04.04.2015 17:13:53  Limburgs periodiek systeem vaan elemente Periodická tabulka v Limburštině (Limbursko - severovýchod Belgie a jihovýchod Nizozemí) Periodic Table in Limburgish language

1-Ia

2-IIa

3-IIIb

4-IVb

5-Vb

6-VIb

7-VIIb

8-VIII

9-VIII

10-VIII

11-Ib

12-IIb

13-IIIa

14-IVa

15-Va

16-VIa

17-VIIa

18-VIIIa

H Waoterstof 1 1.00794

Rozdílné názvy chemických prvků oproti nizozemštině zvýrazněny modře Different names chemical elemants against Netherland language haven blue color.

He Helium 2 4.002602

Li Lithium 3 6.941

Be Beryl 4 9.012182

Po kliknutí tabulky v hlavních jazycích užívaných v Belgii a Nizozemí - vlámštině (všechny názvy totožné z nizozemštinou) a valónštině

B Boor 5 10.811

C Koolstof 6 12.0107

N Stikstof 7 14.0067

O Zoerstof 8 15.9994

F Fluor 9 18.9984032

Ne Neon 10 20.1797

Na Natrium 11 22.989770

Mg Magnesium 12 24.3050

Al Aluminium 13 26.981538

Si Silicium 14 28.0855

P Fosfor 15 30.973761

S Zwavel 16 32.065

Cl Chloor 17 35.453

Ar Argon 18 39.948

K Kalium 19 39.0983

Ca Calcium 20 40.078

Sc Scandium 21 44.955910

Ti Titanium 22 47.867

V Vanadium 23 50.9415

Cr Chroom 24 51.9961

Mn Mangaan 25 54.938049

Fe Iezer 26 55.845

Co Kobalt 27 58.933200

Ni Nikkel 28 58.6934

Cu Koeper 29 63.546

Zn Zink 30 65.409

Ga Gallium 31 69.723

Ge Germanium 32 72.64

As Arsenicum 33 74.92160

Se Selenium 34 78.96

Br Broom 35 79.904

Kr Krypton 36 83.798

Rb Rubidium 37 85.4678

Sr Strontium 38 87.62

Y Yttrium 39 88.90585

Zr Zirconium 40 91.224

Nb Niobium 41 92.90638

Mo Molybdeen 42 95.94

Tc Technetium 43 [97.907216] 4.2 Mj

Ru Ruthenium 44 101.07

Rh Rhodium 45 102.90550

Pd Palladium 46 106.42

Ag Zölver 47 107.8682

Cd Cadmium 48 112.411

In Indium 49 114.818

Sn Tin 50 118.710

Sb Antimoon 51 121.760

Te Telluur 52 127.60

I Jodium 53 126.90447

Xe Xenon 54 131.293

Cs Caesium 55 132.90545

Ba Barium 56 137.327

La Lanthaan 57 138.9055

Hf Hafnium 72 178.49

Ta Tantalum 73 180.9479

W Wolfraam 74 183.84

Re Rhenium 75 186.207

Os Osmium 76 190.23

Ir Iridium 77 192.217

Pt Platina 78 195.078

Au Goud 79 196.96655

Hg Kwik 80 200.59

Tl Thallium 81 204.3833

Pb Loed 82 207.2

Bi Bismut 83 208.98038

Po Polonium 84 [208.982415] 102 j

At Astaat 85 [209.987131] 8.1 u

Rn Radon 86 [222.017570] 3.8235 d

Fr Francium 87 [223.019731] 21.8 m

Ra Radium 88 [226.025403] 1600 j

Ac Actinium 89 [227.027747] 21.773 j

Rf Rutherfordium 104 [261.1088] 65 s

Db Dubnium 105 [262.1141] 34 s

Sg Seaborgium 106 [266.1220] 21 s

Bh Bohrium 107 [264.1247] 440 ms

Hs Hassium 108 [277] 12 m

Mt Meitnerium 109 [268.1388] 70 ms

110 Element-110 110 [281] 1.1 m

111 Element-111 111 [272.1535] 1.5 ms

112 Element-112 112 [285] 10 m

113 Element-113 113 []

114 Element-114 114 [289] 21 s

115 Element-115 115 []

116 Element-116 116 []

117 Element-117 117 []

118 Element-118 118 []

V letech 1355-1406 bylo součástí Lucemburska navíc i Brabantsko (dnes jih Nizozemí a území kolem Bruselu, hlavního města Belgie, sídla NATO a Evropské unie) a Limbursko (dnes severovýchod Belgie a jihovýchod Nizozemí v okolí města Maastricht, kde byla podepsána jedna z významných dohod o vzniku Evropské unie). V této době mělo Lucembursko největší územní rozlohu.

K ztrátě Lucemburska Českému státu došlo až v roce 1443, v souvislosti s vymřením rodu Lucemburků. Tehdy koupil Lucembursko od vnučky Karla IV. Elišky Zhořelecké burgundský vévoda Filip Dobrotivý. V roce 1477 se Lucembursko i s dalšími zeměmi (dnešní východní Francií, západem Německa, Belgií a Nizozemím) stalo majetkem Habsburků v rámci burgundského dědictví. Současně s tímto ziskem přešlo na Habsburky vyznamenání po burgundském vévodovi a to Řád zlatého rouna, který byl až do roku 1918 nejvyšším vyznamenáním Habsburské monarchie.

Znovu mělo společnou historii Lucembursko s námi od roku 1526, kdy se české země staly součástí Habsburské monarchie do roku 1555, kdy se Lucembursko stalo součástí Španělska, z důvodu že došlo k rozdělení Habsburků na španělskou a rakouskou větev.

V roce 1659 Pyrenejským mírem získává Francie jihozápad Lucemburska, konkrétně území okolo Montmédy, a jihovýchod Lucemburska, konkrétně území okolo Thionville. V lucemburské historii se této územní ztrátě jižních lucemburských území říká první dělení Lucemburska.

V roce 1684 dobyla francouzská armáda pod vedením maršála de Crequi město a pevnost Luxembourg. V letech 1684-1698 je celé Lucembursko součástí Francie. V té době významný stavitel fortifikačního umění Vauban přestavěl město a pevnost Luxembourg na svou dobu v mohutný a promyšlený fortifikační pevnostní systém. Pro svůj strategický význam se městu Luxembourg začalo v té době říkat Gibraltar severu. V roce 1698, v souladu s mírovou dohodou z Ryswik z roku 1697, francouzský král Ludvík XIV. vrátil Lucembursko Španělsku.

Zase mělo Lucembursko společnou historii s českými zeměmi od roku 1715, kdy ve Španělsku vymřeli Habsburkové. Tehdy se stalo spolu s Španělským (poté přejmenováno na Rakouským) Nizozemím (dnešní Belgie) součástí habsburské monarchie. Mnoho Čechů a Lucemburčanů v této době spolu bojovalo pod Habsburským praporem proti společným nepřátelům, ať to byla Francie, muslimské Turecko či někdo jiný.

V roce 1795 bylo Lucembursko i Rakouské Nizozemí okupováno Francií. Lucembursko bylo v letech 1795-1815 součástí Francie a město Luxembourg se stalo centrem departmentu Forets. V roce 1798 vypuklo v Lucembursku povstání, tzv. Kloppelkrieg, proti francouzské nadvládě.

Dne 09.06.1815 bylo Lucembursko Vídeňským kongresem obnoveno a povýšeno na velkovévodství. Obnovené Lucembursko bylo v rozsahu dnešního Lucemburska a dnešní belgické provincie Luxembourg, tj. již bez svého východního pohraničí, území na východ a sever od řeky Mosel, které před oddělením od Lucemburska tvořilo cca jeho 1/3 území a připadlo Prusku (dnes území hlavně v Německu a zbytek je v Belgii - část oblasti Eupen-Malmedy - belgický územní zisk od Německa v roce 1919) a bez svého územně velice nepatrného západního pohraničí, které se stalo přímo součástí (dnes Belgie) Spojeného Nizozemského království, které vzniklo v roce 1815 spojením dnešního Nizozemí a Belgie. V lucemburské historii oddělení těchto pohraničí se nazývá druhé dělení Lucemburska.

V letech 1815-1890 bylo Lucembursko v personální unii s Nizozemím, pod nadvládou jeho dynastie Orange-Nassau, konkrétně nizozemských králů a lucemburských velkovévodů Viléma I. (vládl v letech 1815-1840), Viléma II. (vládl v letech 1840-1849) a Viléma III. (vládl v letech 1849-1890).

Již 8. ledna 1817 byla nizozemským králem a lucemburským velkovévodou Vilém I. založena dodnes existující samostatná lucemburská armáda (les miliciens luxembourgeois), která se významnou měrou zasloužila za udržení existence Lucemburska v následujících letech.

V roce 1830 se od Spojeného Nizozemského království odtrhla Belgie za Belgické revoluce, která proběhla ve dnech 25.08.1830-20.12.1830. Toto bylo provázeno boji mezi Nizozemím a Belgií. Londýnským protokolem ze dne 26.6.1831 bylo nezávislé království Belgie mezinárodně uznáno. Teprve v roce 1833 uzavřelo Nizozemí s Belgií příměří. Přesto až do roku 1839 probíhaly dál boje mezi Belgií a Nizozemím o Lucembursko a Limbursko. V roce 1839 uznal definitivně Belgii nizozemský král a lucemburský velkovévoda Vilém I., mimo jiné za podmínky že si udrží vliv v Lucembursku.

Tyto boje mezi Nizozemím a Belgií skončily rozdělením vévodství Limburska v roce 1839, kdy jeho západní a jižní část, vše o rozloze 2.422 km2, připadla a byla přímo hned integrována do Belgie. Belgie v této získané časti zřídila svou stejnojmennou dnešní provincii Limburg s centrem ve městě Hasselt.

Východní a severní část Limburska, vše o rozloze 2.209 km2, připadla nizozemskému králi a byla v letech 1839-1866 samostatným vévodstvím Limbursko. Jeho vévodou byl nizozemský král a bylo v těchto letech 1839-1866 členem Německého spolku. V roce 1866 vévodství Limburg zaniklo a stalo se přímou integrální součástí Nizozemí a na jeho území vytvořilo Nizozemí svou dnešní stejnojmennou provincii Limburg s centrem ve městě Maastricht.

Podobně, jako Limbursko v roce 1839, bylo rozděleno Lucembursko.