[uz/dav.pps][http://bsk.biz.uz/kimyo/dav.pps]

[uzb.jpg]

IA	IIA	IIIB	IVB	VB	VIB	VIIB	VIII			IB	IIB	IIIA	IVA	VA	VIA	VIIA	VIIIA
H Vodorod	D.I.Mendeleyevning kimyoviy elementlar davriy sistemasi (Latin script oficial 1995-...)																H Geliy
Li Litiy	Be Berilliy	03.04.2022 12:05:50 code: Unicode(UTF8) Uzbek Periodic Tables of the Elements (Latin script 1995-...) Periodická tabulka v uzbečtině (latinkou oficiálně 1995-...)										B Bor	C Uglerod	N Azot	O Kislorod	F Ftor	N Neon
Na Natriy	Mg Magniy											Al Alyuminiy	Si Kremniy	P Fosfor	S Oltingugurt	Cl Xlor	Ar Argon
K Kaliy	Ca Kalsiy	Sc Skandiy	Ti Titan	V Vanadiy	Cr Xrom	Mn Marganes	Fe Temir	Co Kobalt	Ni Nikel	Cu Mis	Zn Rux	Ga Galliy	Ge Germaniy	As Mishyak	Se Selen	Br Brom	Kr Kripton
Rb Rubidiy	Sr Stronsiy	Y Ittriy	Zr Sirkoniy	Nb Niobiy	Mo Molibden	Tc Texnetsiy	Ru Ruteniy	Rh Rodiy	Pd Palladiy	Ag Kumush	Cd Kadmiy	In Indiy	Sn Qalay	Sb Surma	Te Tellur	I Yod	Xe Ksenon
Cs Seziy	Ba Bariy	La Lantan	Hf Gafniy	Ta Tantal	W Volfram	Re Reniy	Os Osmiy	Ir Iridiy	Pt Platina	Au Oltin	Hg Simob	Tl Talliy	_____Pb____ Qo'rg'oshin	Bi Vismut	Po Poloniy	At Astat	Rn Radon
Fr Fransiy	Ra Radiy	Ac Aktiniy	Rf Rezerfordiy	Db Dubniy	Sb Siborgiy	Bh Boriy	Hs Hassiy	Mt Meytneriy	Ds Darmshtadtiy	Rg Rentgeniy
[Click for Uzbek Table in cyrillic] 03.04.2022 12:05:50 code: Unicode UTF 8
Ce Seriy	Pr Prazeodim	Nd Neodim	Pm Prometiy	Sm Samariy	Eu Yevropiy	Gd Gadoliniy	Tb Terbiy	Dy Disproziy	Ho Golmiy	Er Erbiy	Tm Tuliy	Y Itterbiy	Lu Lyutetsiy
Th Toriy	Pa Protaktiniy	U Uran	Np Neptuniy	Pu Plutoniy	Am Ameritsiy	Cm Kyuriy	Bk Berkliy	Cf Kaliforniy	Es Eynshteyniy	Fm Fermiy	Md Mendeleviy	No Nobeliy	Lr Lourensiy

Již před oficiálním zavedením latinky v roce 1995 se latinka pokoušela zavádět. Její forma z roku 1993 byla však poněkud odlišná (více..zde). Rozdíly jsou zvýrazněny červeně.

IA	IIA	IIIB	IVB	VB	VIB	VIIB	VIII			IB	IIB	IIIA	IVA	VA	VIA	VIIA	VIIIA
H Vodorod	D.I.Mendeleyevning kimyoviy elementlar davriy sistemasi (Latin script 1993-1995)																H Geliy
Li Litiy	Be Berilliy	03.04.2022 12:05:50 code: Unicode(UTF8) Uzbek Periodic Tables of the Elements (Latin script 1993-1995) Periodická tabulka v uzbečtině (latinka 1993-1995)										B Bor	C Uglerod	N Azot	O Kislorod	F Ftor	N Neon
Na Natriy	Mg Magniy											Al Alyuminiy	Si Kremniy	P Fosfor	S Oltingugurt	Cl Xlor	Ar Argon
K Kaliy	Ca Kalsiy	Sc Skandiy	Ti Titan	V Vanadiy	Cr Xrom	Mn Marganes	Fe Temir	Co Kobalt	Ni Nikel	Cu Mis	Zn Rux	Ga Galliy	Ge Germaniy	As Mişyak	Se Selen	Br Brom	Kr Kripton
Rb Rubidiy	Sr Stronsiy	Y Ittriy	Zr Sirkoniy	Nb Niobiy	Mo Molibden	Tc Texneciy	Ru Ruteniy	Rh Rodiy	Pd Palladiy	Ag Kumuş	Cd Kadmiy	In Indiy	Sn Qalay	Sb Surma	Te Tellur	I Yod	Xe Ksenon
Cs Seziy	Ba Bariy	La Lantan	Hf Gafniy	Ta Tantal	W Volfram	Re Reniy	Os Osmiy	Ir Iridiy	Pt Platina	Au Oltin	Hg Simob	Tl Talliy	_____Pb____ Qörğoşin	Bi Vismut	Po Poloniy	At Astat	Rn Radon
Fr Fransiy	Ra Radiy	Ac Aktiniy	Rf Rezerfordiy	Db Dubniy	Sb Siborgiy	Bh Boriy	Hs Hassiy	Mt Meytneriy	Ds Darmştadtiy	Rg Rentgeniy
Ce Seriy	Pr Prazeodim	Nd Neodim	Pm Prometiy	Sm Samariy	Eu Evropiy	Gd Gadoliniy	Tb Terbiy	Dy Disproziy	Ho Golmiy	Er Erbiy	Tm Tuliy	Y Itterbiy	Lu Lyuteciy
Th Toriy	Pa Protaktiniy	U Uran	Np Neptuniy	Pu Plutoniy	Am Americiy	Cm Kyuriy	Bk Berkliy	Cf Kaliforniy	Es Eynşteyniy	Fm Fermiy	Md Mendeleviy	No Nobeliy	Lr Lourensiy

Uzbek language (O'zbek tili or O'zbekcha in Latin script, Ўзбек тили or Ўзбекча in Cyrillic script; أۇزبېك تیلی in Arabic script)

Pred rokom 1928 uzbečtina, ako väčšina stredoázijských jazykov, používala arabské písmo. Medzi rokmi 1928 a 1940 sa uzbečtina písala latinkou podľa vzoru všetkých turkických jazykov. V roku 1940 sa presadila azbuka pod nátlakom Josifa Stalina. Tá sa oficiálne používala do roku 1992, ale následne bola znovu zavedená latinka. Napriek tomu sa dodnes vo veľkom používa azbuka, predovšetkým zo zvyku a z praktických dôvodov.

Uzbek Periodic Table: [Arabic script ...-1928][Latin script 1928-1940][Cyrillic script 1940-1992][Latin script 1995-...]