Metodika
| vzorce | s počtem atomů vodíku | názvy | metodika | podrobné řešení | |
| s počtem atomů kyslíku | názvy | metodika | podrobné řešení | ||
| předpony vyjadřující počet | psaní arabských a římských číslic | heteropolyanionty 11 | |||
| +I | -y | |
 |
||
| y | 1 |
Metodika názvosloví heteropolyaniontových kyselin
Metodika
|
|||||||||||||||||||
| Na úvod hlavní zásada - sloučeniny a tudíž i sloučniny s dvěma různými centrálními atomy jsou elektricky neutrální, to znamená, že mají výsledné oxidační číslo rovno nule | |||||||||||||||||||
| 1. | Základem k sestavení vzorce je znalost tvorby příslušných heteropolyaniontů | ||||||||||||||||||
| 2. | Vodíkový kation označíme H s oxidačním číslem +I a heteropolyaniont L (obsahuje různé centrálních atomy a kyslíky) s celkovým oxidačním číslem -y. | H+IL-y | |||||||||||||||||
| 3. | Jelikož, jak již řečeno úvodem, výsledné oxidační číslo sloučenin je rovno nule, používá se jednoduché křížové pravidlem, kde se po diagonále čísla (v absolutní hodnotě) jednoduše přenesou |
|
|||||||||||||||||
nahoru ,varianta A, varianta B, kyseliny, sloučeniny, anionty ,kationty, názvosloví , anorganická chemie, ,go home
