Periodic Table in [Altay language], Dialects: Southern Altay [Teleut], Northern Altay [Kumandin]

Rusko - altajský slovník

Altay Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v altajštině

  а 1 б а 2 б а 3 б а 4 б а 5 б а 6 б а 7 б а 8 б
1
H 1

1.0079
Водород

Altai Republic

Altai Republic

Republika Altaj
He 2

4.0026
Гелий

2
Li 3

6.941
Литий

Be 4

9.012
Бериллий

B 5

10.81
Бор

C 6

12.011
Углерод

N 7

14.007
Азот

O 8

15.999
Кислород

F 9

18.998
Фтор

[k neúplné tabulce]
Ne 10

20.179
Неон

3
Na 11

22.990
Натрий

Mg 12

24.305
Магний

Al 13

26.981

Si 14

28.086
Кремний

P 15

30.973
Фосфор

S 16

32.06

Cl 17

35.453
Хлор

 
Ar 18

39.948
Аргон

4
K 19

39.098
Калий

Ca 20

40.08
Кальций

21 Sc

44.956
Скандий

22 Ti

47.90
Титан

23 V

50.941
Ванадий

24 Cr

51.996
Хром

25 Mn

54.938
Марганец

26 Fe

55.847

27 Co

58.933
Кобальт

27 Ni

58.70
Никель

 
29 Cu


30 Zn

65.38
Цинк

Ga 31

69.72
Галлий

Ge 32

72.59
Германий

As 33

74.921
Мышьяк

Se 34

78.96
Селен

Br 35

79.904
Бром

 
Kr 36

83.80
Криптон

5
Rb 37

85.468
Рубидий

Sr 38

87.62
Стронций

39 Y

88.906
Иттрий

40 Zr

91.22
Цирконий

41 Nb

92.906
Ниобий

42 Mo

95.94
Молибден

43 Tc

98.906
Технеций

44 Ru

101.07
Рутений

45 Rh

102.905
Родий

46 Pd

106.4
Палладий

 
47 Ag


48 Cd

112.40
Кадмий

In 49

114.82
Индий

Sn 50

118.69

Sb 51

121.75

Te 52

127.60
Теллур

I 53

126.904
Йод

PERIODIC TABLES FROM THE WORLD
Xe 54

131.30
Ксенон

6
Cs 55

132.905
Цезий

Ba 56

137.34
Барий

57 La

138.905
Лантан

72 Hf

178.49
Гафний

73 Ta

180.948
Тантал

74 W

183.85
Вольфрам

75 Re

186.207
Рений

76 Os

190.2
Осмий

77 Ir

192.22
Иридий

78 Pt

195.09
Платина

 
79 Au

196.967

80 Hg

200.59

Tl 81

204.37
Таллий

Pb 82
   

Bi 83

208.980
Висмут

Po 84

[209]
Полоний

At 85

[210]
Астат

Chemweb - kliknutim na hlavni stranku
Rn 86

[222]
Радон

7
Fr 87

[223]
Франций

Ra 88

226.025
Радий

89 Ac

[227]
Актиний

104 Ku

[261]
Курчатовий

105 Ns

[269]
Нильсборий

Rusko - altajský slovník
58 Ce

140.12
Церий

59 Pr

140.908
Празеодим

60 Nd

144.24
Неодим

61 Pm

[145]
Прометий

62 Sm

150.4
Самарий

63 Eu

151.96
Европий

64 Gd

157.25
Гадолиний

65 Tb

158.925
Тербий

66 Dy

162.50
Диспрозий

67 Ho

196.967
Гольмий

68 Er

167.26
Эрбий

               
69 Tm

168.93
Тулий

70 Yb

173.04
Иттербий

71 Lu

174.97
Лютеций

90 Th

232.038
Торий

91 Pa

[231]
Протактиний

92 U

238.029
Уран

93 Np

[237]
Нептуний

94 Pu

[244]
Плутоний

95 Am

[243]
Америций

96 Cm

[247]
Кюрий

97 Bk

[247]
Берклий

98 Cf

[251]
Калифорний

99 Es

[254]
Эйнштейний

100 Fr

[257]
Фермий

             
101 Md

[258]
Менделевий

102 No

[255]
Нобелий

103 Lr

[256]
Лоуренсий


1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
 

1926 - Altai Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v altajštině

 
   
Altai Republic

Altai Republic

Republika Altaj
           
          S
   
              Fe
    Cu
             
                    Ag
    Sn
       
                    Au
    Pb
       
   

1926 - dictionary


Altai (also Altay) is Turkic language, spoken officially in the Altai Republic, Russia. The language was called Oyrot prior to 1948.

Official status Along with Russianthe group called the Altay-kiži, however in the few years it has also, Altay is an official language of the Altai Republic. The official language is based on the Southern dialect spoken by spread to the Northern Altai Republic.

The language was written with the Latin script from 1928–1938, but has used Cyrillic (with the addition of 4 extra letters: Јј, Ҥҥ, Ӧӧ, Ӱӱ) since 1938

Od roku 1938 se altajština zapisuje upravenou cyrilicí s přidanými znaky: Јј, Ҥҥ, Ӧӧ, Ӱӱ


13.04.2014 16:24:48 code: unicode -UTF 8

Republika Altai

ALTAJ

Oficiální názvy státu Republika Altaj, Respublika Altaj
Zřízení autonomní republika v rámci Ruské federace
Hlavní město Gorno-Altajsk 46 tis.
Rozloha 92 600 km2
Počet obyvatel 201 000 - 1995
Jazyk ruština (úř. j.), kazaština, altajština (altaj-kiži)
Kontinent Asie

ALTAJ

Autonomní republika na jihu Sibiře na hranicích s Kazachstánem, Čínou a Mongolskem. Název je odvozen podle etnika Altajců, kteří v oblasti žijí. V roce 1922 zde byla vytvořena Ojrotská AO v rámci RSFSR (Ojroti - starší název pro Altajce), která byla roku 1948 přejmenována na Horno/Gorno-altajskou AO. V roce 1990 zde byla vyhlášena Gorno-altajská ASSR v rámci RSFSR. Po rozpadu SSSR byl počátkem roku 1992 název změněn na Republika Horní Altaj (rusky Respublika Gornyj Altaj), ještě téhož roku došlo ke změně názvu na současný.Většinu obyvatel tvoří dnes Rusové (60 %), Altajci (31 %), Kazaši a dále malé sibiřské národy. Věřící se hlásí k sunnitskému islámu, pravoslaví, menší část k lamaismu.


КЕРЕЕС СӦС
Öлӱп калзам, јеримди
Бийик тöҥдö казыгар.
Кайран Украина јеримде,
Ак јалаҥда салыгар.
Учы кöрӱнбес јалаҥдар
Кöрӱнип јатсын кöзиме.
Кӱркӱеген Днепрдиҥ
Кожоҥы öтсин кöксиме.
Украина јеримнеҥ
Кöк талайга јетире
Öштӱлердиҥ канын ол
Агызып, анаар јетирзе,
Јалаҥдардаҥ, туулардаҥ
Айрылып, мен турарым.
Теҥериде кудайга
Кайып учуп чыгарым.
Кудайдыҥ бозогозына
Бажырып мен аларым.
Је ол öйлöргö јетире
Кудайды мен билбезим.
Сööгимди јууп салала,
Кынјыны ӱзе тартыгар.
Öштӱлердиҥ каныла
Јайымды аластагар!
Оноҥ улу биледе,
Јаҥы, јайым биледе
Адымды ундып салбагар,
Јакшы сöслö айдыгар.

PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutim na hlavni stranku