9.7.4 Violanthrony
Benzanthron, je také důležitým výchozím materiálem pro další kypová barviva.
Například tavením benzanthronu při 100-110oC ve směsi KOH/CH3COOK/isobutanol se tvoří 4,4´-dibenzanthronyl (jedná se o oxidativní reakci) (obrázek 9-48).

Obrázek 9-48.
Příprava 4,4´-dibenzanthronyluPokračujeme-li v oxidačním tavení za vyšších teplot (180-225
oC), tak vzniká další cyklizační reakcí violanthron (C.I. Vat Blue 20) (9.21), kterému se také říká dibenzanthron.
Provedeme-li naopak cyklizační reakci 4,4´-dibenzanthronylu za kyselých podmínek v přítomnosti silného oxidačního činidla, získáme violanthron-16,17-dichinon, který lze snadno redukovat na 16,17-dihydroxysloučeninu a následnou
methylací se získá kypová zeleň (C.I. Vat Green 1) (obrázek 9-49).
Obrázek 9-49.
Příprava Kypové zeleně 1Černá kypová barviva se získají z nitrovaného violanthronu, kde pozice nitro- skupin není známa.
Izomerní formou je i
soviolanthron syntetizovaný z 3-chlorbenzanthronu, který se substituuje sulfidem a posléze alkalicky cyklizuje (obrázek 9-50).
Obrázek 9-50.
Příprava isoviolanthronuIsoviolanthron sám o sobě se nepoužívá, používají se chl
or a brom deriváty.Je zajímavé, že porovnáme-li absorpční spektra violanthronu ( l
max = 600 nm) a 16,17-dimethoxyviolanthronu ( l max = 636 nm), vidíme bathochromní posun ve prospěch dimethoxy derivátu, ačkoli bychom očekávali vznikem neplanarity posun hypsochromní. Vysvětlení podali prof. Nepraš s Fabiánem jako repulzi volných elektronových párů kyslíku.
9.7.5 Acedianthron
Významný systém vzniká kondenzací dvou molekul anthronu s glyoxalem v kyselině octové za vzniku dianthroethanu, který dvakr
át se opakující cyklizací (pomocí AlCl3) a dehydrogenací dává acedianthron (obrázek 9-51).
Obrázek 9-51.
Příprava acedianthronuOpět se jako kypová barviva používají dichlorderiváty.
9.7.6. Dibenzpyrenchinony
Poslední skupinou kypových barviv, která jsou syntetizována cyklizací v kombinaci s dehydrogenací, jsou barviva založená na 7,14-dibenzpyrenchinonech. Ačkoli se jedná o derivát anthrachinonu, je syntetizován z 1,5-dibenzoylnaftalenu a to Schollovou reakc
í (obrázek 9-52).
Obrázek 9-52.
Příprava 7,14-dibenzpyrenchinonuDibromderivát je
kypová oranž (C.I. Vat Orange 1).Podobně z 1,4-dibenzoylnaftalenu vzniká isomer 5,8-dibenzpyrenchinon (9.22), který se již ale nepoužívá.

9.7.7 Anthanthrony
Dalším systémem formálně odvozeným od anthrachinonu je a
ntanthron. Připravuje se z derivátů naftalenu, přesněji acenaftenu, který se přeměňuje na naftostyryl (obrázek 9-53).
Obrázek 9-53. Syntéza naftostyrylu z acenaftenu
Naftostyryl je hydrolyzován, diazotován a dimerizován za vzniku dusíku a antanthronu (obrázek 9-54).

Obrázek 9-54. Syntéza a
ntanthronuDihalogenace (přímá) v pozicích 4 a 10 vede ke kvalitním oranžím a červením.
9.7.8. Anthrachinonaryloxazoly a anthrachinonarylthiazoly
Oxazolový nebo thiazolový heterocyklus kombinovaný se dvěma anthrachinony dává barviva základního skeletu (9.23).

Deriváty oxazolu se připra
vují následujícím postupem (obrázek 9-55).
Obrázek 9-55.
Syntéza derivátů oxazolu
Deriváty thiazolu se připravují velmi podobně (obrázek 9-56).

Obrázek 9-56.
Syntéza derivátů thiazolu
9.7.9 Anthrachinonakridony (ftaloylakridony)
3,4-Ftaloylakridony nejsou syntetizovány z akridonu, ale za kyselých podmínek (AlCl3,H2SO4) z 1-arylaminoanthrachinonů, které obsahují COOH skupinu buď v pozici 2 u anthrachinonového systému a nebo v o´-pozici arylaminového zbytku. Příkladem je syntéza kypové modře (C.I. Vat Blue 21) (obrázek 9-57).
Obrázek 9-57.
Syntéza Kypové modře 219.7.10 Heterocyklické analogy benzanthronu
Heterocyklické analogy benzanthronu jsou barviva odvozená od
1,9-pyrazol-anthronu a 1,9-anthrapyrimidinů. 1,9-pyrazolanthron se získá z 1-aminoanthrachinonu následujícím postupem (obrázek 9.58).
Obrázek 9-58. Syntéza
1,9-pyrazolanthronuPodobně jako u benzanthronu, pyrazolanthron může být dimerizován a alkylován (obrázek 9-59), kde je-li R = C
2H5 potom se jedná o kypovou červeň (C.I. Vat Red 13).
Obrázek 9-59. Syntéza K
ypové červeně 13 1,9-Anthrapyrimidin se také připravuje z 1-aminoanthrachinonu a chloridu N,N-dimethylformamidu (obrázek 9-60).
Obrázek 9-60. Syntéza
1,9-anthrapyrimidinu
9.7.11 I
midy peri,peri´-tetrakarboxylových kyselinPři syntéze barviv a pigmentů založených na
imidech peri,peri´-tetrakarboxylových kyselin se může vycházet z 3,4,9,10-tetrakarboxylové kyseliny perylenu (obrázek 9-61).
Obrázek 9-61. Syntéza
Kypové červeně 23Nebo se vychází z naftylimidu, který se alkalicky taví (obrázek 9-62).

Obrázek 9-62. Syntéza k
ypové červeně 23 alkalickým tavením naftylimiduUvedená barviva se v současnosti již jako barviva kypová nepoužívají. Zato se ale otevírá nová oblast jejich použití, protože se jedná o skvělé a velmi světlostálé luminofory. V budoucnosti se s nimi počítá při výrobě slunečních fluorescenčních kolektorů. Pro tyto účely je ale potřeba, aby byly dobře rozpustné v organických rozpouštědlech. Je velmi zajímavé, že dobré rozpustnosti se dosáhne, je-li R = cyklotetradecyl (15 g
/l CHCl3), zatímco je-li R = C3 - C15, potom je rozpustnost řádově 0.01 - 1 g/l.Je-li R aryl následujícího vzorce (9.24),

potom se také jedná o barvivo velmi dobře rozpustné v organických rozpouštědlech. Navíc lze v tomto případě připravit relativně snadno dva následující izomery (9.25, 9.26).

Oba izomery jsou stabilní při teplotách do 220
oC (roztok v chinolinu). Z toho plyne, že rotační bariéra je větší než 180 kJ/mol. To má za následek, že jejich kvantový výtěžek fluorescence je 99%. Tato vlastnost je pak vedle výborné světlostálosti rozhodující při použití v laserové technice (laserová barviva) a v již zmíněných slunečních kolektorech.Analogická barviva jsou odvozena od 1,4,5,8-tetrakarboxyan
hydridu naftalenu, kde reakcí s o-fenylendiaminem získáme dva různě barevné izomery (obrázek 9-63).
Obrázek 9-63. Syntéza
izomerních diimidazolůZávěrem této kapitoly uveďme pár řádek o dielektrických konstantách. U organických látek lze vysokou dielektrickou konstantu očekávat u molekul s nízkým dipolmomentem, které jsou ale snadno polarizovatelné, díky svému rozsáhlému p elektronovému systému. Obecně platí, že čím více p elektronů, tím je molekula snadněji polarizovatelná.
Kondenzujeme-li následující ditercbutylový derivát p-fenylendiaminu s anhydridem tetrakarboxylové kyseliny, dostaneme polykondenzát, který má dielektrickou konstantu 260 a má vlastnosti organického kovu (obrázek 9-64).

Obrázek 9-64.
Příprava polykondenzátu s vlastnostmi organického kovu