|
Grazdanka script / Graždanka
1850 Dictionary
| 1A | 2A | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 8B | 8B | 1B | 2B | 3A | 4A | 5A | 6A | 7A | 8A | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Komi-Zyrians Periodic Tables of the Elements 1850 - Periodická tabulka v komijštině 1850 |
||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
Fe |
Cu |
|||||||||||||||||||
Ag |
Sn |
|||||||||||||||||||
Au |
||||||||||||||||||||
Graždanka (zkratka z ruského гражда́нский шрифт, tj. písmo světské) je původně jen grafická obměna cyrilice sblížená k latinské antikvě, později s vypuštěním některých dosavadně méně používaných písmen. Graždanka vznikla v dobách Petra Velikého v letech 1708-1711.
| Oficiální názvy státu | Republika Komi, Respublika Komi |
| Zřízení | republika v rámci Ruské federace |
| Hlavní město | Syktyvkar 226 tis. |
| Rozloha | 415 900 km2 |
| Počet obyvatel | 1 181 000 - 1995 |
| Jazyk | ruština, komijština, komi-permština |
| Kontinent | Evropa |
KOMI
Území na severovýchodě Ruské federace osídlily v 1. tisíciletí ugrofinské kmeny Permů, předchůdci dnešních Komiů (Zyrjanů), od nichž má území jméno. Ve 12.-14. století byla většina území závislá na Novgorodu a obyvatelé christianizováni. Spolu s Novgorodem bylo pak území roku 1478 připojeno k Moskevskému knížectví. Po Říjnové revoluci roku 1917 byla část území pod kontrolou tzv. vlády Severní oblasti (podporované vojsky Velké Británie a USA), v roce 1919 byla většina území obsazena vojsky admirála Alexandra Kolčaka. Po vítězství sovětské moci zde byla v srpnu 1921 zřízena autonomní oblast Komi v rámci RSFSR, jež byla v prosinci 1936 přetvořena v Komiskou ASSR. Za stalinské éry byla v oblasti zřízena řada pracovních táborů (gulagů). V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásil sovět Komiské republiky v září 1990 deklaraci o státní svrchovanosti v rámci SSSR (Komiská SSR). V roce 1992 byl název změněn na současný a republika se stala autonomní součástí Ruské federace. Většinu populace tvoří Rusové (58 %), minority Komiové (spolu s Komi-Permjaky 23 %), Ukrajinci (8 %), dále tu žijí Bělorusové, Tataři, Něnci aj. Většina věřících se hlásí k pravoslaví, část ke směsi animismu s totemismem.
