 |
1789 - Antoine Laurent Lavoisier
(1743-1794)- v "Pojednání o
základech chemie" rozdělil prvky podle fyzikálních
a chemických vlastností na kovy a nekovy (v
té době známo cca 40 prvků). Již předtím v roce
1774 zformuloval zákon o zachování hmoty a definitivně
tak vyvrátil teorii flogistonu a v roce 1787 vydal spis
o chemickém názvosloví...další informace zde a zde |
 |
1818 - Jöns Jacob Berzelius
(1779 - 1848) Významně zdokonalil
chemické názvosloví a symboliku. Daltonovy znakové
symboly prvků nahradil písmenovými symboly, které používáme
dodnes. Zabýval se katalýzou, isomerií, izomorfií (zavedl
pojem alotropie a označení mer).
Pro svou slučovací teorii využil první
elektrochemické poznatky. Předpokládal, že vlastností
atomů prvků jsou elektrické náboje. Podle toho
rozdělil prvky na elektropozitivní a elektonegativní,
pouze vodík byl přechodným prvkem...další
informace zde. |
 |
1829 - Johann
Wolfgang Döbereiner (1870-1849), profesor
jenské univerzity. Zabýval se mimo jiné studiem
vodního plynu, katalýzou, objevil furfural
a formuloval zákon triád (Li - Na - K, Ca - Sr - Ba,
S - Se - Te, Cl -
Br - I) s tím, že
fyzikální a chemické vlastnosti mají průměr ve
středním prvku...další informace zde. |
 |
| 1852 -
Karel Slavomil Amerling (1807-1884) v
uvedeném roce publikoval Pictus Orbis (Svět
v obrazech), kde bylo uvedeno tzv. mlunní pořadí prvků, kde byli seřazeny prvky (s
českými originálními názvy), v pořadí
dle (dnes bychom řekli) elektronegativy.
|
 |
|
 |
| 1862 -
Alexandre-Emile Béguyer de Chancourtois (1820
– 886) předložil systém všech 62
tehdy známých chemických prvků seřazených
pole stoupající atomové hmotnosti a dal mu
trojrozměrnou podobu "tellurického
šroubu".
Správně však zařadil jen 23 prvků. Zavedl
pojem perioda...další informace
zde. |
 |
|
 |
| 1864 -
John Alexander Reina Newlands (1838 –1898)
byl anglický analytický chemik, který zavedl
ve svém systému místo "atomových vah"
pořadová čísla prvků a sestavil z nich první
periodickou
tabulku, když seřadil
všech 62 známých prvků po osmi (6 míst však
bylo zdvojeno) do sedmi period. Tvrdil, že jsou-li
prvky takto uspořádány, jako by se u nich
opakovaly určité vlastnosti, svým způsobem se
harmonizují - na každém osmém místě na
stupnici. Newlands tento jev nazval zákonem
oktáv a přirovnal uspořádání prvků k oktávám
na klávesnici klavíru...další
informace zde. |
 |
|
 |
| 1864 - William Odling (1829-1921).
Velmi dokonalé uspořádání, mezi 57
prvky seřazenými do tabulky
podle rostoucí "atomové váhy"
dokonce uplatnil výjimku v pořadí u telluru a
jodu a vynechal volná místa pro dosud
neobjevené prvky...další informace zde. |
 |
|
 |
| 1869 - Julius Lothar
Meyer (1830–1895). První
tabulku zveřejnil již v roce 1864, druhá zdokonalená periodická
tabulka z roku 1969 vyšla
tiskem až v roce 1972. Do tabulky
zařadil jen 56 prvků...další
informace zde a zde. |
 |
|
 |
| 1869 - Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834-1907). Formuloval
periodický zákon: Vlastnosti
prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových
hmotností (dnes se používá
namísto atomových hmotností pojmu protonového
čísla). Jediný již tehdy plně
pochopil význam objeveného přírodního
zákona a dokázal zobecněné zákonitosti využít
k předpovědi vlastností prvků dosud neobjevených.
Do své periodické
tabulky zařadil nejen
všechny známé prvky, ale vynechal i místo pro
prvky dosud neobjevené, ale které on předpověděl
(včetně atomové váhy). K nejslavnějším objevům
předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia
(Ga), eka-boru (Sc) a zejména eka-silicia (Ge),
jehož vlastnostem Mendělejev věnoval nevíce
pozornosti. Gallium objevil v roce 1875 Lécoq de
Boisbaudran (1838 - 1912) spektrální analýzou
ve sfaleritu, skandium roku 1879 Lars Frederik
Nilson (1840 - 1899) při studiu sloučenin
prvků vzácných zemin a germanium roku 1886
Clemens Winkler (1838 - 1904) při analýze
nerostu argyroditu. Objev germania se stal
triumfem objevu periodického zákona....fotogalerie
Mendělejeva zde...tabulky z celého světa
zde... další informace zde. |
 |
|
