Slizy a kleje

Slizy a kleje jsou farmakologicky významnými látkami, založenými na podstatě polysacharidů. Často tvoří účinné látky mnohých rostlinných drog, působí zejména zjemňující účinky, podporují tvorbu hlene a pomáhají při odkašlávání.

Slizy

Slizy jsou látky, složené z rozličných polysacharidů a uronových kyselin. Mohou být tvořeny i samotnými uronovými kyselinami. Podle reakce se dělí na kyselé a neutrální. S vodou tvoří vysoce viskózní koloidní systémy, které nejsou lepivé (na rozdíl od klejů). Z drogy je lze izolovat extrakcí vodou. Chemicky mohou být slizy tvořeny homopolysacharidy (méně častý případ), které jsou složené pouze z jednoho druhu sacharidu, zejména xylosy či arabinosy, nebo heteropolysacharidy, které jsou složeny z rozličných typů sacharidů, zejména glukosy, galaktosy, arabinosy, rhamnosy, manosy, a často obsahují uronové kyseliny, zejména kyselinu galakturonovou.

Slizy v rostlinném těle vytvářejí koloidní roztoky. Podle místa vzniku se mohou u rostliny vyskytovat na různých místech - uvnitř buňky, v jejích membránách a podobně. Mezi významné drogy, obsahující slizy, patří list proskurníku (Folium althaeae), slézový list (Folium malvae) a květ (Flos malvae), list podbělu (Folium farfarae), jitrocelový list (Folium plantaginis) a semeno lne (Semen lini). Řasy obsahují kyselé sacharidy, hlavně agar a karagen, ve kterých je navíc estericky navázaná kyselina sírová. Pro rostlinu mají slizy zejména význam ochranný a zásobní, případně vážou zásoby vody.

Slizy se používají ve farmacii a v lékařství. Jejich účinek je podmíněn jejich fyzikálními vlastnostmi, zejména schopnosti bobtnání a tvorby viskózních roztoků, a chemickými vlastnostmi, zejména obsahem uronových kyselin. Slizy se nemohou vstřebat pokožkou a sliznicemi, proto mají pouze lokální ochranné účinky. Pomáhají při problémech trávící a dýchací soustavy, kde zmírňují dráždivé projevy. Stimulují tvorbu hlenu, čímž usnadňují vykašlávání, působí však také jako mírné projímadlo. Přítomnost slizu v některých drogách brání dráždivému projevu jiných látek (např. u divizny (Verbascum) proto nepůsobí dráždivě saponiny). Jinak se slizy mohou používat jako emulgátory, složky tablet sloužící ke zvýšení rozpadavosti nebo základy vodou smývatelných mastí.

Kleje

Kleje jsou též polysacharidy s obsahem uronových kyselin. Vytékají ze stromů samovolně nebo po poranění. Příčina vzniku klejů není dosud zcela objasněna. Je buď patologická, nebo fyziologická. Jsou to látky amorfní, ve vodě obyčejně rozpustné, přičemž vzniklé roztoky jsou kyselé. Některé kleje bobtnají. Nejprve jsou bezbarvé, stářím se barví do žluta až žlutohněda. Zbarvení zapříčiňují flobafeny, což jsou polyfenoly, vznikající po odumření živých buněk v rostlině. Nejdůležitějšími kleji jsou arabská guma (klovatina) a tragant, získávané z rostlin rodů Acacia a Astragalus. Slouží zejména jako různá lepidla nebo pomocné látky ve farmacii.