Axel Fredrik Cronstedt (1722-1765) byl důlním expertem báňského úřadu, chemik a metalurg, který je připomínán pro svůj objev niklu v roce 1751. Jeho otec byl švédský armádní důstojník a Cronstedt předpokládal, že bude následovat kariéru svého otce. Nicméně, na rozdíl od krátkého období za války, nesloužil v armádě. Studoval matematiku v Uppsale a nakonec se stal špičkovým důlním odborníkem.

Aby získal větší průpravu ve vědeckých metodách, zapsal se do kursu “umění experimentu a chemie,” pořádaný Georgem Brandtem (1694-1768), objevitelem kobaltu. Cronstedt, ve svých studiích o kovech jako první systematicky prováděl analýzu sklářské píšťaly (kde i malý vzorek vypalovaný intenzivním plamenem ho barvil, což mu sloužilo k analýze vzorku). Cronstedtova metoda se široce používala až do zavedení difrakce mřížky.

Objev niklu byl dokázaný mimo veškerou pochybnost až Bergmanem v roce 1775 - po smrti Cronstedta - ale Cronstedt byl první, ho izoloval jako nepříliš čistý kov ze švédských rud v roce 1751 a ztotožnil jej s kovovou složkou provázející ' kupfernickel ' (“měď ďábla” jak ho horníci nazývali), podle kterého mu dal také jméno nikl.

Cronstedt také sestavil novou klasifikaci kovů, založenou primárně na jejich chemických složením před jejich vnějším vzhledem