09.04.2016 22:46:05
Hmotozpyt čili lučba

[názvosloví anorganické chemie od roku 1820][názvosloví organické chemie 1852]["Preslova" a "Amerlingova řada"][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie české chemické literatury]

Bedřich Berchtold Jan Swatopluk Presl Josef Jakub Jungmann Karel Slawoj Amerlinğ

1517 - Jan Černý (Niger) - Knieha lekarska kteraz slowe herbarz: aneb zelinarz
1541 - Wacslaw Hagek z Libočan - Kronyka czeská
1706 a 1722 - Kaspar Zacharias Wussin - Slownjk latino-německo-český a Slownjk německo-latino-český
1820 - Bedřich Wšemír Hrabě z Berchtoldu, Jan Swatopluk Presl - O přirozenosti rostlin aneb rostlinář (PDF 41 až 42, 169 až 171 a další)
1821 - Jan Swatopluk Presl - Krok: Weřegný spis wšenaučný pro wzdělance národu Česko-Slowanského (PDF 140 až 152)
1828 - Jan Swatopluk Presl - Lučba čili chemie zkusná ( I. díl) (PDF 26 až 28 a v celé knize)
1834 - 1839 Josef Jakub Jungmann - Slownjk česko-německý
1838 - Karel Slawog Amerlinğ - Zpráwy o duchownjm žiwotě nyněgšjch časů
1840 - Karel Slawog Amerlinğ - Promyslný posel: Spis wšenaučný pro obecný lid a pro každého (PDF 37, 136 a další v celé knize)
1848 - Jan Swatopluk Presl - Počátkowé rostlinoslowí (PDF 30 až 65)
1850 - POSEL Z BUDČE - Časopis pro učitele, vychovávatele, rodiče a vůbec přátele mládeže (PDF 79 až 82)
1852 - Karel Slavoj Amerling - ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH (PDF od 68)
1853 - Vojtěch Šafařík - Německo-český slovník vědeckého názvosloví (PDF)

Upozornění: Do roku roku 1843 (kdy zavedl Pavel Josef Šafařík tzv. opravu skladnou) se psalo mj. "í" jako "j" a "j" jako "g" (někdy "y"), "g" jako "ğ"; "v" se psalo jako "w" do roku 1849.   Ve fraktuře se psalo "š" jako "ss" .

1517   Jan Černý - Periodická tabulka dle Knieha lekarska                                         _                                                                             V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "železo" neboli "zielezo" , "mied", "strziebro", "zlatto", "rtut","wolowo" a nekov "sira". V knize se objevuje též hutraych, spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Tabulka na samostatné stránce je zde.

1541     Wacslaw Hagek z Libočan - Periodická tabulka sestawená dle Kronyka czeská                                                                                                                     V tabulce je sedm tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 6 kovů "zielezo" neboli "železo", "mieď", "strijbro" neboli "střijbro" či "střibro" resp."střybro", "zlatto" neboli "zlato", "cayn" neboli "cўn", "wolowo" a nekov "syra". Zde ještě dokonce bylo psáno "í" jako "ij". Zde uvedené "ў" se zřejmě četlo jako "aj". Tabulka na samostatné stránce je zde.

1706_____________1722

Periodická tabulka dle slownjku latino-německo-českého

Periodická tabulka sestawená dle slownjku německo-latino-českého

Kaspar Zacharias Wussin - V tabulkách je devět tradičních českých názvů nejstarších známých prvků, od pradávna známých 8 kovů "żelezo", "mėḋ", "stṙjbro", "zlato", "cynk", "rtuṫ" neboli "tuṫ", "cýn" neboli "ceyn"(resp. "cegn"), "olowo" neboli "wolowo" a nekov "syra" neboli "syrka" či "sýrka" (v tabulce z roku 1722 se nad písmenem místo háčku psala tečka). Ve slovnících se objevuje též arsenyk (1706) resp. český utreych resp.utreycht (1722), spíše se však jedná o sloučeninu arsenik (oxid arsenitý). Ve slovníku z roku 1706 je uveden latinsky i čerstvě izolovaný phosphorus (1699) pod unikátními českými názvy "hwězda gitřnj" a "zwjřednice" (večernice). Tabulky jsou na samostatných stránkách 1706 a 1722.

1820

Ve frakturou (novogotické lomené písmo, ta byla v češtině úplně nahrazena latinkou v roce 1848) psaném "Rostlináři" je uvedeno 36 prvků. Poprvé jsou uvedeny české názvy 25 prvků (s koncovkou -"jk"). Z toho celkem 8 prvků si (s gramatikou po roce 1849) zachovává své názvy dodnes ("wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk" a "kysljk") a 2 další ("drsljk", "oblázjk") si později do finální podoby přejmenoval Presl sám. Dalších 15 prvků získalo tyto české názvy: "merotjk", "chasonjk", barwjk", "germenjk", "pochwistjk", "kolumbjk", "duzjk", "platjk", "arsenjk", "surmjk", "tekutjk", "soljk", "chaluzjk" ("řasjk"), "žiwěnjk a "nebesnjk". Zachováno je zde 9 tradičních českých názvů nejstarších známých prvků (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", "zlato", "zinek", "rtuť", "cjn", "olowo" a nekov "sjra"), které platí dodnes a mezinárodní názvy pro "fosfor" (který Presl přejmenoval později v roce 1828) a "bizmut" (který přejmenoval později v roce 1840 Amerlinğ). "Kolumbjk" je název pro niob i tantal (do roku 1844 byla domněnka, že se jedná o jeden prvek).

1821 V tomto spisu psaném latinkou přejmenovává Jan Swatopluk Presl "oblázjk" na "křemjk" (který si název uchoval dodnes), "fosfor" na "kostjk", "arsenjk" na "siťanjk", uvádí nově "tjhotjk" (wolfram) a "strontjk". "Sjra" je zde psána krátce "sira". Poprvé zde také dostává chemie český název "lučba" (PDF 140 až 152, ale i PDF od 91, 128, 437)

wodjk _______ _______ Tato neúplná tabulka na samostatné stránce je zde bořjk uhljk dusjk kysljk   sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sira soljk drsljk wápnjk   chasonjk   barwjk germenjk železo ďasjk pochwistjk měď zinek     siťanjk     _______ strontjk                 střjbro     cjn     chaluzjk   merotjk     tjhotjk       platjk zlato rtuť   olowo       Na bílém podkladu prvky s názvy převzatými historickými, na šedivém prvky, jejichž názvy (v pravopise po roce 1849) platí dodnes                                     nebesnjk

1821 Josef Dobrowský - Deutsch-böhmisches Wörterbuch - "žiwé střjbro", "rtuť" - "cynek", "zynek" - "ceyn", "čistec", "cýn" - "syra"

1828

[Lučba čili chemie zkusná str. 20 až 22, PDF 26 až 28, str. 60 až 62, PDF 66 až 68 a celá kniha] [Tato tabulka na samostatné stránce je zde]

Přepis tabulky z kurentu do latinky

"Lučba" z roku 1828 byla napsána frakturou.


V "Lučbě" Presl (na rozdíl od "Rostlináře" z roku 1820 a "Kroku" z roku 1821) ignoruje změny týkající se psaní i/y po vydání Dobrovského gramatiky (1809, druhé vydání 1819). Většinou je tak uváděno po "c", "z" či "s" ypsilon (mění tak "zinek" na "zynek", "sjra" na "sýra", "cjn" na "cýn", "dusjk" na "dusýk", "chaluzjk" na "chaluzýk" a "duzjk"na "duzýk"). Mění též "bizmut" na "wyzmut"
Jan Swatopluk Presl uvedl v "Lučbě" názvy celkem 52 prvků (dle Presla: "žiwly", "prwky nerozučené", "prwky nerozlučitedlné", "nerozlučeniny") z toho 50ti prvkům dal vlastní české značky (str.20-22 v PDF 26-28), , které on nazval znameními či znaky (str.23 v PDF 29), jediný "zynek" si svoji značku uchoval dodnes. Značku "Sr" má "sýra" i "strontjk"."Wodjk" má v přehledu prvků se značkami značku "W", dále v textu, ale opakovanně používá "Wd". Presl zapomněl dát značku "kazýku" a "zemníku", přestože oběma prvkům věnuje i samostatné kapitoly (str.71 v PDF 77 resp. str. 234 v PDF 236))
U devíti prvků zachoval staré české historické názvy (od pradávna známých 8 kovů "železo", měď", "střjbro", zlato", zynek", "rtuť", "cýn", "olowo" a nekov "sýra") a poněmčený nechal jen s ypsilonem "wyzmut".
Dalších 42 prvků získalo české názvy s koncovkou -jk (resp.-zýk či -sýk).
Presl převzal z "Rostlináře" z roku 1820 své názvy pro 19 prvků "wodjk", "sodjk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kysljk" (ty si uchovaly své názvy dodnes) a dále "merotjk", chasonjk", "barwjk", "pochwistjk", "duzjk", "platjk", "surmjk", "soljk", "chaluzjk", "žiwěnjk" a "nebesnjk" a z "Weřegného spisu" z roku 1821 své názvy pro 4 prvky "křemjk", "kostjk", "syťanjk" a "strontjk".
Oproti "Rostlináři" z roku 1820 Presl přejmenoval "drsljk" na "drasljk" (který si uchoval svůj název dodnes), "tekutjk" na "kazýk", "germenjk" na "germjk" a "kolumbjk" na "tantaljk" (u přehledu prvků se značkami, dále v textu ale opět použil název "kolumbjk") a oproti "Weřegnému spisu" z roku 1821 přejmenoval "tjhotjk" na "těžjk".
Presl zcela nově pojmenoval 14 prvků: "wraljk", "sladjk", "ďasýk", "ytřjk", "cyrkonjk", "žestjk", "ruměnjk", "paladjk", "ladjk", "wonjk", "bořjk", "lunjk", "zemnjk" a "wtožjk".
Těch prvků s českým názvem s koncovkou -jk, které později přejmenoval do mezinárodních názvů Vojtěch Šafařík je v "Lučbě" 31 (některé z nich se však ještě předtím pokusil přejmenoval Karel Amerling). Šafaříkovi úpravy z roku 1860 (učebnice Základové chemie čili lučby) přežilo 11 prvků ("wodjk", "sodjk", "drasljk", "hořčjk", wápnjk", "hlinjk", "uhljk", "dusjk", "kostjk" a "kysljk"), "kostjk" se přestal používat v průběhu 20 století (prokazatelně minimálně ještě v roce 1925 byl alternativním názvem).
V Lučbě jsou výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 5 valenčních koncovek (-natý, -itý, -ný, -owý, -ělý)...více .
Tabulka je na samostatné stránce zde

Jan Swatopluk Presl se inspiroval při tvorbě prací polského chemika Jędrzeia Śniadeckiego, především jeho knihou z roku 1816 Początki chemii (PDF) jak dokládá srovnání slovanských jmen prvků Śniadeckiego a Presla: wapnian - wápnjk, glinian - hlinjk, ziemian - zemnjk, krzemionek - křemjk, soliród - sodjk, wodoród - wodjk (periodická tabulka dle Śniadeckiego zde). Sám Presl o tom napsal „Snažil jsem se názvosloví lučebnické vystavěti. Při této práci mi Śniadecki spisem o lučbě, polským jazykem napsaným, svítil" a dále: ,,Proč by Čechové to co jiní Slované nalezli a to co dobré jest, nemohli užívati, nevidím." a končí takto ,,Co od Polanův jsem si vydlužil každý nestranný rozsoudí" (více Mervart v roce 1964 zde). Preslovo názvosloví však bylo mnohem ve slovanském duchu rozpracovanější a rozsáhlejší a výrazně ovlivnilo názvosloví slovenské, lužickosrbské, rusínské i dalších slovanských národů.

1834 - 1839

Josef Jungmann úzce spolupracuje se Swatoplukem Preslem. Názvosloví chemických prvků "Slownjku" je uváděno s odkazy na Presla (především na "Lučbu" zroku 1828, ale i na "Rostlináře" z roku 1820 a "Krok" z roku 1821 a také na "Nerostopis čili Mineralogii" z roku 1937).
Jungmann upustil ve "slownjku" (ve shodě s Dobrovského gramatikou) od psaní ypsilonu po s/z.
Jsou zde uvedeny názvy celkem 53 prvků (oproti dřívějším 52), neboť se objevuje název nového prvku "wandjk" (objeven v roce 1830).
Ve "Slownjku" je uveden "wralek" a "rtut" (názvy "wraljk" a "rtuť" jsou však zachovány jako další možnost, u rtuti jsou navíc uvedeny i možnosti "rdut" a "tuť" a také "žiwé střjbro").
"Prwek" "těžjk" dostává variantu "chwořjk", "zemnjk variantu "zemjk" a u "duzjku" Jungmann zvažuje variantu "dužjk".
Jungmann připouští i starší Preslovy varianty pro "kazjk" ("tekutjk") "křemjk" ("oblázjk"), "drasljk" ("drsljk"), "chaluzjk" ("řasjk") a "germjk" ("germenjk").
"Cjn" má varianty názvu "ceyn" a "cayn".
Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk).

1838__Časopis_českého_museum__1839 V těchto spisech poprvé píše Karel Slavog Amerlinğ česky o chemii a hned Preslowi přejmenovává některé jeho názvy. V roce 1938 "wraljk" na "litjk" a "wtožjk" na "bromjk", v roce 1939 jen ubírá háčky při změně "hořčík" na "horčjk" a "siťanjk" na "sjtanjk" (kde navíc prodlužuje "i" na "j"). Neúplné tabulky ze zde uvedených názvů na samostatné stránce jsou zde

wodjk 1938 litjk _______   uhljk dusjk kysljk   sodjk hořčjk hlinjk křemjk kostjk sjra soljk drasljk wápnjk       barwjk germjk železo     měď zynek     siťanjk   bromjk _______ strontjk             ruměnjk paladjk střjbro       antimon   chaluzjk   merotjk         wonjk duzjk platjk zlato rtuť   olowo       wodjk 1939 _______ _______ bořjk uhljk dusjk kysljk kazjk sodjk horčjk   křemjk kostjk sjra soljk drasljk _______       barwjk   železo ďasjk pochwistjk měď zynek     sjtanjk lunjk   _______ _______       žestjk           ladjk   cjn surmjk zemnjk     _______                 rtuť   olowo

1840

[Článek o K.S.Amerlinğovi] [Spis wssenaučný PDF][Tabulka na samostatné stránce]

též

též

též

též

též

též

též

též

též

Karel Slawog Amerlinğ uvádí 54 "prwků", nově "tořjk" (objeven 1828). Zároveň Janu Preslowi šest českých názvů zcela přejmenovává "buřjk" ("germjk"), "bronjk" ("pochwistjk"), "blednjk" ("bořjk"), "otrussjk" ("siťanjk"), "strabjk" ("surmjk"), "krussjk" ("chvořjk") a k dalšímu přidává písmenko "wanadjk" ("wandjk"). Dva názvy, které Amerlinğ Preslovi přejmenoval již v roce 1838, dokonce přejmenoval sám sobě "gapjk" ("litjk", Preslův "wraljk"), "brudjk" ("bromjk", Preslův "wtožjk") a stanovuje české jméno i pro prvek s dosavadním mezinárodním názvem "kaljk" ("wyzmut"). Zřejmě omylem pojmenovává "paladjk" též jako "plaladjk". V díle se vyskytuje i pojem "hořjk" který ztotožňuje Amerlinğ s "floğistonem". Tantal a niob byly stále považovány za jeden prvek (tantaljk). Tabulka na samostatné stránce je zde.

1846 Josef Franta Šumavský - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "vodorod"("vodík"), "hasník"("dusík"), "kyselec", "kvasorod", "kvasočin", "kvasotvor", "kyselodělec"("kyslík"), "kostikovan", "světlonoš" ("kostík"), "čistec", "bílé olovo"("zinek"), "hytřík"("ytřík"), "olověnka"("žestík"), "voničník dusičný", "dusík", "dusičník" ("voník"),

1848 Jan Swatopluk Presl po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843 psal již v "Počátkowé rostlinoslowí" místo "j" "í" a místo "g" "j". Nadále však psal "w" nikoli "v". Držel se svých názvů z "Lučby" a odmítal přistoupit na Amerlingovy změny.

wodík Preslowa neúplná periodická tabulka dle "Počátkowé rostlinoslowí" (od PDF 30)     Tabulka na samostatné stránce je zde bořík uhlík dusík kyslík   sodík hořčík hliník křemík kostík síra solík draslík wápník         jermík železo     měď zinek         wtožík                     stříbro           chaluzík řasík                     zlato           ________

1850

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "POSEL Z BUDČE" (str. 75 až 78 v PDF 79 až 82)

japík

sladík

bledník

uhlík

dusík

kyslík

kazík

sodík

horčík

hliník

křemík

kostík

síra

solík

draslík

vápník

chasoník

vanadík

barvík

buřík

železo

ďasík

broník

měď

zinek

otrušík

luník

brudík

strontík

itřík

cirkoník

niobium

žestík

ruthenium

ruměník

paladík

stříbro

ladík

cín

strabík

zemník

řasík

merotík

lanthon

tantalík

chvořík

voník

dusík

platík

zlato

rtuť

olovo

kalík

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

živeník

didym

terbium

erbium

tořík

nebesník

Pozn.: "POSEL Z BUDČE" (zřejmě rukou dovršuje, po zavedení opravy skladné Pavlem Šafaříkem z roku 1843, pravopisné změny a píše se v něm již "v" namísto "w"(což Pavel Šafařík nechtěl). Počet dosud známých prvků (uveden je "itřík" místo "ytřík" a zřejmě omylem "horčík" místo hořčík"a: "dusík" místo "duzík") se rozšiřuje z 54 na domnělých 63, které jsou zde ovšem uvedeny (v odkazu pod čarou na str. 78) pouze pod (tehdejšími) mezinárodními názvy. Jedná se "niobium" (byl sice objeven již v roce 1801, ale dlouho se soudilo, že se jedná o "tantalík", teprve v roce 1844 se prokázalo, že se jedná o prvek rozdílný), "ruthenium" (1844), "lanthon" (rok objevu 1839), "terbium" (1843), "erbium" (1843) a "didym" (1841) u kterého se mnohem později ukázalo, že je to vlastně směs dvou prvků. Jako mylná se později ukázala domněnka o existenci prvků tehdy známými pod názvy "norium" (1845) (měl to být prvek obsažený v minerálu zirkon, později se ukázalo, že neexistuje) a "pelopium" (1845 ukázalo se však, že se jedná o směs "kolumbíku"a "zdoříku"). U prvku "bellyrium" se později ukázalo, že se vlastně jedná o "sladík". V tabulce je tak uvedeno prvků 60 (včetně "didymu").

1851 Franz Špatný - "Deutsch-böhmisches wörterbuch" - "swětlonoš" ("kostík"), "otruh", "otruš", "utreych", "streych" ("síťaník"), "hytřík" ("ytřík"), "wtořik" ("brudík"), "horčík" ("hořčík"), "čistec" ("zinek"), "japec" ("japík"), "kyselec", "kwasorod" ("kyslík"), "chwořec" ("chwořík"), "wodorod" ("wodík"), "cína" ("cín"), "beryl" ("sladík"). Ve slovníku stále psáno w (dle nového pravopisu mělo být v).
. Josef Franta Šumavský - "Česko-německý slovník" - "cinek", "cink" ("zinek").

1852

V vodík

Amerlingova tabulka sestavená dle "ORBIS PICTUS ČILI SVĚT V OBRAZÍCH" (od str. 54 v PDF od 68)

Jp japík

Sld sladík

Bl bledník

U uhlík

D dusík

K kyslík

Ka kazík

Sd sodík

Hř hořčík

H hliník

Kř křemík

Ko kostík

S síra

Sl solík

Dr draslík

Vp vápník

Chs chasoník

Vd vandík

Bv barvík

Bu buřík

Žl železo

Da ďasík

Bn broník

Md měď

Zn zynek

Ot otrušík

Šv švábel

Br brudík

Sr strontík

Y ytřík

Ll lalík

Nb_niobík kolumbík

Žs žestík

Rs rusík

Ru ruměník

Pd paladík

Sř stříbro

Ld ladík

C cín

Sb strabík

župel

Ch řasík

Mr merotík

Sk skrytík

Zd zdořík

Chv chvořík

Vo voník

Dz duzík

Pl platík

Zl zlato

Rt rtuť

Ol olovo

Kl kalík

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Žv živeník

Dv dvojmocík

T terbík

E erbík

T tořík

N nebesník

Pozn.: Karel Slavoj Amerling pokračuje ( viz.od str. 54, PDF 68 ) v přejmenovávání Preslových názvů ("cirkoník" na "lalík", "tantalík" na "zdořík", "luník" na "švábel" a "zemník" na "župel"). Naopak opouští vlastní názvy a vrací se k původním Jungmannovým resp.Preslovým z "Nerostopisu" ("krušík" na "chvořík" a "vanadík" na "vandík"). Počešťuje názvy nejen skutečných nových prvků, "skrytík" (lanthon), "niobík" neboli "kolumbík"(což byl název Presla již z roku 1820 pro tehdy nerozlišitelné niob a tantal), "rusík" ("ruthenium"),"terbík"("terbium"), "erbík" ("erbium") a "dvojmocík" ("didym"), ale i těch domnělých "nořík" ("norium") a "pelopík" (pelopium) a tehdy zdublovaný "věmočík" ("bellyrium"). Zmiňuje i dva nepojmenované "Svanbergovi prvkové" (Lars Fredrik Svanberg), jednalo se však opět o "nořík" a ještě jeden prvek ze zirkonu (snad "hafnium" ?). Zároveň Amerling přejmenoval Preslovi řadu značek prvků dle jejich českých názvů a to i v případech, kdy se název prvku neměnil. Dodnes platící mezinárodní značku získaly S a Pd.

1852 - V "POČÁTKOVÉ SILOZPYTU ČILI FYSIKY PRO NIŽŠÍ GYMNASIA A REÁLKY" Josefa Smetany se objevují mezinárodní značky prvků. Jeho tabulky (1842 a 1852) jsou zde.
1853 - Filip Stanislav Kodym "ZDRAVOVĚDA" - "mírník" ("dusík"), "živík" či "hořík" ("kyslík")
1856 - Jan Evangelista Purkyně, Jan Krejči - "Ziva: časopis přírodnický" - jodík

1853

V vodík

Kodymova tabulka neúplně dle "Navedení k lučebnictví" 1853 za pomoci "Elixír" 1959 (PDF 9)

Ja japík

sladík

Bl bledík

U uhlík

D dusík

K kyslík kysloděj

Kz kazík

Sd sodík

Hř hořčík

Hl hliník

Kř křemík

Ko kostík

S síra

Ch chlor

Dr draslík

Vp vápník

titan

Bv barvík

Bu buřík

Žl železo

Da ďasík

Bn broník

M měď

zinek

Ot otruh

Se selen

brom

strontík

ytřík

cirkoník

žestík

Ru rusík

rděník

paladík

St stříbro

Kd kadmík

Cn cín

Su surmík

tellur

jod

baryt

volfram

osmík

duzík

Pl platina

Zl zlato

R rtuť

Ol olovo

Vi visma

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Ce ceřík

uran

V torzu Kodymovy knihy "Navedení k lučebnictví" z roku 1853 se mě podařilo vypátrat 51 prvků, v časopise "Elixír" z roku 1959, o Kodymově díle pojednávající, další ("ceřík") a právě v časopise "Elixír" navíc značky 35 z nich. Filip Stanislav Kodym Preslovy přejmenoval řadu prvků, když uvedl české názvy "rděník" ("ruměník"), "ceřík" ("živěník"), "osmík" ("voník") a "kadmík" ("ladík"). Amerlingovy přejmenoval "bledník" na "bledík", "otrušík" na "otruh". Dále udělal podivné české varianty z mezinárodních "baryt" a především "visma". Kodym dokonce uvedl variantně nový český název pro "kyslík" "kysloděj". Devíti prvkům dal přímo názvy mezinárodní "titan", "volfram", "platina", "selen", "tellur", "chlor", "brom", "jod" a "uran". Jako další prvek patřící k "solodějcům" (halogenům) uváděl "blavek" i se značkou "Bv". Ve skutečnosti se ale jednalo o dikyan [(CN)₂], z kterého vznikají kyanidy (jako u halogenů halogenidy). Uváděl české značky, přičemž deseti prvkům přiřadil své originální "Ja", "Ru","M","St","Kd", "R", "Su", "Vi","Kz" a "Ch".

1853

vodík

Šafaříkova tabulka sestavená dle "Německo-český slovník vědeckého názvosloví" (PDF)

lithium japík_ vralík

beryllium

bór

uhlík

dusík

kyslík

fluor ___kazík___

__sodík__ natrium

hořčík

__hliník__ alumium

křemík

fosfor kostík

síra

chlor ___solík___

__draslík__ kalium

vápník

titan

vanad

chróm _barvík_

mangan buřík_ jermík

železo

kobalt ďasík

nikl

měď

zinek

arsen otrušík

selén

brom

strontík

ytrium ytřík

cirkonium cirkoník

niobium

molybdén žestík

rutenium ruthenium

rhodium ruměník

pallad palladík

stříbro

kadmium ladík

cín

antimon surmík

tellur

jod řasík_chaluzík

barium merotík

lantan

tantal

šél wolfram

osmium voník

iridium

platina

zlato

rtuť

olovo

wismut kalík

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

cer

didym

terbium

erbium

thorium

uran

Vojtěch Šafařík a jeho Německo-český slovník vědeckého názvosloví v roce 1853 poprvé upouští u řady prvků od specifického českého názvosloví. U dvaceti prvků byly české názvy nahrazeny mezinárodními názvy zcela (až na kosmetické úpravy u některých platí dodnes) u řady dalších se český a mezinárodní název staly variantními (většinou ovšem byl mezinárodní uváděn ve slovníku dříve, v tabulce odpovídá výše). U hliníku je ovšem uveden tehdejší mezinárodní název alumium a u palladia pallad. Barium získalo mezinárodní koncovku -ium, ta se ovšem později změnila na dodnes platné -yum. Zcela český zůstal "strontík", přesto se později neudržel. Šafařík pojmenoval wolfram přednostně názvem "šél" je dle jeho objevitele Scheela (tehdy bylo mezinárodně usilováno o pojmenování prvku "scheel"). Ve slovnku se vyskytuje i údajné prvky "pelop" (pelopium), který objevil německý mineralog a chemik Henry Rose v roce 1845, "aridium". který objevil švédský chemik Clements Ullgren. Později se však ukázalo, že se jedná jen o znečištěné železo.
Ve slovníku jsou v textu vzorce některých sloučenin psány značkami, vesměs mezinárodními. Ve slovníku jsou i výrazy pro množství sloučenin a také je zde zavedeno 8 koncovek -ičnatý (-ečnatý), -natý, -itý, -ičitý, -ový, -ičelý, -ičný (-ečný), -istý... více .

1860
Základové chemie čili lučby

H vodík

Vojtěch Šafařík - prvkové - periodická tabulka sestavená dle "Základové chemie čili lučby" z roku 1860 (GIF)

Li lithium

Be/G beryllium

B bor

C uhlík

N dusík

O kyslík

F fluor

Na sodík

Mg hořčík

Al hliník

Si křemík

P fosfor

S síra

Cl chlór

K draslík

Ca vápník

Ti titan

V vanadium

Cr chróm

Mn mangan

Fe železo

Co kobalt

Ni nikl

Cu měď

Zn zinek

As arsén

Se selén

Br bróm

Sr strontium

Y yttrium

Zr cirkonium

Nb niob

Mo molybdén

Ru ruthenium

Rh rhodium

Pd palladium

Ag stříbro

Cd kadmium

Sn cín

Sb antimón

Te tellur

I iód

Ba barium

La lanthan

Ta tantal

W šél

Os osmium

Ir iridium

Pt platina

Au zlato

Hg rtuť

Pb olovo

Bi vizmut

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Ce cerium

Di didym

Tr terbium

Er erbium

Th thorium

U uran

Vojtěch Šafařík dovršil své názvoslovné dílo (prvky nazýval prvkové) v učebnici Základové chemie čili Lučby v roce 1860. Uvedl zde mezinárodní značky a v názvosloví prvků ponechal 10 Preslových názvů, které měly jméno odvozené z kořene názvu látky, ze které pocházely, nebo podle jejího fyziologického účinku kyslík (kyselost), dusík (dusivost), vodík (voda), uhlík (uhlí), vápník (vápno), hliník (hlína), křemík (křemen), hořčík (hořkost), sodík (soda) a draslík (draslo).
Ostatní Preslovy názvy s koncovkou "-ík", které často vznikly z překladu latinského, řeckého příp. německého ("ďasík" - kobalt pochází od německého pojmenování skřítků Koboltů, kteří byly zlomyslní a kazili horníkům práci) či ruského ("surmík") názvu, případně měly přímo kořen cizího pojmenování či došlo ke změně mezinárodního názvu (beryllium, pův. glycium překlad "sladík"), zrušil. Někdy toto kritérium ovšem nedpovídalo, např.: "solík" nebyl překlad chloru "zelenec". Amerlingovy české názvy zrušil všechny (Amerling to zřejmě i mezi národovci již s českou názvotvorbou přeháněl. Např. savce v roce 1852 ve "Fauně" rozdělil na větrouše, zemouše a vodouše) a stejně tak i Kodymovy. Původní české názvy však alespoň v tomto díle alespoň zmínil (.jako např. "chlor, od českých chemikův solík zván"). Některé zrušené názvy se neoficiálně držely ještě léta, především kazík, který je uveden variantně i v přehledu prvků z roku 1925.
Vojtěch Šafařík odůvodnil změnu většiny českých názvů prvků doslova takto: " Jména na prvním místě jsou česká, tak jak my jich napotom bez výminky užívati chceme. Bylať sice od mužův o náš jazyk a naše domácí vědy velezasloužilých všem prvkům bez výminky dána jména českého původu a znění, my však nechceme se v té věci přílišně od daleko největší části vzdělaných na světě národův odchýliti, obzvláštně proto, poněvadž jména vůbec přijatá evropská beztoho chemikovi znáti nevyhnutelně třeba jest, a pamět tudíž dvojnásobně se břemení, neboť chemik beztoho bystré paměti velikou a ustavičnou má potřebu."
Vojtěch Šafařík ponechal nadále jako prvek značky "W" "šél" a také směsici dvou prvků "didym", ale již upozornil, že prvkové "aridium", "dorarium", "ilmenium" a "pelopium" neexistují. Rozdíly proti současnému českému názvosloví jsou v tabulce zvýrazněny, za zvláštní upozornění stojí počáteční - mezinárodní - písmeno u "iód", dokonce výslovně tvrdí, že "jód" je špatně.
V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka) jako "chlór", "bróm", "jód", "arsén", "antimón", "selén", "chróm", "molybén" (tu zrušil až Klikorka v názvosloví anorganické chemie 1978).
V učebnici Základové chemie čili Lučby je uvedeno též názvosloví a uvedeno 8 koncovek...více. Náhled na sken originálu názvů a značek prvků je zde.

1861

H vodík

Antonín Majer - periodická tabulka sestavená dle "Technické tabulky" z roku 1861 (PDF 274-275)

L lithium

Be/G beryllium

B bór

C uhlík

N dusík

O kyslík

F fluor

Na sodík

Mg hořčík

Al hliník

Si křemík

P fosfor

S síra

Cl chlór

K draslík

Ca vápník

Ti titan

V vanadium

Cr chróm

Mn mangan

Fe železo

Co kobalt

Ni nikl

Cu měď

Zn zinek

As arsén

Se selén

Br bróm

Sr strontium

Y yttrium

Zr cirkonium

Nb niob

Mo molybdén

Ru ruthenium

Rh rhodium

Pd palladium

Ag stříbro

Cd kadmium

Sn cín

Sb antimón

Te tellur

J jód

Ba barium

La lantan

Ta tantal

W šél

Os osmium

Ir iridium

Pt platina

Au zlato

Hg rtuť

Pb olovo

Bi vismut

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

Ce cerium

Di didym

T terbium

E erbium

Th thorium

U urán

Antonín Majer v "Technické tabulky" uvedl prakticky to, co zavedl Šafařík. Rozdíl je však u jím zavedené české značce "J" (který se neudržel) a v počeštění "jód" (iód), který se naopak udržel (jen přišel později o čárku). V mezinárodních názvech je zachována česká intonace (v interpunkci čárka). Na rozdíl od Šafaříka Antonín Majer ještě přidal jako "bór" a "urán". Přejmenoval Šafaříkovy značky "Tr" na "T" a"Er" na "E".

1863

vodík

Periodická tabulka sestavená dle "Slovníku naučného" Františka Ladislava Riegera a Jakuba Josefa Dominika Malého

lithium

beryllium

bór

uhlík

dusík

kyslík

fluor ___kazík___

natrium

hořčík

hliník

křemík

fosfor

síra

chlór

kalium

vápník

titan

vanád

chróm

mangan

železo

kobalt

nikl

měď

cinek

arsén

selén

bróm

rubidium

strontium

yttrium

cirkonium

niob

molybdén

ruthenium

rhodium

palladium

stříbro

kadmium

cín

antimón

tellur

jód

caesium

baryum

lanthan

tantal

šél

osmium

iridium

platina

zlato

rtuť

thallium

olovo

vizmut

Tato tabulka na samostatné stránce je zde

cer

didym

terbium

erbium

thorium

uran

Rieger a Malý ve "Slovníku naučném" na rozdíl od Šafaříka nahradili dále mezinárodními názvy "natrium" ("sodík") a "kalium" (draslík), což se ovšem neuchytilo. Variantně naopak pojmenovali fluor "kazík". Zinek je psán "cinek" (obdobně jako "cirkonium" bylo "c"namísto"z"). U "baryum" je poprvé ypsilon (platí dodnes)..
V tabulce dle "Slovníku" z roku 1863 přibyly tři prvky (na celkových 63) "rubidium" (rok objevu 1861), "caesium" (1860) a "thallium" (1861).

1873 Paradoxně stejní autoři slovníku naučného František Ladislav Rieger a Jakub Josef Dominik Malý dali o 10 let později v v desátém dílu svého "Slovníku naučného" znovu šanci některým původním českým názvům - "otrušík", "těžík, "kostjk", "strontjk" a trvale "sodík" a"draslík".

1873

vodík

Edvard Stoklas - neúplná tabulka sestavená dle "Základové chemie čili Lučby" 1873

bor

uhlík

dusík

kyslík

fluór

__sodík__

hořčík

__hliník_

křemík

fosfor

síra

chlór

__draslík__

vápník

chróm

mangan

železo

kobalt

nikl

měď

cink

arsén

bróm

strontík

stříbro

cín

antimon

jód

baryum

platina

zlato

rtuť

olovo

vismut

Dle diplomové práce Bc. Moniky Petrilákové z UK Praha z roku 2012 (zde).
V názvosloví je zachováno 11 Preslových názvů (kromě těch co platí dodnes ještě "strontík"). Zinek je psán "cink".

1925
Názvosloví prvků z roku 1925 najdete zde (známý tehdejší počet 83, variantně u fosforu uváděn "kostík","berylium"s jedním "l", radon nazýván "niton", dále "vizmut", "selén", zirkon).

1966
V tabulce z roku 1966 najdete řadu prvků, které se dnes používají bez čárek, s čárkami (platilo do Klikorkovy změny v roce 1978, v běžné praxi se však často používá dodnes).

1978

Byly odstraněny dlouhé samohlásky v názvech prvků jako např. selén, chlór, fluór, jód, arzén a další. Zřejmě omylem je uveden "zirkon" namísto"zirkonium" V seznamu prvků se objevily i názvy, které se nakonec neuplatnili Joliotium, Kurčatovium, Nielsbohrium a Hahnium.

2016
Zde je k dispozici periodická tabulka současná se všemi značkami a názvy prvků platnými k roku 2016

Science fiction 1828/2016

1828

2016

V tabulce je pojmenováno 52 prvků (včetně kolumbjku a tantaljku zvlášť) dle Preslovy "Lučby" z roku 1828 (není zde jen "wyzmut"), z toho 43 dle Presla s koncovkou "-jk" (z nichž 19 převzal ze své "O přirozenosti rostlin" z roku 1820 a 4 ze svého "Weřegného spisu" z roku 1821) a 9 prvků dle prastarých českých názvů. Dle "Lučby" má přiřazeno značky 49 z nich včetně prvků prastarých (Preslem pozapomenutý "kazýk" dle Amerlinga "Ka" a za Presla od "tantaljka" nerozlišitelný "kolumbjk" dle Amerlinga "Nb" dle jeho "niobjku"). Další má název dle Jungannova "slownjku" ("vandjk" se značkou od Amerlinga "Vd") a dalších 6 dle Amerlinga včetně prvku "kaljk" (Presl ho pojmenoval poněmčeně "wyzmut" se značkou "Wz") a dále "erbjk", "rusjk", "skrytjk", "terbkj" a "tořjk". Amerlingův "dvoymocýk" musel být vyřazen, neboť patřil směsi dvou prvků. Zbývajících 59 prvků (přesná polovina z dnes do tabulky začleněných 118 prvků), které byly objeveny resp. vyrobeny a pojmenovány od časů našich národních obrozenců, dostaly v této tabulce název takový a značku takovou ("Zm" navíc i Preslem i Amerlingem pozapomenutý "zemnjk"), jakou by jim snad dal Jan Swatopluk Presl, kdyby je v roce 1828 znal (v tabulce je zachována i chyba z "Lučby", kdy dva prvky mají shodnou značku Sr).

Mgr. Irena Jirotková a Mgr. Jitka Klauberová (vyučující chemie a českého jazyka na gymnáziu v Tachově) sestavily již v roce 2001 obdobnou tabulku s českými obrozeneckými velmi propracovanými a zdůvodněnými názvy všech existujících prvků (po č.109). V originále zde, se souhlasem autorek přímo na těchto stránkách zde, v nástěnném provedení zde.

Historical names chemical elements in Czech, Slovak, Magyar, Poland, Rusyn

[názvosloví anorganické chemie 1852][názvosloví organické chemie 1852]["Amerlingova řada" (1852)][české názvy prvků (1946)][archaické latinské názvosloví][triviální názvy][historie chemie][go home]