Ruské periodické tabulky - kódování cyrilice Tatarstan - Periodická tabulka v tatarstine (soucast ruska) - kodovani unicode Adyghe Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v adygejštině Kabardino-Cherkess (dialect Adyghe)  Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v Kabardino-čerkeštině (dialekt adygejštiny) Abaza Periodic Table - Periodická tabulka v abazinstine Karachay Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v karačajštině Balkar Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v balkarštině Ossetian Periodic Table - dialect Digorian - North Ossetia - Digora Cecensko - periodicke tabulky v cecenstine, jazyku zeme zotrocene v ruskych okovech Ingussko - nekolik chemickych prvku v ingusstine, jazyku zeme zotrocene v ruskych okovech (kodovani unicode) Kalmyk Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v kalmyčtině Mokshan (Mordvin) Periodic Table - kompletni tabulka od Jarmanja Turtasha Erzya (Mordvin) Periodic Table Cuvatstina - periodická tabulka v cuvatstine, která je jazykem pouzivanym v Cuvatsku v Ruske federaci Bashkir Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v baskirstine Meadow Mari Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka ve východní marijštině Hill Mari Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v západní marijštině Komi Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v komijštině Komi - Permyak Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v komi-permjačtině Komi-Yodzyak Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v komi-jazvanštině Udmurt Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v udmurstine Tundra Nenets  - nekolik chemickych prvku v jazyku tundra nenets Forest Nenets  - nekolik chemickych prvku v jazyku forest nenets


[Karachay][Balkar] alternativ [Karachay-Balkar] [Karachay-Balkar latin in Turkey[

1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
H
водород

Karachay - Balkar Periodic Table of the Elements - Periodická tabulka v karačaj - balkarštině

He
гелий
Li
литий
Be
бериллий
 
KABARDSKO-BALKARSKO

Balkar flag

Russian  
B
бор
C
углерод
N
азот
O
кислород
F
фтор
Ne
неон
Na
натрий
Mg
магний
Al_туч
алюминий
Si
кремний
P
фосфор
S
кюкюрт
Cl
хлор
Ar
аргон
K
калий
Ca
кальций
Sc
скандий
Ti
титан
V
ванадий
Cr
хром
Mn
марганец
Fe
темир
Co
кобальт
Ni
никель
Cu
багъыр
Zn
цинк
Ga
галлий
Ge
германий
As
мышьяк
Se
селен
Br
бром
Kr
криптон
Rb
рубидий
Sr
стронций
Y
иттрий
    Mo
молибден
Tc
технеций
Ru
рутений
Rh
родий
Pd
палладий
Ag
кюмюш
Cd
кадмий
In
индий
Sn_туч
_тутурукъ
Sb
сурьма
Te
теллур
I
йод
Xe
ксенон
  Ba
барий
La
лантан
Hf
гафний
Ta
тантал
W
вольфрам
Re
рений
  Ir
иридий
Pt_платина
акъ_алтын
Au
алтын
Hg
гинасуу
Tl
таллий
Pb
къоргъашын
Bi
висмут
    Rn
радон
Fr
франций
Ra
радий
Ac
актиний

29.05.2020 17:06:40 code: Unicode UTF 8

                             
      U
уран
                     

Dictionary


29.05.2020 17:06:40 code: unicode -UTF 8

KARAČAJSKO-ČERKESKO (KARAČAJEVSKO-ČERKESKO)

Oficiální názvy státu Karačajevsko-čerkeská republika, Karačajevo-čerkeskaja respublika
Zřízení autonomní republika v rámci Ruské federace
Hlavní město Čerkessk 120 tis.
Rozloha 14 100 km2
Počet obyvatel 429 000 - 1995
Jazyk karačajsko-balkarský jazyk, ruština, čerkeština aj.
Kontinent Asie

KARAČAJSKO-ČERKESKO (KARAČAJEVSKO-ČERKESKO)

Území leží na severních svazích Velikého Kavkazu a název je odvozen od hlavních etnických skupin v oblasti, turkických Karačajců (Karačajly - doslova Lidé od Černého potoka), příbuzných Balkarů ze sousední Kabardsko-balkarské republiky, kteří zde žili od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové (příbuzní Adygů a Kabarďanů) se zde usídlili až v 19. století. K Rusku bylo území připojeno částečně již v 17. století, definitivně až ve druhé polovině 19. století. Po ruské revoluci 1917 byla oblast součástí Horské republiky, v letech 1918-1920 ji však zasáhla občanská válka. Po vítězství sovětské moci zde byla roku 1922 vytvořena Karačajevsko-čerkeská AO, která byla roku 1924 rozdělena na Karačajevskou AO a Čerkeský národnostní okruh (od roku 1928 Čerkeská AO). Za 2. světové války bylo území krátce okupováno Německem, po osvobození byli Karačajci obviněni z kolaborace a násilně vysídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl Karačajcům povolen návrat a byla znovu obnovena Karačajevsko-čerkeská AO. V souvislosti s rozkladem SSSR vydala oblast roku 1990 deklaraci o svrchovanosti a vyhlásila se Karačajevsko-čerkeskou SSR v rámci SSSR. Roku 1992 byl název změněn na současný a Karačajevsko-Čerkesko se pak stalo autonomní republikou v rámci Ruské federace. Příznačná jako pro celou oblast Kavkazu je pestrá etnická skladba republiky, ovšem zde jsou nejpočetnější Rusové (42 %), následovaní Karačajci (31 %), Čerkesy (10 %), Abázy (7 %), Nogajci (3 %) a mnoha dalšími etniky. Věřící Rusové se hlásí k pravoslaví, ostatní etnika především k sunnitskému islámu.


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutim na hlavni stranku