Hlavní rozdíly mezi indonéskými, malajsijskými , sundánskými, javánskými, banžárskými a balijskými názvy některých prvků
		Indonéské názvy	Malajsijské názvy	Sundánské názvy	Javánské názvy	Banžárské názvy	Balijské názvy
		Susunan Berkala	Jadual Berkala	Tabel periodik Baku	Tabel périodik	Tabel périodik	Tabél périodik
09.	F	fluor	fluorin	florin	fluorin	fluor	fluorin
15.	P	fosfor	fosforus	fosfor	fosforus	fosfor	phosfor
16.	S	belerang	sulfur	walirang	welirang	belerang	urirang
17.	Cl	khlor	klorin	klorin	klorin	klor	klorin
24.	Cr	khrom	kromium	kromium	kromium	kromium	kromium
26.	Fe	besi	ferum	beusi	wesi	wasi/wesi/besi	wesi
29.	Cu	tembaga	kuprum	tambaga	tembaga	tambaga	těmaga
30.	Zn	senk	zink	séng	sèng	seng	séng
33.	As	arsen	arsenik	arsén	arsenik	arsen	arsenik
35.	Br	brom	bromin	bromin	bromin	brom	brom
38.	Sr	stronsium	strontium	stronsium	stronsium	stronsium	strontium
39.	Y	itrium	ytrium	itrium	itrium	itrium	ittrium
43.	Tc	teknesium	teknetium	téhnetium	teknesium	teknesium	téknésium
47.	Ag	perak	argentum	pérak	pérak	perak	pérak
50.	Sn	timah	stanum	tin	timah	timah	timah
51.	Sb	antimon	antimoni	antimony	antimon	antimon	antimoni
53.	I	yod	iodin	iodin	yodium	yodium	yodium
54.	Xe	ksenon	xenon	xenon	ksenon	xenon	xénon
70.	Yb	iterbium	iterbium	ytterbium	iterbium	iterbium	itterbium
71.	Lu	lutesium	lutetium	lutetium	lutesium	lutesium	lutésium
74.	W	wolfram	tungsten	tungsten	wolfram	tungsten	tungstén
78.	Pt	platina	platinum	platinum	platina	platina	mas_putih
79.	Au	emas	aurum	emas	emas	amas	mas
80.	Hg	raksa	merkuri	raksa	raksa	raksa	rasa/raksa
82.	Pb	timbal	plumbum	timbal	timbal	timbal	timbal
		Indonéské názvy	Malajsijské názvy	Sundánské názvy	Javánské názvy	Banžárské názvy	Balijské názvy

JAZYK

Většina z více než 600 jazyků, které je možné v Indonésii nalézt spadá do rodiny austronéských jazyků, dříve označovaných jako malajsko-polynéské. Tato skupina zahrnuje jazykovou oblast od Madagaskaru po Velikonoční ostrovy. Zbytek indonéských jazyků je možné zařadit do skupiny jazyků papuánských (západní Papua, Timor, Halmahera).

Procentuelně nejvíce obyvatel hovoří javánsky (70 milionů), sundánsky (25 mil.), malajsky (10 mil.), maduresky (9 mil.), Minangkabau (7,5 mil.), atd. Zhruba 2 miliony obyvatel hovoří čínsky.

Nejdůležitějším kulturním znakem druhé poloviny 20. století je používání oficiálního státního jazyka – Bahasa Indonesia. Malajština, ze které je Bahasa Indonesia odvozen, byla po staletí používána jako univerzální jazyk. V roce 1928 byla indonéština ustanovena jako národní jazyk a během boje o nezávislost se stala symbolem národní jednoty. Indonésky hovořilo více než 90 % domácností v Jakartě, ovšem na venkově to bylo pouze 10 – 15 %, v javánských oblastech dokonce jen 1 – 5 %. Celostátně používá indonéštinu jako svůj první jazyk nějakých 6,7 milionů obyvatel a jako druhý jazyk více než 100 milionů obyvatel. Dnes je úředním jazykem pro styk s úřady, média, školy, v mnoha odlehlých oblastech slouží ke komunikaci mezi čínskými obchodníky a nečínskými obyvateli.

Podobnosti mezi austronéskými jazyky:

Výslovnost Bahasa Indonesia:
J(dž – Jakarta), C(č – Aceh), Y(j-Surabaya), ny(ň – nyonya), h na konci slova se nevyslovuje.

Základní slovníček včetně výslovnosti najdete ZDE.

ETNICKÉ SKUPINY

Západní ostrovy

Různé etnické skupiny v oblasti západních ostrovů (Velké Sundy) je možné rozdělit do dvou skupin – vnitrozemské pěstitele rýže mokrou cestou, pobřežní obyvatele a kmenové skupiny.

Vnitrozemští pěstitelé rýže mokrou cestou byli původně hinduistické víry a dnes tvoří jejich potomci 2/3 celkové populace. Patří k nim Javánci, Sundánci, Maduřané, Balijci.

Muslimští obyvatelé pobřeží jsou velmi heterogenní a tvoří je především Malajci a Makasarenci a Buginové z jižního Sulawesi.

Kmenové skupiny pocházejí z vnitrozemí oblastí nevhodných pro mokré pěstování rýže. Způsob jejich zemědělství je slash and burn. Dodnes představují spíše malé, izolované skupiny. Do této skupiny patří především Torajové a Dajakové.

Mimo hlavní kulturní skupiny existují další hlavní etnické skupiny jako Batakové a Minangkabao na Sumatře nebo Minahasa na severním Sulawesi.

Východní ostrovy

Východní ostrovy (Malé Sundy) jsou charakterizovány tradičním kulturním dělením melanéského etnika na pobřežní (beach) a vnitrozemské (bush). Toto dělení je dobře patrné na Molukách, ačkoliv zde je rovněž patrný vliv západních ostrovů. Typičtí představitelé pobřežního etnika jsou Ambonézané, žíjící na ostrově Ambon a pobřežích okolních ostrovů (Ceram).

Za vnitrozemskou skupinu je možné považovat na Molukách např. Alfuřany, byť někteří byli donuceni k životu na pobřeží. Na rozdíl od klasických pobřežních etnik se ale nevěnují rybolovu.

Obyvatelé Západní Papui, Papuánci, vykazují mnohem silnější rozdíly mezi pobřežními a vnitrozemskými obyvateli. Obyvatelé pobřeží vykazují znaky míšení s ostatními melanéskými obyvateli Nové Guineje i s ostatními indonéskými etniky.

Naproti tomu dlouho izolované skupiny horských kmenů mají zcela odlišnou kulturu, jazyk, historii.

Hlavní etnika