Click to Periodic Table: | ![]() |
Cieszyn Silesian ("po naszymu") | ![]() |
Polisch | ![]() |
Czech | ![]() |
Upper Sorbian | ![]() |
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H Wodōr |
Ukłŏd ôkresowy elymyntōw |
He Hel |
|||||||||||||||
Li Lit |
Be Beryl |
_____________Silesian periodic Table of the Elements__________________________Periodická tabulka ve Slezštině |
B Bor |
C Wōngel |
N Azot |
O Tlen |
F Fluor |
Ne Neon |
|||||||||
Na Natrōn |
Mg Magnez |
Al Glinik |
Si Krzymik |
P Fosfōr |
S Siarka |
Cl Chlor |
Ar Argōn |
||||||||||
K Potas |
Ca Kalcjum |
Sc Skand |
Ti Tytōn |
V Wanad |
Cr Chrom |
Mn Mangan |
Fe Żelazło |
Co Kobalt |
Ni Nikel |
Cu Miydź |
Zn Cynk |
Ga Gŏl |
Ge German |
As Arsyn |
Se Selyn |
Br Brōm |
Kr Kryptōn |
Rb Rubid |
Sr Strōnt |
Y Itr |
Zr Cirkōn |
Nb Niob |
Mo Molibdyn |
Tc Technet |
Ru Rutyn |
Rh Rod |
Pd Pallad |
Ag Strzybro |
Cd Kadm |
In Ind |
Sn Cyna |
Sb Antymōn |
Te Tellur |
I Jōd |
Xe Ksynōn |
Cs Cezjum |
Ba Bar |
La Lantan |
Hf Hafn |
Ta Tantal |
W Wolfram |
Re Rajno |
Os Ôsm |
Ir Iryd |
Pt Platyna |
Au Złoto |
Hg Żywe strzybło |
Ta Tal |
Pb Blaj |
Bi Bizmut |
Po Polōn |
At Astat |
Rn Radōn |
Fr Frans |
Ra Rad |
Ac Aktyn |
Rf Rutherford |
Db Dubn |
Sg Seaborg |
Bh Bohr |
Hs Has |
Mt Meitner |
Ds Darmsztadt |
Rg Roentgen |
Cn Kopernik |
Nh Nihon |
Fl Flerow |
Mc Moskow |
Lv Liwermor |
Ts Tenes |
Og Oganeson |
i |
|||||||||||||||||
Ce Cer |
Pr Prazeodym |
Nd Neodym |
Pm Prōmet |
Sm Samar |
Eu Europ |
Gd Gadolin |
Tb Terb |
Dy Dysproz |
Ho Holm |
Er Erb |
Tm Tul |
Yb Iterb |
Lu Lutet |
||||
Th Tor |
Pa Protaktyn |
U Uran |
Np Neptun |
Pu Pluton |
Am Ameryk |
Cm Kiur |
Bk Berkel |
Cf Kaliforn |
Es Eistein |
Fm Ferm |
Md Myndelew |
No Nobel |
Lr Lorens |
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
H Wodůr |
Perjodyjno tabula |
He Hel |
|||||||||||||||
Li Lit |
Be Beryl |
08.03.2024 18:37:42 code: Unicode UTF 8 [DYKCJŮNORZ POLSKO-ŚLŮNSKI] [SILESIAN DICTIONARY - SILESIAN - POLISH - ENGLISH] |
B Bor |
C Wůngel |
N Azot |
O Tlyn |
F Fluor |
Ne_Nyjůn Neůn |
|||||||||
Na Sůd |
Mg Magnez |
Al_Glin Alumińjum |
Si Krzem |
P Fosfor |
S Śarka |
Cl Chlor |
Ar Argůn |
||||||||||
K Potas |
Ca Wůngiel |
Sc Skand |
Ti Tytan |
V Vanad |
Cr Chrům |
Mn Mangan |
Fe Żylazo |
Co Kobalt |
Ni Ńikel |
Cu_Mjedź Mjydź |
Zn Cynk |
Ga Gal |
Ge German |
As Arsyn |
Se Selen |
Kr Kryptůn |
|
Rb Rubid |
Sr Stront |
Y Itr |
Mo Molibdyn |
Tc Technet |
Ru Ruten |
Rh Rod |
Pd Pallad |
Ag_Strzybro Strzybło |
Cd Kadm |
In Ind |
Sn Cyna |
Sb Antymůn |
Te Tellur |
||||
Cs Cez |
Ba Bar |
La Lantan |
Hf Hafn |
Ta Tantal |
W Wolfram |
Re Ren |
Os Osm |
Ir Iryd |
Pt Platyna |
Au Złoto |
Hg Żywe_strzybło |
Ta Tal |
Pb Ołůw |
Bi Bizmut |
|||
Fr Frans |
Ra Rad |
Click to Cieszyn Silesian
("po naszymu") Periodic Table of the Elements |
Jynzyk ślůnski, kery zwany je tyž ślůnskym djalektym, gwarům, godkům abo mowům, je uorginalnym jynzykym regjůnalnym Ślůnska. Noležy uůn do jynzykůw uod zachodńich Suowjanůw s grupy lechickij do kupy s jynzykym polskym, kašubskym a pouabskym. Krům grupy lechickij wśrůd jynzykůw uod zachodńich Suowjanůw wyrůžńůmy tyž grupa česko-suowacko (jynzyk česki, knaanic, morawski i suowacki) uoroz ńywjelgo grupa serbo-uužycko (jynzyk dolno i gůrno uužycki). Jynzyki suowjańske dźelymy poza zachodńimi tyž na wschodńy (kere wystympujům na wschůd uod grańicy Polski) i pouedńowe (na pouedńy uod grańicy Madźarůw). Jynzyk je potočnym mjanym. Naukowe mjano do wšyjstkych jynzykůw to je djalekt (djalekt polski, djalekt angelski, djalekt ślůnski itd.). Ńypoprawnym mjanym do jynzyka/djalekta ślůnskigo je gwara, bo gwara to je lokalno, zawynžůno do jydnyj abo poru wśi, uodmjana jynzyka wystympujůncygo na šyršym uobšaře, a ślůnski je jynzykym wystympujůncym w coukym rygjůńy i dźelůncym śe na mińimům kilkanośće skatalůgowanych lokalnych uodmjan gwarowych........
Slezština je západoslovanský dialekt nebo samostatný jazyk, ve spojení s češtinou, slovenštinou, polštinou nebo lužickou srbštinou. Náleží tedy mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Dle polského sčítání lidu v roce 2002 se 60 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku. Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluvi na Horním Slezsku (okolí Katovic, Ratiboře, Hlubčic) a Těšínsku, kde podle některých zdrojů je považovano za samostatný jazyk po naszymu. Na Dolním Slezsku slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.