[Buryat][Even][Evenki][Chukchi][Itelmen][Ket][Negidal][Nanai][Nivkh][Oroch][Orok][Shor][Soyot][Tuvan][Tofa] [Udege][Ulch][Yakut][Kolyma Yukaghir][Tundra Yukaghir][Aleut]
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
O кислород |
||||||||||||||||||||||
| P фосфор |
S серa |
||||||||||||||||||||||
| Fe пылв'ынтын |
Cu челлëпылв'ынтын |
||||||||||||||||||||||
| Ag серебро черепрон |
Sn олово эччыпылв'ынтын |
||||||||||||||||||||||
| Pt
платина нынны_пылв'ынтэн |
Au чолот |
Hg ртуть |
Pb мaӄмэлӄылпылв'ынтын |
||||||||||||||||||||
 |
|
|
|
|
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||||||||||||
| Fe пылвынтын [pəlwəntən] пылв'ынтын |
Cu челлопылвынтын [cello-pəlwəntən] йыччыллюн |
||||||||||||||||||||||
| Ag серепро [serepro] |
|||||||||||||||||||||||
| Au чолотон [coloton] |
|||||||||||||||||||||||
* * *
Korjačtina je jazyk z malé izolované čukotsko-kamčatské rodiny, kterým hovoří Korjaci, malý národ sídlící na ruském Dálném východě, především na Kamčatském poloostrově. Při sčítání lidu v roce 2002 uvedlo znalost korjackého jazyka 3 019 osob, tedy 34,5 % z celkového počtu Korjaků v Rusku. Procento Korjaků, kteří jazyk bez potíží ovládají, je však patrně mnohem nižší, podle některých odhadů jen 5,4 %.
Dnes se korjačtina vyučuje na prvním stupni základních škol, na pedagogické škole v městě Palaně, na Institutu národů Severu pedagogické univerzity A. I. Gercena v Petrohradu. V korjackém jazyce existuje pravidelné rádiové a televizní vysílání (z Palany). Články v korjačtině občas vychází i v regionálním deníku Narodovlastije. Ve všech médiích se používá čavčuvenský dialekt, který nemusí být všem mluvčím korjačtiny bez problémů srozumitelný.
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Fe  |
Cu  |
x̂ | |||||||||||||||
 |
 |
 |
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Comparative Chukotko-Kamchatkan Dictionary | |||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||
| Fe pəlwəntu |
|||||||||||||||||||||||
Alyutor or Alutor is a language of Russia that belongs to the Chukotkan branch of the Chukotko-Kamchatkan languages.
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Comparative Chukotko-Kamchatkan Dictionary | |||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||
| Fe pluncin plu(u)ntn |
Cu |
||||||||||||||||||||||
| __________ | |||||||||||||||||||||||
Au |
|||||||||||||||||||||||
Kerek is an extinct language of Russia of the northern branch of the Chukotko-Kamchatkan languages. On historical linguistic grounds it is most closely related to Koryak (both languages have a merger of the proto-Chuktotian phonemes /*ð/ and /*r/ with /*j/). The next closest relative is Chukchi (/*ð/ and /*r/ are merged, but not /*j/).
In 1997 there were still two speakers remaining, but by 2005 the language was considered extinct. However, according to the 2010 census, there are 10 people claiming to know the Kerek language, a number which may include non-native and partial speakers, as well as non-speakers who claim the language as part of their ethnic heritage. Over the 20th century many members of the Kerek ethnic group shifted to Chukchi, the language of the majority ethnic group in the area, but now most Chukchis and Kereks speak Russian.
