 |
Ferdinand Reich (1799-1882
na fotografii vlevo), profesor fyziky a inspektor ve
Freibergu ve škole Minese, začal hledání thallium v místních
zinkových rudách. Poté, co pražením sfaleritu (ZnS)
odstranil síru a arzenik, rozložil ho kyselinou solnou
(chlorovodíkovou). V roce 1863 se mu tak podařilo získat
slámově-žlutý produkt, lit který popsal jako sirník
nového prvku. Protože byl barvoslepý, požádal svého
asistenta Hieronymus Theodor Richter (1824-1898
na fotografii vpravo) o spektroskopickou zkoušku kovu.
Richter umístil část materiálu o tloušťce platinového
drátu a zahříval ho Bunsenovým hořákem. Richter
pozoroval oslnivou indigově modrou čáru v plamenném
spektru, která neodpovídala žádnému známému prvku.
Dle této charaktetristické indigově modré emisní
spektrální čáře byl nový prvek pojmenován indium
(49). Indicum (v latině) znamená indigo.
Barvivo indigo bylo pojmenováno podle indicon
(Řek) v narážce na jeho původ z Indie. Reich a
Richter objevili i snadnější cestu k izolaci india ze
zinku, než ze sfaleritu, jak to bylo původně.
Zredukovali oxid v proudu vodíku a roztavili získaný
kov kyanidem draselným. |
 |