Periodická tabulka v esperantu Ido - Periodická tabulka v tomto jazyku (rozdíly proti esperantu u C, N, Ag) Novial - Periodická tabulka v jazyku Novial Interlingua - Periodická tabulka v umelem jazyku Interlingua Interlingue-Occidental Periodic Table Lojban - umělý jazyk - periodická tabulka - jejím tvůrcem je pan Veivo Jilma (názzev prvku v jazyku Lojban je uveden vždy pod latinským názvem) Volapuk - první světově rozšířený umělý jazyk - periodická tabulka Euransi  - Periodická tabulka v umelem jazyku euransi Periodická tabulka v záhadném umělém jazyku z univerzity Miami Beach na Floridě, pod jejiž vlajkou je umístěna Sasxsek  - Periodická tabulka v umelem jazyku sasxsek (author Dana Nutter) Názvy chemických prvků v jazycíc elfů Slovio  - Periodická tabulka v umelem jazyku slovio Novoslovianski Periodic tabel Slovianski  - Periodická tabulka v umelem jazyku slovianski - autor  Jan van Steenbergen Wenedyk  - Periodická tabulka v umelem jazyku wenedyk - autor  Jan van Steenbergen Brithenig  - Periodická tabulka v umelem jazyku brithenig Lingua Franca Nova Periodic Table Romanico Periodic Table


Volapuk - umely jazyk  (kliknutim k velke vlajce)

29.04.2013 21:44:04
Lised löminas kiemavik
Volapük - periodická tabulka v umělém jazyku

1A 2A 3B 4B 5B 6B 7B 8B 8B 8B 1B 2B 3A 4A 5A 6A 7A 8A
H
hidrin
  He
helin
Li
litin
Be
berilin
Mendelevstaofel
English–Volapük Dictionary
B
borin
C
karbin
N
nitrin
O
loxin
F
fluorin
Ne
neonin
Na
natrin
Mg
magnesin
Al
lalumin
Si
silikin
P
fosfin
S
sulfin
Cl
klorin
Ar
largonin
K
kalin
Ca
kalsin
Sc
skandin
Ti
titanin
V
vanadin
Cr
kromin
Mn
manganin
Fe
ferin
Co
kobaltin
Ni
nikelin
Cu
kuprin
Zn
zinkin
Ga
galin
Ge
gärmin
As
larsenin
Se
selenin
Br
bromin
Kr
kriptin
Rb
rubidin
Sr
strontin
Y
lütrin
Zr
zirkonin
Nb
niobin
Mo
molibdin
Tc
teknetin
Ru
rutenin
Rh
rodin
Pd
paladin
Ag
largentin
Cd
kadmin
In
lindin
Sn
stanin
Sb
stibin
Te
telurin
I
yodin
Xe
xenonin
Cs
zäsin
Ba
barin
La
lantanin
Hf
hafnin
Ta
tantalin
W
volframin
Re
renin
Os
losmin
Ir
liridin
Pt
platin
Au
goldin
Hg
hidrargin
Tl
talin
Pb
plumbin
Bi
bismutin
Po
polonin
At
lastatin
Rn
radonin
Fr
fransin
Ra
radin
Ac
laktinin
Rf
ruterfordin
Db
dubnin
Sg
siborgin
Bh
Hs
hasin
Mt
mätnerin
Ds
darmstatin
Rg
röntgenin
 
  Ce
zerin
Pr
praseodin
Nd
neodümin
Pm
prometin
Sm
samarin
Eu
löropin
Gd
gadolin
Tb
terbin
Dy
disprosin
Ho
holmin
Er
lerbin
Tm
tulin
Yb
lüterbin
Lu
lutetin
  Th
torin
Pa
protaktinin
U
luranin
Np
neptunin
Pu
plutonin
Am
lamerikin
Cm
kurin
Bk
berkelin
Cf
kalifornin
Es
länstänin
Fm
fermin
Md
mendelevin
No
nobelin
Lr
laurensin

Naprostý převrat v dějinách umělých jazyků znamenal Volapük. Tento umělý jazyk je vůbec prvním, který kdy nalezl podstatné množství příznivců a začal se v praxi používat. Roku 1879 návrh představil německý katolický kněz Johann Martin Schleyer (1831-1912), muž znalý mnoha jazyků. Vytvořil jej v naději, že postaví most mezi národy, prostředek komunikace, který pomůže mírovým účelům. Inspirován byl  podle svých slov zjevením       ve snu.

Schleyer si získal několik aktivních „učedníků“, kteří se vášnivě zasazovali o šíření jazyka. Volapük (neboli světová řeč) tak nedlouho po uveřejnění nalezl mnoho příznivců v jižním Německu a Rakousku. Zásluhou nadšených propagátorů, zejména francouzského lingvisty Augusta Kerckhoffa, se jazyk začal šířit ve Francii a pak i v dalších zemích západní Evropy, aby posléze pronikl i  do zámoří. 

V letech 1884 a 1887 volapükisté v Německu uskutečnily první dva kongresy. Na druhém z nich byly založeny tři hlavní orgány hnutí; Světový klub (Volapükaklub Valemik), jakási zastřešující organizace celého hnutí, dále Akademie Volapüku (Kadem Volapüka), a oficiální časopis Volapükabled Zenodik. V následujcích dvou  letech (1887-89) zaznamenalo hnutí největší rozmach. V roce 1887 bylo známo 138 volapükských klubů a 11 časopisů, o dva roky později už existovalo klubů 283  a vycházelo 25 periodik. V této době se hovoří o 100 tisících mluvčích, přičemž optimistické odhady počítají i s číslem vyšším.

Volapük měl zcela pravidelnou gramatiku, ať už jde o časování, skloňování či pravidelnou výslovnost všech písmen. Pomocí předpon a přípon se odvozovala celá řada významů – např. přechýlení na rod ženský se od základního slova utvoří předponou ji- (např. blod = bratr, jiblod = sestra).

Podstatná jména a zájmena se  skloňují ve čtyřech pádech pomocí koncovek –a, -e, -i. Např. slovo fat (= otec)  má pak následující tvary:

1. fat 1. fats
2. fata 2. fatas
3. fate 3. fates
4. fati 4. fatis

Plurál se tvoří jednotně koncovkou –s,  jak je patrno z tabulky. Koncovky jsou pravidelné pro skloňování všech podstatných jmen a zájmen; např. zájmeno ob (=já), pak tedy skloňujeme analogicky (1. ob, 2. oba, 3. obe, 4. obi), přidáme-li koncovku     –s, získáme zájmeno my.

Některé slovní druhy měly charakteristické přípony. Přípona -ik vyjadřuje přídavné jméno (např. gudik = dobrý), přípona –ön pak infinitiv slovesa. Podstatná jména jednotnou koncovku nemají.

Časování je založeno na přidávání předpon a přípon ke kořenu slovesa. Čas pak indikuje předpona, osobu přípona. Ty dohromady vytváří jedno slovo. Jako příklad vezměme sloveso löfön – milovat. Löfob pak znamená miluji, älöfob - miloval jsem, olöfob - budu milovat. Pod vlivem angličtiny je ovšem              ve Volapüku i čas předminulý (i-), předpřítomný (e-) a předbudoucí (u-). Trpný rod tvoří jedno slovo, a to opět pomocí předpon.

 

Zcela zřejmou nevýhodou, vedle přehnaně širokého spektra mluvnických časů,  byla nesrozumitelnost slov. Slovní zásobu sice Schleyer odvozoval především od angličtiny, němčiny a latiny, ovšem v tak zdeformované podobě, že většinou je nemožné identifikovat předlohy jednotlivých slov. Důvod tkvěl jednak v tom, že Schleyer se snažil tvořit základní slova co nejkratší, nejlépe jedno- nebo dvouslabičná, jednak v tom, že z abecedy vynechal písmeno r a nahradil je l. Značné zastoupení přehlásek ä, ö, ü  dodávalo jazyku ugrofinskou podobu.

Za substantivem flen (přítel) bychom asi sotva hledali jeho anglický vzor friend a německý Freund, bratr -něm. Bruder, angl. brother- pro změnu vyšel jako blod, Rusko jako Lusän. Ze slov postižených prve míněným typem deformace můžeme zmínit blem (problém), blik (republika), kadem (akademie), Täl (Itálie).

Schleyerovu  svéráznou tvorbu  slov ilustruje  i   výčet číslovek 1-10:  bal (1), tel (2), kil (3), fol (4), lul (5), mäl (6), vel (7), jöl (8), zül (9), bals (10).

 

Na třetím světovém kongresu příznivců Volapüku, který se konal roku 1889 v Paříži se ozvaly mnohé hlasy žádající Schleyera, aby přistoupil na podstatné reformy, směřující k zjednodušení jazyka a zromanizování slovní zásoby. Schleyer ovšem o úpravách odmítl mluvit. Prohlašoval, že coby autor je tím jediným, kdo může o případných změnách rozhodovat.

Hnutí vzápětí upadlo do vnitřní krize. Odštěpilo se mnoho různých frakcí, které začaly vytvářet vlastní modifikace či úplně nové jazyky (Nuvo-Volapük, Spelin, Veltparl, atd.).

Příznivci původního Volapüku rychle odpadávali, významná část z nich přešla k rozmáhajícímu se Esperantu, které se objevilo ještě za volapükské zlaté éry v roce 1887. Během několika let tak první rozšířený umělý jazyk v tichosti zmizel ze scény.

 

Na samotné Akademii Volapüku byl nakonec roku 1902 dokončen projekt jazyka, který s původním Volapükem neměl mnoho společného. Stal se známý pod názvem Idiom Neutral.  Stejně jako jiné pokusy, vzešlé po roce 1889 z bývalého Schleyerova hnutí, se však ani tento, nejznámější z nich, neujal. 


PERIODIC TABLES FROM THE WORLD Chemweb - kliknutím na hlavní stránku