24.03.2005 21:25:53
Philip Hauge Abelson (27.4.1913- 1.8.2004)

Philip Hauge Abelson zemřel 1. srpna ve věku 91 let. Ačkoli je nejvíce uznáván za svá raná díla ve fyzice, on sám sebe považoval především za geologa. Od svých 30 let Abelsonovi nikdy nestačilo pracovat v jedné oblasti vědy. Byl tiž mezioborovým výzkumníkem, ředitelem, prezidentem, vydavatelem a spisovatelem a též vášnivým turistou a zahradníkem.

Exaktický vědec a vášnivý vědecký optimista. Byl ředitelem námořní výzkumné laboratoře ve Philadelphii od roku 1944, geofyzikální laboratoře od roku 1953 do roku 1971 a ústavu v Carnegie ve Washingtonu od roku 1971 do roku 1978, také prezidentem amerického geofyzikálního odboru. Od roku 1962 do roku 1983, byl také vydavatelem časopisu Věda. Pracoval v její redakční radě a jako poradce.

Poté, co vystudoval na universitě ve Washingtonu chemii a fyziku, Abelson pracoval v ústavu jaderné fyziky na Universitě v Kalifornii v Berkeley. Ve spolupráci s Edwinem Mcmillanam získal první umělý prvek neptunium a měl nadějné pokusy u plutonia. Pracoval nezávisle, vyvinul postup, kterým vyrobil část materiálu na první atomovou bombu. Pak Abelson pomohl pochopit a zavést program jaderné ponorky.

V geofyzikální laboratoři, nejdříve v roce 1939 a pak znovu v roce 1946 prácoval v oblasti biologie a geologie a na spojení mezi těmito a dalšími oblastmi vědy. Abelsom se též v laboratoři zabýval mikrobiologií (předvídavá studia E. coli). Napsal knihu, která ohlašovala význam mikrobů v mikrobiologii. Zjistil a prozkoumával význam aminokyselin ve fosíliích. Také pomáhal rozvíjet kariéry vědců z celého světa tím, že je zval k sobě do laboratoří do Carnegiea.

Již jen přehled Abelsonových mnoha úvodníků v časopise Věda odhaluje hlubokou starost o spojení mezi vědou a společností a jeho starost o to, jakvychovávat vědecký dorost.