Metodika
|
| Na úvod hlavní zásada - sloučeniny a
tudíž i kyseliny jsou elektricky neutrální, to
znamená, že mají výsledné
oxidační číslo rovno nule |
| 1. |
Základem k sestavení vzorce je znalost tvorby
příslušných aniontů |
|
| 2. |
Kladnou část kyseliny tvoří vodík H s oxidačním
číslem +1
a anion L (s
několika centrálními atomy a kyslíky) s celkovým
oxidačním číslem -y tvoří zápornou část |
H+1L-y |
| 3. |
Jelikož, jak již řečeno úvodem, výsledné oxidační číslo
kyselin je rovno nule, používá se
jednoduché křížové
pravidlem, kde se po
diagonále čísla (v absolutní hodnotě) jednoduše
přenesou |
| +1 |
|
-y |
| |
 |
|
| y |
|
1 |
|
