Kalmyk Periodic Tables in [Todo - Bichig 1648 - 1924][Latin 1930 - 1938....][Cyrillic 1924 - 1930, 1938 -....] PERIODIC TABLE FROM THE WORLD Home - hlavní strana[Classical Mongolian][Manchu][Chinese Simplified][Chinese Traditional][Cyrillic Mongolian][Jurchen][Tibetan][Uyghur]


1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

Kalmyk Periodic Table of the Elements - Periodicka tabulka v kalmyčtině - todo-bičig (1911)

 
   
Kalmykia

Kalmykia je soucasti Ruska

Mongolian flag China flag
           
               
              Fe
Fe / tomp
    Cu
Cu / ulan mongn [red silver]
             
                    Ag
Ag / mongn
    Sn
Sn / cahan chorhlzn [white lead]
       
                  Pt
Pt / cahan  altn [white gold]
Pt / cahan  altn [white gold]
Au
Au / altn
Hg
Hg / mongn usn [silver water]
  Pb
Pb / chorhlzn
       
     

1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 6B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

Kalmyk-Oirat Periodic Table of the Elements - Periodicka tabulka v ojrat kalmyčtině - todo-bičig (1857)

 
   
Kalmykia

Kalmykia je soucasti Ruska

Mongolian flag China flag
           
               
              Fe
Dictionary 1857
    Cu
Dictionary 1857
             
                    Ag
Dictionary 1857
    Sn
Dictionary 1857
Dictionary 1857
       
                    Au
Dictionary 1857
Hg
Dictionary 1857
  Pb
Dictionary 1857
       
     
Dictionary 1911 Kalmyk-Oirat Clear Script (Todo Bichig) Dictionary 1857

Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích (včetně Ojratů).

První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo-bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.

V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě azbuky, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941


map Kalmykia

KALMYCKO

Oblast byla ve starověku osídlena íranojazyčnými kmeny (Skythy, později Alany a Sarmaty), v 7.-10. století byla pod vlivem Chazarské říše, po jejím pádu byla ovládána kočovnými Polovci (Kumány) a ve 13. století obsazena Mongoly. Kalmykové, po nichž nese území jméno, byli poslední vlnou kočovníků z Asie do Evropy, území osídlili v 16.-17. století a až do roku 1771 zde existoval polosuverénní Kalmycký chanát. Do konce 18. století bylo území připojeno k Rusku. Po ruské revoluci pak zde v letech 1918-1920 probíhala občanská válka a po vítězství sovětské moci byla vytvořena Kalmycká AO (s větším územním rozsahem než dnešní Kalmycko a s Astrachaní jako hlavním městem); roku 1935 autonomní oblast reorganizována v Kalmyckou ASSR v rámci RSFSR. Za 2. světové války byla na přelomu let 1942-1943 dva měsíce okupována Německem a po osvobození byli Kalmyci obviněni z kolaborace a násilně vysídleni do Střední Asie a autonomní republika zrušena, dokonce byla z mapy vymazána i kalmycká jména (Elista přejemnována na Stěpnoj, Lagaň na Kaspijsk ad.). K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl Kalmykům povolen návrat. O rok později byla obnovena republiková autonomie. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásil republikový parlament roku 1990 deklaraci o svrchovanosti pod názvem Kalmycká SSR, roku 1992 byl název změněn na současný a Kalmycko se stalo autonomní republikou v rámci Ruské federace. Kalmycký prezident Kirsam Iljumdžinov je také předsedou mezinárodní šachové organizace FIDE. Obyvatelstvo tvoří Kalmykové (45 %), Rusové (38 %) a minority dalších národů bývalého Sovětského svazu (Ukrajinci, Tataři aj.) Věřící se hlásí k lamaismu, resp. pravoslaví, jsou doloženy i pozůstatky šamanismu.


Map Oirat in China and Mongolian


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutim na hlavni stranku