Periodic Tables in [Classical Mongolian][Kalmyk][Chinese Simplified][Chinese Traditional][Cyrillic Mongolian][Jurchen][Tibetan][Uyghur]
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ||||||||||||||||||
2. | Manchu script [Manchu - English dictionary] |
|||||||||||||||||
3. | ||||||||||||||||||
4. | ||||||||||||||||||
5. | ||||||||||||||||||
6. | ||||||||||||||||||
7. |
* * *
* * * * *
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H Hidrogen |
Romanized names chemical elements |
He Geli |
|||||||||||||||
Li Liti |
Be Berilli |
Zvýrazněny (černé pozadí značky a názvu prvku) prvky s rozdílným názvem od mongolštiny | B Bor |
C Karbon |
N Nitrogen |
O Oksigen |
F Ftor |
Ne Neyon |
|||||||||
Na Natri |
Mg Magni |
Al Alumin |
Si Hirha |
P Fosfor |
S Hurku |
Cl Chlor |
Ar Argon |
||||||||||
K Kali |
Ca Kalci |
Sc Skandi |
Ti Titan |
V Vanadi |
Cr Chrom |
Mn Mangan |
Fe Sele |
Co Kobalt |
Ni Nikel |
Cu Teišun |
Zn Šanggiyan_teišun |
Ga Galli |
Ge Germani |
As Pi_šuwang_okto |
Se Selen |
Br Brom |
Kr Kripton |
Rb Rubidi |
Sr Strontci |
Y Yttri |
Zr Cirkoni |
Nb Niobi |
Mo Molibden |
Tc Techneci |
Ru Ruteni |
Rh Rodi |
Pd Palladi |
Ag Menggun |
Cd Kadmi |
In Indi |
Sn Toholon |
Sb Surma |
Te Tellur |
I Iod |
Xe Ksenon |
Cs Cezi |
Ba Bari |
La Lantan |
Hf Gafni |
Ta Tantal |
W Wolfram |
Re Reni |
Os Osmi |
Ir Iridi |
Pt Platin |
Au Aisin |
Hg Toholon_muke |
Tl Talli |
Pb Tarcan |
Bi Bismut |
Po Poloni |
At Astat |
Rn Radon |
Fr Francio |
Ra Radi |
Ac Aktini |
Rf Rutherfordi |
Db Dubni |
Sg Seaborgi |
Bh Bohri |
Hs Hassi |
Mt Meitneri |
Ds Darmstadti |
Rg Rentgeni |
|||||||
Ce Ceri |
Pr Prazeodim |
Nd Neodim |
Pm Prometi |
Sm Samari |
Eu Evropi |
Gd Gadolini |
Tb Terbi |
Dy Disprozi |
Ho Holmi |
Er Erbi |
Tm Tuli |
Yb Itterbi |
Lu Ljuteci |
||||
Th Tori |
Pa Protaktini |
U Uran |
Np Neptuni |
Pu Plutoni |
Am Americi |
Cm Kjuri |
Bk Berkli |
Cf Kaliforni |
Es Ejnshtejni |
Fm Fermi |
Md Mendělevi |
No Nobeli |
Lr Lourensi |
A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
[Click for Mongolian periodic table in classical mongol script] | |||||||||||||||||
* * *
23.05.2020 12:35:21 code: Unicode (UTF8)
Periodic Table in [Even][Evenki][Jurchen][Nanai][Negidal][Oroch][Orok][Udege][Ulch]
|
Mandžuština je tunguzský jazyk z rodiny altajských řečí, momentálně patřící mezi ohrožené jazyky. Ačkoli do roku 1911 byl oficiálním jazykem v Číně, po pádu císařství počet jeho uživatelů rapidně poklesl, mimo jiné i díky perzekuci Mandžuů. V současnosti je na světe asi pět rodilých mluvčích z etnické skupiny Mandžuů. Jazyk šive používaný v severovýchodní Číně je s mandžuštinou téměř identický, ale hovoří jím jiná čínská minorita.
Samotný jazyk má své kořeny v džurčenštině, jazyka čínského dvora do přibližně 13. století (dynastie Ťin 1115-1234). Při nástupu dynastie Čching (potomků džurčenského klanu ze severozápadní Číny) po dynastii Ming v roce 1644 se mandžuština stala oficiálním jazykem čínského dvora. Nicméně ač byla vyžadována jakožto úřední jazyk od všech služebníků a úředníků, kteří z ní museli skládat zkoušky, v rámci integrace s etnickými Číňany postupně ztrácela na své síle. Na konci 19. století mandžuštinou plynně nehovořil u čínského dvora téměř žádný úředník. Jen vojáci stále museli zkládat zkoušky z této řeči. Ačkoli až do posledních dnů císařství byly oficiální dokumenty psány v mandžuštině, čínština zdaleka převládala.
[Even] [Evenki] [Manchu] [Nanai] [Negidal] [Oroch] [Orok] [Udege] [Ulch] |
|||||||||||
1.Au 2. plech |
|||||||||||
Ag | |||||||||||
1.Cu (mosaz) 2. bronz |
|||||||||||
Fe | |||||||||||
Pb | |||||||||||
|