TEPLOTA
Kelvin,
Celsius,
Rankine,
Fahrenheit,
Réaumur
William Thomson, lord
Kelvin

kelvin K jednotka SI termodynamické
teploty
irský fyzik a matematik
* 26. 6. 1824, Belfast, +17. 12.
1907, Nethergall/Largs
- syn vynikajícího matematika, již v 11 letech začal
navštěvovat universitu v Glasgow
- 1841 odešel studovat do Cambridge
- 1845 absolvoval a odejel do Paříže na postgraduální
studium u Henri Victora Regnaulta, který vypočetl přesnou změnu objemu
plynu při změně teploty, což byl podnět pro Kelvina
- 1846 získal na půl století v Cambridge katedru; byl
jedním z prvních fyziků, kteří přednášeli v laboratoři
- 1847 fyzikální úvahou o postupném vychládání Země
odhadl její stáří na 20-400 mil. let, čímž proti sobě popudil geology, zejména
Lyella
- Využil výsledky Regnaultovy a Jacques A. Charlese,
který ukázal, že různé plyny se při stejném růstu teploty rozpínají o stejný
objem; a to o 1/273 svého objemu při růstu teploty o 1 stupeň Celsia; výsledek
však nepublikoval a ten byl znovu objeven Gay-Lussacem (1802)
- 1848 došel k závěru, že příčinou změny objemu je
energie pohybu molekul tvořících plyn, která dosahuje nuly za teploty -273°C a
tuto hodnotu nazval absolutní nulou; vytvořil novou stupnici teploty, která
začíná, s dílky odpovídajícími stupnici Celsiově, v bodě absolutní
teplotní nuly; jednotkou byl stupeň Kelvina
- 1853 společně s J. P. Joulem zjistil, že při
adiabatickém rozpínání plyn mění svou teplotu
- 1856 objevil termoelektrický Thomsonův jev. (Je-li
kovová tyč nestejně zahřátá, vzniká mezi jejím teplým a studeným místem malý
rozdíl napětí)
- Nezávisle na Rudolfu Clausiovi formuloval druhou hlavní
větu termodynamiky
- V elektrotechnice se vyznamenal vypracováním teorie
elektrických kmitů (Thomsonův vzorec), zavedením nových měřicích metod a
přístrojů, zdokonalením kabelové telegrafie; má zásluhy o položení prvního
provozuschopného podmořského kabelu pod severním Atlantikem
kelvin
Definován jako 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu
vody. Název a značka zavedeny mezinárodně 1967. Předtím užíván termín Kelvinův
stupeň a značka 0K.
Anders Celsius

Celsiův stupeň °C
- dílek Celsiovy teplotní
stupnice
švédský astronom
* 27.11. 1701 Uppsala, +
25.4.1744 Uppsala
- 1736-37 prokázal společně s Pierrem Louisem Moreau
de Maupertuisem na jedné geofyzikální expedici do Laponska při proměřování
země správnost Newtonovy hypotézy o zploštění zeměkoule.
- Od roku 1740 řídil novou astronomickou observatoř, kterou
založil v Uppsale; tam se mu mimo jiné podařilo prokázat souvislost mezi
polárními zářemi a zemským magnetickým polem
- Roku 1742 ocejchoval rtuťový teploměr stupnicí, jejíž
nulový bod ležel u bodu varu vody a bod 100 °C odpovídal bodu mrznoucí vody
v úrovni mořské hladiny; do dnešní podoby stupnici obrátil později
botanik C. Linné. Teprve v roce 1948 došlo k obecné dohodě o přijetí
termínu Celsiova stupnice.
Celsiův stupeň
(°C)
Jednotka tzv. Celsiovy teploty. Jako
jednotka teplotního rozdílu se shoduje s jednotkou kelvin. Původně byl
Celsiův stupeň (a později i °K) definován jako jedna setina hlavního teplotního
intervalu, jímž se rozuměl interval mezi teplotou tání ledu a teplotou varu
vody, obojí za stanovených podmínek. Proto se také hovořilo o stodílkové
stupnici. Tento hlavní teplotní interval byl původně Celsiem označen opačně, než
je tomu dnes, bodu tání ledu příslušela hodnota 100 °, bodu varu 0 °.
0 °C =
273,15 K
William John Macquorn Rankine

rankine °Rank - dílek teplotní stupnice
skotský inženýr a fyzik
* 5. 7. 1820, Ediburgh, + 24. 12.
1872, Glasgow
- Patřil mezi nadané děti. Už ve svých čtrnácti letech četl
latinský originál Newtonových Principií, pak studoval fyziku na universitě
v Edinburku. Studium fyziky nedokončil a věnoval se studiu stavitelství.
Působil pak jako inženýr při stavbě železnice.
- 1855 se stal na universitě v Glasgow profesorem
inženýrského stavitelství a mechaniky
- 1859 publikoval A manual of the steam engine and other
prime movers (Manuál parních strojů a jiných pohonů), kde razil mnoho
moderních termínů a symbolů.
- Středem jeho pracovního zájmu byla přeměna tepelné
energie v kinetickou práci; tím se stal jedním z průkopníků
termodynamiky.
- Užíval teplotní stupnici začínající absolutní nulou a
postupující po Fahrenheitově škále, byla zkracována
0Rank. Byla však užívána spíše mimo vědecké
kruhy.
- Zpopularizovat termín energie který byl zaveden Youngem
v r. 1807.
Rankinův
stupeň (°R)
jednotka teploty
používaná v angloamerických zemích pro údaje teplot od absolutní teplotní
nuly. Jednotkové teplotní intervaly Rankinovy a Fahrenheitovy stupnice jsou
shodné. Převod Rankinovy teploty TR a termodynamické teploty T
v kelvinech:TR = (9/5) T.
0 °R = 0 K 0 °R = -273,15 °C 0°R =
-459,67 °F
Daniel Gabriel Fahrenheit

Fahrenheitův stupeň °F=(9/5 °C)+32
německý fyzik
* 24.5.1686 Gdaňsk; + 16.9.1736 Den
Haag
- Vyučil se obchodníkem a po mnoha cestách se usadil roku
1717 v Amsterodamu. Jako foukač skla a badatel se zde věnoval výrobě
vědeckých měřicích přístrojů, mimo jiné přesných barometrů, výškoměrů a
teploměrů.
- Mezi jím zkonstruovanými či navrženými přístroji byly i
lihové a rtuťové teploměry, které jako sériové přístroje ukazovaly zcela
souhlasné měřené hodnoty; cejchoval je podle své vlastní (Fahrenheitovy)
stupnice se třemi pevnými body; teplotě směsi ledu, vody a salmiaku (chloridu
amonného) odpovídala hodnota 0 °F, bodu mrazu vody hodnota 32 °F a bodu varu
vody hodnota 212 °F; vzdálenost mezi body varu a mrazu vody rozdělil na 180
dílů (stupňů).
- Fahrenheitova stupnice se ještě dnes používá
v některých anglosaských zemích.
Fahrenheitův stupeň
(°F)
jednotka teploty ve Fahrenheitově teplotní stupnici, která je založena
na jiných teplotních bodech než mezinárodní praktická stupnice. Mezi hodnotou
teploty v Celsiových stupních a ve Fahrenheitových stupních platí
t°F = (9/5 t°C)+ 32. Tato jednotka se v SI nepoužívá,
patří do angloamerické nemetrické soustavy. Fahrenheit volil za spodní teplotu
0°F teplotu chladící směsi ledu, vody a salmiaku určitého složení. Za horní
základní teplotu volil teplotu zdravého lidského těla, které přisoudil číselnou
hodnotu 96.
0°C = 32 °F
René Antoine Ferchault de
Réaumur

Réaumurův stupeň °R - dílek
teplotní stupnice
francouzský přírodovědec a technik
*28.2.1683, La
Rochelle +18.10.1757, zámek Bermodiére/Mayenne u
St.-Julien-du-Terroux
- Ve svých 20 letech odešel do Paříže a tam dospěl
k několika matematickým výsledkům, za které byl 1708 přijat do Akademie
věd. 1710 byl pověřen soustředěním užitkových výrobků francouzských řemesel.
Nechal např. zhotovit bílé opálové sklo dodnes zvané Réamurův porcelán.
Zabýval se i zoologií (šestidílné dílo o hmyzu), zejména však ho zajímaly
technické obory. Vyvinul mj. nové postupy pro výrobu lan, papíru, porcelánu,
drátu, litiny a oceli, kde využil svých vědeckých znalostí.
- 1730 vylepšením Amonton-Galileiho termometru sestrojil
lihový teploměr a definoval Réaumurovu teplotní stupnici; její nulový bod
odpovídá bodu mrazu vody na mořské hladině, zatímco bodu varu vody, rovněž na
mořské hladině odpovídá na stupnici hodnota 80 °R.
- Jako zoolog studoval biologii nižších mořských živočichů,
zkoumal vznik perel u perlorodek a vztahy mezi hmyzem a rostlinami; mimoto
vyvinul metody pro umělou líheň ptačích vajec.
- Nejvýznamnější výsledky přineslo jeho experimentální
bádání o trávení a chemickém působení žaludečních šťáv.
Réaumurova teplotní
stupnice dlouho konkurovala stupnici Celsiově a Fahrenheitově a postupně
převládla decimálně dělená stupnice Celsiova.
Réamurův stupeň
(°R)
představuje stupeň staré teplotní
stupnice, tzv. osmdesátidílkové. Réamurův stupeň byl původně definován
z teplotní roztažnosti lihu. Převod teploty t°R na Celsiovu
teplotu t = 1,25 t°R. Teplotní nula Réamurovy stupnice
byla shodná s teplotní nulou Celsiovy stupnice: 0°R = 273,15 K =
0°C.