24.02.2006 22:14:55
Metodika názvosloví
jednoatomových aniontů
s koncovkou -id
Metodika pozn. zde navíc máte k dispozici:
|
||||||||||||
| 1. | Podstatné jméno značí anion, který má záporný náboj - to znamená, že toto můžeme ihned vyznačit | .......-? | ||||||||||
| 2. | Podstatné jméno tvoří latinský
název prvku (obecně značíme M)
s koncovkou - id (výjimka u antimonu, používá se antimonid ne stibid) |
M -? | ||||||||||
| Podstatné jméno má koncovku - id, která značí záporné oxidační číslo | ||||||||||||
| 3. | Dle umístění v tabulce přiřadíme
prvku záporné číslo a to dle počtu sloupců od
posledního sloupce vzácných plynů (který má zaplněnou
slupku) viz. tabulka, obecně značíme -x
|
M-x | ||||||||||
pozor !!! Zdaleka ne všechny prvky v tabulce tvoří tyto anionty, víceméně tyto anionty tvoří pouze prvky skupin VII.A až III.A a vodík , ale ani zde to neplatí pro všechny ( u skupiny IV.A platí pro první dva, u skupiny III.A pro první!!!) |
| Pozor na arsenidy,
antimonidy, bismutidy, karbidy, silicidy a boridy!!! Existují i typy arsenidů, antimonidů, bisnutidů, karbidů, silicidů a boridů (aniontů od uhlíku, křemíku a bóru), kde výše uvedené neplatí |
[nahoru][anionty-názvosloví][názvosloví][anorganická chemie][strukturní
vzorce][go home]