Metodika
|
Na úvod hlavní zásada - sloučeniny a
tudíž i soli jsou elektricky neutrální, to znamená,
že mají výsledné oxidační
číslo rovno nule |
1. |
Obecně kation označíme M
s oxidačním číslem +x
a jejich počet p,
centrální atom označíme L
s oxidačním číslem +y. Aby vyšlo celkové číslo nulové,
musí být sloučenina obsahovat i zatím neznámý počet kyslíků $
(s oxidačním číslem -2). |
Mp+xL+yO$-II |
2. |
V případě,že číslo p.x
+ y
je sudé, doplní se počet
kyslíků ( s oxidačním číslem -2) z dle vzorce p.x +y + z.(-2) = 0, to znamená z = (p.x + y)/2 |
Mp+xL+yOz-II |
3. |
V případě,že
číslo p.x
+ y
je liché, nelze výše uvedené provést,
neboť počet kyslíků by nevyšel počet kyslíků jako
číslo celé. |
|
4. |
V případě,že
číslo p.x
+ y
je liché, musí být výsledný vzorce
tvaru: |
Mp+x(L+yO$-II)?-& |
5. |
Pro doplnění neznámých se použije křížové
pravidlo |
+x |
|
-& |
|
|
|
p |
|
? |
|
6. |
V křížovém pravidlu se po diagonále
čísla (v absolutní hodnotě) jednoduše
přenesou |
+x |
|
-p |
|
|
|
p |
|
x |
|
7. |
Ve vzorci zůstává neznámý pouze počet kyslíků $ |
Mp+x(L+yO$-II)x-p |
8. |
Počet kyslíků se vypočítá dle vzorce y + z.(-2) = -p to znamená,
že jejich počet z
= (y + p)/2 |
Mp+x(L+yOz-II)-p |