antikvy

W (Wd)
wodjk

Preslowa "periodická tabulka žiwlů" sestawená dle "Lučba čili chemie zkusná" (I.díl) (PDF)

Wr
wraljk
Sd
sladjk
Tato tabulka na samostatné stránce je zde Br
bořjk
Uh
uhljk
Ds
dusýk
K
kysljk

kazýk
So
sodjk
Hr
hořčjk
Hl
hlinjk
Kr
křemjk
Ko
kostjk
Sr
sýra
Sl
soljk
Dr
drasljk
Wp
wápnjk
  Chs
chasonjk
  Bw
barwjk
Gr
germjk
Zz
železo
Da
ďasýk
Po
pochwistjk
Me
měď
Zn
zynek
    St
syťanjk
Ln
lunjk
Wt
wtožjk
_______ Sr
strontjk
Yt
ytřjk
Cr
cyrkonjk
Tn
tantaljk
kolumbjk
Zs
žestjk
    Rm
ruměnjk
Pa
paladjk
Sb
střjbro
Ld
ladjk
  Cn
cýn
Sm
surmjk

zemnjk
Ch
chaluzýk
  Mr
merotjk
    Tz
těžjk
  Wn
wonjk
Dz
duzýk
Pl
platjk
Zl
zlato
Ru
rtuť
  Ol
olowo
Wz
wyzmut
   

Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes

  Zw
žiwěnjk
                         
      Nb
nebesnjk
                     

"Lučba" z roku 1828 byla napsána frakturou.
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)
V "Lučbě" Presl (na rozdíl od "Rostlináře" z roku 1820 a "Kroku" z roku 1821) ignoruje změny týkající se psaní i/y po vydání Dobrovského gramatiky (1809, druhé vydání 1819). Většinou je tak uváděno po "c", "z" či "s" ypsilon (mění tak "zinek" na "zynek", "sjra" na "sýra", "cjn" na "cýn", "dusjk" na "dusýk", "chaluzjk" na "chaluzýk" a "duzjk"na "duzýk"). Mění též "bizmut" na "wyzmut"
Jan Swatopluk Presl uvedl v "Lučbě" názvy celkem 52 prvků (dle Presla: "žiwly", "prwky nerozučené", "prwky nerozlučitedlné", "nerozlučeniny") z toho 50ti prvkům dal vlastní české značky (str.20-22 v PDF 26-28), , které on nazval znameními či znaky (str.23 v PDF 29), jediní "zynek" a "strontjk" si svoji značku uchovaly dodnes. Značku "Sr" má ovšem kromě "strontjku" i "sýra"."Wodjk" má v přehledu prvků se značkami značku "W", dále v textu, ale opakovanně používá "Wd". Presl zapomněl dát značku "kazýku" a "zemníku", přestože oběma prvkům věnuje i samostatné kapitoly (str.71 v PDF 77 resp. str. 234 v PDF 236))
U devíti prvků zachoval staré české historické názvy (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", zlato", zynek", "rtuť", "cýn", "olowo" a nekov "sýra") a poněmčený nechal jen s ypsilonem "wyzmut".
Dalších 42 prvků získalo české názvy s koncovkou -jk (resp.-zýk či -sýk).
Presl převzal z "Rostlináře" z roku 1820 své názvy pro 19 prvků "wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kysljk" (ty si uchovaly své názvy dodnes) a dále "merotjk", chasonjk", "barwjk", "pochwistjk", "duzjk", "platjk", "surmjk", "soljk", "chaluzjk", "žiwěnjk" a "nebesnjk" a z "Weřegného spisu" z roku 1821 své názvy pro 4 prvky "křemjk", "kostjk", "strontjk" a se změnou "i" na "y" "syťanjk".
Oproti "Rostlináři" z roku 1820 Presl přejmenoval "drsljk" na "drasljk" (který si uchoval svůj název dodnes), "tekutjk" na "kazýk", "germenjk" na "germjk" a "kolumbjk" na "tantaljk" (u přehledu prvků se značkami, dále v textu ale opět použil název "kolumbjk") a oproti "Weřegnému spisu" z roku 1821 přejmenoval "tjhotjk" na "těžjk".
Presl zcela nově pojmenoval 14 prvků: "wraljk", "sladjk", "ďasýk", "ytřjk", "cyrkonjk", "žestjk", "ruměnjk", "paladjk", "ladjk", ,"wonjk" (v textu i "wonnjk"), "bořjk", "lunjk", "zemnjk" a "wtožjk".
Těch prvků s českým názvem s koncovkou -jk, které později přejmenoval do mezinárodních názvů Vojtěch Šafařík je v "Lučbě" 31 (některé z nich se však ještě předtím pokusil přejmenoval Karel Amerling). Šafaříkovi úpravy z roku 1860 (učebnice Základové chemie čili lučby) přežilo 11 prvků ("wodjk", "sodjk", "drasljk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kostjk" a "kysljk"), "kostjk" se přestal používat v průběhu 20 století (prokazatelně minimálně ještě v roce 1925 byl alternativním názvem).
V Lučbě jsou výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 5 valenčních koncovek (-natý, -itý, -ný, -owý, -ělý)...více .
Tabulka je na samostatné stránce zde

Jan Swatopluk Presl se inspiroval při tvorbě spisem polského chemika Jędrzeia Śniadeckiego z roku 1816 Początki chemii (PDF), jak dokládá u prvků srovnání slovanských jmen Śniadeckiego a Presla: wapnian - wápnjk, glinian - hlinjk, ziemian - zemnjk, krzemionek - křemjk, soliród - sodjk, wodoród - wodjk, ke koncovce -jk možná inspiroval węglik - uhljk (periodická tabulka dle Śniadeckiego zde). Sám Presl o tom napsal „Snažil jsem se názvosloví lučebnické vystavěti. Při této práci mi Śniadecki spisem o lučbě, polským jazykem napsaným, svítil" a dále: ,,Proč by Čechové to co jiní Slované nalezli a to co dobré jest, nemohli užívati, nevidím." a končí takto ,,Co od Polanův jsem si vydlužil každý nestranný rozsoudí" (více Mervart v roce 1964 zde). Preslovo názvosloví však bylo mnohem ve slovanském duchu rozpracovanější a rozsáhlejší a výrazně ovlivnilo názvosloví slovenské, lužickosrbské, chorvatské, rusínské i dalších slovanských národů.


1835
Frantisek Sir

 

1835

    SirSirSir       Sir  
          Sir Sir
Sir             Sir Sir Sir Sir Sir     Sir    
                    Sir     Sir Sir    
          Sir       Sir Sir Sir   Sir Sir    
    Tato tabulka na samostatné stránce je zde.

Přestože František_Šjr ve své knize Krátký_přjrodopis psané frakturou uvádí jen menší část názvů prvků, jsou mezi nimi některé jeho vlastní. Jmenuje železo po srbském vzoru gvožđe též "hwoždj" a cín jak v knize vysvětluje, tak po ruském vzoru sviněc (který je ovšem v ruštině olovem) též "sinkow". Dále wolfram "olbram", cín též "sinec", kobalt též "kowlať", arsen též "rzenjk" resp. "orzenjk", antimon též "surma", "sklenec" či po německém vzoru spiefsglanz "spieszglas". U niklu (pochwistjk) přidává písmenko na "pochwistnjk". Platinu jmenuje tak, jak je to obyklé u řady méně rozvinutých jazyků (např. v tuvanštině) jako "bjlé zlato" (u rtuti je pojmenování "živé stříbro" běžnější, je např. ve slovinštině). U draslíku se vrací k původnímu Preslovu pojmenování z roku 1820 "drsljk".


1837
Knihai
Jan Svatopluk Presl (klikni)
W
wodjk

Preslowa "periodická tabulka žiwlů" sestawená dle "Nerostopis čili mineralogia"

Wr
wraljk
Sd
sladjk
Tato tabulka na samostatné stránce je zde B
bořjk
U
uhljk
D
dusjk
K
kysljk
Ka
kazjk
So
sodjk
Hr
hořčjk
H
hlinjk
Kr
křemjk
Ko
kostjk
S
sjra
Sl
soljk
Dr
drasljk
Wp
wápnjk
  Chr
chasonjk
Wa
wandjk
Bw
barwjk
G
germjk
Zz
železo
Da
ďasjk
Po
pochwistjk
M
měď
Zn
zinek
    St
siťanjk
L
lunjk
Wt
wtožjk
_______ Sr
strontjk
Y
ytřjk
Cr
cirkonjk
Tn
tantaljk
Zs
žestjk
    Rm
ruměnjk
Pa
paladjk
St
střjbro
Ld
ladjk
  Cn
cjn
Sm
surmjk
Zm
zemjk
Ch
chaluzjk
  Mr
merotjk
    Chr
chwořjk
  Wn
wonjk
Dz
duzjk
Pt
platjk
Zl
zlato
Ru
rtuť
  O
olowo
Wz
wyzmut
   

Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes

  Zw
žiwěnjk
                         
      N
nebesnjk
                     
Klik k tabulce Klik k tabulce

V Nerostopisu psaném antikvou Presl upustil (ve shodě s Dobrovského gramatikou) od psaní ypsilonu po s/z a tak "y" nahradilo "j".
Jsou zde uvedeny názvy celkem 53 prvků (oproti dřívějším 52), neboť se objevuje název nového prvku "wandjk" (objeven v roce 1830).
Prwek" "těžjk" si přejmenoval Presl na "chwořjk" a "zemnjk" na "zemjk" .
U řady prvků zavádí Presl jednopísmenné české značky (či jak on uvádí "známky") a doplňuje značky u "kazjku" a "zemjku". Odstraňuje chybu (dvoják) u značky "sjry" (mění jí na mezinárodní), zato dvoják zavádí u "chasonjku" s "chwořjkem". Dále mění značky na mezinárodní u "platjku", "ytřjku" a "bořjku".


1834 - 1839
Josef Jakub Jungmann (klikni)

Jungmannova periodická tabulka sestawená dle "Slownjk česko-německý"

sladjk Tato tabulka na samostatné stránce je zde bořjk uhljk dusjk
sodjk hořčjk hlinjk kostjk sjra
sira
soljk
wápnjk   chasonjk wandjk barwjk železo ďasjk pochwistjk měď zinek     siťanjk lunjk wtožjk
  strontjk ytřjk cirkonjk tantaljk žestjk     ruměnjk paladjk střjbro ladjk   cjn
ceyn_cayn
  merotjk     těžjk
chwořjk
  wonjk platjk zlato   olowo wyzmut_wizmut
_wismut
bismut_bizmut
   
 
  žiwěnjk                          
      nebesnjk                      

Josef Jungmann ve svém "Slownjku" cituje s odkazy veškeré české chemické názvosloví, které se do té doby vyskytlo. To znamená především Swatopluka Presla ( s odkazy především na "Lučbu" z roku 1828, ale i na "Rostlináře" z roku 1820 a "Krok" z roku 1821 a také na "Nerostopis čili Mineralogii" z roku 1937). Ve "Slownjku" na rozdíl od Presla je navíc uveden kromě "wraljk" i "wralek" a kromě "duzjk" i "dužjk". U rtuti si doslova vyhrál a uvádí kromě "rtuť" i "rtut", "rdut" a "tuť" a "žiwé střjbro", které uvedl již v roce 1821 Dobrowský).
"U "Prwek " "surmjk" doplňuje Jungmann varianty "surma", "sklenec" i již tehdy v češtině zastaralý špisğlas (který byl odvozen z němčiny), tak jak je čerstvě uvedl v roce 1935 Šjr a též "sklenjk" (který se již vyskytl ve 2. a v 4. a 7. pádě v díle Jungmannova bratra Antonína "O sedmeru dobytka domácího" z roku 1826). Navíc Jungmann přidává písmenko "n" a vzniká tak varianta "sklennjk", , .
Jungmann připouští i starší Preslovy varianty pro "kazjk" ("tekutjk") "křemjk" ("oblázjk"), "drasljk" ("drsljk"), "chaluzjk" ("řasjk"), "germjk" ("germenjk"), "chwořjk" (" "těžjk") a "zemjk" ("zemnjk")
"Cjn" má varianty názvu "ceyn" a "cayn", "wyzmut" má varianty "wizmut", "wismut", "bismut" a "bizmut".
Jungmann převzal z Císařských královských Vídeňských novin z roku 1813 první pokus o české názvosloví, kde je kysljk pojmenován kyselec a wodjk je pojmenován wodilec (zde odkaz na str. 162 Vídeňských novin, kde je uveden kyselec a wodilec).
Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk).


1838__Časopis_českého_museum__1839

Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšich časů

Karel Slavog Amerling V těchto spisech poprvé píše Karel Slavog Amerlinğ česky o chemii a hned Preslowi přejmenovává některé jeho názvy. V roce 1938 "wraljk" na "litjk" a "wtožjk" na "bromjk", v roce 1939 jen ubírá háčky při změně "hořčík" na "horčjk" a "siťanjk" na "sjtanjk" (kde navíc prodlužuje "i" na "j").

Neúplné tabulky ze zde uvedených názvů na samostatné stránce jsou zde

wodjk

1938

litjk _______ Hmotoyzpyt čili lučba   uhljk dusjk kysljk  
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sjra soljk
drasljk wápnjk       barwjk germjk železo     měď zynek     siťanjk   bromjk
_______ strontjk             ruměnjk paladjk střjbro       antimon   chaluzjk
  merotjk         wonjk duzjk platjk zlato rtuť   olowo      
wodjk

1939

_______ _______ Twarozpyt čili morfologie bořjk uhljk dusjk kysljk kazjk
sodjk horčjk   křemjk kostjk sjra soljk
drasljk _______       barwjk   železo ďasjk pochwistjk měď zynek     sjtanjk lunjk  
_______ _______       žestjk           ladjk   cjn surmjk zemnjk  
  _______                 rtuť   olowo      

1840
Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého
Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého

vodjk Amerlingova periodická tabulka
gapjk sladjk Karel Slawoj Amerling (klikni)Promyslný posel: spis wssenaučný pro obecný lid a pro každého (1840)Přehled prvků_1Přehled prvků 2 blednjk uhljk dusjk kysljk kazjk
sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sjra soljk
drasljk wápnjk   chasonjk vanadjk barwjk buřjk železo dˇjasik bronjk měď zynek     otrussjk lunjk brudjk
  strontjk ytřjk zirkonjk tantaljk žestik     rutenjk paladjk střjbro ladjk   cjn srabjk zemnjk chaluzjk
  merotjk     krussjk   wonjk duzjk platjk zlato rtuť   olowo kaljk    

Tabulka

  živěnjk                          
  tořjk   nebesnjk                      

[Článek o K.S.Amerlinğovi] [Spis wssenaučný PDF][Tabulka na samostatné stránce]

buřjk též germjk   chaluzjk též řasjk   srabjk též surmjk   zynek též zinek   paladjk též paladjk
gapjk též wraljk   kaljk též wyzmut   otrussjk též syťanjk   wonjk též smrdjk

Karel Slawog Amerlinğ uvádí 54 "prwků", nově "tořjk" (objeven 1828). Zároveň Janu Preslowi šest českých názvů zcela přejmenovává "buřjk" ("germjk"), "bronjk" ("pochwistjk"), "blednjk" ("bořjk"), "otrussjk" ("siťanjk"), "strabjk" ("surmjk"), "krussjk" ("chvořjk") a k dalšímu přidává písmenko "wanadjk" ("wandjk"). Dva názvy, které Amerlinğ Preslovi přejmenoval již v roce 1838, dokonce přejmenoval sám sobě "gapjk" ("litjk", Preslův "wraljk"), "brudjk" ("bromjk", Preslův "wtožjk") a stanovuje české jméno i pro prvek s dosavadním mezinárodním názvem "kaljk" ("wyzmut"). Zřejmě omylem pojmenovává "paladjk" též jako "plaladjk". V díle se vyskytuje i pojem "hořjk" který ztotožňuje Amerlinğ s "floğistonem". Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk). Tabulka na samostatné stránce je zde.


1844 - 1846
Josef Franta Sumavsky

Josef Franta Sumavsky Josef Franta Sumavsky

Josef Franta Šumavský - Ve svém dvoudílném "Deutsch-böhmisches wörterbuch" (odkaz na 1. díl z roku 1844 a na 2. díl z roku 1846) použil v řadě případů názvy odlišné jak od Presla tak od Amerlinga. Za zmínku určitě stojí pojmenování kobaltu "modralka" či "buřinec", fosforu "kostikovan" či "světlonoš", molybdenu "olověnka", lithia "vratič" nebo kyslíku "kvasočin" či "kvastvor" či dokonce "kyselodělec" a u síry dokonce připouští "živý_oheň". Pojmenování arsenu "myšák" převzal od Palkoviče. Pojmenování zinku "bílé_olovo" je obvyklé v řadě méně rozvinutých jazyků jako např. v kalmyčtině. Šumavský též uvedl možnost pojmenování dusíku jako "hasník" a pro změnu osmia jako "dusík" (s variantami "dusíčník" a "voničník dusičný")a také u yttria přidal k českému názvu písmenko "h" na "hytřík". Jako první z Čechů taky zareagoval na změnu názvu prvku glycium, což znamení sladké (odtud "sladík") na beryllium (proto "beryl"). Pokud Šumavský použil pro prvek více názvů, je v tabulce uveden (vytučněně) jen ten nejoriginálnější. Po kliknutí (anebo na samostatné stránce) jsou uvedeny všechny.


1848
Počátkowé rostlinoslowí

Jan Swatopluk Presl Jan Swatopluk Presl po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843 psal již v "Počátkowé rostlinoslowí" místo "j" "í" a místo "g" "j". Nadále však psal "w" nikoli "v". Držel se svých názvů z "Lučby" a odmítal přistoupit na Amerlingovy změny.

wodík Preslowa neúplná periodická tabulka dle "Počátkowé rostlinoslowí" (od PDF 30)
    Tabulka na samostatné stránce je zde bořík uhlík dusík kyslík  
sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík
draslík wápník         jermík železo     měď zinek         wtožík
                    stříbro           chaluzík řasík
                    zlato           ________

1850

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "POSEL Z BUDČE" (str. 75 až 78 v PDF 79 až 82)

japík sladík 1850 - POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (str. 76, PDF 80) bledník uhlík dusík kyslík kazík
sodík horčík hliník křemík kostík síra solík
draslík vápník   chasoník vanadík barvík buřík železo ďasík broník měď zinek     otrušík luník brudík
  strontík itřík cirkoník niobium žestík   ruthenium ruměník paladík stříbro ladík   cín strabík zemník řasík
  merotík lanthon   tantalík chvořík   voník dusík platík zlato rtuť   olovo kalík    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  živěník didym         terbium     erbium      
  tořík   nebesník                      

Pozn.: "POSEL Z BUDČE" (zřejmě rukou dovršuje, po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843, pravopisné změny a píše se v něm již "v" namísto "w"(což Pavel Šafařík nechtěl). Počet dosud známých prvků (uveden je "itřík" místo "ytřík", opět jako v roce 1839 "horčík" místo hořčík"a zřejmě omylem"dusík" místo "duzík") se rozšiřuje z 54 na domnělých 63, které jsou zde ovšem uvedeny (v odkazu pod čarou na str. 78) pouze pod (tehdejšími) mezinárodními názvy. Jedná se "niobium" (byl sice objeven již v roce 1801, ale dlouho se soudilo, že se jedná o "tantalík", teprve v roce 1844 se prokázalo, že se jedná o prvek rozdílný), "ruthenium" (1844), "lanthon" (rok objevu 1839), "terbium" (1843), "erbium" (1843) a "didym" (1841) u kterého se mnohem později ukázalo, že je to vlastně směs dvou prvků. Jako mylná se později ukázala domněnka o existenci prvků tehdy známými pod názvy "norium" (1845) (měl to být prvek obsažený v minerálu zirkon, později se ukázalo, že neexistuje) a "pelopium" (1845 ukázalo se však, že se jedná o směs "kolumbíku"a "zdoříku"). U prvku "bellyrium" se později ukázalo, že se vlastně jedná o "sladík". V tabulce je tak uvedeno prvků 60 (včetně "didymu").


1851
Frantisek Spatny

Frantisek Spatny

Franz Špatný - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - přebírá názvy nejen od Presla a Amerlinga, ale také od Šumavského. Vytvořil ale i několik svých názvů změnou koncovky -ík "japec", "chworec", "straba" a zkrácením z čárky a tečku i "vtořik". Kromě roztomilých názvů převzatých od Šumavského se vyřádil hlavně u antimonu, kde kromě "straba" použil mj. i "hříběcí kámen" a "koňská ruda". Špatný používal stále "w", přestože dle nového pravopisu mělo být "v". Pokud Špatný použil pro prvek více názvů, je v tabulce uveden (vytučněně) jen jeden (ale po kliknutí všechny).


1851 Jan (Johann) Krejčí přeložil knihu Dr. A. Baumgartnera o začátcích fyziky "Počátkové silozpytu". Zde ponechal uvedenému nekompletnímu seznamu prvků mezinárodní "chemické znamení", ale přidal k nim (s výjimkou platiny) české Preslovy i Amerlingovy názvy. Více zde.


1851
Amerling
vodík

Amerlingova tabulka sestavená dle "Lučební základové hospodářství a řemeslnictví"

japík sladík Kniha bledník
uhlík
mídil
vorvil
smydil
dusík kyslík kazík
sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík
draslík vápník   chasoník vandík barvík buřík železo ďasík broník měď zinek     otruch švábel brudík
  strontík ytřík lálík niobík žestík   rusík ruměník palladík stříbro ladík   cín strabík župel chaluzík
  merotík skrytík  
zdořík
tantalík
chvořík   voník duzík platík zlato rtuť   olovo kalík    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  živěník didymík         terbík     erbík      
  tořík   nebesník                      
Lucebni zakladove Lucebni zakladove

Karel Slavoj Amerling pokračuje v přejmenovávání Preslových názvů ("cirkoník" na "lálík", "tantalík" na "zdořík", "luník" na "švábel" a "zemík" na "župel" a u "paladík" zdvojuje "l" na "palladík"). Naopak opouští vlastní názvy a vrací se k původním .Preslovým z "Nerostopisu" ("krušík" na "chvořík" a "vanadík" na "vandík" a vrací též "hořčík", "ytřík" a "duzík". Sám sobě přejmenovává "otrušík" na "otruh". Přidává variantní názvy pro "uhlík" "mídil", "vorvil", "smydil" a "pášmil z organické lučby". Počešťuje názvy nejen skutečných nových prvků, "skrytík" (lanthon), "niobík" ("niobium"), "rusík" ("ruthenium"),"terbík"("terbium"), "erbík" ("erbium") a "didymík" ("didym"), ale i těch domnělých "nořík" ("norium") a "pelopík" ("pelopium"). Zmiňuje i dva "kovy Švanbergovy" (Lars Fredrik Svanberg), jednalo se však opět o "nořík" a ještě jeden prvek ze zirkonu (snad "hafnium" ?) a uvádí i záhadný "euthym". Amerling uvádí, že má počet prvků 64, ale bez započtení těch neexistujících je jich v tabulce 60 (a to ještě se započtením didymíku, což je název pro dva později rozlišené prvky "praseodym" a "neodym").


1852
ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68)
V
vodík
Amerlingova tabulka sestavená dle "ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH" (od str. 54 v PDF od 68)
Jp
japík
Sld
sladík
ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68) Bl
bledník
U
uhlík
D
dusík
K
kyslík
Ka
kazík
Sd
sodík

hořčík
H
hliník

křemík
Ko
kostík
S
síra
Sl
solík
Dr
draslík
Vp
vápník
  Chs
chasoník
Vd
vandík
Bv
barvík
Bu_buřík
jermík
Žl
železo
Da
ďasík
Br
broník
Md
měď
Zn
zynek
    Ot_otrušík
síťaník
Šv_švábel
luník
Br
brudík
  Sr
strontík
Y
ytřík
Ll_lalík
cirkoník
Nb_niobík
kolumbík
Žs
žestík
  Rs
rusík
Ru
ruměník
Pd_palladík
paladík

stříbro
Ld
ladík
  C
cín
Sb
strabík
_župel
zemník
Ch_řasík
chaluzík
  Mr
merotík
Sk
skrytík
  Zd
zdořík
Chv
chvořík
  Vo
voník
Dz
duzík
Pl
platík
Zl
zlato
Rt
rtuť
  Ol
olovo
Kl
kalík
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Žv
živeník
Dv
dvojmocík
        T
terbík
    E
erbík
     
  T
tořík
  N
nebesník
                     
ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (str. 54, PDF 68)

Karel Slavoj Amerling přejmenovává sám sobě "lálík" na "lalík" a Preslovy "živěník" na "živeník". Ještě více počešťuje "didymík" na "dvojmocík". Vrací se ke svému původnímu názvu "otrušík" a navíc textu uvádí nově (současně dlouhé první "i" a "t" s háčkem) "síťaník". Některé Preslovy názvy uvádí ke svým názvům variantně. Záhadnému údajnému (leč neexistujícímu) prvku "euthym" dal český název "věmočík" i se značkou "".
Karel Slavoj Amerling zde uvádí i značky. Řadu značek Preslovi přejmenoval a to i v případech, kdy se název prvku neměnil. Dodnes platící mezinárodní značku získaly Sb, Nb, Pd a Br (již dříve od Presla Zn, Sr, S, Pt, Y a B). Naopak již dříve mezinárodně pojemnované Pt a B zase přeznačil. Značka Br je ovšem uvedena nejen u brudíku, ale i u broníku.


1852 - V "POČÁTKOVÉ SILOZPYTU ČILI FYSIKY PRO NIŽŠÍ GYMNASIA A REÁLKY" Josefa Smetany se objevují mezinárodní značky prvků. Jeho tabulky (1842 a 1852) jsou zde.
1853 - Filip Stanislav Kodym "ZDRAVOVĚDA" - "mírník" ("dusík"), "živík" či "hořík" ("kyslík")


1853
Filip Stanislav Kodym
V
vodík
Kodymova tabulka dle "Navedení k lučebnictví" s pomoci "Elixír" 1959 (PDF 9) celá kniha PDF
Ja
japík

sladík
Navedeni k lučebnictví - neúplné Bl
bledík
U
uhlík
D
dusík
K
kyslík
kysloděj
Kz
kazík
Sd
sodík

hořčík
Hl
hliník

křemík
Ko
kostík
S
síra
Ch
chlor
Dr
draslík
Vp
vápník
 
titan

vanad
Bv
barvík
Bu
buřík
Žl
železo
Da
ďasík
Bn
broník
M
měď
Zn
zinek
    Ot
otruh
Se
selen
Br
brom
  Sr
strontík

ytřík

cirkoník

niob

žestík
  Ru
rusík

rděník

paladík
St
stříbro
Kd
kadmík
  Cn
cín
Su
surmík

tellur
J
jod
  Ba
baryt

lanthan
 
tantal

volfram
 
osmík

duzík
Pl
platina
Zl
zlato
R
rtuť
  Ol
olovo
Vi
visma
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
ceřík
didym        
terbík
   
erbík
     
 
tořík
 
uran
                     

V torzu Kodymovy knihy "Navedení k lučebnictví" z roku 1853 se mě podařilo vypátrat 51 prvků, v časopise "Elixír" z roku 1959, o Kodymově díle pojednávající, další ("ceřík"), a právě v časopise "Elixír" navíc značky 35 z nich. Další se mě podařilo vypátrat po získání celé knihy na celkový počet 61 prvků se značkami 40 z nich. Filip Stanislav Kodym Preslovy přejmenoval řadu prvků, když uvedl české názvy "rděník" ("ruměník"), "ceřík" ("živěník"), "osmík" ("voník") a "kadmík" ("ladík"). Amerlingovy přejmenoval "bledník" na "bledík". Dále udělal podivné české varianty z mezinárodních "baryt" a především "visma" a vrací Amerlingem zavedený, ale pak opuštěný "otruh". Kodym dokonce uvedl variantně nový český název pro "kyslík" "kysloděj". 12 prvkům dal přímo názvy mezinárodní "titan","vanad", "niob", "tantal", "volfram" i "wolfram" , "platina", "selen", "tellur", "chlor", "brom", "jod" a "uran". Jako další prvek patřící k "solodějcům" (halogenům) uváděl "blavek" i se značkou "Bv". Ve skutečnosti se ale jednalo o dikyan [(CN)2], z kterého vznikají kyanidy (jako u halogenů halogenidy). Uváděl české značky, přičemž jedenácti prvkům přiřadil své originální "Ja", "Ru","M","St","Kd", "R", "Bn", "Su", "Vi","Kz" a "Ch".


1853
Vojtěch Šafařík

vodík Šafaříkova tabulka sestavená dle "Německo-český slovník vědeckého názvosloví" (PDF)
lithium
japík_ vralík
beryllium Kliknutím ke skenu originálu Německo-českého slovníku 1853 bór uhlík dusík kyslík
fluor
___kazík___
__sodík__
natrium
hořčík
__hliník__
alumium
křemík
fosfor
kostík
síra
chlor
___solík___
__draslík__
kalium
vápník   titan vanad
chróm
_barvík_
mangan
buřík_ jermík
železo
kobalt
ďasík
nikl měď zinek    
arsen
otrušík
selén brom
  strontík
ytrium
ytřík
cirkonium
cirkoník
niobium
molybdén
žestík
 

rutenium

ruthenium
rhodium
ruměník

pallad

palladík
stříbro
kadmium
ladík
  cín
antimon
surmík
tellur
jod
řasík_chaluzík
 
barium
merotík
lantan   tantal

šél

wolfram
 
osmium
voník
iridium platina zlato rtuť   olovo
wismut
kalík
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  cer didym         terbium     erbium      
  thorium   uran                      

Vojtěch Šafařík a jeho Německo-český slovník vědeckého názvosloví v roce 1853 poprvé upouští u řady prvků od specifického českého názvosloví. U dvaceti prvků byly české názvy nahrazeny mezinárodními názvy zcela (až na kosmetické úpravy u některých platí dodnes) u řady dalších se český a mezinárodní název staly variantními (většinou ovšem byl mezinárodní uváděn ve slovníku dříve, v tabulce odpovídá výše). U hliníku je ovšem uveden tehdejší mezinárodní název alumium a u palladia pallad. Barium získalo mezinárodní koncovku -ium, ta se ovšem později změnila na dodnes platné -yum. Zcela český zůstal "strontík", přesto se později neudržel. Šafařík pojmenoval wolfram přednostně názvem "šél" je dle jeho objevitele Scheela (tehdy bylo mezinárodně usilováno o pojmenování prvku "scheel"). Ve slovnku se vyskytuje i údajné prvky "pelop" (pelopium), který objevil německý mineralog a chemik Henry Rose v roce 1845, "aridium". který objevil švédský chemik Clements Ullgren. Později se však ukázalo, že se jedná jen o znečištěné železo.
Ve slovníku jsou v textu vzorce některých sloučenin psány značkami, vesměs mezinárodními. Ve slovníku jsou i výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 8 koncovek -ičnatý (-ečnatý), -natý, -itý, -ičitý, -ový, -ičelý, -ičný (-ečný), -istý... více .


1854
Vacla Stanek
vodík

Periodická tabulka sestavená dle "PŘÍRODOPIS PROSTONÁRODNÍ"

japík sladík Znakové lučební
bořík
bledník
uhlík dusík kyslík kazík
sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík
draslík vápník   chasoník vanadík barvík
jermík
buřík
železo ďasík
pochvistík
broník
měď zinek     sítaník
otrušík
luník
vtožík
brudík
  strontík ytřík cirkoník   žestík     ruměník paladík stříbro ladík   cín
surmík
strabík
zemník řasík
chaluzík
  merotík     tantalík
těžík_
chvořík
krušík
  voník duzík platík zlato rtuť   olovo kalík    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde.
  zivěník                        
  tořík   nebesník                      
Přírodopis prostonárodní Přírodopis prostonárodní

Dílem, kde se Šafaříkovu slovníku vědeckého názvosloví z přechozího roku navzdory, v roce 1854 objevily vesměs české názvy prvků národních buditelů bylo třetí vydání knihy "Přírodopis prostonárodní" (na rozdíl od prvního vydání z roku 1843 zde bylo používáno jednoduché "v" namísto "w"), jehož autorem byl Dra. Václav Staněk. Zřejmě omylem byl ve třetím vydání vynecháním háčku nad "z" vytvořen i nový název "zivěník" (namísto Preslova "žiwěnjk", který byl uveden i v prvním vydání jako "žiwěník"). Uvedeno je 54 prvků (nazývaní "znakové"), ve třetím vydání z roku 1854 nebyl žádný prvek ("znak") oproti roku 1843 přidán. Porovnání obou vydání z let 1843 a 1854 je zde.


1855
MNL MNL
    MNL   MNL MNL MNL MNL
MNL
MNL MNL
    MNL MNL MNL
MNL MNL           MNL                  
MNL

Moravský národní list ještě v roce 1855 byl napsaný frakturou za použití původního pravopisu. Zatímco u části zde uvedených prvků již dostal přednost název mezinárodní, byly zde vytvořeny dva nové názvy české "wápenjk" (namísto Preslova "wápnjk") a především "železjk" (dosud se nikdo nepokusil dále počeštit prastarý český název "železo").


1856 - Jan Evangelista Purkyně, Jan Krejči - "Ziva: časopis přírodnický" - jodík


1859
vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Čtení učitele českého jazyka na technických školách o promyslu a industrii v Čechách" (PDF)

japík sladík Dunder bořík uhlík dusík
kyslík
kysík
kazík
sodík horčík hliník křemík kostík síra solík
draslík vápník   chasoník   barvík bařík železo_samorodé ďasík broník měď_samorodá zink     dymavec_samorodý luník vtořík
  strontík ytřík cirkoník   jestík     ruměník   stříbro_samorodé ladík   cín strabík_samorodý zemník řasík
  merotík     tantalík krušek   voník dužík platina_samorodá zlato_ryzí rtuť_samorodá   olovo_samorodé vismut_samorodý    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde.
  živěník                        
      nebesník                      

V některých jazycích z celého světa bylo zavedeno pojmenování prvků dvouslovným výrazem pouze a jedině v případech, kdy se název prvku (zpravidla kovu) vytvořil tak, že se přídavné jméno přidalo k názvu jiného prvku (zpravidla kovu). Jako např. "živé stříbro" = "rtuť", "bílé zlato = platina" apod.). Josef Alexandr Dunder v roce 1859 ve své knize "Čtení učitele českého jazyka na technických školách o promyslu a industrii v Čechách", nejenže ignoroval vědecké pojmenování Šafaříkovo z roku 1853 a u většiny prvků převzal české názvy Presla a Amerlinğa, ale u dalších se dopustil něčeho neslýchaného. Pojmenoval devět, většinou ze starověku dávno známých a dávno pojmenovaných kovů, způsobem typickým pro rotliny či živočichy, kde se přídavné jméno přidává k názvu pro zpřesnění. Jejich starodávný název doplnil u "zlata" slovem "ryzí" na "zlato ryzí" a u šesti dalších kovů slovem samorodý: "platina samorodá", "stříbro samorodé", "rtuť samorodá", "měď samorodá", "olovo samorodé" a"železo samorodé". U antimonu toto slovo navíc spojil s českým temínem Amerlinğovým na "strabík samorodý" a u arsenu s termínem vlastním na "dymavec samorodý". Kromě toho dostal "kyslík" variantní pojmenování "kysík", "žestík" zřejmě po anglickém vzoru při stejné výslovnosti překřtil na "jestík" a změnou písmenka u dvou českých názvů Amerlinğa vytvořil nové české názvy "krušek" a "bařík". A také vypuštěním jednoho písmenka vznikl "zink".

Dunder
Dunder
Dunder
 

1860
Vojtěch Šafařík

H
vodík
Vojtěch Šafařík - periodická tabulka sestavená dle "Základové chemie čili lučby" (PDF) z roku 1860 (GIF)
Li
lithium
Be/G
beryllium
Základové chemie čili lučby Základové chemie čili lučby Základové chemie čili lučby
B
bor
C
uhlík
N
dusík
O
kyslík
F
fluor
Na
sodík
Mg
hořčík
Al
hliník
Si
křemík
P
fosfor
S
síra
Cl
chlór
K
draslík
Ca
vápník
  Ti
titan
V
vanadium
Cr
chróm
Mn
mangan
Fe
železo
Co
kobalt
Ni
nikl
Cu
měď
Zn
zinek
    As
arsén
Se
selén
Br
bróm
  Sr
strontium
Y
yttrium
Zr
cirkonium
Nb
niob
Mo
molybdén
  Ru
ruthenium
Rh
rhodium
Pd
palladium
Ag
stříbro
Cd
kadmium
  Sn
cín
Sb
antimón
Te
tellur
I
d
  Ba
barium
La
lanthan
  Ta
tantal
W
šél
  Os
osmium
Ir
iridium
Pt
platina
Au
zlato
Hg
rtuť
  Pb
olovo
Bi
vizmut
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
cerium
Di
didym
        Tr
terbium
    Er
erbium
     
  Th
thorium
  U
uran
                     

Vojtěch Šafařík dovršil své názvoslovné dílo (prvky nazýval prvkové) v učebnici Základové chemie čili Lučby v roce 1860. Uvedl zde mezinárodní značky a v názvosloví prvků ponechal 10 Preslových názvů, které měly jméno odvozené z kořene názvu látky, ze které pocházely, nebo podle jejího fyziologického účinku kyslík (kyselost), dusík (dusivost), vodík (voda), uhlík (uhlí), vápník (vápno), hliník (hlína), křemík (křemen), hořčík (hořkost), sodík (soda) a draslík (draslo).
Ostatní Preslovy názvy s koncovkou "-ík", které často vznikly z překladu latinského, řeckého příp. německého ("ďasík" - kobalt pochází od německého pojmenování skřítků Koboltů, kteří byly zlomyslní a kazili horníkům práci) či ruského ("surmík") názvu, případně měly přímo kořen cizího pojmenování či došlo ke změně mezinárodního názvu (beryllium, pův. glycium překlad "sladík"), zrušil. Někdy toto kritérium ovšem nedpovídalo, např.: "solík" nebyl překlad chloru "zelenec". Amerlingovy české názvy zrušil všechny (Amerling to zřejmě i mezi národovci již s českou názvotvorbou přeháněl. Např. savce v roce 1852 ve "Fauně" rozdělil na větrouše, zemouše a vodouše) a stejně tak i Kodymovy. Původní české názvy však alespoň v tomto díle alespoň zmínil (.jako např. "chlor, od českých chemikův solík zván"). Některé zrušené názvy se neoficiálně držely ještě léta, především kazík, který je uveden variantně i v přehledu prvků z roku 1925.
Vojtěch Šafařík odůvodnil změnu většiny českých názvů prvků doslova takto: " Jména na prvním místě jsou česká, tak jak my jich napotom bez výminky užívati chceme. Bylať sice od mužův o náš jazyk a naše domácí vědy velezasloužilých všem prvkům bez výminky dána jména českého původu a znění, my však nechceme se v té věci přílišně od daleko největší části vzdělaných na světě národův odchýliti, obzvláštně proto, poněvadž jména vůbec přijatá evropská beztoho chemikovi znáti nevyhnutelně třeba jest, a pamět tudíž dvojnásobně se břemení, neboť chemik beztoho bystré paměti velikou a ustavičnou má potřebu."
Vojtěch Šafařík ponechal nadále jako prvek značky "W" "šél" a také směsici dvou prvků "didym", ale již upozornil, že prvkové "aridium", "dorarium", "ilmenium" a "pelopium" neexistují. Rozdíly proti současnému českému názvosloví jsou v tabulce zvýrazněny, za zvláštní upozornění stojí počáteční - mezinárodní - písmeno u "iód", dokonce výslovně tvrdí, že "jód" je špatně.
V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka) jako "chlór", "bróm", "jód", "arsén", "antimón", "selén", "chróm", "molybén" (tu zrušil až Klikorka v názvosloví anorganické chemie 1978).
V učebnici Základové chemie čili Lučby je uvedeno též názvosloví a uvedeno 8 koncovek...více. Náhled na sken originálu názvů a značek prvků je zde.


1861

H
vodík
Antonín Majer - periodická tabulka sestavená dle "Technické tabulky" z roku 1861 (PDF 274-275)
L
lithium
Be/G
beryllium
Kliknutím ke skenu originálu Tabulek z roku 1861 B
bór
C
uhlík
N
dusík
O
kyslík
F
fluor
Na
sodík
Mg
hořčík
Al
hliník
Si
křemík
P
fosfor
S
síra
Cl
chlór
K
draslík
Ca
vápník
  Ti
titan
V
vanadium
Cr
chróm
Mn
mangan
Fe
železo
Co
kobalt
Ni
nikl
Cu
měď
Zn
zinek
    As
arsén
Se
selén
Br
bróm
  Sr
strontium
Y
yttrium
Zr
cirkonium
Nb
niob
Mo
molybdén
  Ru
ruthenium
Rh
rhodium
Pd
palladium
Ag
stříbro
Cd
kadmium
  Sn
cín
Sb
antimón
Te
tellur
J
jód
  Ba
barium
La
lantan
  Ta
tantal
W
šél
  Os
osmium
Ir
iridium
Pt
platina
Au
zlato
Hg
rtuť
  Pb
olovo
Bi
vismut
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
cerium
Di
didym
        T
terbium
    E
erbium
     
  Th
thorium
  U
urán
                     

Antonín Majer v "Technické tabulky" uvedl prakticky to, co zavedl Šafařík. Rozdíl je však u jím zavedené české značce "J" (který se neudržel) a v počeštění "jód" (iód), který se naopak udržel (jen přišel později o čárku). V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka). Na rozdíl od Šafaříka Antonín Majer ještě přidal jako "bór" a "urán". Přejmenoval Šafaříkovy značky "Tr" na "T" a"Er" na "E".


1862
Ve vychovatelském časopise "Štěpnice"
vychází názvy kovů dle pojmenování
národních obrozenců. Zřejmě překlepem se
však "vanadík" přejmenovává na "vandalík"
a "ďasík" přichází o háček na "dasík".
Stepnice Stepnice

1863

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Slovníku naučného" Františka Ladislava Riegera a Jakuba Josefa Dominika Malého

lithium beryllium
Kliknutím k titulní stránce slovníku Kliknutím k názvům prvků v originále
bór uhlík dusík kyslík
fluor
___kazík___
natrium hořčík hliník křemík fosfor síra chlór
kalium vápník   titan vanád chróm mangan železo kobalt nikl měď cinek     arsén selén bróm
rubidium strontium yttrium cirkonium niob molybdén   ruthenium rhodium palladium stříbro kadmium   cín antimón tellur jód
caesium baryum lanthan   tantal šél   osmium iridium platina zlato rtuť thallium olovo vizmut    
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  cer didym         terbium     erbium      
  thorium   uran                      

Rieger a Malý ve "Slovníku naučném" na rozdíl od Šafaříka nahradili dále mezinárodními názvy "natrium" ("sodík") a "kalium" (draslík), což se ovšem neuchytilo. Variantně naopak pojmenovali fluor "kazík". Zinek je psán "cinek" (obdobně jako "cirkonium" bylo "c"namísto"z"). U "baryum" je poprvé ypsilon (platí dodnes). V tabulce dle "Slovníku" z roku 1863 přibyly tři prvky (na celkových 63) "rubidium" (rok objevu 1861), "caesium" (1860) a "thallium" (1861).


1863 - 1864
Filip Stanislav Kodym
Kodym_ 1863
Kodym_ 1863 Kodym_ 1863

Ještě dvakrát, v roce 1863 "O živlech" a v roce 1864 "Úvod do živlovědy" se ozývá s českými
obrozeneckými názvy velké části prvků Filip Stanislav Kodym. Přitom si přejmenovává vlastní
název "rděník" na nový název "rhodík" a od názvu "otruh" se vrací k názvu "otrušík"

Kodym_ 1864

Kodym_ 1864

1864
H
vodík
NerostopisNerostopis
Li
japík
Be
sladík
Nerostopis B
bořík
C
uhlík
N
dusík
O
kyslík
F
kazík
Na
sodík
Mg
hořčík
Al
hliník
Si
křemík
P
kostík
S
síra
Cl
solík
K
draslík
Ca
vápník
  Ti
chasoník
V
vanadík
Cr
barvík
Mn
buřík
Fe
železo
Co
ďasík
Ni
broník
Cu
měď
Zn
zinek
    As
otrušík
Se
luník
Br
brudík
  Sr
strontík
Y
ytřík
Zr
cirkoník
Nb
niobík
Mo
žestík
  Ru
rusík
Rh
ruměník
Pd
palladík
Ag
stříbro
Cd
ladík
  Sn
cín
Sb_surmík
strabík
Te
zemík
J
chaluzík
  Ba
merotík
La
skrytík
  Ta
tantalík
W
chvořík
  Os
voník
Ir
duzík
Pt
platík
Au
zlato
Hg
rtuť
  Pb
olovo
Bi
kalík
   
Tato tabulka na samostatné stránce je zde
  Ce
živěník
Di
didymík
        Tb
terbík
    Er
erbík
     
  Th
tořík
  U
nebesník
                     
Nerostopis Nerostopis

V roce 1864 vydává František Xaver Fischer učebnici Nerostopis pro vyšší gymnázia, kde jsou s mezinárodními značkami uvedeny prvky s českými národoveckými názvy. Ty jsou dokonce uvedeny bez jakékoli změny i v druhém vydání, které vychází v roce 1877.


1873 Autoři slovníku naučného František Ladislav Rieger a Jakub Josef Dominik Malý z mezinárodními názvy z roku 1863, dali o 10 let později v desátém dílu svého "Slovníku naučného" znovu šanci některým původním českým názvům - "otrušík", "těžík, "kostjk", "strontjk" a trvale "sodík" a"draslík". Elektrická řada

1873

vodík Edvard Stoklas - neúplná tabulka sestavená dle "Základové chemie čili Lučby" 1873
   
Základové chemie čili Lučby Základové chemie čili Lučby Základové chemie čili Lučby
bor uhlík dusík kyslík fluór
__sodík__ hořčík __hliník_ křemík fosfor síra chlór
__draslík__ vápník       chróm mangan železo kobalt nikl měď cink     arsén   bróm
  strontík                 stříbro     cín antimon   jód
  baryum               platina zlato rtuť   olovo vismut    

Dle diplomové práce Bc. Moniky Petrilákové z UK Praha z roku 2012 (zde). V názvosloví je zachováno 11 Preslových názvů (kromě těch co platí dodnes ještě "strontík"). Zinek je psán "cink".


1881 Poslední, avšak marný pokus Filipa Stanislava Kodyma ve jménu národa za návrat českých názvů prvků s koncovkou -ík (s výjimkou chlor, brom, jod a samozřejmě prastarých českých názvů jako zlato, stříbro apod.) v knize Čeho třeba, aby užitečné vědomosti přírodovědecké v našem národu více se šířily. Přímo názvů prvků se týkají strany 24 a 25, v dalším se věnuje Kodym názvosloví sloučenin.


1900
Jakub Hron Metanovsky

Jakub Hron Metánovský AudioAudioVideo
vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Přítaž i odpud hvězd jako dopelněk soustavy Koperníkovy" 1900

sluník
japík sladík Druhy hámy bořík uhlík dusík kyslík kazík  
sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík pustík
draslík vápník   chasoník vanadík barvík buřík železo ďasík broník měď zinek gallík   otrušík luník brudík  
rubid strontík ytřík cirkoník niobík žestík   rusík   palladík stříbro ladík indík cín
surník
strabík
zemík chaluzík  
  merotík skrytík   tantalík chvořík   voník duzík platík zlato rtuť   olovo kalík      
Tato tabulka na samostatné stránce je zde.
  živeník didymík         terbík     erbík   yterbík  
  tořík   nebesník                      
Jakub Hron Metanovsky Jakub Hron Metanovsky

V době, kdy kromě desítky vyvolených, se české názvy prvků a to především s koncovkou -ík nejenže již desítky let nepoužívaly v odborné literatuře (či jen některé čím dále tím méně jako druhý variantní název), ale zvonil jim umíráček i v literatuře a běžné mluvě, je jako poslední v roce 1900 použil obdivuhodný tvůrce roztodivných českých novotvarů Jakub Hron Metánovský (který se stal inspirací pro zrození fiktivního Járy Cimrmanna) v knize "Přítaž i odpud hvězd jako dopelněk soustavy Koperníkovy". Použil 59 starých názvů Jana Svatopluka Presla a Karla Slavoje Amerlinga (u varianty "strabíka" se zřejmě překlepl a omylem vytvořil nový název "surník"), 60. ruměník mu zřejmě nedopatřením vypadl, ale navíc vytvořil české názvy prvkům od doby národních obrozenců nově objeveným "rubid" (u něj jako jediného bez koncovky -ík), "gallík", "indík" a "yterbík" a především pro zástupce nové skupiny vzácných plynů "sluník" a "pustík" (objev dalších vzácných plynů objevených 2 roky před jeho dílem v roce 1898 mu nebyl znám). Jeho tabulka tak čítá 65 prvků (zbytek do uvedených 68 tvoří domnělý "nořík" a dva prvky, kterým jméno nepřidělil, scandium a neexistující coronium). Prvky nazývá "hámy" (připouští ještě "pervek") a atom je v jeho pojetí "bezdílát".


V/W/Wd
vodík
vodorod
vodilec

Souhrnná tabulka českých národních obrozenců 1457 - 1820 - 1853 - 1864 - 1900


sluník
Jp/Wr/Ja
japík
vralík
litík
japec
vratič
Sld/Sd
sladík
beryl

s češtinou po roce 1849 tj. s "v", "í", "j"

B/Bl/Br
bledník
bledík
bořík
U/Uh
uhlík
uhlorod
D/Ds
dusík
mírník
hasník
sanitrorod
K kyslík
živík, kysík
hořík
kysloděj
kvasorod
kyselec
Ka/Kz
kazík
tekutík
 
Sd/So
sodík
sodník
Hř/Hr
hořčík
horčík
Tato tabulka na samostatné stránce je zde H/Hl
hliník
Kř/Kr
křemík
oblázík
Ko
kostík
světlonoš
kostikovan
S/Sr
sýra, sira
sirka

živý_oheň
Sl/Ch
solík

pustík
Dr
draslík
drslík
Vp/Wp
vápník
vápno
vápeník
  Ti
chasoník
Vd/Va
vandík
vanadík
vandalík
Bv/Bw
barvík
G/Gr/Bu
jermík
jermeník
buřík
bařík
Žl/Zz
železo
zielezo, żelezo
hwoždí
železík
železo_samorodé
Da
ďasík
kovlať
kobold
buřinec
modralka
Po/Br/Bn
pochvistík
pochvistník
broník
nikol
M/Md/Me
měď
mieď
mied
mjed

měď_samorodá
Zn cynk
zynek,
zink
cink, sinec
cinek, čistec
galmaj
bílé_olovo

gallík
  Ot/St
otrušík, otruch
siťaník, arseník
rzeník, orzeník
hutraych, myšák
dymavec_samorodý
L/Ln/Šv
luník
švábel
Br/Wt
brudík
vtožík
bromík
vtořik
vtořík
 
____
rubid
Sr
strontík
Y/Yt
ytřík
itřík
hytřík
Ll/Cr
lalík
cirkoník
Nb
niobík
kolumbík
Žs/Zs
žestík
olověnka
jestík
  Rs/Ru
rusík
Ru/Rm
ruměník
rděník
rhodík
Pd/Pa
paladík
palladík
plaladík
Sř/Sb/St
stříbro
stribro
strziebro
střybro, strzybro
stříbro_samorodé
Ld/Kd
ladík
kadmík

indík
C/Cn
cín, cýn
cína
ceyn, cayn
tzyn
Sb/Sm/Su
strabík, straba
surmík, surma
skleník, sklenec
spisglos, surník
strabík_samorodý
Zm
zemník
zemík
župel
Ch/J
řasík
chaluzík
jodík
 
  Mr
merotík
těžík
La
skrytík
  Zd/Tn
zdořík
tantalík
Chv/Chr/Tz
chvořík
krušík
těžík, krušek
tíhotík
chvořec
  Vo/Wn
voník, vonník
smrdík
osmík
dusík, dusičník
voničník_dusičný
Dz
duzík
dužík
Pl/Pt
platík
bílé_zlato
platina_samorodá
Zl
zlato
zlatto

zlato_ryzí
Rt/Ru/R
rtuť
živé
_stříbro
tuť, truť
rtut, rdut
rtuť_samorodá
  O/Ol
olovo
wolowo
olovo_samorodé
Kl/Wz/Vi
kalík
visma
wyzmut
vyzmut, vismut
vismut_samorodý
     
 
  Žv/Zw/Ce
živěník
živeník
ceřík
zivěník
Dv
didymík
dvojmocík
        T
terbík
    E
erbík
 
yterbík
 
  T
tořík
  N/Nb
nebesník
                     

1925
Názvosloví prvků z roku 1925 najdete zde (známý tehdejší počet 83, variantně u fosforu uváděn "kostík","berylium"s jedním "l", radon nazýván "niton", dále "vizmut", "selén", zirkon).


1966
V tabulce z roku 1966 najdete řadu prvků, které se dnes používají bez čárek, s čárkami (platilo do Klikorkovy změny v roce 1978, v běžné praxi se však často používá dodnes).

Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce  
Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce Kliknutím ke kompletní tabulce

1978
prof. Ing. Dr. Jiří Klikorka, DrSc.

H
Vodík

Periodická tabulka sestavená dle názvosloví anorganické chemie Jiřího Klikorky (PDF 68-70)

He
Helium
Li
Lithium
Be
Beryllium
Tato tabulka na samostatné stránce je zde B
Bor
C
Uhlík
N
Dusík
O
Kyslík
F
Fluor
Ne
Neon
Na
Sodík
Mg
Hořčík
Al
Hliník
Si
Křemík
P
Fosfor
S
Síra
Cl
Chlor
Ar
Argon
K
Draslík
Ca
Vápnik
Sc
Skandium
Ti
Titan
V
Vanad
Cr
Chrom
Mn
Mangan
Fe
Železo
Co
Kobalt
Ni
Nikl
Cu
Měď
Zn
Zinek
Ga
Gallium
Ge
Germanium
As
Arsen
Se
Sel
en
Br
Brom
Kr
Krypton
Rb
Rubidium
Sr
Stroncium
Y
Yttrium
Zr
Zirkon
Nb
Niob
Mo
Molybden
Tc
Technecium
Ru
Ruthenium
Rh
Rhodium
Pd
Palladium
Ag
Stříbro
Cd
Kadmium
In
Indium
Sn
Cín
Sb
Antimo
n
Te
Tellur
I
Jod
Xe
Xenon
Cs
Cesium
Ba
Baryum
La
Lanthan
Hf
Hafnium
Ta
Tantal
W
Wolfram
Re
Rhenium
Os
Osmium
Ir
Iridium
Pt
Platina
Au
Zlato
Hg
Rtuť
Tl
Thallium
Pb
Olovo
Bi
Bismut
Po
Polonium
At
Astat
Rn
Rad
on
Fr
Francium
Ra
Radium
Ac
Aktinium

Kurčatovium
Rutherfordium

Nielsbohrium
Hahnium
  Ce
Cer
Pr
Praseodym
Nd
Neodym
Pm
Promethium
Sm
Samarium
Eu
Europium
Gd
Gadolinium
Tb
Terbium
Dy
Dysprosium
Ho
Holmium
Er
Erbium
Tm
Thulium
Yb
Ytterbium
Lu
Lutecium
  Th
Thori
um
Pa
Protaktini
um
U
Uran
Np
Neptuni
um
Pu
Plutoni
um
Am
Americi
um
Cm
Curi
um
Bk
Berkeli
um
Cf
Kaliforni
um
Es
Einsteini
um
Fm
Fermi
um
Md
Mendelevi
um
No
Nobeli
um
Jolioti
um
Lr
Lawrenci
um

Byly odstraněny dlouhé samohlásky v názvech prvků jako např. selén, chlór, fluór, jód, arzén a další. Zřejmě omylem je uveden "zirkon" namísto"zirkonium" V seznamu prvků se objevily i názvy, které se nakonec neuplatnili Joliotium, Kurčatovium, Nielsbohrium a Hahnium.


2016 - 2017
Zde je k dispozici periodická tabulka současná se všemi značkami a názvy prvků platnými k roku 2016 a zde k roku 2017 (jméno dostaly i prvky 113, 115, 117 a 118)


Science fiction 1828/2017

1828 Jan Svatopluk Presl (klikni) 2017
W
wodjk
Periodická tabulka žiwlů - science fiction 1828/2017 Su
slunjk
Wr
wraljk
Sd
sladjk

Jak by asi Jan Swatopluk Presl pojmenoval všecny prvky známé v roce 2017,kdyby je znal v roce,
1828, včetně tehdejší abecedy "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" jako "w",
zachycuje tato tabulka science fiction 1828/2017. Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Br
bořjk
Uh
uhljk
Ds
dusýk
K
kysljk
Ka
kazýk
Nw
nowon
So
sodjk
Hr
hořčjk
Hl
hlinjk
Kr
křemjk
Ko
kostjk
S
sýra
Sl
soljk
Ps
pustjk
Dr
drasljk
Wp
wápnjk
Sk
skandjk
Chs
chasonjk
Wa
wandjk
Bw
barwjk
Gr
germjk
Zz
železo
Da
ďasýk
Po
pochwistjk
Me
měď
Zn
zynek
Ga
galljk
Nm
němčjk
St
syťanjk
Ln
lunjk
Wt
wtožjk
Sy
skryton
Rb
rubid
Sr
strontjk
Yt
ytřjk
Cr
cyrkonjk
Nb
kolumbjk
Zs
žestjk
Um
uměljk
Rs
rusjk
Rm
ruměnjk
Pa
paladjk
Sb
střjbro
Ld
ladjk
In
indjk
Cn
cýn
Sm
surmjk
Zm
zemnjk
Ch
chaluzjk
Cy
cyzon
Bl
blankytnjk
Mr
merotjk
Sk
skrytjk
Kd
kodanjk
Tn
tantaljk
Tz
těžjk
Rn
rýnjk
Wn
wonjk
Dz
duzýk
Pl
platjk
Zl
zlato
Ru
rtuť
Rt
ratolestjk
Ol
olowo
Kl
kaljk
Pn
polonjk
Ns
nestáljk
Ps
paprson
Fr
francýk
Pp
paprsýk
Ak
aktynjk
Rf
ruterfordjk
Db
dubnjk
Sg
sýborğjk
Bo
borjk
Hs
hasýk
Mt
maytnerjk
Dm
darmštatjk
Rg
rentğenjk
Kp
kopernicýk
Gp
gaponjk
Fl
flerowjk
Ms
moskwawjk
Li
liwermorjk
Ts
tenesjk
Og
oğanesyon
 
  Zw
žiwenjk
Zm
zelenomocýk
Nm
nowomocýk
Pm
prometjk
Sm
samarjk
Ew
ewropjk
Gd
ğadolinjk
T
terbjk
Nr
nepřjstupnjk
Sh
stokholmjk
E
erbjk
Tk
tuljk
Yb
yterbjk
Pz
pařjžjk
  T
tořjk
Pa
protaktynjk
Nb
nebesnjk
Np
neptuntjk
Pt
plutontjk
Am
americjk
Kr
kurjk
Bk
berkeljk
Kf
kalifornjk
An
aynštagnjk
Fm
fermjk
Md
mendělegewjk
Nl
nobeljk
Lw
lawrencýk

V tabulce je pojmenováno 52 prvků (včetně kolumbjku a tantaljku zvlášť) dle Preslovy "Lučby" z roku 1828 (není zde jen "wyzmut"), z toho 43 dle Presla s koncovkou "-jk" (z nichž 19 převzal ze své "O přirozenosti rostlin" z roku 1820 a 4 ze svého "Weřegného spisu" z roku 1821), další má název i značku od Preslova "Nerostopisu" z roku 1837 ("vandjk" se značkou "Wa") a 9 prvků dle prastarých českých názvů. Dle "Lučby" má přiřazeno značky 49 z nich včetně prvků prastarých (Presl pozapomenuté "kazýk" a "zemník" doplnil v roce 1837 v "Nerostopisu" značkami "Ka" a "Zm" a opravil zde též "síru" na "S" a za Presla od "tantaljka" nerozlišitelný "kolumbjk" dle Amerlinga "Nb" dle jeho "niobjku"). a dalších 6 dle Amerlinga včetně prvku "kaljk" (Presl ho pojmenoval poněmčeně "wyzmut" se značkou "Wz") a dále "erbjk", "rusjk", "skrytjk", "terbkj" a "tořjk". Amerlingův "dvoymocýk" musel být vyřazen, neboť patřil směsi dvou prvků. Dalších 6 prvků je doplněno dle Jakuba Hrona Metánovského. Názvy zbývajících 53 prvků (a značky 59), které byly objeveny resp. vyrobeny a pojmenovány od časů našich národních obrozenců, dostaly v této tabulce název takový a značku takovou, jakou by jim snad dal Jan Swatopluk Presl, kdyby je v roce 1828 znal.

Mgr. Irena Jirotková a Mgr. Jitka Klauberová (vyučující chemie a českého jazyka na gymnáziu v Tachově) sestavily již v roce 2001 obdobnou tabulku s českými obrozeneckými velmi propracovanými a zdůvodněnými názvy všech existujících prvků (po č.109). V originále zde, se souhlasem autorek přímo na těchto stránkách zde, v nástěnném provedení zde.

V roce 2018 se objevila i pěkná obrázková tabulka s obrozeneckými názvy u všech prvků (po kliknutí v PDF), jejichž autorem je u těch nových autor, který nazývá sám sebe Vopičák. Navíc je zde v PDF k dispozici i tabulka psaná frakturou s tehdejší abecedou ("í" jako "j" a "j" jako "g", "g" jako "ğ"; "v" jako "w"), kde jsou navíc v případě více názvů od národních buditelů použity zásadně ty nejstarší (včetně drslíku a tekutíku).

2018 tabulka s obrozeneckými nazvy


Po kliknutí na foto obrozence se zobrazí jen jeho tabulky AudioAudioVideo
Jan Svatopluk Presl (klikni) Karel Slavoj Amerling (klikni) Filip Stanislav Kodym Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu (klikni) Josef Jakub Jungmann Frantisek Sir Josef Franta Sumavsky Frantisek Spatny Josef F. Smetana Vaclav Stanek Josef
Alexander
Dunder

_____________

Jakub Hron Metanovsky

Jan Swatopluk Presl

Karel Slawoj Amerlinğ

Stanislav Kodym Bedřich Berchtold

Josef Jakub Junğmann

František Šjr

Josef F. Šumavský

František Špatný

Josef F. Smetana

Václav Staněk Josef Alexander Dunder

Jakub Hron Metánovský


Historical PT Croatian, Czech, Danish, Dutch, Faroese, Finnish, German, Hungarian, Icelandic, Norwegian, Polish, Russian, Rusyn, Serbian, Slovak, Slovenian, Lower and Upper Sorbian, Swedish, Ukrainian ///// Modern Czech


[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie chemie][go home]


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Go home