Metodika
| vzorce | názvy | podrobně | metodika | anionty 1 | anionty 2 |
| +1 | -y | |
 |
||
| y | 1 |
Metodika názvosloví kyselin
bezkyslíkaté
Metodika
|
|||||||||||
| Na úvod hlavní zásada - sloučeniny a tudíž i kyseliny jsou elektricky neutrální, to znamená, že mají výsledné oxidační číslo rovno nule | |||||||||||
| 1. | Základem k sestavení vzorce je znalost tvorby příslušných aniontů (anionty 1 a anionty 2) | ||||||||||
| 2. | Kladnou část kyseliny tvoří vodík H s oxidačním číslem +1 a anion L s oxidačním číslem -y tvoří zápornou část | H+1L-y | |||||||||
| 3. | Jelikož, jak již řečeno úvodem, výsledné oxidační číslo kyselin je rovno nule, používá se jednoduché křížové pravidlem, kde se po diagonále čísla (v absolutní hodnotě) jednoduše přenesou |
|
|||||||||
nahoru ,kyseliny,slouceniny, anionty ,kationty, názvosloví , anorganická chemie, ,go home
