PT in [Buryat][Even][Evenki][Chukchi][Itelmen][Ket][Koryak][Negidal][Nanai][Nivkh][Oroch][Orok][Shor][Soyot][Tuvan][Tofa] [Udege][Ulch][Yakut][Kolyma Yukaghir][Tundra Yukaghir]

Tuva - Tyva
1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
H
водород
[vodorod]

Tuvan (tyvan) Periodic Tables of the Elements - Periodicka tabulka v tuvinštině (tyvinštině)

He
гелий
[gelij]
   
Tuva - Tyva

Tuva

Reublika Tuva soucast Ruske federace
B_audio
бор
[bor]
C
углерод
[uglerod]
N
азот
[azot]
O
кислород
[kislorod]
F
фтор
[ftor]
Ne
неон
[neon]
Na
натрий
[natrij]
Mg
магний
[magnij]
Al
ак_демир
[ak_demir]
Si
кремний
[kremnij]
P
фосфор
[fosfor]
S_audio
күкүрт
[kükürt]
Claudio
хлор
[chlor]
 
K
калий
[kalij]
Ca
кальций
[kal´cij]
          Fe_audio
демир
[demir]
Co
кобальт
[kobal´t]
Ni
гайна
[gajna]
Cu_audio
чес
[čes]
Zn
цинк
[cink]
    As
мышьяк
[myš´jak]
  Br
бром
[brom]
 
                    Ag_audio
мөңгүн
[möŋgün]
    Sn
ак_коргулчун
[ak_korgulčun]
Sb
сурьма
[sur´ma]
  I
йод
[jod]
 
          W
вольфрам
[wolfram]
      Pt
ак_алдын
[ak_aldyn]
Au_audio
алдын
[aldyn]
Hg_audio
мөңгүн_суу
[möŋgün_ suu]
  Pb_audio
коргулчун
[korgulčun]
       
   

pozn.: ак je v překladu bílý /// slitina cínu se stříbrem: хола[khola]_audio

                             
      U
уран
[uran]
                     

  [tuvansko-anglický slovník] 20.02.2018 22:49:32 code: Unicode UTF 8


1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

20.02.2018 22:49:32 code: Unicode UTF 8

 
   

Tozhu Tuvan Periodic Table of the Elements
Periodická tabulka v todžinském dialektu tuvinštiny

           
               
                                   
                    Ag
             
                    Au
    Pb
       
      Au - аълдын / Ag - мөңгүн / Pb - хоргалчын
Tozhu dialct - Tuva language Todzhinsky_District
1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

20.02.2018 22:49:32 code: Unicode UTF 8

 
   

Tere-Kholsky Tuvans Periodic Table of the Elements
Periodická tabulka v tere-cholském dialektu tuvinštiny

           
               
              Fe
                   
                                   
                    Au
             
   
Au - алтын / Fe - темир
Tere-Kholsky  dialect Tuvans lanfguage Tere-Kholsky_District

Click for table in Mongolian language

1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

20.02.2018 22:49:32 code: Unicode UTF 8

 
   

Tsengel Tuvans Periodic Table of the Elements
Periodická tabulka v cengelském dialektu tuvinštiny

           
               
              Fe
темир
                   
                                   
                          Pb
хоргулчун
       
   
Цэнгэльский диалект тувинского языка
Лексика животноводства в цэнгэльском диалекте тувинского языка
Tsengel

Tuva - Tyva v Ruske federaci

Tuvan alphabet

 

Republika Tuva (od roku 1993 Tyva)

je jedním z 89 subjektů Ruské federace. Patří do Sibiřského federálního okruhu.

Poloha Tuvy. Na západ od Tuvy leží Altaj, na severu Tuvy je pohoří Sajany a na jihu Tannu-Ola.

Jediné mezistátní hranice má Tuva na jihu s Mongolskem. Vnitrostátní hranice s dalšími subjekty RF: Altajská republika (západ), Republika Chakasie (severozápad), Krasnojarský kraj (sever), Irkutská oblast (severovýchod) a Burjatsko (východ).

Pohoří pokrývají cca. 80% rozlohy Tuvy, step leží ve výšce přibližně 600 mnm. Nejvyšší hora je Mongun-Tajga (3970 mnm.) Na území Tuvy pramení Jenisej, který se v Kyzylu dělí na Malý Jenisej (Ka-Chem) a Velký Jenisej (Bij-Chem).

Tuvinci

Tuvinci (dříve Urjanchajci - tak je nazývali Mongolové) patří k turkickým národům a v Tuvě tvoří přibližně dvě třetiny obyvatelstva. Tuvinci se dělí na dvě základní etnické skupiny: Západní Tuvince a Todžince. Žijí také v dalších subj. RF a v Mongolsku (20,4 tis. v r. 1989). Tuvinci žijící v Číně jsou počítání k Mongolům. V Burjatsku v Okinském rajónu žijí Okinští Tuvinci (sami si říkají Sojoti).

Tuvinský jazyk. Patří k ujguro-oguzské (teda východní) větvi (ale podle wikipedie zase k sibiřské (teda severní) větvi) turkických jazyků a má čtyři dialekty: centrální (ten se stal základem spisovného jazyka), západní, jihovýchodní a Todžinský. Tuvinské písemnictví vzniklo roku 1930 na základě latinky, ale roku 1941 se přešlo na azbuku. V roce 1989 pokládalo 98,6% Tuvinců v RF za svůj rodný jazyk Tuvinštinu (v Mongolsku 15% tam žijících Tuvinců).

Náboženství. Tradičně animismus (obvykle se ale lidově říká šamanismus, i když to není uplně totéž). Od 18. století se v Tuvě rozvíjí buddhidsmus příbuzný tibetskému, tedy lamaismus. Roku 1772 vznikl první klášter (Chure). Obě víry se zajímavě problétají. V roce 1931 bylo v Tuvě 787 lámů a 725 šamanů.

Tradiční obživa. Tuvinci byli (a do jisté míry z části stále jsou) kočovní pastevci (ovce, skot, koně, v polopouštích velbloudi a v Todže jeleni). Obživu doplňovali lovem, rybolovem a sběračstvím. Ještě v roce 1931 90% Tuvinců vedlo kočovný způsob života. Zemědělství bylo rozvito jen slabě, zabývali se jím rodiny které přišly o skot. Od poloviny 20. století však zemědělství potláčí kočovnictví i lov.

Populace. 1931 - Tannu Tuva (není součástí SSSR) - 64,9 tis. Tuvinců. Roku 1939 v Rusku 800 Tuvinců. 1959 (Tuva je již součástí SSSR) - 99,9 tis. 1989 - 206,2 tis. Tuvinců (v tom 2 zis. v Krasnoj. kraji, 5,8 v ostatním SSSR). 1994 - 207,2 tis. Tuvinců (bez Todžinců).

Todžinci. Subetnická skupina Tuvinců. Hovoří todžinským dialektem tuvinského jazyka. Řadí se k malým národům RF. V roce 1994 jich bylo 4,9 tis. Žijí v Todžinském rajónu republiky Tuva. Jejich tradiční obživa byla založena na chovu jelenů, přizpůsobenému prostředí tajgy (menší počet zvířat a kratší okruhy kočování) a lovu. Nadále se drží tradiční víry - šamanismu (duchové nebe, hor, řek). více


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutim na hlavni stranku