History Sign elements Periodic Table

V roce 1787 vyšla kniha Méthode de nomenclature chimique, která patří k nejvýznamnějším dílům v dějinách chemie. Francouzští vědci Louis-Bernard Guyton de Morveau, Antoine-Laurent de Lavoisier, Claude Louis Berthollet a Antoine François Fourcroy v ní vyložili podstatu návrhu nového chemického názvosloví, které Lavoisier uvedl oficiálně na schůzi francouzské akademie 18. dubna téhož roku. Již následující rok vyšla kniha ve španělštině , v roce 1791 v italštině, v roce 1793 v němčině a v roce 1796 v angličtině.
Příloha, ve které svěřil Lavoisier návrh symboliky dvěma mladým kolegům, úspěšná nebyla. Jean-Henri Hassenfratz a Pierre-Auguste Adet zůstali totiž poplatni geometrickým symbolům alchymistů. Některé prvky jako dusík, vodík, uhlík, síra či fosfor zcela. U kovů (zlato, platina a další) se sice objevila písmena, ale ta byla uzavřena v kolečkách (další, jako radikály chloru či fluoru, což vlastně byly chlorid a fluorid, ve čtvercích). Bylo však zajímavé, že se symboly jednotlivých prvků lišily podle skupenství. U kapalného se přidávala čárka nahoru u plynného dolu. Symboly uvedenév příloze se neujaly a nepřevzal je do svých děl ani žádný z překladatelů.

V roce 1802 vydal Robert Kerr již páté vydání druhého dílu Elements of Chemistry in a New Systematic Order containing All the Modern Discoveries. V tomto vydání přidal navíc příloze (str. 232 - 233) jako vůbec první chemik značky (písmenné označení jednotlivých prvků), to v Lavoisierově původním textu vůbec nebylo (písmena se sice objevila u některých prvků v příloze Méthode de nomenclature chimique, která vyšla v roce 1787, ale byla uzavřena v kolečkách), a stal se tak prvním chemikem, který takovéto značky tvořené písmeny použil. Toto zveřejnění však zřejmě zůstalo zcela bez odezvy a nevešlo ve známost, neboť další chemici se chovali jakoby toto značení neexistovalo. Následoval ho v roce 1805 Francouz Héricart, ale také bez jakékoli odezvy. V roce 1808 vydal Dalton značení prvků kroužky a teprve poté se značením prvků písmeny začal zabývat Berzelius jako by byl první (první konkrétní značky vydal v roce 1813, všech v roce 1814). A neznalost této práce Roberta Kerra trvá do dnes, všude i v odborné literatuře se uvádí jako autor prvních značek Berzelius.

1805

h
hydrogène

c
carbone

ľoxigene

p
phosphore

s
soufre

tt
titane

ch
chrôme

mg
manganèse

fr
fer

cb
cobalt

nk
nickel

cv
cuivre

zc
zinc

as
arsenic

tn
tentale

ml
molybdène

ag
argent

et
étain

am
antimoine

tl
tellure

sc
scheelin

plt
platine

or
or

mc
mercure

pb
plomb

bh
bismuth

u
urane

Francouz Héricart uvedl v roce 1805 u prvků značky písmeny (celé malými, u zemin naopak uvedl značky celé velkými, u kyselin řeckými). Přestože byl druhý na světě, kdo tak učinil, nikdo jeho značky nevzal v potaz (ani jeho předchůdce z roku 1802 Skota Kerra). A tak se za jejich autora z let 1813 až 1814 považuje dodnes Švéd Berzelius. Héricart odvodil značky z francouzských názvů prvků (u platiny přípísmenná). Mezi prvky zařadil i vodu ( "ľeau" značka "e"). U zlata nastal kuriózní stav, kdy je název totožný se značkou ("or").

V období 19. století docházelo k rychlému nárůstu počtu nových prvků V roce 1802 sice vydal první písmenné symboly (značky) prvků Robert Kerr, ty však vůbec nevešly ve známost. Stejně dopadly značky malými písmeny Francouze Héricarta z roku 1805. Daltonovo jednoduché značení kroužky z roku 1808 přestalo vyhovovat. Z těchto důvodů švédský chemik Berzelius uvedl úmysl zavést nové symboly prvků, založené na písmenech odvozených od jejich latinských názvů (přesvědčený, že je první), když v roce 1813 značky pro první prvky zveřejnil a svůj počin zdůvodnil: "Ve třídě látek, které jmenujeme metaloidy, chci používat počátečních písmen, i když metaloid má toto písmeno společné s jiným metaloidem. Ve třídě kovů chci ty, které mají počáteční písmeno společné s jiným kovem nebo metaloidem, rozlišit tím, že píši první dvě písmena názvu. Když první písmena dvou kovů jsou stejná, pak chci v tomto případě připsat první souhlásku, kterou nemají společnou. Například S = sulphur, Sn = tin (stannum), St = antimony (stibium), C = carbon, Cu = copper (cuprum), M = muriaticum, Ms = magnesium, Mn = manganese (pozn.: u "m" to jeho zásadám moc neodpovídalo) atd.“
Značky pro všechny prvky zveřejnil Berzelius v roce 1814. Oproti uvedeným zásadám nezískaly ani zinek ani zirkonium značku Zi a v roce 1813 explicitně uvedenou značku antimonu změnil z St na dodnes používané Sb. Značky Berzelius zveřejnil v domovském Stokholmu (text knihy ve švédštině, názvy prvků latinsky), vzápětí se objevily jeho značky v Londýně v anglickém překladu (který je mylně dnes všeobecně považovaný za text, kde se značky objevily vůbec poprvé). A zdaleka ne všechny značky byly totožné (sic!). V anglickém překladu byly v řadě případů značky pozměněny či změněny totálně (přizpůsobeny angličtině): platina z Pt. na Pl, palladium z Pl. na Pa, mangan z Mn. na Ma, sodík z Na. na So, draslík z K. na Po, beryllium z Be. na Gl (glucinum), wolfram z W. na Tn (tungsten) a tantal z Ta. na Cl (columbium). Rhodium se pozměnilo z z R. na dodnes používané Rh. Za všemi značkami navíc zmizely tečky. Některé značky se změnily později: iridium zde I na Ir, chlor zde M (muriaticum resp. Muriatic radicle, což je spíše chlorid) na Cl a hořčík zde Ms na Mg.
Návrh na třípísmenné značky se neujal, neboť se používají vesměs značky maximálně dvoupísmenné (i když někteří chemici později třípísmenné značky použili, pro arsen Ars. zde a zde, pro stříbro Arg. zde, pro antimon Ant. zde a pro wolfram (tungsten) Tgo. zde) s tím, že se k označení později objeveného prvku používá kombinace prvního písmene jeho latinského názvu s jiným než druhým písmenem, kupříkladu písmeno „C“ je použito u 11 prvků. U uhlíku byla použita jednopísmenná značka C, u ostatních prvků došlo ke kombinaci písmene „C“ s ostatními písmeny latinských názvů: s druhým Ca (Calcium), Co (Cobaltum), Cu (Cuprum), Ce (Cerium) se třetím Cd (Cadmium), Cr (Chromium), Cl (Chlorum) se čtvrtým Cs (Caesium) s pátým Cf (Californium) a s posledním Cm (Curium).

Kliknutím ke skenu originálu Lučba 1828 (PDF 26 až 28)

Přehled prvků (se značkami) je v "Lučbě"
uveden ještě jednou (bez značek).
Oproti přehledu se značkami je zde i "kazýk" a "zemnjk".
"Tantaljk" je zde označován jako "kolumbjk".
"Wonjk" zde je se dvěma n jako "wonnjk".

Differences between 1903 x 1905: 1903 hard character (твёрдый знак (Ъ)), 1905 NO... Водородъ. x Водород. / кислородъ. x кислород. ... 1903 -ій. 1905 -ий. литій. x литий. / кальцій. x кальций. ...1903 Іодъ. 1905 Иод. 1903 Jn, Jr 1905 In, Ir
Index for compounds 1903 top x 1905 lower: R²O x R₂O / R²O⁵ x R₂O₅ / RH⁴ x RH₄
Differences between 1905 x 1906: 1905 dot (at the end), 1906 NO... Водород. x Водород / кислород. x кислород / литий. x литий / кальций. x кальций / Иод. x Иод

1905		1906