[Karachay][Balkar] alternativ [Karachay-Balkar] [Karachay-Balkar latin in Turkey[
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H водород |
Karachay - Balkar Periodic Table of the Elements - Periodická tabulka v karačaj - balkarštině |
He гелий |
|||||||||||||||||||
Li литий |
Be бериллий |
|
B бор |
C углерод |
N азот |
O кислород |
F фтор |
Ne неон |
|||||||||||||
Na натрий |
Mg магний |
Al_туч алюминий |
Si кремний |
P фосфор |
S кюкюрт |
Cl хлор |
Ar аргон |
||||||||||||||
K калий |
Ca кальций |
Sc скандий |
Ti титан |
V ванадий |
Cr хром |
Mn марганец |
Fe темир |
Co кобальт |
Ni никель |
Cu багъыр |
Zn цинк |
Ga галлий |
Ge германий |
As мышьяк |
Se селен |
Br бром |
Kr криптон |
||||
Rb рубидий |
Sr стронций |
Y иттрий |
Mo молибден |
Tc технеций |
Ru рутений |
Rh родий |
Pd палладий |
Ag кюмюш |
Cd кадмий |
In индий |
Sn_туч _тутурукъ |
Sb сурьма |
Te теллур |
I йод |
Xe ксенон |
||||||
Ba барий |
La лантан |
Hf гафний |
Ta тантал |
W вольфрам |
Re рений |
Ir иридий |
Pt_платина акъ_алтын |
Au алтын |
Hg гинасуу |
Tl таллий |
Pb къоргъашын |
Bi висмут |
Rn радон |
||||||||
Fr франций |
Ra радий |
Ac актиний |
29.05.2020 17:06:40 code: Unicode UTF 8 |
||||||||||||||||||
U уран |
29.05.2020 17:06:40 code: unicode -UTF 8
Oficiální názvy státu | Karačajevsko-čerkeská republika, Karačajevo-čerkeskaja respublika |
Zřízení | autonomní republika v rámci Ruské federace |
Hlavní město | Čerkessk 120 tis. |
Rozloha | 14 100 km2 |
Počet obyvatel | 429 000 - 1995 |
Jazyk | karačajsko-balkarský jazyk, ruština, čerkeština aj. |
Kontinent | Asie |
KARAČAJSKO-ČERKESKO (KARAČAJEVSKO-ČERKESKO)
Území leží na severních svazích Velikého Kavkazu a název je odvozen od hlavních etnických skupin v oblasti, turkických Karačajců (Karačajly - doslova Lidé od Černého potoka), příbuzných Balkarů ze sousední Kabardsko-balkarské republiky, kteří zde žili od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové (příbuzní Adygů a Kabarďanů) se zde usídlili až v 19. století. K Rusku bylo území připojeno částečně již v 17. století, definitivně až ve druhé polovině 19. století. Po ruské revoluci 1917 byla oblast součástí Horské republiky, v letech 1918-1920 ji však zasáhla občanská válka. Po vítězství sovětské moci zde byla roku 1922 vytvořena Karačajevsko-čerkeská AO, která byla roku 1924 rozdělena na Karačajevskou AO a Čerkeský národnostní okruh (od roku 1928 Čerkeská AO). Za 2. světové války bylo území krátce okupováno Německem, po osvobození byli Karačajci obviněni z kolaborace a násilně vysídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl Karačajcům povolen návrat a byla znovu obnovena Karačajevsko-čerkeská AO. V souvislosti s rozkladem SSSR vydala oblast roku 1990 deklaraci o svrchovanosti a vyhlásila se Karačajevsko-čerkeskou SSR v rámci SSSR. Roku 1992 byl název změněn na současný a Karačajevsko-Čerkesko se pak stalo autonomní republikou v rámci Ruské federace. Příznačná jako pro celou oblast Kavkazu je pestrá etnická skladba republiky, ovšem zde jsou nejpočetnější Rusové (42 %), následovaní Karačajci (31 %), Čerkesy (10 %), Abázy (7 %), Nogajci (3 %) a mnoha dalšími etniky. Věřící Rusové se hlásí k pravoslaví, ostatní etnika především k sunnitskému islámu.