[Click for Karakalpak Table in cyrillic]

Ximiyalıq elementlerdiń periodlıq sisteması

Ximiyalıq elementlerdiń periodlıq sisteması (latin 2016 - ...) Elementlerdin' periodlıq sisteması' (latin 2009 - 2015) Elementlerdin' periodlıq sisteması' (latin 1991 - 2008) Elementlerdiŋ periodlьq sistemasь (latin 1928 - 1940)

IA	IIA	IIIB	IVB	VB	VIB	VIIB	VIII			IB	IIB	IIIA	IVA	VA	VIA	VIIA	VIIIA
H Vodorod	Karakalpak Periodic Table in Latin script Periodická tabulka v karakalpačtině latinkou Difference names chemical elements in Latin 1928-1940 writen red colour																H Geliy Gelij
Li Litiy Litij	Be Berilliy Berillij	Latinkou se karakalpačtina psala v letech 1928-1940. V roce 1991 se opět zavedla. V praxi však obtížně. Jejím propagátorem je profesor fyziky Bakhtiyar Abdikamalov z Karakalpatské státní univerzity. Během dalších let byli provedeny v latince další úpravy. [Click for Karakalpak Table in cyrillic]										B Bor	C Uglerod	N Azot	O Kislorod	F Ftor	N Neon
Na Natriy Natrij	Mg Magniy Magnij											Al Alyuminiy Aljuminij	Si Kremniy Kremnij	P Fosfor	S Kúkirt Ku'kirt Kykirt	Cl Xlor	Ar Argon
K Kaliy Kalij	Ca Kalciy Kaltsiy Kaltsij	Sc Skandiy Skandij	Ti Titan	V Vanadiy Vanadij	Cr Xrom	Mn Marganec Marganets	Fe Temir	Co Kobalt	Ni Nikel	Cu Mıs Mı's Mьs	Zn Cink Tsink	Ga Galliy Gallij	Ge Germaniy Germanij	As Mıshyak Mьşjak	Se Selen	Br Brom	Kr Kripton
Rb Rubidiy Rubidij	Sr Stronciy Strontsiy Strontsij	Y Ittriy Ittrij	Zr Cirkoniy Tsirkoniy Tsirkonij	Nb Niobiy Niobij	Mo Molibden	Tc Texneciy Texnetsiy Texnetsij	Ru Ruteniy Rutenij	Rh Rodiy Rodij	Pd Palladiy Palladij	Ag Gúmis Gu'mis Gymis	Cd Kadmiy Kadmij	In Indiy Indij	Sn Qalayı Qalayı' Qalajь	Sb Surma	Te Tellur	I Yod Jod	Xe Ksenon
Cs Ceziy Tseziy Tsezij	Ba Bariy Barij	La Lantan	Hf Gafniy Gafnij	Ta Tantal	W Volfram	Re Reniy Renij	Os Osmiy Osmij	Ir Iridiy Iridij	Pt Platina	Au Altın Altı'n Altьn	Hg Sınap Sı'nap Sьnap	Tl Talliy Tallij	Pb Qorǵasın Qorg'ası'n Qorƣasьn	Bi Vismut	Po Poloniy Polonij	At Astat	Rn Radon
Fr Franciy Frantsiy Frantsij	Ra Radiy Radij	Ac Aktiniy Aktinij	Rf Rezerfordiy Rezerfordij	Db Dubniy Dubnij	Sb Siborgiy Siborgij	Bh Boriy Borij	Hs Hassiy Hassij	Mt Meytneriy Mejtnerij	Ds Darmshtadtiy Darmştadtij	Rg Rentgeniy Rentgenij
[Click for Karakalpak Table in cyrillic] 09.05.2020 13:22:54 code: Unicode UTF 8
Ce Ceriy Tseriy Tserij	Pr Prazeodim	Nd Neodim	Pm Prometiy Prometij	Sm Samariy Samarij	Eu Evropiy Evropij	Gd Gadoliniy Gadolinij	Tb Terbiy Terbij	Dy Disproziy Disprozij	Ho Golmiy Golmij	Er Erbiy Erbij	Tm Tuliy Tulij	Y Itterbiy Itterbij	Lu Lyuteciy Lyutetsiy Lyutetsij
Th Toriy Torij	Pa Protaktiniy Protaktinij	U Uran	Np Neptuniy Neptunij	Pu Plutoniy Plutonij	Am Americiy Ameritsiy Ameritsij	Cm Kyuriy Kjurij	Bk Berkliy Berklij	Cf Kaliforniy Kalifornij	Es Eynshteyniy Ejnştejnij	Fm Fermiy Fermij	Md Mendeleviy Mendelevij	No Nobeliy Nobelij	Lr Lourensiy Lourensij

Karakalpačtina sa do roku 1928 písala perzským písmom. Upravenou latinkou sa písala od roku 1928 do roku 1940, kedy bola povinne zavedená cyrilika pre všetky jazyky na území bývalého Sovietskeho zväzu. Po nezávislosti Uzbekistanu v roku 1991 boli snahy o návrat k latinke. Zatiaľčo uzbečtina sa dnes píše prevažne latinkou, opätovné zavedenie latinky pre karakalpačtinu v Karakalpacku je veľmi pomalé.

Karakalpak was written in the Arabic alphabet and in Persian until 1928, in the Latin alphabet (with additional characters) from 1928 to 1940, after which the Cyrillic alphabet was introduced. Following Uzbek independence in 1991 the decision was made to drop Cyrillic and to revert to the Latin alphabet. Whilst the use of Latin script is now widespread in Tashkent, its introduction into Karakalpakstan remains gradual. The Cyrillic and Latin alphabets are shown below with their equivalent representations in the IPA. Cyrillic letters with no representation in the Latin alphabet are marked with asterisks.

Cyrillic text Latin text

Karakalpak State Universitity

Odborný fyzikálně chemický text latinkou: MOLEKULALI'Q FIZIKA

09.05.2020 13:22:54 code: unicode -UTF 8

KARAKALPACKO

KARAKALPACKO

Území v západním Uzbekistánu u Aralského jezera nazvané podle kočovného etnika Karakalpaků (doslova Černé čepice - podle typické pokrývky hlavy), kteří byli v oblasti usídleni chívským chánem počátkem 19. století. Roku 1873 byla pravobřežní část Amudarje připojena přímo k Rusku, levobřežní část zůstala součástí chanátu Chíva, jenž byl ruským protektorátem, až do roku 1920. Po ruské revoluci byla pravobřežní oblast začleněna do Turkestánské ASSR, levobřežní část se po likvidaci chanátu se stala součástí Chorezmské lidové sovětské republiky. V roce 1925 bylo obě části spojeny v Karakalpackou AO, která se roku 1925 stala součástí Kazašské ASSR (v rámci RSFSR), roku 1930 byla začleněna přímo do RSFSR. Roku 1932 byla reorganizována v Karakalpackou ASSR, která byla v souvislosti s územní reorganizací zařazena roku 1936 do Uzbecké SSR. V souvislosti s rozkladem SSSR vydala republika roku 1990 deklaraci o svrchovanosti a vyhlásila se Karakalpackou sovětskou republikou v rámci SSSR. Roku 1992 byl název změněn na současný a oblast se stala autonomní oblastí Uzbekistánu; základním problémem oblasti je vysychání Aralského jezera, které postihlo značnou část obyvatelstva republiky a hrozí skutečnou ekologickou katastrofou. Obyvatelstvo tvoří Karakalpakové (28 %), Uzbekové (27 %), Kazaši (24 %) a minority Rusů, Ukrajinců, Tatarů, Turkmenů aj. Věřící se hlásí vesměs k sunnitskému islámu.