Jöns Jacob Berzelius byl všestraný švédský badatel, žijící v letech 1779 - 1848. Byl autoritou v chemické teorii i v chemické analýze první třetiny 19. století. Rozpracoval Daltonovu atomovou teorii a vypracoval dualistickou slučovací teorii. Významně zdokonalil chemické názvosloví a symboliku (1819). Daltonovy znakové symboly prvků nahradil písmenovými symboly, které používáme dodnes. Zabýval se katalýzou, isomerií, izomorfií (zavedl pojem alotropie a označení mer).
    Pro svou slučovací teorii využil první elektrochemické poznatky. Předpokládal, že vlastností atomů prvků jsou elektrické náboje. Podle toho rozdělil prvky na elektropozitivní a elektonegativní, pouze vodík byl přechodným prvkem. Představoval si, že slučováním atomů vznikají binární sloučeniny, které mohou mít ještě kladný nebo záporný náboj, a reagují proto s dalšími částicemi s opačným nábojem (odvozoval tak například různé soli.)
    Berzelius byl výborný experimetátor. Objevil nebo spoluobjevil několik prvků, jako je selen, cer, křemík nebo thorium a podle kyslíkového základu (s hodnotou 100) stanovoval přesnější "atomové váhy" prvků. Jeho druhá tabulka "atomových vah" z roku 1829 obsahovala již 53 prvků. Berzelius analyzoval též organické sloučeniny. Třebaže použil název orgynická chemie "Organisk kemi" v roce 1806 - rozlišoval ještě dlouho "roslinnou" a "živočišnou" chemii (až v roce 1844 připojil podtiltul organická chemie). Patřil také k nejzatvrzelejším zastáncům vitalismu.
Podrobnější informace zde

Johan Gottlieb Gahn byl švéd. Jeho otec brzy zemřel. Gahn tvrdě pracoval. Mladý Berzelius, který se později stal jedním z nejvlivnějších chemiků, jednou sledoval s obdivem, jak Gahn používá sklářskou píšťalu.Gahn se stal později profesorem na vysoké škole Minese a vlastnil a řídil doly a vysoké pece. V roce 1817 objevil spolu s Berzeliusem selen v červenohnědé usazenině, která vznikla při hoření síry pocházející z falunských mědinosných pdyritů. Gahn dodával ryzí měď Američanům. Proslulá byla jeho pohostinnost a zanícení pro vědu.