IA | IIA | IIIB | IVB | VB | VIB | VIIB | VIII | IB | IIB | IIIA | IVA | VA | VIA | VIIA | VIIIA | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Idrogène H 1 |
Tableau périodique des élémints | Élium He 2 |
|||||||||||||||
Litium Li 3 |
Bèrilium Be 4 |
Periodická tabulka v pikardštině | Bore B 5 |
Carbone C 6 |
Azote N_Nigrogenium |
Oxigéne O 8 |
Fluor F 9 |
Néon Ne 10 |
|||||||||
Sodium Na_Natrium |
Magnésium Mg 12 |
Picard (Ch´ti) Periodic Table of the Elements | Aluminium Al 13 |
Silichium Si 14 |
Fosfore P 15 |
Soufe S 16 |
Clore Cl 17 |
Argon Ar 18 |
|||||||||
Potachium K_Kalium |
Calcium Ca 20 |
Scandium Sc 21 |
Titane Ti 22 |
Vanadium V 23 |
Crome Cr 24 |
Manganèse Mn 25 |
Fier Fe Fér |
Cobalt Co 27 |
Nitchel Ni 28 |
Cuife Cu 29 |
Zinc Zn 30 |
Galium Ga 31 |
Gèrmanium Ge 32 |
Arsénic As 33 |
Sélénium Se 34 |
Brome Br 35 |
Kripton Kr 36 |
Rubidium Rb 37 |
Strontchium Sr 38 |
Ytrium Y 39 |
Zirconium Zr 40 |
Niobium Nb 41 |
Molibdène Mo 42 |
Téknétchium Tc 43 |
Ruténium Ru 44 |
Rhodium Rh 45 |
Paladium Pd 46 |
Argint Ag_Érgint |
Cadmium Cd 48 |
Indium In 49 |
Étin Sn_Stannum |
Antimoène Sb 51 |
Telure Te 52 |
Iode I 53 |
Xénon Xe 54 |
Césium Cs 55 |
Barium Ba 56 |
Lutèchium Lu 71 |
Hafnium Hf 72 |
Tantale Ta 73 |
Tingchtène W_Wolframium |
Rénium Re 75 |
Osmium Os 76 |
Iridium Ir 77 |
Platine Pt 78 |
Or Au 79 |
Mèrtchure Hg 80 |
Talium Tl 81 |
Plomb Pb 82 |
Bismute Bi 83 |
Polonium Po 84 |
Astate At 85 |
Radon Rn 86 |
Frinchium Fr 87 |
Radium Ra 88 |
Lawrenchium Lr 103 |
Rutherfordium Rf 104 |
Dubnium Db 105 |
Seaborgium Sg 106 |
Bohrium Bh 107 |
Hassium Hs 108 |
Meitnerium Mt 109 |
|||||||||
Lantane La 57 |
Cérium Ce 58 |
Praséodime Pr 59 |
Néodime Nd 60 |
Promécium Pm 61 |
Samarium Sm 62 |
Uropium Eu 63 |
Gadolinium Gd 64 |
Tèrbium Tb 65 |
Disprosium Dy 66 |
Holmium Ho 67 |
Èrbium Er 68 |
Tulium Tm 69 |
Ytèrbium Yb 70 |
||||
Actinium Ac 89 |
Thorium Th 90 |
Protactinium Pa 91 |
Uranium U 92 |
Neptunium Np 93 |
Plutonium Pu 94 |
Américhium Am 95 |
Curium Cm 96 |
Bèrkelium Bk 97 |
Californium Cf 98 |
Einsteinium Es 99 |
Fèrmium Fm 100 |
Mendélévium Md 101 |
Nobélium No 102 |
Co to je ch‘ti? Ačkoliv slovo vypadá spíše jako čínské,
ch’ti, které se vyslovuje „šti" znamená místní
název pro pikardský jazyk. Výraz ch’ti nebo taky ch’timi
označuje pikardštinu a také osobu, která tímto jazykem
mluví. Tento výraz vznikl v okolí severofrancouzské
metropole Lille, dnes je ale běžně používán v celé
Francii k označení obyvatel Severu.
Malý náhled do historie nám prozradí, že
pikardština začala vznikat v pátém století po invazi
germánského kmene Franků do oblasti na sever od řeky Loiry.
Latina používaná v této oblasti postupně splývala s jazykem
Franků a vznikl jazyk nazvaný „langue d’öil“.
Pikardština je jedním z představitelů tohoto
jazyka, vedle burgundského či šampaňského nářečí, která
se ovšem nedochovala v tak výrazné podobě do dnešních dnů.
Pikardština vzniklá jako čistě mluvený jazyk se ve středověku
stala jazykem běžně používaným v písemných dokumentech.
Další vývoj pikardštiny byl zastaven v roce 1529, kdy byla
francouzština prohlášena za jediný jazyk Francie a ostatní
jazyky a nářečí byly zakázány.
Přesto tradice ch’ti ze severních venkovů a
ulic nevymizela. Ch’ti sice není vyučováno ve školách,
rodinné tradice ale předávají ch’ti dál.V ostatních částech
Francie se ale na používání ch‘ti hledí jako na znak
zaostalosti a určitě nevzdělanosti a ch’ti mluvčí díky
svému originálnímu přízvuku ch’ti vyvolávají většinou
úsměvné pohledy.
1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 6B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Periodická tabulka v pikardštině |
|||||||||||||||||
Fe fier |
Cu cuife |
||||||||||||||||
Ag argint |
|||||||||||||||||
09.03.2024 14:00:16 code: Unicode UTF 8 |