Historical PT Belarusian, Bulgarian, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Hungarian, Icelandic, Italian, Irish, LatinLatvian, Lithuanian, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Serbian, Slovak, Slovenian, Spanish, Upper Sorbian, Swedish, Ukrainian, Welsh ///// Modern French


BookFirst letter symbolsBook


PT1802PT

Book Book
Book
Author
Robert Kerr

PT

V roce 1802 vydal Robert Kerr již páté vydání druhého dílu Elements of Chemistry in a New Systematic Order containing All the Modern Discoveries. V tomto vydání přidal navíc příloze (str. 232 - 233) jako vůbec první chemik značky (písmenné označení jednotlivých prvků), to v Lavoisierově původním textu vůbec nebylo (písmena se sice objevila u některých prvků v příloze Méthode de nomenclature chimique, která vyšla v roce 1787, ale byla uzavřena v kolečkách), a stal se tak prvním chemikem, který takovéto značky tvořené písmeny použil. Toto zveřejnění však zřejmě zůstalo zcela bez odezvy a nevešlo ve známost, neboť další chemici se chovali jakoby toto značení neexistovalo. Následoval ho v roce 1805 Francouz Héricart, ale také bez jakékoli odezvy. V roce 1808 vydal Dalton značení prvků kroužky a teprve poté se značením prvků písmeny začal zabývat Berzelius jako by byl první (první konkrétní značky vydal v roce 1813, všech v roce 1814). A neznalost této práce Roberta Kerra trvá do dnes, všude i v odborné literatuře se uvádí jako autor prvních značek Berzelius.


Book PT1805PT
h
hydrogène
Book  Book
    Book   c
carbone
  Book
 ľoxigene
 
        p
phosphore
s
soufre
 
      tt
titane
  ch
chrôme
mg
manganèse
fr
fer
cb
cobalt
nk
nickel
cv
cuivre
zc
zinc
    as
arsenic
   
        tn
tentale
ml
molybdène
        ag
argent
    et
étain
am
antimoine
tl
tellure
 
        sc
scheelin
      plt
platine
or
or
mc
mercure
  pb
plomb
bh
bismuth
   
       
                           
      u
urane
                   
Book
Book
Book

Francouz Héricart uvedl v roce 1805 u prvků značky písmeny (celé malými, u zemin naopak uvedl značky celé velkými, u kyselin řeckými). Přestože byl druhý na světě, kdo tak učinil, nikdo jeho značky nevzal v potaz (ani jeho předchůdce z roku 1802 Skota Kerra). A tak se za jejich autora z let 1813 až 1814 považuje dodnes Švéd Berzelius. Héricart odvodil značky z francouzských názvů prvků (u platiny přípísmenná). Mezi prvky zařadil i vodu ( "ľeau" značka "e"). U zlata nastal kuriózní stav, kdy je název totožný se značkou ("or").


PTPT1813 PT

 

Book Book
Book
Book

Book

1814

PTPT
Book Book Book Book
PT
Book Book Book
Book

V období 19. století docházelo k rychlému nárůstu počtu nových prvků V roce 1802 sice vydal první písmenné symboly (značky) prvků Robert Kerr, ty však vůbec nevešly ve známost. Stejně dopadly značky malými písmeny Francouze Héricarta z roku 1805. Daltonovo jednoduché značení kroužky z roku 1808 přestalo vyhovovat. Z těchto důvodů švédský chemik Berzelius uvedl úmysl zavést nové symboly prvků, založené na písmenech odvozených od jejich latinských názvů (přesvědčený, že je první), když v roce 1813 značky pro první prvky zveřejnil a svůj počin zdůvodnil: "Ve třídě látek, které jmenujeme metaloidy, chci používat počátečních písmen, i když metaloid má toto písmeno společné s jiným metaloidem. Ve třídě kovů chci ty, které mají počáteční písmeno společné s jiným kovem nebo metaloidem, rozlišit tím, že píši první dvě písmena názvu. Když první písmena dvou kovů jsou stejná, pak chci v tomto případě připsat první souhlásku, kterou nemají společnou. Například S = sulphur, Sn = tin (stannum), St = antimony (stibium), C = carbon, Cu = copper (cuprum), M = muriaticum, Ms = magnesium, Mn = manganese (pozn.: u "m" to jeho zásadám moc neodpovídalo) atd.“
Značky pro všechny prvky zveřejnil Berzelius v roce 1814. Oproti uvedeným zásadám nezískaly ani zinek ani zirkonium značku Zi a v roce 1813 explicitně uvedenou značku antimonu změnil z St na dodnes používané Sb. Značky Berzelius zveřejnil v domovském Stokholmu (text knihy ve švédštině, názvy prvků latinsky), vzápětí se objevily jeho značky v Londýně v anglickém překladu (který je mylně dnes všeobecně považovaný za text, kde se značky objevily vůbec poprvé). A zdaleka ne všechny značky byly totožné (sic!). V anglickém překladu byly v řadě případů značky pozměněny či změněny totálně (přizpůsobeny angličtině): platina z Pt. na Pl, palladium z Pl. na Pa, mangan z Mn. na Ma, sodík z Na. na So, draslík z K. na Po, beryllium z Be. na Gl (glucinum), wolfram z W. na Tn (tungsten) a tantal z Ta. na Cl (columbium). Rhodium se pozměnilo z z R. na dodnes používané Rh. Za všemi značkami navíc zmizely tečky. Některé značky se změnily později: iridium zde I na Ir, chlor zde M (muriaticum resp. Muriatic radicle, což je spíše chlorid) na Cl a hořčík zde Ms na Mg.
Návrh na třípísmenné značky se neujal, neboť se používají vesměs značky maximálně dvoupísmenné (i když někteří chemici později třípísmenné značky použili, pro arsen Ars. zde a zde, pro stříbro Arg. zde, pro antimon Ant. zde a pro wolfram (tungsten) Tgo. zde) s tím, že se k označení později objeveného prvku používá kombinace prvního písmene jeho latinského názvu s jiným než druhým písmenem, kupříkladu písmeno „C“ je použito u 11 prvků. U uhlíku byla použita jednopísmenná značka C, u ostatních prvků došlo ke kombinaci písmene „C“ s ostatními písmeny latinských názvů: s druhým Ca (Calcium), Co (Cobaltum), Cu (Cuprum), Ce (Cerium) se třetím Cd (Cadmium), Cr (Chromium), Cl (Chlorum) se čtvrtým Cs (Caesium) s pátým Cf (Californium) a s posledním Cm (Curium).


Historical PT Belarusian, Bulgarian, Croatian, Czech, Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Hungarian, Icelandic, Italian, Irish, LatinLatvian, Lithuanian, Norwegian, Polish, Portuguese, Romanian, Russian, Serbian, Slovak, Slovenian, Spanish, Upper Sorbian, Swedish, Ukrainian, Welsh ///// Modern French


Lucba / kliknutim k historickym tabulkam PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Go home