17.10.1999 20:42:14

Metodika řešení úplných zápisů redoxních rovnic v organické chemii

V organické chemii se oxidace zjednodušeně uvádí jako přijímání kyslíků či odnímání vodíků a redukce jako odnímání kyslíků či přijímání vodíků.

U organických reakcí lze však u redoxních dějů postupovat zcela obdobně jako v chemii anorganické s tím, že se
prvkům přidělují oxidační čísla formální
(to znamená,že velmi často neodpovídají skutečnému stavu ve sloučenině) s kterými však po matematické stránce lze pracovat zcela stejně jako v anorganických sloučeninách. Zpravidla se v organické sloučenině přisuzuje vodíku oxidační číslo + 1, kyslíku -2, halogenům -1 a dusíku -3 a dopočítává se uhlík tak, aby celkový náboj sloučeniny byl nulový, či celkový náboj iontu byl dle zadání. Navíc se často ke zjednodušení přisoudí inaktivní části molekuly (to znamená té, která je jak u reaktantů, tak u produktů stejná) číslo nulové)

Doporučuji během nížeji popisovaného postupu upravené reaktanty či produkty podtrhnout a pamatovat si, že u podtržených sloučenin platí, že jsou v definitivním stavu, včetně vyčíslení a tudíž v momentě, kdy jsou všechny reaktanty a produkty podtrženy, je reakce správně vyčíslena

V případě složitějších rovnic tohoto typu postupujeme zpravidla následovně:
1) Vyrovnáme počty vyměňovaných elektronů projevující se změnami v oxidačních číslech takto:
Tzv. křížové pravidlo:
prvek A .. oxidační.č.v reakt/oxidační č.v produkt. /rozdíl// /přenos křížem/příp.rozšíř.nebo zkrác.

prvek B .. oxidační.č.v reakt/oxidační č.v produkt. /rozdíl// /přenos křížem/příp.rozšíř.nebo zkrác.

2) Přeneseme čísla patřící k prvku A či B na konci řádku v křížovém pravidlu do příslušných sloučenin, tj.do všech sloučenin, které nejen prvek A či B obsahují,ale kde všechny atomy příslušného prvku mění své oxidační číslo a podtrhneme

Pozor: Nelze přenášet do sloučenin, kde pouze část atomů příslušného prvku mění své oxidační číslo


3) Vyrovnáme na obou stranách počty u prvků, které mají na jedné straně rovnice všechny sloučeniny obsahující příslušné prvky podtrženy a na druhé je nemají podtrženy u jedné sloučeniny, tu poté podtrhneme, zpravidla je výhodné nechat si až na závěr vodík a kyslík, zejména tehdy, vyskytuje-li se v reakci voda(ta se většinou explicitně nezadává).

4) Konstatujeme li, že jsou všechny reaktanty i produkty podtrženy , je rovnice je sestavena, jenom pro jistotu zkonrolujeme poslední prvek, zpravidla kyslík

Můžete se podívat konkrétně na podrobné řešení rovnice
8.

nahoru

orgrov - rovnice

Go home