Periodic Tables in [Classical Mongolian][Kalmyk][Chinese Simplified][Chinese Traditional][Cyrillic Mongolian][Jurchen][Tibetan][Uyghur]


  1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
1. H - hidrogen He - geli
2. Li - liti Be -berilli Manchu script

[Manchu - English dictionary]
22.03.2014 18:23:38
Zvýrazněny (černé pozadí okolí obrázku názvu prvku) prvky s rozdílným názvem od mongolštiny.
[Click for Mongolian Periodic table in classical mongol script]
[Click for romanized names chemical elements in mongolian and manchu]

B - bor C - karbon N - nitrogen O - oksigen F - ftor Ne - neyon
3. Na - natri Mg - magni Al - alumin Si - hirha P - fosfor S - hurku Cl - chlor Ar - argon
4. K - kali Ca - kalci Sc - skandi Ti - titan V - vanadi Cr - chrom Mn - mangan Fe - sele Co - kobalt Ni - nikel Cu - teišun Zn - šanggiyan teišun Ga - galli Ge - germani As - pi šuwang okto Se - selen Br - brom Kr - kripton
5. Rb - rubidi Sr - stronci Y - yttri Zr - cirkoni Nb - niobi Mo - molibden Tc - techneci Ru - ruteni Rh - rodi Pd - palladi Ag - menggun Cd - kadmi In - indi Sn - toholon Sb - surma Te - tellur I - iod Xe - ksenon
6. Cs - cezi Ba - bari La - lantan Hf - gafni Ta - tantal W - wolfram Re - reni Os - osmi Ir - iridi Pt - platin Au - aisin Hg - toholon muke Tl - talli Pb - tarcan Bi - bismut Po - poloni At - astat Rn - radon
7. Fr - francio Ra - radi Ac - aktini Rf - rutherfordi Db - dubni Sg - seaborgi Bh - bohri Hs - hassi Mt - meitneri Ds - darmstadti Rg - roentgenium  

  [Manchu - English dictionary]

* * *

1. Ce - ceri Pr - prazeodim Nd - neodim Pm - prometi Sm - samari Eu - evropi Gd - gadolini Tb - terbi Dy - disprozi Ho - holmi Er - erbi Tm - tuli Yb - itterbi Lu - ljuteci
2. Th - tori Pa - protaktini U - uran Np - neptuni Pu - plutoni Am - americi Cm - kjuri Bk - berkli Cf - kaliforni Es - ejnshtejni Fm - fermi Md - mendělevi No - nobeli Lr - lourensi

* * *

Manchu se liší od klasické mongolštiny př.:

SCRIPT

Manchu Classical mongolian
P fosfor
P - fosfor P - fosfor

A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
H- hydrogen He - helium
Li- lithium Be - beryllium [Click for Mongolian periodic table in classical mongol script] B - boron C - carbon N - nitrogen O - oxygen F - fluorine Ne - neon
Na - natrium Mg - manganese Al - aluminium Si - silicon P - phosphorus S - sulphur Cl - chlorine Ar - argon
K- potassium Ca - calsium Sc - scandium Ti - titanium V - vanadium Cr - chromium Mn - manganese Fe - iron Co - cobalt Ni - nickel Cu - copper Zn - zinc Ga - gallium Ge - germanium As - arsenic Se - selenium Br - bromine Kr - krypton
Rb - rubidium Sr - strontium Y - yttrium Zr - zirconium Nb - niobium Mo - molybdenum Tc - technetium Ru - ruthenium Rh - rhodium Pd - palladium Ag - silver Cd - cadmium In - indium Sn - tin Sb - antimony Te - tellurium I - iodine Xe - xenon
Cs - cesium Ba - barium La - lanthanum Hf - hafnium Ta - tantalum W - tungsten Re - rhenium Os - osmium Ir - iridium Pt - platinum Au - gold Hg - mercury Tl - thallium Pb - lead Bi - bismuth Po - polonium At - astatine Rn - radon
Fr - francium Ra - radium Ac - actinium Rf - rutherfordium Db - dubnium Sg - seaborgium Bh - bohrium Hs - hassium Mt - meitnerium Ds - darmstadtium Rg - roentgenium              

* * *

Ce - cerium Pr - praseodium Nd - neodymium Pm - promethium Sm - samarium Eu - europium Gd - gadolinium Tb - terbium Dy - dysprosium Ho - holmium Er - erbium Tm - thulium Yb - ytterbium Lu - lutetium
Th - thorium Pa - protactinium U - uranium Np - neptunium Pu - plutonium Am - americium Cm - curium Bk - berkelium Cf - californium Es - einsteinium Fm - fermium Md - mendelevium No - nobelium Lr - lawrencium

22.03.2014 18:23:38 code: Unicode (UTF8)

Manchu alphabet - Mandzuske pismo


Periodic Table in [Even][Evenki][Jurchen][Nanai][Negidal][Oroch][Orok][Udege][Ulch]

http://altaica.ru/tms.htm
1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
     
               
               
              Fe
                   
                    Ag
             
                 
Pt
Au

    Pb
       

* * * * *

Au  
Ag  
     
     

 

Mandžuština je tunguzský jazyk z rodiny altajských řečí, momentálně patřící mezi ohrožené jazyky. Ačkoli do roku 1911 byl oficiálním jazykem v Číně, po pádu císařství počet jeho uživatelů rapidně poklesl, mimo jiné i díky perzekuci Mandžuů. V současnosti je na světe asi pět rodilých mluvčích z etnické skupiny Mandžuů. Jazyk šive používaný v severovýchodní Číně je s mandžuštinou téměř identický, ale hovoří jím jiná čínská minorita.

Samotný jazyk má své kořeny v džurčenštině, jazyka čínského dvora do přibližně 13. století (dynastie Ťin 1115-1234). Při nástupu dynastie Čching (potomků džurčenského klanu ze severozápadní Číny) po dynastii Ming v roce 1644 se mandžuština stala oficiálním jazykem čínského dvora. Nicméně ač byla vyžadována jakožto úřední jazyk od všech služebníků a úředníků, kteří z ní museli skládat zkoušky, v rámci integrace s etnickými Číňany postupně ztrácela na své síle. Na konci 19. století mandžuštinou plynně nehovořil u čínského dvora téměř žádný úředník. Jen vojáci stále museli zkládat zkoušky z této řeči. Ačkoli až do posledních dnů císařství byly oficiální dokumenty psány v mandžuštině, čínština zdaleka převládala.


 

[Even] [Evenki] [Manchu] [Nanai] [Negidal] [Oroch] [Orok] [Udege] [Ulch]

1.Au
2. plech
Ag
1.Cu (mosaz)
2. bronz
Fe
Pb
 
Pronunciancion: = дь     = дя
 

Japonské periodické tabulky (u hlavní tabulky kódování unicode) Ainu Periodic Tables of the Elements - Periodická tabulka v ainštině Korejské  periodické tabulky (korejské kódování) Čínština zjednodušená (simplified GB) - periodické tabulky (simplified se používá hlavně v kontinentální Číně a Singapuru).Kódování čínské simplified  (netýká se hlavní tabulky-foto!) Čínština tradiční (traditional Big 5) - periodické tabulky (traditional se používá hlavně na Taiwanu a v Honkongu) Kódování čínské traditional Manchu Periodic Table in Manchu script Tibet - nekolik chemickych prvku v tibetstine, jazyku zeme, ktera je  nasilim udrzovana jako soucast Ciny Uyghur - ujgurstina - jazyk muslimske (puvodem z Mongolska) mensiny na severozapade Ciny v provincii  Sin - Tiang Hakka Periodic Table Min-nan (tchajwanština) - periodická tabulka psaná romanizovanou formou jazyka (latinkou). Používá se hlavně v čínsképrovincii Fujian (použita její vlajka) a na Tchajwanu Zhuang Periodic Table - language in China Oroqen Periodic Table (Oroqen - language in China) Sarikoli Periodic Table (Sarikoli - language in China) Mongolska periodicka tabulka, kterou privezl pan Dr. Jiri Sima, predseda klubu pratel Asie (foto) Klasicka Mongolstina - periodicka tabulka v klasicke mongolstine - fota (pod vlajkou Mongolska z let 1924 - 1940) Thajské periodické tabulky (na hlavním přehledu názvů fota, jinak kódování thajské) Lao chemical element list - Prehled prvku v laostine Khmerska periodicka tabulka - Khmerstina je uredni jazyk v Kambodzi Vietnamské  periodické tabulky (všechny foto *JPG) Hmong Periodic Table (Hmong - language in China, Vietman, Laos, Thailand, USA) Lahu Periodic Table (Lahu - language in China, Vietnam, Laos, Thailand, Myanmar))


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutím na hlavní stránku