 |
 |
 |
? |  |
[Crimean Tatar][Nogai dialect Crimean Tatar][Dobruja Crimean Tatar] / [Judeo-Tat][Judeo-Spanish][Karaim][Krymchak][Kumyk][Romani][Russian][Siberian Tatar][Tatar][Ukrainian][Urum]
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| H gidrogen |
Crimean Tatar Periodic Table of the Elements /// Periodická tabulka v krymské tatarštine | He geliy |
|||||||||||||||
| Li litiy |
Be berilliy |
B bor |
C karbon |
N azot |
O oksigen |
F ftor |
Ne neon |
||||||||||
| Na natriy |
Mg magniy |
Al alümin |
Si kremniy |
P fosfor |
S kükürt |
Cl hlor |
Ar argon |
||||||||||
| K kaliy |
Ca kaltsiy |
Sc skandiy |
Ti titan |
V vanadiy |
Cr hrom |
Mn manganez |
Fe demir |
Co kobalt |
Ni nikel |
Cu baqır |
Zn çinke |
Ga galliy |
Ge germaniy |
As mişyak |
Se selen |
Br brom |
Kr kripton |
| Rb rubidiy |
Sr strontsiy |
Y ittriy |
Zr tsirkoniy |
Nb niobiy |
Mo molibden |
Tc tehnetsiy |
Ru ruteniy |
Rh rodiy |
Pd palladiy |
Ag kümüş |
Cd kadmiy |
In indiy |
Sn qalay |
Sb stibium |
Te tellur |
I yod |
Xe ksenon |
| Cs tseziy |
Ba bariy |
La lantan |
Hf gafniy |
Ta tantal |
W volfram |
Re reniy |
Os osmiy |
Ir iridiy |
Pt aqaltın |
Au altın |
Hg kunesuv |
Tl talliy |
Pb qurşun |
Bi bizmut |
Po poloniy |
At astat |
Rn radon |
| Fr frantsiy |
Ra radiy |
Ac aktiniy |
Rf rezerfordiy |
Db dubniy |
Sg siborgiy |
Bh boriy |
Hs hassiy |
Mt meytneriy |
Ds darmştadtiy |
Rg rentgeniy |
Cn kopernitsiy |
||||||
| 15.05.2022 17:45:03 code: Unicode (UTF8) | |||||||||||||||||
Ce |
Pr |
Nd |
Pm |
Sm |
Eu |
Gd |
Tb |
Dy |
Ho |
Er |
Tm |
Yb |
Lu |
||||
Th |
Pa |
U |
Np |
Pu |
Am |
Cm |
Bk |
Cf |
Es |
Fm |
Md |
No |
Lr |
||||
Cyrillic script
***
***
|
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Crimean Tatar Periodic Table of the Elements in Arabic scpript | |||||||||||||||||
| 1850 | |||||||||||||||||
Fe |
Cu |
||||||||||||||||
| Ag |
Sn |
||||||||||||||||
| Pt |
Au |
Hg |
Pb |
||||||||||||||
| до 1929 года — письменность на арабской графической основе | |||||||||||||||||
 |
 |
Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu
Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již
v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný
dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521
krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Poté, co si Moskevská
Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním
tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž
z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska.
Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783
Krymský chanát připojen k Rusku. Krymská válka v letech 1853-56
a následné události způsobily exodus Tatarů, kteří masově
odcházeli do Turecka.
Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v
létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská
sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942
konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský
sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení
Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a
nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do
Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští
Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v
roce 1988.
Dnes, kdy je poloostrov součástí Ukrajiny, žije na Krymu
přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva
poloostrova. Navrácení svého majetku se nedočkali a problematická
je také jejich integrace do společnosti, kterou jim
neusnadňuje ani ruská většina, ani ukrajinská vláda. ...více. V roce
2014 byl Krym přičleněn k Rusku...více
