PT in [Buryat][Even][Evenki][Chukchi][Itelmen][Ket][Koryak][Negidal][Nanai][Nivkh][Oroch][Orok][Shor][Soyot][Tuvan][Tofa] [Udege][Ulch][Yakut][Kolyma Yukaghir][Tundra Yukaghir]
Republika Tuva (od roku 1993 Tyva)
je jedním z 89 subjektů Ruské federace. Patří do Sibiřského
federálního okruhu.
Poloha Tuvy. Na západ od Tuvy leží Altaj, na severu Tuvy je
pohoří Sajany a na jihu Tannu-Ola.
Jediné mezistátní hranice má Tuva na jihu s Mongolskem.
Vnitrostátní hranice s dalšími subjekty RF: Altajská
republika (západ), Republika Chakasie (severozápad),
Krasnojarský kraj (sever), Irkutská oblast (severovýchod) a
Burjatsko (východ).
Pohoří pokrývají cca. 80% rozlohy Tuvy, step leží ve výšce
přibližně 600 mnm. Nejvyšší hora je Mongun-Tajga (3970 mnm.)
Na území Tuvy pramení Jenisej, který se v Kyzylu dělí na
Malý Jenisej (Ka-Chem) a Velký Jenisej (Bij-Chem).
Tuvinci
Tuvinci (dříve Urjanchajci - tak je nazývali Mongolové)
patří k turkickým národům a v Tuvě tvoří přibližně
dvě třetiny obyvatelstva. Tuvinci se dělí na dvě základní
etnické skupiny: Západní Tuvince a Todžince. Žijí také v
dalších subj. RF a v Mongolsku (20,4 tis. v r. 1989). Tuvinci
žijící v Číně jsou počítání k Mongolům. V Burjatsku v
Okinském rajónu žijí Okinští Tuvinci (sami si říkají
Sojoti).
Tuvinský jazyk. Patří k ujguro-oguzské (teda východní) větvi
(ale podle wikipedie zase k sibiřské (teda severní) větvi)
turkických jazyků a má čtyři dialekty: centrální (ten se
stal základem spisovného jazyka), západní, jihovýchodní a
Todžinský. Tuvinské písemnictví vzniklo roku 1930 na základě
latinky, ale roku 1941 se přešlo na azbuku. V roce 1989 pokládalo
98,6% Tuvinců v RF za svůj rodný jazyk Tuvinštinu (v
Mongolsku 15% tam žijících Tuvinců).
Náboženství. Tradičně animismus (obvykle se ale lidově
říká šamanismus, i když to není uplně totéž). Od 18.
století se v Tuvě rozvíjí buddhidsmus příbuzný tibetskému,
tedy lamaismus. Roku 1772 vznikl první klášter (Chure). Obě víry
se zajímavě problétají. V roce 1931 bylo v Tuvě 787 lámů a
725 šamanů.
Tradiční obživa. Tuvinci byli (a do jisté míry z části
stále jsou) kočovní pastevci (ovce, skot, koně, v polopouštích
velbloudi a v Todže jeleni). Obživu doplňovali lovem,
rybolovem a sběračstvím. Ještě v roce 1931 90% Tuvinců
vedlo kočovný způsob života. Zemědělství bylo rozvito jen
slabě, zabývali se jím rodiny které přišly o skot. Od
poloviny 20. století však zemědělství potláčí kočovnictví
i lov.
Populace. 1931 - Tannu Tuva (není součástí SSSR) - 64,9
tis. Tuvinců. Roku 1939 v Rusku 800 Tuvinců. 1959 (Tuva je již
součástí SSSR) - 99,9 tis. 1989 - 206,2 tis. Tuvinců (v tom 2
zis. v Krasnoj. kraji, 5,8 v ostatním SSSR). 1994 - 207,2 tis.
Tuvinců (bez Todžinců).
Todžinci. Subetnická skupina Tuvinců. Hovoří
todžinským dialektem tuvinského jazyka. Řadí se k malým
národům RF. V roce 1994 jich bylo 4,9 tis. Žijí v Todžinském
rajónu republiky Tuva. Jejich tradiční obživa byla založena
na chovu jelenů, přizpůsobenému prostředí tajgy (menší počet
zvířat a kratší okruhy kočování) a lovu. Nadále se drží
tradiční víry - šamanismu (duchové nebe, hor, řek). více
