Kalmyk Periodic Tables in [Todo - Bichig
1648 - 1924][Latin 1930 - 1938....][Cyrillic 1924 - 1930, 1938 -....]
[Classical Mongolian][Manchu][Chinese
Simplified][Chinese
Traditional][Cyrillic Mongolian][Jurchen][Tibetan][Uyghur]
Периодическ системин элементс
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H водород |
Kalmyk Periodic Table of the Elements - Periodická tabulka v kalmyčtině |
He гелий |
|||||||||||||||
C углерод |
N азот |
O кислород |
Ne неон |
||||||||||||||
Na натр |
Mg магнь |
Al алюминь |
P фосфор |
S күкр |
Cl хлор |
||||||||||||
K калий |
Ca кальций |
Ti титан |
Cr хром |
Mn марганец |
Fe_хала төмр |
Co кобальт |
Ni никель |
Cu улан_мөңгн |
Zn цаһан_хала |
As мышьяк |
Br бром |
||||||
Ag цаһан_мөңгн |
Sn цаһан_хорһлҗн |
Sb сурьма |
I йод |
||||||||||||||
W вольфрам |
Pt_платин цаһан_алтн |
Au алтн |
Hg мөңгн_усн |
Pb хорһлҗн |
Rn радон |
||||||||||||
|
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H ус_төргч |
Периодическ
систем |
He гелий |
|||||||||||||||
C нүүрс-төргч |
N шү_төргч |
O күчлтөр |
Ne неон |
||||||||||||||
Na натр |
Mg магнь |
Al гиигн_цаһан |
Si цәкүр |
P сүүмг |
S күкр |
Cl хлор |
Ar арһон |
||||||||||
K калий |
Ca кальций |
Ti титан |
Cr хром |
Mn маңһанис |
Fe![]() төмр |
Co альвн_чолун |
Ni никель |
Cu улан_мөңгн |
Zn цаһан_хала |
As цаһан_хорн |
Se селен |
Br бром |
Kr криптон |
||||
Ag цаһан_мөңгн |
Sn цаһан_хорһлҗн |
Sb сурьма |
Te теллур |
I йод |
Xe ксенөн |
||||||||||||
W вольфрам |
Pt цаһан_алтн |
Au![]() алтн |
Hg мөңгн_усн |
Pb![]() хорһлҗн |
Rn радон |
||||||||||||
30.03.2019 07:27:34 [rusko-kalmycký slovník] цаһан = white (bílý), улан = red (červený), улан = red (červený), усн = water (voda) |
Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích (včetně Ojratů).
První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo-bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.
V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě azbuky, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941