Rätoromanisch sprache:

Rumantsch Grischun

Mundart:

Sursilvan

Sutsilvan

Surmiran

Puter

Vallader

1A	2A	3B	4B	5B	6B	7B	8B	8B	8B	1B	2B	3A	4A	5A	6A	7A	8A
H idrogen	Sistem periodic - Tavla periodica dals elements Rätoromanisch (Rumantsch Grischun) Periodensystem - Rumansch Grischun Periodic Table - Periodická tabulka v rétorománštině (Rumansch Grischun)																He helium
Li litium	Be berillium	27.02.2016 11:17:33 code: Unicode UTF 8 [německo - rétorománský slovník] [anglicko - rétorománský slovník]										B bor	C carbon	N nitrogen	O oxigen	F fluor	Ne neon
Na natrium	Mg magnesium											Al aluminium	Si silizium	P fosfor	S zulper	Cl clor	Ar argon
K calium	Ca calzium	Sc scandium	Ti titan	V vanadium	Cr crom	Mn mangan	Fe fier	Co cobalt	Ni nichel	Cu arom	Zn zinc	Ga gallium	Ge germanium	As arsen	Se selen	Br brom	Kr krypton
Rb rubidium	Sr strontium	I yttrium	Zr zirconium	Nb niob	Mo molibden	Tc tecnetium	Ru rutenium	Rh rodium	Pd palladi	Ag argient	Cd cadmium	Ga indium	Sn zin	Sb antimon	Te tellur	I jod	Xe xenon
Cs caesium	Ba barium	La lantan	Hf hafnium	Ta tantal	W volfram	Re renium	Os osmium	Ir iridium	Pt platin	Au aur	Hg argient_viv	Tl tallium	Pb plum	Bi bismut	Po polonium	At astat	Rn radon
Fr francium	Ra radium	Ac actinium	Rf ruterfordium	Db dubnium	Sg seaborgium	Bh borium	Hs hassium	Mt meitnerium	Ds darmstadtium	Rg roentgenium
		Ce cer	Pr praseodym	Nd neodym	Pm prometium	Sm samarium	Eu europium	Gd gadolinium	Tb terbium	Dy dysprosium	Ho holmium	Er erbium	Tm tulium		Yb ytterbium	Lu lutetium
		Th torium	Pa protactinium	U uran	Np neptunium	Pu plutonium	Am americium	Cm curium	Bk berkelium	Cf californium	Es einsteinium	Fm fermium	Md mendelevium		No nobelium	Lr lawrencium

* * * * * * * * * * * * * *

Rétorománština, také románština, je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří 0,8 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun. Je jedním z jeho úředních jazyků (spolu s němčinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze 4 úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč. Jako svůj hlavní jazyk ji v roce 2000 uvedlo 0,5 % obyvatel konfederace, 35 100 mluvčích.

Obyvatelstvo kantonu Graubünden / Grigioni / Grischun podle řečí (2000):

• němčina: 127 755 (68 %)
• rétorománština: 27 038 (14 %)
• italština: 19 106 (10 %)
• ostatní: 13 159 (8 %)

Jazykovědci románštinu, která je jedním z románských jazyků, dělí do 5 hlavních skupin, idiomů: sursilvan, sutsilvan, surmiran, vallader a puter, do kterých shrnují další nářečí. Snahy o utvoření jednotného spisovného jazyka, rumantsch grischun, zatím nevedly k úspěchu.